Co dělá Evropská unie

Jak vzniká evropská klimatická legislativa

Než projdeme jednotlivé předpisy, krátce k mechanice — pomáhá totiž rozumět tomu, co znamená „Brusel rozhodl". Legislativu navrhuje Evropská komise, ale schvalují ji dva spoluzákonodárci: Rada EU (ministři členských států — za ČR hlasuje česká vláda) a Evropský parlament (přímo volený, za ČR 21 poslanců). U klimatických předpisů se v Radě hlasuje kvalifikovanou většinou, takže jeden stát nemá veto — ale státy vyjednávají výjimky, přechodná období a kompenzace (pro ČR např. Modernizační fond). Rozdíl forem: nařízení platí přímo a doslovně ve všech státech, směrnice se musí „přepsat" do národního zákona (a stát si volí cestu). Většina klimatického balíčku jsou nařízení — proto je prostor pro národní odchylky malý.

EU Climate Law: závazný rámec

Nařízení (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 (tzv. „EU Climate Law" / „Evropský klimatický zákon") zakládá právně závazný cíl klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050 a mezicíl snížení čistých emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 (vs. úroveň 1990). Toto nařízení je přímo aplikovatelné ve všech členských státech — vč. ČR — a nelze ho ignorovat ani změnit jednostranně. Změna vyžaduje rozhodnutí Rady (kvalifikovaná většina) a souhlas Evropského parlamentu ^[1].

Fit for 55: balíček implementace

Aby se naplnil cíl −55 % do 2030, navrhla Komise v červenci 2021 balíček Fit for 55 — sadu 13 návrhů zákonů a směrnic, schválených postupně 2022–2023. Klíčové součásti pro ČR:

• Revize EU ETS (směrnice 2023/959) — zpřísnění a rozšíření existujícího systému obchodování s povolenkami (energetika + průmysl + letecká doprava). Cap (strop emisí) klesá rychleji.
• Nový EU ETS 2 — samostatný systém pro silniční dopravu a budovy. Plně účinný od 1. 1. 2027 (s podmíněným odkladem o 1 rok při vysokých cenách energií).
• Revize Effort Sharing Regulation (ESR) — nařízení 2023/857. Cíle pro emise mimo ETS pro jednotlivé členské státy. ČR: −26 % do 2030 vs. 2005.
• Revize LULUCF — nařízení 2023/839. Závazný cíl pro propad uhlíku v sektoru land use.
• Renewable Energy Directive III (RED III) — směrnice 2023/2413. EU cíl 42,5 % OZE do 2030 (s ambicí 45 %).
• Energy Efficiency Directive — směrnice 2023/1791. EU cíl −11,7 % konečné spotřeby energie do 2030 vs. scénář.
• CO₂ emisní normy pro osobní a lehká užitková auta — nařízení 2023/851. Zákaz nových spalovacích aut od 1. 1. 2035 (s výjimkou e-paliv).
• EPBD IV — Energy Performance of Buildings Directive — směrnice 2024/1275. Bezemisní novostavby od 2030.
• AFIR (Alternative Fuels Infrastructure Regulation) — nařízení 2023/1804. Povinné cíle pro nabíjecí infrastrukturu.
• Social Climate Fund — nařízení 2023/955. Kompenzační nástroj pro domácnosti ohrožené ETS 2.

Jak funguje obchodování s povolenkami

Protože se EU ETS v balíčku objevuje na každém kroku, krátké vysvětlení principu. Systém „cap and trade" (od 2005) funguje takto: EU stanoví strop (cap) celkových emisí pro pokrytá odvětví a každý rok ho snižuje. Elektrárny a továrny musí za každou vypuštěnou tunu CO₂ odevzdat povolenku — kupují je v aukcích nebo na trhu, takže emise mají cenu (v posledních letech řádově 60–80 EUR/t). Kdo umí emise snížit levněji, povolenky prodá tomu, pro koho je snížení dražší — trh tak hledá nejlevnější úspory. Podstatné pro občana: výnosy z aukcí se vracejí státům — v ČR plní právě Modernizační fond a programy jako Nová zelená úsporám. Uhlíková cena tedy není „pokuta do Bruselu", ale přerozdělení uvnitř ČR (podrobně kapitola Kdo zaplatí transformaci).

CBAM: uhlíková daň na dovozy

Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) — nařízení (EU) 2023/956 — je mechanismus „uhlíkové daně na hranicích EU". Cíl: zabránit carbon leakage (přesun výroby s vysokými emisemi mimo EU za účelem obejití EU ETS). Funguje takto: dovozce vybraných výrobků (cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřina, vodík) musí kupovat CBAM certifikáty odpovídající uhlíkové stopě výrobku — pokud již nezaplatil ekvivalentní uhlíkovou daň v zemi výroby ^[2].

• Přechodné období: říjen 2023 – prosinec 2025 (pouze reporting, bez plateb)
• Plná účinnost: 1. 1. 2026 (povinné kupování certifikátů, postupné zavedení 2026–2034)
• Pokrývá: cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřina, vodík (rozšíření na další odvětví v jednání)
• Vyloučeny zatím: ropné výrobky, plast, chemikálie, zpracované výrobky — pravděpodobné rozšíření po revizi 2026

Nature Restoration Law a EU Adaptation Strategy

Nature Restoration Law — nařízení (EU) 2024/1991, účinné od 18. srpna 2024. Ukládá členským státům do 20 % rozlohy EU obnovit do 2030 (na souši i v moři) a všechny degradované ekosystémy do 2050. Členské státy mají Komisi předložit Národní obnovný plán (NRP) do 1. září 2026. Pro Česko je NRP koordinován MŽP a AOPK. Klimatický rozměr: zdravé ekosystémy jsou zároveň propadem uhlíku ^[3].

Souběžně platí EU Adaptation Strategy 2021 (COM(2021) 82) s cílem „climate-resilient EU by 2050". Komise připravuje revizi 2026.

RePowerEU: energetická nezávislost po 2022

Po ruské invazi na Ukrajinu (únor 2022) představila EU plán RePowerEU (květen 2022) s cíli konec závislosti na ruských fosilních palivech do 2027, akcelerace OZE, úspory energie, diverzifikace dodávek. Pro ČR znamenal úplný odklon od ruského plynu (dosud cca 95 % importu z Ruska) — náhrada přes německé a slovenské plynovody, LNG terminál v Klaipedě (Litva) a v Krk (Chorvatsko), nákup spotových objemů na evropském trhu. Modernizační fond byl rozšířen o RePowerEU komponentu (revize 2024).

Plní EU vlastní cíle?

Podle výroční zprávy EEA Trends and Projections klesly emise EU do roku 2023 o ~37 % proti 1990 — k cíli −55 % do 2030 tedy zbývá podstatný kus cesty a EEA upozorňuje, že dosud přijatá opatření na něj samy o sobě nestačí; s plánovanými opatřeními se projekce blíží k −49 %. ^[6] Pro hodnocení je fér dodat dvě věci: EU snižuje emise při rostoucí ekonomice (oddělení emisí od růstu) a její podíl na světových emisích je dnes kolem 6–7 % — evropská politika proto sází i na nepřímý efekt: technologie a standardy, které zlevní dekarbonizaci ostatním (a nástroje jako CBAM, které mají bránit přesunu výroby do zemí bez uhlíkové ceny).

Zelená dohoda po roce 2024: zjednodušování a debata o 2040

Po evropských volbách 2024 se politické těžiště posunulo: Komise von der Leyenové II klade větší důraz na konkurenceschopnost průmyslu (Clean Industrial Deal, únor 2025) a tzv. omnibus balíčky zjednodušují podnikové povinnosti z předchozího období (reporting, due diligence). ^[7] Současně Komise v červenci 2025 navrhla doplnit do klimatického zákona cíl −90 % do roku 2040 (s flexibilitami včetně omezeného započtení mezinárodních uhlíkových kreditů); o konečné podobě jednají Rada a Parlament a ČR patří k jeho kritikům. ^[8] Jádro rámce — neutralita 2050, ETS, cíle pro 2030 — ale zůstává v platnosti; mění se tempo a míra flexibility, ne směr. Jak na evropský rámec odpovídá česká politika, rozebírá kapitola Co dělá Česká republika.