Biodiverzita a invazivní druhy — krajina, ve které žijeme

Průvodce stavem české přírody pro člověka, který v té krajině reálně žije — od polí a lesů přes rybníky a obecní remízky až po konflikty s vlkem, kormoránem a bobrem. Bez ideologie, s primárními zdroji.

Komplexní srozumitelný přehled o tom, co se děje s českou přírodou a krajinou: jaká je biodiverzita a proč na ní záleží, kdo měří její stav a co data ukazují, jak vypadá tlak fragmentace, monokultur, sucha a klimatu, co jsou invazivní nepůvodní druhy a jak EU a ČR jejich šíření regulují, které invazní rostliny a živočichové v ČR dnes dominují, co se děje v lesích po kůrovcové kalamitě, na polích, ve vodách a chráněných územích, jaké konflikty řeší vesnice s vlkem, rybáři s kormoránem a obce s bobrem a divočáky — a hlavně, co konkrétně může udělat občan, zemědělec, myslivec, obecní úřad i poslanec, aby krajina nebyla jen mlčící kulisa, ale fungující systém, ve kterém se dá žít.

Česká krajina vypadá na první pohled v pořádku. Pole, lesy, rybníky, řeky, vesnice, sady. Pro mnoho lidí je to kulisa, na které „je všechno jak má být". Pro odborníky je to jeden z biologicky nejvíc poškozených prostorů v Evropě — pole větší než 100 ha, smrkové monokultury, vyschlé prameny, mizející ptáci, šíření bolševníku a křídlatky, vlk vracející se po sto letech a obce, které nevědí, co s ním. Tahle příručka má jeden cíl: dát do ruky čtenáři dost informací, aby té krajině okolo sebe rozuměl — co se tam děje, kdo to měří, kdo to platí, co to znamená pro jeho život a co se s tím dá dělat.

Specifický důraz dáváme na pohled člověka, který v krajině reálně žije — zemědělce, který přišel o slepice kvůli kuně; rybáře, kterému kormorán vybral rybník; obyvatele vesnice u Šumavy, kterému kůrovec proměnil výhled za 5 let; majitele zahrady, na kterého soused řve, protože nechce sekat trávu; starosty obce, který má v rozpočtu na biokoridory 0 Kč a hroutící se polní cestu na Brusel raději nehlásí. Krajina není muzeum a není ani vesmír, ze kterého občan zmizel. Je to systém, ve kterém se rozhoduje, jak budou žít naše děti — a ve kterém se každý z nás může chovat lépe nebo hůř.

Zároveň se snažíme nesklouznout ani k jednomu z extrémů, do kterých dnešní debata utíká. Není pravda, že se Česko proměňuje v poušť a vymře všechno do 2050. Není pravda, že je všechno v pořádku a klimatická a biodiverzitní krize je výmysl Bruselu. Není pravda, že vlk je zabiják, kterému je třeba „odpovědět z brokovnice". A není pravda, že každý zemědělec je škůdce, kterému jen jde o dotace. Realita je prosaičtější, smutnější i nadějnější zároveň — a v této příručce ji popisujeme z primárních dat.

Stav k 23. květnu 2026

Klíčový rámec, na kterém příručka stojí, je trojí: nařízení (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání a šíření invazních nepůvodních druhů (transponované do českého práva zákonem č. 364/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny — účinnost 1. 1. 2022), Strategie EU pro biodiverzitu do roku 2030 (květen 2020) a od srpna 2024 také Nařízení (EU) 2024/1991 o obnově přírody (Nature Restoration Law). Na národní úrovni doběhla Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016–2025; v říjnu 2025 ji nahradila Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR do roku 2050 + Akční plán 2026–2030, která stanoví cíl mít do roku 2030 alespoň 23 % rozlohy ČR pod ochranou a 6 % v přísnějším režimu péče. Soustava Natura 2000 v ČR zahrnuje 42 ptačích oblastí a 1 111 evropsky významných lokalit (cca 14,2 % rozlohy ČR); spolu s národními kategoriemi (4 NP, 26 CHKO, ~2 680 maloplošných ZCHÚ) pokrývá zvláštní územní ochrana 16,9 % území ČR (ČSÚ, leden 2026).

Unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii čítá k roku 2025–2026 114 druhů rostlin i živočichů (čtvrtá aktualizace prováděcím nařízením (EU) 2025/1422 účinná od 7. 8. 2025). V ČR se z nich vyskytuje desítky — od bolševníku velkolepého, klejichy hedvábné, křídlatek a netýkavky žláznaté přes raky signálního, mramorovaného a pruhovaného až po norka amerického, mývala, nutrii a husici nilskou. Národní seznam zatím ČR formálně nepřijala, ale existuje vědecký „Černý/Šedý/Varovný seznam" (Pergl, Sádlo, Petrusek, Pyšek) jako podklad. Z české flóry je dle Catalogue of Alien Plants of the Czech Republic (Pyšek a kol. 2022) 1 576 zavlečených rostlinných taxonů, z toho 75 invazních a 417 naturalizovaných. Z hlediska péče o krajinu jsou nejnaléhavější tlaky fragmentace (průměrná velikost půdního bloku v ČR je s 15–17 ha největší v EU oproti rakouským cca 4 ha), kůrovcová kalamita 2017–2023 (kumulativně cca 80 mil. m³ kůrovcového dřeva podle ÚHÚL — peak rok 2020 s celkovou těžbou 35,8 mil. m³), eroze půdy (~40 % zemědělských půd je ohroženo vodní erozí, z toho 29 % silně, dle MŽP/VÚMOP) a mizení druhů polní krajiny — index polních ptáků podle JPSP klesl mezi roky 1982 a 2024 o 45 %.

V politické rovině právě probíhá první cyklus Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 s eko-platbou na cca pětině české zemědělské půdy a ekologickým zemědělstvím na 17,1 % ZPF (k 1. 11. 2024, MZe). OPŽP 2021–2027 rozděluje desítky miliard Kč na ochranu přírody, krajinu a vodu, Národní plán obnovy pak další (komponenta 2.9 „Podpora biodiverzity a boj se suchem" — 33,5 mld. Kč pro MŽP). Pro ČR navíc právě běží přípravná fáze Národního obnovného plánu podle Nature Restoration Law — členské státy ho mají Komisi předložit do 1. září 2026. Konflikty s vracejícími se druhy — vlk (k začátku roku 2025 cca 30–40 smeček a ~300 jedinců, do 2026 odhadem až ~400; monitoring Hnutí DUHA Šelmy + Mendelu Brno), kormorán (cca 300–400 hnízdících párů, ale až 100 tis. tažných jedinců přes ČR ročně podle ČSO), bobr (cca 15 000 jedinců k 2020, AOPK; nadále roste), vydra (~4 800 jedinců, AOPK 2024) — jsou předmětem každoroční debaty o výjimkách, kompenzacích a místních konfliktech. Příručka se průběžně aktualizuje — politické, dotační i populační údaje stárnou rychle.

Kapitoly

  1. 01 Co je biodiverzita a proč na ní záleží

    Co je „biologická rozmanitost", proč rozlišujeme tři její úrovně (genová, druhová, ekosystémová), co jsou ekosystémové služby a kolik stojí — a proč je to pro Česko jako vnitrozemský stát zásadní.

  2. 02 Stav české přírody: data, ne dojmy

    Co říká Zpráva o životním prostředí ČR 2024, jak měří stav přírody Červené seznamy, JPSP, Article 17 a EEA. Druhy, které ubývají i ty, které se vracejí. Bez emocí, jen čísla.

  3. 03 Hlavní tlaky na českou krajinu

    Pět hlavních hybatelů ztráty biodiverzity v ČR — fragmentace, intenzifikace zemědělství a lesnictví, znečištění, klima a sucho, invazní druhy. Co váží nejvíc a kde se s tím dá hnout.

  4. 04 Invazní druhy: co to je a jak je regulujeme

    Co znamená „invazní nepůvodní druh", jakými cestami se k nám dostávají, jak je reguluje EU nařízení 1143/2014 a co od roku 2022 dělá zákon 114/1992 Sb. po novele 364/2021. Kdo má jaké pravomoci, jaké hrozí pokuty.

  5. 05 Invazní rostliny v ČR — od bolševníku po vodní mor

    Kdo jsou hlavní invazní rostlinní hráči v české krajině, odkud přišli, jak se chovají a jak se s nimi bojuje. Bolševník, křídlatky, netýkavka, akát, pajasan, klejicha, vodní mor a další.

  6. 06 Invazní živočichové — od mývala po raka mramorovaného

    Hlavní invazní obratlovci a bezobratlí v ČR — kožešinová zvířata, jejich úniky, raci nesoucí mor, ryby z rybníčků, ptáci z parků a hmyz, který se v ČR teprve objevuje.

  7. 07 Patogeny a houby: tichá biologická invaze

    Jak v ČR mizí jilmy, kaštany a olše, co dělá kůrovec, chytridiomykóza obojživelníků a africký mor prasat. Patogeny invazního původu, které ekonomicky a ekologicky způsobují víc škod než většina invazních rostlin nebo zvířat dohromady.

  8. 08 Les v krizi: kůrovec, sucho a transformace

    Co se stalo s českým lesem mezi roky 2015 a 2024, proč smrkové monokultury 200 let lesnictví neudržely, jak vypadá transformace na smíšené lesy a co s tím dělají Lesy ČR, ÚHÚL, vlastníci a obyvatelé Šumavy.

  9. 09 Polní krajina: půda, eroze a mizející ptáci

    Proč jsou česká pole největší v EU, jak se eroduje půda, co dělá Společná zemědělská politika 2023–2027 — biopásy, ekoplatba, ekologické zemědělství. Příběh polní krajiny a co s ní zmůže zemědělec, obec a občan.

  10. 10 Vodní ekosystémy: rybníky, toky a mokřady

    Český rybníkářský paradox, fragmentace toků, sucho 2015–2020 a renaturace nivy Bečvy. Bobr, vydra, raci a ryby — kdo se vrací, kdo mizí a co dělají ČOV, Plány povodí a OPŽP.

  11. 11 Chráněná území: 4 NP, 26 CHKO a Natura 2000

    Systém zvláště chráněných území ČR: 4 národní parky, 27 CHKO (s novou Soutok 2025), ~2 680 maloplošných ZCHÚ a Natura 2000. Kdo je spravuje, co tam smíte, jak vznikají a co znamená nová Strategie biodiverzity ČR do 2050.

  12. 12 Konflikty člověka s přírodou

    Vlk roztrhal ovce, kormorán sežral kapry, bobr zaplavil pole, divočák roztrhal květiny v centru Brna. Šest klíčových druhů, kolem kterých se točí česká debata o tom, jaká příroda nám má vlastně být.

  13. 13 Obnova přírody: co Česko čeká do roku 2030

    Evropské nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law) obrací logiku ochrany: nestačí bránit zhoršování, část krajiny je třeba aktivně vrátit do lepšího stavu. Co přesně nařízení ukládá, jak vzniká český Národní plán na obnovu přírody, co to znamená pro zemědělce, lesníky a obce — a kde se na to vezmou peníze.

  14. 14 Co s tím zmůžu já: občan, zahradník, zemědělec, obec

    Konkrétní akce, kterými může každý — od majitele balkonu přes obecního zastupitele po starostu — přispět k tomu, aby česká krajina nebyla jen kulisa. Bez moralizování, s praktickou checkliskou.

  15. 15 Praktický návod: kontakty, portály, kam se zeptat

    Závěrečná referenční kapitola: kdo, kde, telefonem a e-mailem. Mapové portály, kontaktní pracoviště AOPK, ČIŽP, ČSOP, ČSO, Hnutí DUHA. Dotační schémata. Co dělat v různých situacích.