Proč se připravit — a proč právě teď

Krize přestaly být teorie

Ještě před pár lety zněla „připravenost na krize" jako téma pro armádu a učebnice civilní obrany. Pak přišlo několik let, která to změnila. V červnu 2021 se jižní Moravou prohnalo tornádo síly F4 — zasáhlo deset obcí, zabilo šest lidí a stovky dalších zranilo ^[1]. V září 2024 zasáhly velkou část Česka ničivé povodně: hasiči evakuovali přes 19 000 lidí a dalších téměř 2 500 zachránili, sedm lidí zahynulo a škody se přiblížily 70 miliardám korun ^[2][3]. A v dubnu 2025 ukázal rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku a Portugalsku, že se i moderní evropská energetika může zastavit: desítky milionů lidí zůstaly bez proudu, plateb a spojení a dodávky se obnovovaly dlouhé hodiny, plně až do druhého dne rána ^[4].

K tomu se změnilo bezpečnostní prostředí. Válka na Ukrajině vrátila do Evropy otázky, které si západní společnosti desítky let nekladly — a evropské státy začaly připravenost domácností brát jako součást obrany. Evropská komise ji v březnu 2025 povýšila na oficiální strategii ^[10]. Hrozbám, které s tím souvisejí, se podrobně věnuje kapitola o hybridních hrozbách.

Pomoc nemusí přijít za deset minut

Hasičský záchranný sbor to formuluje bez obalu: „Pomoc nemusí přijít za 10 minut, občané by měli být připraveni," napsal Institut ochrany obyvatelstva už na podzim 2024 ^[5]. Není to alibismus. Při rozsáhlé události jedou záchranáři nejdřív tam, kde jde o život — a lidí, kteří „jen" nemají proud, vodu nebo teplo, mohou být statisíce. Obnova sítí, zásobování a oprav se pak nepočítá na hodiny, ale na dny.

Právě z toho vychází pravidlo 72 hodin: domácnost by měla zvládnout první tři dny krize vlastními silami — s vodou, jídlem, léky a základním vybavením, které má doma ^[6]. Oficiální materiály přitom zdůrazňují, že nejde o přenášení odpovědnosti ze státu na občany, ale o „sdílenou bezpečnost": stát dál odpovídá za záchranné práce a bezodkladnou pomoc, občan za to, že jeho domácnost prvních pár dní vydrží ^[6].

První tři dny bývají nejtěžší. Právě 72 hodin je doba, kdy se setkáváme — než se to povede profesionálně napravit — s výpadky tepla, elektřiny nebo internetu.— Vít Rakušan, tehdejší ministr vnitra, při představení příručky 72 hodin (srpen 2025) ^[7]

Stát a EU: připravenost jako oficiální politika

V srpnu 2025 spustilo Ministerstvo vnitra společně s hasiči projekt „72 hodin" — praktickou příručku pro zvládání krizových situací, na které spolupracovalo 68 organizací od ministerstev po humanitární neziskovky ^[8]. Příručka vyšla na webu 72h.gov.cz v češtině, angličtině, ukrajinštině a v českém znakovém jazyce ^[7][8]. Na podzim 2025 ji Česká pošta rozeslala v tištěné podobě do schránek — celkem 5,2 milionu výtisků ^[9].

Tištěných příruček „72 hodin" rozeslaných do domácností

5,2 milionu

Ministerstvo vnitra ČR, listopad 2025

Evropská unie jde stejným směrem. Strategie unie připravenosti (Preparedness Union Strategy), kterou Evropská komise představila 26. března 2025, obsahuje 30 opatření — od strategických zásob léků a surovin po civilně-vojenskou spolupráci — a domácnostem doporučuje soběstačnost minimálně na 72 hodin ^[10][11]. Důvodem nejsou jen přírodní katastrofy: strategie výslovně počítá i s kybernetickými útoky, pandemiemi a ozbrojeným konfliktem ^[11].

Co říká zákon

Základ ochrany obyvatelstva v Česku stojí na zákonech z roku 2000. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, dává občanovi právo na informace o ochranných opatřeních a na instruktáž, jak se při ohrožení chovat ^[12][13]. Zároveň ukládá povinnosti: strpět nezbytná omezení při záchranných pracích, na výzvu starosty nebo velitele zásahu poskytnout osobní či věcnou pomoc a umožnit vstup na svůj pozemek ^[12][13]. Výjimku z povinnosti pomáhat mají mimo jiné osoby mladší 18 a starší 62 let a lidé, kterým to nedovoluje zdravotní stav ^[13]. Za nesplnění povinnosti hrozí fyzické osobě pokuta až 20 000 Kč ^[12][13]. Krizový zákon (č. 240/2000 Sb.) pak upravuje krizové stavy a pravomoci úřadů — podrobněji v kapitole o obci a záchranném systému.

Bez paniky: připravenost jako běžná dovednost

Tento průvodce není o bunkrech, zbraních ani konci civilizace. Připravenost, o které tu mluvíme, je obyčejná dovednost — jako mít v autě lékárničku a rezervní kolo. Většinu pořídíte za cenu jednoho většího nákupu a zvládnete za víkend. A skoro všechno je univerzální: stejná krabice se svítilnou, vodou a rádiem poslouží při povodni, blackoutu i úniku nebezpečné látky z nedaleké továrny.

V další kapitole si projdeme, jaké krize v Česku reálně hrozí a co při nich přestane fungovat. Na konci průvodce pak najdete kapitolu „Můj plán připravenosti" — checklist, který z přečteného udělá hotový rodinný plán: co koupit, co si domluvit a co jednou ročně zkontrolovat.