Jaké krize nás mohou potkat

Slovník krize: mimořádná událost a krizové stavy

Mimořádná událost je podle zákona o integrovaném záchranném systému „škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací" ^[1]. Když běžné síly nestačí, přichází krizová situace — mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů ^[2].

Stav nebezpečí upravuje krizový zákon ^[2], nouzový stav a vyšší stavy mají základ v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky ^[3]. Pro vás jako občana krizový stav znamená: úřady mohou nařídit evakuaci, omezit vstup do území nebo uložit pracovní výpomoc — a zároveň platí přísnější pravidla pro náhradu škody a organizovanou pomoc.

Povodně: hrozba číslo jedna

Žádná jiná krize nezpůsobila Česku v novodobé historii tolik škod. Povodně na Moravě v červenci 1997 zabily 50 lidí a napáchaly škody přes 62 miliard korun ^[4]. Povodeň v Čechách v srpnu 2002 si vyžádala 17 obětí, škody 73,3 miliardy korun a evakuaci zhruba 225 000 lidí ze stovek obcí ^[5]. Povodně v červnu 2013 zabily 15 lidí ^[6] — a v září 2024 přišla bouře Boris: 7 obětí, přes 19 000 evakuovaných a škody blížící se 70 miliardám korun ^[7][8].

Povodeň má oproti jiným krizím jednu výhodu: velká říční povodeň se ohlašuje s předstihem hodin až dnů, takže je čas jednat. Zrádnější jsou přívalové povodně z lokálních bouřek, které dokážou zaplavit ulici během desítek minut — Analýza hrozeb je vede jako samostatné nepřijatelné riziko ^[22]. Co dělat před povodní, při ní a po ní, rozebírá krok za krokem samostatná kapitola; ochranu domu a pojištění pak kapitola o ochraně domova.

Extrémní počasí: vichřice, tornádo, vedra, sucho

Orkán Kyrill v lednu 2007 zabil v Česku čtyři lidi (v Evropě 48), mezi oběťmi byl i zasahující hasič ^[9]. Pojišťovny tehdy řešily zhruba 80 000 pojistných událostí za 2,25 miliardy korun; náklady na obnovu majetku dosáhly 7,5 miliardy ^[10]. Tornádo síly F4, které v červnu 2021 prošlo deseti obcemi na jižní Moravě, zabilo šest lidí a stovky zranilo ^[11] — podrobněji v první kapitole.

Tišším, ale smrtelnějším nebezpečím jsou vlny veder. Podle výzkumu Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) přineslo horké období od 3. do 15. srpna 2015 o 17 % více úmrtí na srdečně-cévní nemoci — zhruba 22 úmrtí denně navíc; nejdelší zaznamenaná vlna veder v Česku trvala 36 dní ^[12]. Vedra ohrožují především seniory a chronicky nemocné — víc v kapitole o zranitelných členech rodiny; jak vlnu veder přečkat, shrnuje samostatná kapitola.

A pak je tu sucho — krize, která nepřijde přes noc, ale plíživě. Období 2015–2020 znamenalo mimořádné ztráty v zemědělství a lesnictví včetně rozsáhlého chřadnutí smrkových porostů; do řady obcí se musela dovážet pitná voda ^[13]. Vláda na to reagovala samostatnou koncepcí ochrany před následky sucha ^[13].

Blackout: když se zastaví elektřina

Blackout je rozsáhlý, neplánovaný výpadek elektřiny postihující významnou část země — může trvat hodiny až dny ^[14]. Česko si malou ochutnávku prožilo 4. července 2025: po pádu vodiče na vedení V411 a následném přetížení zůstal bez proudu zhruba milion odběrných míst, převážně na několik hodin ^[15][16]. A o pár měsíců dřív ukázal výpadek ve Španělsku a Portugalsku, že se bez elektřiny může ocitnout celá země najednou — i s bankomaty, čerpacími stanicemi a mobilní sítí.

Hasičské materiály pro blackout doporučují: zásoby vody a trvanlivých potravin nejméně na tři dny, svítilny (ne svíčky), hotovost, zásobu léků — a neotvírat zbytečně lednici ani nevolat „na dotaz" na tísňové linky ^[14]. Protože jde o scénář, který v sobě obsahuje skoro všechny ostatní výpadky, věnujeme mu celou samostatnou kapitolu.

Havárie s únikem nebezpečné látky

Kolem chemických provozů s většími objemy nebezpečných látek vymezuje krajský úřad podle zákona o prevenci závažných havárií zóny havarijního plánování — území s vlastním vnějším havarijním plánem ^[17]. Nebezpečná látka ale může uniknout i při dopravní nehodě cisterny, tedy prakticky kdekoli.

Zásady jsou jednoduché a stojí za zapamatování: nepřibližovat se k místu havárie, ukrýt se ve vyšších patrech budovy na straně odvrácené od úniku (většina uniklých plynů je těžší než vzduch a drží se při zemi), utěsnit okna a dveře, vypnout větrání a přes ústa a nos si přiložit navlhčenou tkaninu ^[18]. A netelefonovat zbytečně — síť potřebují záchranáři ^[18].

Radiační havárie: málo pravděpodobná, dobře zmapovaná

Vážná havárie jaderné elektrárny patří k nejméně pravděpodobným scénářům — a zároveň k nejdůkladněji naplánovaným. Kolem Dukovan je zóna havarijního plánování o poloměru 20 km, rozdělená do pásem 5, 10 a 20 km ^[19]; kolem Temelína sahá vnější část zóny zhruba do 13 km ^[20]. Domácnosti v zónách dostávají předem tablety jodidu draselného (jodová profylaxe) i tištěné příručky, tablety se pravidelně obměňují ^[19][20].

Pokud nebydlíte v zóně havarijního plánování, platí pro vás obecné zásady: ukrýt se v budově, utěsnit, poslouchat oficiální pokyny — a nebrat jodové tablety „preventivně" bez pokynu hygieniků. Braní jódu má smysl jen v konkrétní fázi události a na pokyn úřadů ^[19].

Pandemie

Pandemie covidu-19 si v Česku vyžádala více než 40 tisíc obětí ^[21] a ukázala krizi jiného druhu: žádná evakuace ani sirény, zato týdny omezeného pohybu, zavřené obchody a přetížené nemocnice. Nouzový stav byl v letech 2020–2021 vyhlašován opakovaně, v souhrnu na více než rok ^[2][21]. Pro domácnost z toho plyne jiná lekce než u povodně: důležitá je průběžná zásoba léků, které užíváte, základní vybavení pro domácí léčbu a plán, jak zvládnout karanténu — víc v kapitole o zdraví a lécích.

72 typů nebezpečí, jedna příprava

Oficiální Analýza hrozeb pro Českou republiku z roku 2015 prošla 72 typů nebezpečí a u 22 z nich konstatovala nepřijatelné riziko; lidskou činností způsobená nebezpečí tvořila 54 % ^[22]. Seznam sahá od vydatných srážek přes dlouhodobé sucho až po narušení dodávek elektřiny. Není třeba znát všech 72 položek — podstatné je, že drtivá většina scénářů se pro domácnost projeví stejně: výpadkem služeb, potřebou ověřených informací a někdy nutností rychle odejít. Přesně na to se připravíte v následujících kapitolách o zásobách, vodě a jídle a evakuaci.