Kapitola 9 — Klimatická změna a adaptace v Česku — co se mění a co s tím

Budovy a teplo: kde topíme uhlím a kde to mění

Vytápění a ohřev vody (8,62 Mt CO₂eq, −71 % od 1990 — ale stále jeden z hlavních zdrojů), Nová zelená úsporám, energetická chudoba, ETS 2 dopady, kotlíkové dotace.

Proč na budovách záleží

Vytápění a ohřev vody v budovách vyprodukovaly v roce 2023 8,62 Mt CO₂eq — o 71 % méně než v roce 1990. Je to největší procentní pokles ze všech sektorů a stojí za ním kombinace plynofikace 90. let, masivního zateplování (často s evropskými dotacemi) a postupného útlumu uhlí v domácnostech. Přesto budovy zůstávají jedním z hlavních zdrojů emisí — a na rozdíl od elektráren jde o miliony malých zdrojů v soukromých rukou, kde stát nemůže rozhodnout centrálně, jen motivovat a regulovat. Proto se v této kapitole potkávají dotace (Nová zelená úsporám), zákazy (staré kotle) i cenové nástroje (ETS 2).

Stav vytápění domácností v ČR

V Česku je cca 2,1 mil. bytových jednotek v rodinných domech a 2,2 mil. bytů v bytových domech (ČSÚ SLDB 2021). Strukturu vytápění udává Sčítání lidu 2021 [1]: zemní plyn cca 35 % domácností, dálkové teplo (CZT) 34 %, elektřina 15 %, pevná paliva (uhlí + dřevo) 15 % (z toho stále cca 280 000 domácností spaluje uhlí), tepelná čerpadla rostou (~3–5 %).

Zdroj vytápěníPodíl domácností (2021)Trend
Zemní plyn~35 %Stagnace / mírný pokles
Dálkové teplo (CZT)~34 %Stabilní
Elektřina (přímotop, akumulace)~15 %Mírný růst
Dřevo / pelety~10 %Růst
Uhlí~5 %Rychlý pokles (~280 tis. domácností)
Tepelná čerpadla~3–5 %Rychlý růst

Kotlíkové dotace a konec uhelných kotlů

Tzv. Kotlíkové dotace (od 2015 přes OPŽP, navazují i v 2021–2027) financovaly výměnu starých kotlů na pevná paliva (1.–2. emisní třída) za moderní zdroje (kondenzační plynový kotel, tepelné čerpadlo, peletová automatika). Cca 130 000 domácností dostalo dotaci v letech 2015–2023. Od 1. září 2024 je podle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (§ 17 odst. 1 písm. g) zakázán provoz starých kotlů 1. a 2. emisní třídy v rodinných domech — porušení znamená pokutu až 50 000 Kč [2].

Nová zelená úsporám: hlavní dotační program

Nová zelená úsporám (NZÚ) je vlajkový program SFŽP pro úspory energie v rodinných a bytových domech. Financování: Modernizační fond + EU ETS aukce + národní zdroje. Aktuální schéma 2021–2030. Tři podprogramy [3]:

  • Nová zelená úsporám (klasická) — komplexní zateplení, výměna zdrojů tepla, fotovoltaika, akumulace, větrání s rekuperací. Dotace 30–60 % uznatelných nákladů, maximum 1,2 mil. Kč pro RD.
  • Nová zelená úsporám Light — zjednodušené pro nízkopříjmové domácnosti (vlastníci RD ze sociálně slabší skupiny). Bez nutnosti vyúčtování — fixní částky 6–60 tis. Kč podle typu opatření.
  • Nová zelená úsporám – Adaptace — adaptační opatření (zelená střecha, vsakování srážkové vody, stínění oken).

Energetická chudoba: kdo to neutáhne

Energetická chudoba je definována na EU úrovni v doporučení Komise 2023/2407 jako situace, kdy domácnost nemůže fakticky pokrýt základní energetické potřeby (vytápění, chlazení, elektřinu) v rámci svého rozpočtu. V ČR podle MMR (analýza 2024) je v energetické chudobě cca 12–15 % domácností. Ohrožené skupiny: jednočlenné domácnosti seniorů, neúplné rodiny, lidé v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (často staré uhelné domácnosti) [4].

Energetická náročnost budov — PENB

Každá nová nebo prodávaná/pronajímaná budova v ČR musí mít Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a vyhlášky č. 264/2020 Sb. Klasifikace A (mimořádně úsporná) až G (mimořádně neúsporná). Cíl EU revize EPBD (směrnice 2024/1275 — EPBD IV, účinná květen 2024): všechny nové budovy bezemisní od 2030, rekonstrukce nejhůře hodnocených budov (E, F, G) povinné v 2030–2033 (pro veřejné budovy dříve). To bude pro ČR velký regulační šok [5].

Budovy a horko: adaptace, ne jen úspory

Klimatická debata o budovách se točí kolem vytápění, ale s rostoucím počtem tropických dní se stejně důležitým tématem stává letní přehřívání. Paneláky a podkrovní byty se v červencové vlně veder mění v tepelné pasti — a plošné pořizování klimatizací by zvýšilo spotřebu elektřiny přesně v době, kdy je síť nejvytíženější. Stavebně levnější a dlouhodobě účinnější je pasivní ochrana: venkovní žaluzie a markýzy (stínění zvenku je řádově účinnější než žaluzie za sklem), světlé fasády a střechy, zeleň u domu, noční předchlazení větráním a u bytových domů zelené střechy. Právě na tato opatření přispívá podprogram NZÚ – Adaptace a souvislost s městským tepelným ostrovem rozebírá kapitola Adaptace měst a obcí.

Pro nájemníky a obyvatele bytových domů platí, že o většině opatření rozhoduje vlastník nebo společenství vlastníků (SVJ) — smysluplný první krok je proto přinést na schůzi SVJ konkrétní nabídku: energetický posudek, možnosti NZÚ pro bytové domy a zkušenosti sousedních domů. Jak ETS 2 zasáhne ceny paliv pro vytápění a kdo dostane kompenzace, rozebírá kapitola Doprava (mechanismus je společný) a Kdo zaplatí transformaci.

Zdroje

  1. ČSÚ — Sčítání lidu, domů a bytů 2021 (struktura vytápění) (Český statistický úřad, 2021)
  2. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (Parlament ČR, 2012)
  3. Nová zelená úsporám (SFŽP / MŽP)
  4. Doporučení Komise (EU) 2023/2407 o energetické chudobě (Evropská komise, 2023)
  5. Směrnice (EU) 2024/1275 (EPBD IV — energetická náročnost budov) (Evropský parlament a Rada EU, 2024)
  6. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (Parlament ČR, 2000)
  7. ENERGO 2021 — šetření o spotřebě energií v domácnostech (Český statistický úřad, 2022)
  8. Státní fond životního prostředí ČR — dotační programy pro domácnosti (SFŽP ČR)