Energetika a uhlí v Česku · Klima

Co tvoří český elektrický mix

Český elektrický mix je výsledkem technologického dědictví ze 70.–80. let (hnědouhelné elektrárny Tušimice, Prunéřov, Počerady; jaderná Temelín, Dukovany) a postupné modernizace 2000.–2020. (rozvoj OZE, plynové bloky Počerady II 838 MW). Klíčové údaje publikuje Energetický regulační úřad (ERÚ) v Roční zprávě o provozu elektrizační soustavy ^[1].

Zdroj	Podíl 2024	Trend	Hlavní bloky
Hnědé uhlí	~33 %	klesá	Tušimice, Prunéřov II, Počerady, Ledvice, Chvaletice
Černé uhlí	~6 %	klesá	Dětmarovice (odstaveno 2025)
Jaderná	~37 %	stabilní; růst po 2036	Temelín 2 bloky, Dukovany 4 bloky; +Dukovany 5 (2036+)
Vodní	~3 %	stabilní	Orlík, Lipno, Slapy, malé VE
Solární	~6 %	rychle roste	rozptýlené střešní + farmy
Větrné	~1 %	roste pomalu	málo v ČR — orografie + povolovací proces
Biomasa	~7 %	stabilní	spalování + bioplyn
Zemní plyn	~7 %	roste	Počerady II, kogenerační

Modernizační fond — kdo platí transformaci

Modernizační fond je nástroj EU ETS založený směrnicí 2018/410/EU (revize EU ETS), který financuje modernizaci energetiky v 10 unijních zemích s nižším HDP/obyvatele. Pro ČR jsou alokace na období 2021–2030 řádově 400 mld. Kč (přesné číslo závisí na ceně povolenek v aukcích — při ceně 80–90 EUR/t v roce 2024–2025 se odhad pohybuje 380–430 mld. Kč). Správce: MŽP a Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP); gestorem ERÚ. Hlavní programy ^[2]:

HEAT — modernizace soustav zásobování teplem (odklon od uhlí)
RES+ — nové výroby z OZE (fotovoltaika, větrníky, geotermika)
ENERGov — energetické úspory v komunálních budovách
MULTI ENERG — vodík, akumulace, smart grids
HOUSEholds — energetické úspory v rodinných a bytových domech (přes Novou zelenou úsporám)
ENERG ETS — průmysl pod EU ETS, transformace na nízkoemisní výrobu

Just Transition Fund: tři uhelné kraje

Just Transition Fund (JTF) je nástroj Nařízení (EU) 2021/1056, který má v 27 členských státech podpořit regiony nejvíc zasažené přechodem od fosilních paliv. Pro ČR alokace pro 2021–2027: 1,64 mld. EUR (~41 mld. Kč) rozdělené mezi Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Spravuje MMR ČR + EU Komise. Cíle: rekvalifikace horníků, obnova krajiny po těžbě, nové investice (hi-tech, výzkum), startupy. Klíčový kritický bod: časový sklik s odstavováním uhelných bloků — pokud bloky zůstanou v provozu po 2030, JTF nestihne připravit alternativy ^[3].

Jaderná energie: nové bloky

7. června 2025 podepsala česká vláda smlouvu s jihokorejskou společností Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) na výstavbu nového jaderného bloku Dukovany 5 (APR1000, ~1 050 MW). Hodnota kontraktu: cca 407 mld. Kč. Plánované uvedení do provozu 2036. Tender byl pětiletý (2020–2024), v posledním kole prohrály americký Westinghouse a francouzský EDF. Druhý blok Dukovany 6 je v opci; o dvou nových blocích v Temelíně se rozhoduje. Jaderná energie je v EU klasifikována jako udržitelná investice podle EU Taxonomy (delegated act 2022/1214 — kontroverzní; Česko, Francie, Polsko pro, Německo, Rakousko proti) ^[4].

Jak se mix promění do 2030 a 2040: realistická cesta

Sečteme-li known-knowns: uhlí odchází ekonomicky — provozovatelé (ČEZ i soukromé Chvaletice a Počerady) opakovaně signalizují, že při současných cenách povolenek a útlumu poptávky po uhelném teple se velké bloky přestanou vyplácet v horizontu jednotek let; hodnocení zdrojové přiměřenosti ČEPS proto pracuje se scénáři odchodu většiny uhelné výroby kolem let 2030–2033, bez ohledu na to, zda padne politické rozhodnutí. ^[7] Jádro přibude až po 2036 (Dukovany 5), takže dekádu 2026–2036 musí překlenout kombinace: rychlý růst fotovoltaiky (v posledních letech přibývá řádově gigawatt ročně, hlavně na střechách), pomalejší růst větru, nové plynové a bateriové zdroje pro flexibilitu a úspory na straně spotřeby. Plyn je v této logice „mostní palivo" — emituje zhruba polovinu CO₂ oproti uhlí, ale není bezemisní a váže ČR na dovoz.

Druhá polovina příběhu se odehrává mimo elektrárny: v síti a u spotřebitelů. Elektrifikace dopravy a vytápění zvýší spotřebu elektřiny, zatímco výroba bude proměnlivější (slunce, vítr) — klíčovými slovy dekády jsou proto akumulace (velké baterie, přečerpávací elektrárny), flexibilita (spotřeba reagující na cenu — chytré tarify, řízené nabíjení elektromobilů, tepelná čerpadla s akumulací) a posílení sítí (ČEPS na přenosové, distributoři na regionální úrovni). Pro domácnosti to už dnes znamená nové možnosti: spotové tarify, komunitní energetika (sdílení elektřiny ze střešní fotovoltaiky v rámci obce či bytového domu, umožněné novelou energetického zákona — tzv. lex OZE) a virtuální baterie dodavatelů.

NECP a Státní energetická koncepce

Dva klíčové strategické dokumenty na národní úrovni: Státní energetická koncepce (SEK) — vládou schválená v 2015, v přípravě aktualizace 2025–2026; a Národní klimaticko-energetický plán (NECP) — aktualizovaný plán schválen vládou v říjnu 2024 v souladu s nařízením (EU) 2018/1999. NECP obsahuje konkrétní národní cíle pro 2030: OZE 30 %, energetické úspory −8,7 % spotřeby vs. scénář, snížení emisí mimo ETS −26 % vs. 2005. Komisi byl předložen v prosinci 2024 ^[5].