Doprava — sektor, kde emise rostou · Klima

Doprava — jediný sektor ČR s rostoucími emisemi

Emise dopravy v ČR v roce 2023 dosáhly 20,94 Mt CO₂eq = cca 21 % všech emisí, +75 % vs. 1990 (NIR). Zatímco energetika, průmysl, budovy a zemědělství emise snížily, doprava roste — a uvnitř ní dominuje silniční doprava (osobní auta + nákladní), zatímco železnice a vodní doprava tvoří dohromady pár procent (díky elektrifikaci páteřních železničních tratí ČR) ^[1].

Počet osobních automobilů v ČR: ~6,1 mil. (2024) vs. 2,4 mil. (1990) → +154 %

Emise CO₂ z dopravy ČR: 20,94 Mt CO₂eq (2023)

Proč emise dopravy rostou, když auta jsou čistší

Zdánlivý paradox: moderní auto má výrazně účinnější motor než vůz z 90. let, a přesto emise sektoru rostou. Vysvětlení se skládá ze čtyř efektů. Za prvé objem: aut přibylo a najezdí se mnohem víc kilometrů — růst mobility „sežral" technologický pokrok. Za druhé hmotnost a výkon: průměrné nové auto je těžší a silnější než před 20 lety (trend SUV), takže reálná spotřeba neklesá tak rychle jako účinnost motorů. Za třetí stáří vozového parku: průměrný věk osobního auta v ČR je kolem 16 let, jeden z nejvyšších v EU — úsporné technologie se do provozu dostávají s velkým zpožděním a dovoz starších ojetin ze západní Evropy tento efekt prodlužuje. ^[7] A za čtvrté nákladní doprava a tranzit: ČR leží na křižovatce evropských kamionových tras, takže část „českých" emisí vyprodukuje zboží, které republikou jen projíždí.

EU ETS 2: nový emisní systém pro silniční dopravu a budovy

EU ETS 2 je novým emisním systémem zavedeným revizí směrnice (EU) 2023/959, který pokryje silniční dopravu a budovy (vytápění) odděleně od existujícího EU ETS (energetika, průmysl). Klíčové parametry:

Plná účinnost: 1. 1. 2027 (s odkladem o 1 rok, pokud ceny energií překročí stanovené prahové hodnoty).
Povinní účastníci — dodavatelé paliv (rafinerie, distributoři benzinu a nafty, dodavatelé zemního plynu a topného oleje), ne přímo spotřebitelé.
Cena povolenky se promítne do ceny paliv. Studie Ekoenergy předpokládá v 2027 dopad ~9–12 Kč/litr nafty a benzinu navíc při ceně povolenky 45 EUR/t.
Social Climate Fund — kompenzační nástroj pro ohrožené domácnosti a malé firmy. Pro ČR alokace cca 2,2 mld. EUR (~55 mld. Kč) pro 2026–2032.

Elektromobilita v ČR: pomalý start

Podíl elektromobilů (BEV) v nových registracích v ČR v 2024 dosáhl cca 3,8 %, hybridů (HEV+PHEV) dalších cca 15 % — celkem jen ~19 % nových osobních vozů má elektrický pohon. To je výrazně méně než průměr EU (~22 % BEV, ~13 % PHEV/HEV). Důvody: drahá vstupní investice, slabá nabíjecí infrastruktura, kupní síla domácností ^[2].

EU nařízení (EU) 2023/851 stanovuje zákaz registrace nových osobních automobilů a lehkých užitkových s vnitřním spalovacím motorem od 1. 1. 2035 (s výjimkou vozidel na e-paliva po revizi v 2026). Diskuze o případné revizi tohoto cíle pokračuje — Itálie, Německo a od 2026 i ČR usilují o změkčení, ale revize bude vyžadovat většinu v Radě a Parlamentu.

AFIR: infrastruktura pro alternativní paliva

Nařízení (EU) 2023/1804 (AFIR — Alternative Fuels Infrastructure Regulation) ukládá členským státům konkrétní cíle pro nabíjecí a tankovací infrastrukturu. Pro ČR:

Rychlé nabíjení: alespoň 1 stanice ≥ 150 kW každých 60 km na hlavních EU silnicích (TEN-T core) do 2025.
Vodíkové tankování (HRS): alespoň 1 stanice každých 200 km na TEN-T core do 2030.
Železniční koridory — vybavení elektrifikací a alternativními palivy podle TEN-T do 2030.

V ČR je aktuálně cca 3 500 veřejných nabíjecích bodů (k 2025, MPO + Aliance pro elektromobilitu); cíl pro 2030 je řádově 35 000. Dotace přes Modernizační fond a OPŽP směřují do veřejné infrastruktury i do firemních flotil.

Železnice a městská doprava: nedoceněné karty

Železniční doprava v ČR je už dnes elektrifikovaná na páteři (Praha–Brno–Ostrava, Praha–Plzeň, Praha–České Budějovice) a její emise jsou marginální (cca 0,3 Mt CO₂eq). Investice Správy železnic směřují k dalšímu rozšíření elektrifikace na regionální tratě a k modernizaci pro vysokorychlostní železnici (VRT) Praha–Brno (plánované zprovoznění 2035–2040). Vysokorychlostní železnice Praha–Drážďany a Praha–Vídeň jsou ve výhledu po 2040.

Ve městech se o emisích rozhoduje na úrovni územního plánování: kvalitní MHD, bezpečná cyklistická infrastruktura a „město krátkých vzdáleností" snižují nutnost jezdit autem vůbec — souvislosti rozebírá kapitola Adaptace měst a obcí. Druhou polovinu systému ETS 2 — vytápění budov — popisuje kapitola Budovy a teplo a celkový kontext, kdo transformaci zaplatí, kapitola Kdo zaplatí transformaci.