Co se v Česku a ve světě s klimatem mění · Klima

Co měří ČHMÚ a jak dlouhá je řada

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) provozuje národní klimatickou síť s desítkami stanic rozmístěných po celém území ČR. Pro ploše-vážený celonárodní průměr používá územní teplotu (`uzemni teplota`) — postup, který agreguje měření z jednotlivých stanic do reprezentativního celostátního čísla. Souvislá srovnatelná řada začíná rokem 1961 (předtím existují měření na jednotlivých stanicích, ale celonárodní agregát není srovnatelný). Data jsou veřejně dostupná v Národní databázi hydrometeorologických údajů a produktů na opendata.chmi.cz ^[1].

Průměrná roční teplota ČR — rok 2024: 10,3 °C (rekord řady 1961–2024)

Odchylka 2024 od normálu 1991–2020: +2,0 °C

Odchylka 2024 od normálu 1961–1990: > +2,5 °C

Žebříček nejteplejších roků v měřené řadě

Pořadí	Rok	Průměrná teplota ČR (°C)	Poznámka
1.	2024	10,3	Rekord řady, +2,0 °C od normálu 1991–2020
2.	2023	9,7	Také globální rekord (před překonáním 2024)
3.	2018	9,6	Nejdramatičtější sucho v moderní historii ČR
4.	2019	9,5
5.–6.	2014, 2015	9,4	Druhá nejteplejší dekáda po sobě

Sedm z deseti nejteplejších roků v měřené řadě 1961–2024 připadá na poslední dekádu (2015–2024). Není to náhoda — je to systematický trend: dlouhodobý oteplovací trend v ČR je zhruba +0,33 °C za desetiletí od počátku 80. let 20. století (ČHMÚ, kapitola 3 Atlasu klimatické změny) ^[1].

Co znamená „klimatologický normál" a proč jsou dva

Klimatologický normál je 30letý průměr meteorologického prvku používaný jako referenční hodnota. Světová meteorologická organizace (WMO) definuje dva normály vedle sebe: standardní normál 1961–1990 (historická reference pro dlouhodobé srovnání) a aktuální normál 1991–2020 (klouzavé okno aktualizované každých 10 let, lépe odpovídající dnešnímu klimatu). Pokud se v médiích říká „odchylka +2,0 °C", je třeba říct, vůči kterému normálu: vůči 1991–2020 je 2024 o +2,0 °C teplejší, vůči 1961–1990 o víc než +2,5 °C. ČHMÚ v primárních zprávách uvádí oba ^[1].

Co měří svět: Copernicus, WMO, NASA, NOAA

Pro globální klimatický záznam existují čtyři nezávislé hlavní řady, které spolu přibližně souhlasí: evropský Copernicus C3S (reanalýza ERA5, climate.copernicus.eu), WMO State of the Global Climate (roční syntéza), NASA GISS (data.giss.nasa.gov/gistemp) a NOAA NCEI (ncei.noaa.gov). Všechny čtyři ukázaly, že rok 2024 byl vůbec nejteplejším rokem globálně v měřené historii (řada od roku 1850) — průměr překročil 1,5 °C nad předindustriálním obdobím poprvé v kalendářním roce ^[3]^[5].

Povodně, sucho, vlny veder — co se v ČR mění extrémním počasím

Povodně září 2024 (13.–17. 9.) byly podle ČHMÚ způsobeny systémem dvou frontálních depresí nad střední Evropou, které přinesly extrémní srážky na sever Moravy, do Slezska a do Polska a Rakouska. Škody v ČR dosáhly 69,9 mld. Kč (odhad ČHMÚ a MMR z dubna 2025), zahynulo 13 lidí. 262 toků dosáhlo některého povodňového stupně, 55 měřicích míst zaznamenalo úroveň 100leté vody. Jde o třetí nejhorší povodňovou událost moderní historie ČR po katastrofálních povodních 1997 (Morava, 49 obětí) a 2002 (Čechy, 17 obětí) ^[2].

Z hlediska sucha je páteřním datovým produktem HAMR — Hydrologický automatizovaný monitoring sucha provozovaný ČHMÚ ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka (VÚV TGM). Sleduje meteorologické, půdní a hydrologické sucho v celé ČR v týdenním kroku. Rok 2018 byl podle HAMR nejdramatičtějším suchem v moderní historii ČR — zasáhlo více než 80 % území. Roky 2022 a 2024 byly méně extrémní, ale periody sucha se v posledních dvou dekádách objevují systematicky častěji než v letech 1961–1990 ^[4]^[6].

Nejen průměr: jak se mění zimy, léta a sníh

Roční průměr je užitečná zkratka, ale změnu klimatu Češi prožívají hlavně přes proměnu ročních dob. Dlouhodobé řady ČHMÚ ukazují konzistentní obraz: přibývá letních a tropických dní (maximum ≥ 25 °C, resp. 30 °C) a tropických nocí, ubývá mrazových a ledových dní, sněhová pokrývka v nižších a středních polohách leží kratší dobu a vegetační sezóna se prodloužila řádově o dva týdny — jaro nastupuje dřív (kvetení, pylová sezóna, rašení), což potvrzují i fenologická pozorování. Pro zahrádkáře to znamená posun výsadby, pro lyžařské areály pod 800 m existenční problém a pro alergiky delší sezónu (viz kapitola Zdraví v měnícím se klimatu).

Co tato data NEznamenají

Neznamenají, že každé extrémní počasí je „kvůli klimatu". Konkrétní povodňová epizoda nebo vlna veder má řadu příčin — atmosférická situace, půdní podmínky, antropogenní zásah do krajiny. Klimatická změna posouvá rozdělení: extrémy, které byly před 50 lety výjimkou, jsou dnes pravděpodobnější. To se vyhodnocuje metodikou atribuční vědy (World Weather Attribution, Otto et al.). Konkrétně pro povodně září 2024 publikovala WWA atribuci v listopadu 2024.
Neznamenají, že je „už pozdě". Každý nedovypuštěný plyn snižuje budoucí oteplování — proto má smysl o emisích jednat dnes, i když nejsme schopni „vrátit" oteplení už proběhlé.
Neznamenají, že Česko je „nejhůř postižený stát". Klimatická změna působí všude, ale s různým průmětem. Na střední Evropu dopadá zejména přes sucho, vlny veder a srážkové extrémy; jiné regiony (Středomoří, Sahel, malé ostrovní státy) řeší jiné rizikové profily.
Neznamenají, že česká data jsou méně spolehlivá než zahraniční. ČHMÚ je členem WMO, jeho data vstupují do mezinárodních klimatických databází; metodika měření je standardizovaná a kontrolovatelná v `opendata.chmi.cz`.