Klimatická změna a adaptace v Česku — co se mění a co s tím

Průvodce tím, jak se v Česku mění teplota, srážky, sucho i povodně, jak se tomu má země přizpůsobit, kolik to bude stát, co od ČR požaduje EU a co skutečně může udělat jednotlivec — bez katastrofismu a bez popírání.

Komplexní srozumitelný průvodce klimatickou změnou s důrazem na Česko — od historických teplotních řad ČHMÚ od roku 1961 přes fyzikální základy klimatu (IPCC AR6) a aktuální emisní bilanci ČR (NIR pro UNFCCC) k sektorovým dopadům (voda, lesy, zdraví, energetika, doprava, budovy), adaptaci českých měst, evropskému právnímu rámci (EU Climate Law, Fit for 55, ETS, CBAM, Nature Restoration Law), českým strategiím (POK, NECP, NAS) a praktickým krokům, které může udělat občan, obec i stát. Na primárních datech ČHMÚ, MŽP, MPO, ERÚ, ČSÚ, ÚHÚL, IPCC, EEA a EU. Bez stranické perspektivy, bez katastrofismu, bez popírání.

Rok 2024 byl na území Česka vůbec nejteplejším rokem v měřené řadě od roku 1961. Průměrná roční teplota dosáhla 10,3 °C, což je o 2,0 °C více než klimatologický normál 1991–2020 a o víc než 2,5 °C nad normál 1961–1990. Únor 2024 vykázal odchylku +6,1 °C oproti normálu, březen +3,8 °C — oba měsíce byly rekordní v celé řadě [1]. V září téhož roku zasáhly Moravu a Slezsko povodně, které způsobily škody za 69,9 mld. Kč a vyžádaly si 13 obětí — třetí nejhorší povodňová událost v moderních dějinách Česka po letech 1997 a 2002 [2]. Tahle příručka má jediný cíl: dát čtenáři dostatek dat, zákonů a primárních zdrojů, aby mu klimatická debata dávala smysl — bez katastrofismu a bez popírání.

Klimatická změna se v Česku už děje a měříme ji — to není politický spor, to je věc termometrů ČHMÚ rozmístěných po území republiky od roku 1961. Co je politický spor, je jak rychle a za jakou cenu na to máme reagovat. Tady už se rozcházíme — a ne náhodou: Česko v roce 2023 vypustilo 99 milionů tun ekvivalentu CO₂ (poprvé pod hranicí 100 Mt od roku 1990, meziroční pokles −15 %, kumulativně −47 % od 1990) [3], přičemž elektřina a teplo tvoří 32,6 % všech emisí a uhlí v elektroenergetice stále dominuje. Cesta k cíli EU klimatická neutralita 2050 (nařízení (EU) 2021/1119) tedy znamená přebudovat páteř české energetiky, dopravy i vytápění — to je drahé, politicky bolestivé, a proto musíme rozumět, o čem se rozhodujeme.

Stav k 23. květnu 2026

Příručka zohledňuje EU Climate Law (nařízení 2021/1119, závazek −55 % emisí do 2030 a klimatická neutralita 2050), legislativní balíček Fit for 55 ve všech jeho 13 nařízeních a směrnicích (revize EU ETS, nový ETS 2 pro silniční dopravu a budovy s plnou účinností 2027, mechanismus CBAM v plné fázi od 1. 1. 2026), Nature Restoration Law (nařízení (EU) 2024/1991, účinné od srpna 2024 — členské státy mají Národní obnovný plán předložit Komisi do 1. září 2026), aktualizovaný český Národní klimaticko-energetický plán (NECP, schválen vládou v říjnu 2024 podle nařízení (EU) 2018/1999), Politiku ochrany klimatu v ČR (POK MŽP 2017, aktualizace v přípravě), Národní adaptační strategii ČR (NAS, aktualizovaná verze 2021 s horizontem 2030) a Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR s navazujícím Národním akčním plánem adaptace.

Od 15. prosince 2025 je u moci vláda ANO + SPD + Motoristé sobě (108 z 200 mandátů). Programové prohlášení z 5. ledna 2026 deklaruje přehodnocení Green Dealu, snahu o odklad ETS 2 a revizi Modernizačního fondu, který je pro ČR klíčovým nástrojem financování transformace (alokace pro ČR z aukcí EU ETS na období 2021–2030 řádově 400 mld. Kč, k čemuž se přidává Just Transition Fund pro Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj). Konkrétní legislativní změny závisí na koordinaci s ostatními členskými státy EU a jednání s Komisí — Česko nemůže jednostranně odmítnout aplikaci EU nařízení. Příručku průběžně aktualizujeme; čísla, strategie a politická situace se hýbou rychle.

Tato příručka není aktivistický manifest a není ani popírání. Je to mapa toho, co o klimatu víme z měření (ne z politických prohlášení), co o něm říká nejaktuálnější vědecký konsenzus (IPCC Sixth Assessment Report, dokončený 2023), jaké konkrétní zákony a strategie dnes platí pro Česko (přímo citované, s odkazem na sbírku zákonů a Úřední věstník EU) a jaká rozhodnutí teď budou muset udělat občané, obce, firmy i stát. Některá z těch rozhodnutí budou nepříjemná — odklon od uhlí, drahá modernizace topení, vyšší cena povolenek. Bez znalosti dat ale nelze ani dobře oponovat, ani dobře souhlasit.

Kapitoly

  1. 01 Co se v Česku a ve světě s klimatem mění

    Měřená data ČHMÚ od roku 1961, rekordní rok 2024 (+2,0 °C nad normál), evropské řady Copernicus a globální záznam WMO. Co skutečně víme z termometrů, ne z politických prohlášení.

  2. 02 Proč se to děje — fyzika klimatu zjednodušeně

    Skleníkový efekt, hlavní plyny (CO₂, CH₄, N₂O, F-plyny), kolik z dnešního oteplení způsobuje člověk, co říká IPCC AR6 a kde jsou hranice nejistoty.

  3. 03 Skleníkové plyny ČR podle sektorů

    Kdo v Česku co vypouští — emisní inventura (NIR) za rok 2023. Energetika 33 %, doprava 21 %, průmysl 25 %, zemědělství 8 %, budovy 9 %. Trendy od roku 1990 a co znamenají pro klimatický cíl.

  4. 04 Voda a sucho v Česku

    Stav vod podle ČHMÚ HAMR, projekce VÚV TGM, povodně 2024, sucho 2018–2024, hospodaření se srážkovou vodou. Co dělat na národní, krajské i obecní úrovni.

  5. 05 Lesy a zemědělství v měnícím se klimatu

    Kůrovcová kalamita 2018–2023 (víc než 150 mil. m³ napadeného dřeva), transformace smrkových monokultur, sucho v polích, agroekologie, Strategický plán SZP 2023–2027.

  6. 06 Zdraví v měnícím se klimatu

    Vlny veder a nadúmrtnost (ÚZIS, SZÚ), pylové sezóny, klíšťová encefalitida, infekční nemoci. Co měříme v ČR, kde jsou srovnatelná evropská data, co může dělat zdravotnictví a obec.

  7. 07 Energetika a uhlí v Česku

    Mix výroby elektřiny ČR (uhlí 39 %, jádro 37 %, OZE 17 %, plyn 7 %), Modernizační fond, Severočeská hnědouhelná pánev, Just Transition Fund, NECP a Státní energetická koncepce.

  8. 08 Doprava — sektor, kde emise rostou

    Doprava ČR: 21 % emisí, +75 % od 1990. EU ETS 2 (silniční doprava + budovy) od 2027, AFIR pro infrastrukturu pro alternativní paliva, elektromobilita, železnice.

  9. 09 Budovy a teplo: kde topíme uhlím a kde to mění

    Vytápění a ohřev vody (8,62 Mt CO₂eq, −71 % od 1990 — ale stále jeden z hlavních zdrojů), Nová zelená úsporám, energetická chudoba, ETS 2 dopady, kotlíkové dotace.

  10. 10 Adaptace měst a obcí

    Národní adaptační strategie ČR, modré-zelené řešení, městské ostrovy tepla, IROP a NPO programy pro obce. Co může konkrétně udělat starosta a co rada města.

  11. 11 Co dělá Evropská unie

    EU Climate Law (cíl klimatická neutralita 2050), Fit for 55, EU ETS + nový ETS 2, CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), Nature Restoration Law, RePowerEU.

  12. 12 Co dělá Česká republika

    Politika ochrany klimatu (POK MŽP), Národní klimaticko-energetický plán (NECP), Národní adaptační strategie (NAS), vláda Babiš 2 a její deklarace. Co může a co nemůže ČR jednostranně.

  13. 13 Kdo zaplatí transformaci — financování

    Modernizační fond (~400 mld. Kč pro ČR 2021–2030), Just Transition Fund, NPO komponenta zelená transformace, Social Climate Fund, MF rozpočet a daňové dopady ETS.

  14. 14 Klimatické dezinformace a běžné mýty

    Jak rozpoznat klimatické dezinformace, nejčastější mýty a jejich vyvrácení podle IPCC AR6 a české klimatologické komunity. Bez ad-hominem, s primárními zdroji.

  15. 15 Co může udělat každý — bez moralizování

    Co se dá udělat v domácnosti (energie, doprava, jídlo, spotřeba), co dělat jako občan (volby, místní politika, spolky), a kde je hranice mezi individuální a systémovou odpovědností.

  16. 16 Globální kontext — Paříž, COP, IPCC, spravedlnost

    Pařížská dohoda 2015, COP summity, IPCC AR6, UNEP Emissions Gap Report, klimatická spravedlnost (historické emise vs. dnešní emise vs. zranitelnost). Kam ČR patří v globální mapě.