Domácí zásoby a nouzové vybavení

Základní sada podle příručky 72 hodin

Oficiální příručka Ministerstva vnitra a hasičů dělí domácí přípravu na nejdůležitější zásoby — balená voda na pití, nádoby na vodu, zásoba trvanlivého jídla, lékárnička a potřebné léky na týden, rádio a svítilna na baterie, hotovost — a další doporučené vybavení: nabitou powerbanku a náhradní baterie, kopie důležitých dokumentů, plynový vařič a zápalky, dezinfekci, toaletní papír a hygienické potřeby, krmivo pro zvířata, multifunkční nůž, hasicí přístroj nebo hasicí deku, pevnou lepicí pásku, pytle na odpadky, plnou nádrž v autě a autonomní detektory kouře a oxidu uhelnatého ^[1][2].

Seznam vypadá dlouze, ale většinu položek už doma máte — jde jen o to dát je na jedno místo a doplnit, co chybí. Starší hasičské materiály doporučují navíc čelovky (svítí a nechávají volné ruce), jednorázové nádobí, uzavíratelné kanystry na vodu, spacáky a deky ^[3].

Světlo a informace: svítilna a rádio

Dvě položky rozhodují o tom, jak zvládnete první noc: světlo a přísun informací. LED svítilny vydrží na jedny baterie mnohonásobně déle než klasické žárovky a na rozdíl od svíček nezapálí byt — hasiči doporučují svíčky používat jen v krajním případě a pod stálým dozorem ^[4].

Rádio na baterie je při výpadku proudu nejspolehlivější informační kanál: televize nejede, mobilní síť a internet mohou během hodin vypadnout také ^[4]. Český rozhlas po výpadku proudu v červenci 2025 výslovně doporučil mít doma tradiční přijímač na baterie — jeho vysílání běží i při blackoutu a stanice přebírají zpravodajství Radiožurnálu ^[5]. Nemáte-li přijímač, poslouží autorádio ^[4]. Aktuální frekvence pro své bydliště najdete na webu Českého rozhlasu.

Hotovost: kolik a v čem

Při výpadku proudu či spojení přestanou fungovat platební terminály i bankomaty — hotovost je jediná platba, která jede vždy. Úřady záměrně neuvádějí konkrétní částku; Ministerstvo vnitra doporučuje mít doma hotovost na několik dní až týden provozu domácnosti, a to v menších bankovkách (200 a 500 Kč) a mincích, protože v krizi bývá problém rozměnit velké nominály ^[1][6]. Ekonomové orientačně zmiňují řádově dva až pět tisíc korun na osobu ^[6]. Desítky tisíc doma neskladujte — riziko krádeže, požáru a inflace převažuje nad užitkem ^[6].

Lékárnička a hygiena

Krizová lékárnička podle kampaně 72 hodin obsahuje: pravidelně užívané léky v zásobě na týden, léky proti bolesti, horečce a průjmu, obvazy a náplasti, dezinfekci na rány i na ruce, jednorázové rukavice, škrtidlo, izotermickou fólii, respirátory, teploměr, pinzetu a nůžky ^[2]. K tomu hygienické minimum: toaletní papír, vlhčené ubrousky, dezinfekční gel a pytle na odpadky ^[2][3]. Zásobě léků na předpis se podrobně věnuje kapitola o zdraví.

Teplo, vaření a tichý zabiják: oxid uhelnatý

Na teplo bez elektřiny je nejjednodušší zbraní vrstvení: deky, spacáky a teplé oblečení má doma každý ^[3] — jak s nimi při zimním výpadku hospodařit, rozebírá kapitola o blackoutu. K nouzovému vaření poslouží plynový nebo lihový campingový vařič ^[3] — ale pozor, kde ho zapálíte. Ministerstvo zdravotnictví i Státní zdravotní ústav shodně varují: používání plynové trouby k vytápění, grilu na dřevěné uhlí uvnitř bytu nebo běžícího motoru auta v garáži patří k nejčastějším příčinám otravy oxidem uhelnatým ^[7][8]. CO není vidět ani cítit; zabíjí ve spánku. Vařte proto venku, na balkoně, nebo alespoň u otevřeného okna — a pořiďte si autonomní detektor CO, který kampaň 72 hodin výslovně doporučuje ^[1].

Jak to dělají jinde: německých deset dní

Pro srovnání: německý Spolkový úřad pro ochranu obyvatelstva (BBK) doporučuje domácnostem soběstačnost na 10 dní — s dovětkem, že „i zásoba na 3 dny výrazně pomůže" ^[9]. Seznam je téměř totožný s českým (voda 2 litry na osobu a den, léky na 10 dní, rádio na baterie či kličku, detektor CO, vařit jen venku) — liší se jen délkou ^[9]. České ambice 72 hodin berte jako minimum: kdo chce rezervu větší, škáluje stejný seznam, nekupuje nic exotického.