Zdraví, léky a první pomoc

Lékárnička pro krizi

Kampaň 72 hodin doporučuje krizovou lékárničku v tomto složení: pravidelně užívané léky v zásobě na týden — včetně popisu, jak je užíváte (v evakuačním středisku se nikdo nedovtípí, co je „ta modrá pilulka večer"), léky proti bolesti, horečce a průjmu, obvazy a náplasti, dezinfekce na rány i na ruce, jednorázové rukavice, škrtidlo, izotermická fólie, respirátory, teploměr, pinzeta a nůžky ^[1]. Lékárničku skladujte na stálém místě, které zná celá domácnost, a jednou ročně zkontrolujte expirace — třeba při výročním úklidu z závěrečné kapitoly.

Léky na předpis: týdenní polštář

Pro chronicky nemocné je týdenní zásoba léků nejdůležitější položkou celé přípravy — v krizi nemusí fungovat lékárny ani ordinace. Pomůže opakovací recept: platí 6 měsíců (neurčí-li lékař jinak), nejdéle rok, takže si léky vyzvednete i bez další návštěvy lékaře ^[3][4]. Pozor na léky vyžadující chlad, typicky inzulin: patří do chladničky a vysoké teploty je nevratně znehodnocují; načatý inzulin lze podle příbalové informace obvykle uchovávat při pokojové teplotě zhruba čtyři týdny — vždy podle konkrétního přípravku ^[5]. Domácnosti závislé na zdravotnických přístrojích najdou postup pro výpadky proudu v kapitole o blackoutu.

Když jde o život: zavolat a jednat

Základ laické pomoci se vejde do jedné věty: zavolejte 155 a dělejte, co říká operátor. Dispečink zdravotnické záchranné služby vás povede — od kontroly dýchání po stlačování hrudníku — a posádku vyšle souběžně s hovorem. Totéž platí pro silné krvácení: než posádka dorazí, zachraňuje život přímý tlak na ránu — rukou, složeným kapesníkem, čímkoli po ruce. Kdo nemůže mluvit, má od roku 2022 k dispozici SMS na linku 112 ^[6] a aplikaci Záchranka s režimem „Nemohu mluvit", která s dispečinkem komunikuje SMS chatem a odešle přesnou polohu ^[2]. Záchranka také zobrazí nejbližší veřejný defibrilátor (AED) ^[2] — přístroj, který laika hlasově navede sám. A protože text nikdy nenahradí trénink: dopřejte si kurz první pomoci, například u Českého červeného kříže.

Zdraví ve vedru a v zimě

Vlny veder jsou nejsmrtonosnější extrém českého počasí (kapitola o hrozbách). Ministerstvo zdravotnictví varuje před dehydratací, kolapsy, úpalem a zhoršením chronických nemocí ^[7]; u seniorů navíc slábne pocit žízně, takže pití jim aktivně nabízejte ^[8]. Celý režim za horka — jak zchladit byt, kolik pít a jak poznat úpal — rozebírá kapitola o vedrech. Zimní protipól řeší kapitola o vybavení: největším zimním zabijákem v domácnosti není mráz, ale oxid uhelnatý z nouzového vytápění.

Hygiena, když neteče voda

Bez tekoucí vody rozhoduje o zdraví hygiena rukou: proto patří do zásob dezinfekční gel a vlhčené ubrousky ^[1]. Na pití a čištění zubů používejte balenou nebo převařenou vodu (kapitola o vodě) ^[9]. Zvláštní opatrnost vyžaduje úklid po povodni (kapitola o povodni): pracujte v rukavicích a holínkách, nejezte a nepijte v zaplavených prostorech a myjte si ruce — povodňová voda a bahno mohou přenášet infekce včetně leptospirózy od hlodavců ^[10]. Vlastní studnu nechte po zaplavení vyčistit a dezinfikovat podle pokynů hygieniků ^[9].

Psychická první pomoc

K prvnímu ošetření patří i psychika. Akutní stresová reakce — zmatenost, třes, úzkost, „vypnutí" — je podle psychologů hasičů normální lidská odpověď na abnormální situaci ^[11]. Co pomáhá: bezpečné místo, klidný hlas, naslouchání bez nátlaku, jednoduché úkoly a hlavně nenechávat zasaženého člověka samotného ^[11]. Mezinárodní rámec psychické první pomoci shrnuje pět principů: bezpečí, zklidnění, důvěra ve vlastní síly, propojení s druhými a naděje ^[12]. Když je toho moc, fungují nonstop linky — pro dospělé 116 123, pro děti a mladé 116 111 ^[13]; víc v kapitole o psychické odolnosti.