Voda a jídlo na několik dní

Voda: dvě čísla, která si nepleťte

Oficiální příručka 72 hodin uvádí dvě různá čísla — a je důležité rozumět rozdílu. Na holé přežití si dospělý vystačí se dvěma litry pitné vody denně. Jakmile ale připočtete vodu na základní hygienu a vaření, celková spotřeba stoupá k 10 až 15 litrům na osobu a den ^[1]. Nikdy si proto neplánujte „dva litry stačí" — stačí jen na pití.

Nouzové minimum pitné vody na osobu a den (jen pití)

2–3 litry

72h.gov.cz / WHO

Když v krizi selže vodovod, nastupuje náhradní zásobování: cisterny přistavuje vodárenská společnost, která oblast zásobuje ^[7]. Plánuje se s tím, že první dva dny bývá k dispozici alespoň 5 litrů na osobu a den, od třetího dne 10–15 litrů ^[2][7]. Užitečný detail: voda v cisterně je pitná zhruba tři dny, v horkém létě i méně — naberte si ji do čistých uzavíratelných nádob a spotřebujte brzy ^[6]. Právě proto patří do výbavy kanystry nebo prázdné barely ^[1].

Jak vodu skladovat

Balenou vodu skladujte v chladu a temnu — třeba ve sklepě nebo spíži — a řiďte se datem minimální trvanlivosti na obale; kupujte co nejčerstvější ^[3]. Načatou láhev spotřebujte do tří dnů ^[3]. Vodu z kohoutku si můžete do čistých nádob napustit do zásoby ve chvíli, kdy hrozí výpadek (např. ohlášená odstávka nebo blížící se povodeň) — vana napuštěná vodou navíc poslouží na splachování a hygienu.

Když dojde balená: nouzová úprava vody

Primární metodou domácí úpravy vody je převaření: přiveďte vodu jednorázově do klokotavého varu (stačí varná konvice) a nechte ji aspoň deset minut přirozeně chladnout — nebezpečné mikroorganismy jsou spolehlivě zneškodněny ^[4]. Alternativou jsou dezinfekční tablety na úpravu vody z outdoorových prodejen (např. Micropur) — dávkujte je přesně podle návodu výrobce; na kalnou vodu se používá dvojnásobná dávka a voda se nechává odstát zhruba 30 minut ^[5].

Jídlo: trvanlivé a nejlépe bez vaření

Základní pravidlo příručky 72 hodin: kupujte jídlo, které dlouho vydrží a nemusí se tepelně upravovat ^[8]. Osvědčený seznam: konzervované maso a fazole, konzervované ovoce a zelenina, paštiky, trvanlivé mléko a pečivo, cereálie, müsli a ovesné vločky, ořechy a semínka, džemy a med, sušené ovoce a maso, energetické tyčinky, sušenky, čokoláda ^[8]. Rýže, těstoviny a luštěniny jsou skvělá a levná zásoba — ale počítejte s tím, že vyžadují vaření, tedy funkční vařič a vodu navíc ^[2].

Zásobu nemusíte kupovat jednorázově ani skladovat odděleně: uložte ji mezi běžné potraviny a průběžně obměňujte — starší spotřebujte, při běžném nákupu doplňte ^[8]. Nezapomeňte na členy domácnosti se speciálními potřebami: kojenecká výživa, bezlepkové potraviny, krmivo pro zvířata — víc v kapitole o zranitelných členech rodiny.

Vaření bez proudu a plynu

K nouzovému vaření doporučují hasiči plynový nebo lihový campingový vařič, případně gril ^[2]. Platí ale železné pravidlo: spalování patří ven — na zahradu, balkon, nebo alespoň k dokořán otevřenému oknu. Kempingový vařič, gril na dřevěné uhlí ani žádné podobné zařízení nepoužívejte uvnitř bytu: při hoření vzniká oxid uhelnatý, který není vidět ani cítit ^[9]. Pojistkou je autonomní detektor CO z předchozí kapitoly.

Lednice a mrazák při výpadku proudu

Zavřená lednice udrží potraviny bezpečné zhruba 4 hodiny; plný mrazák vydrží asi 2 dny, poloprázdný den ^[10][11]. Proto: dvířka otvírejte co nejméně, potraviny v poloprázdném mrazáku navršte k sobě do „iglú" ^[10]. Rychle se kazící potraviny (maso, ryby, vejce, hotová jídla), které strávily víc než dvě hodiny nad 4 °C, vyhoďte ^[10][11]. Znovu zamrazit lze jen potraviny, které ještě obsahují kousky ledu — a nikdy ne hotová jídla, zmrzlinu, ryby a korýše ^[10].