Stav české přírody: data, ne dojmy

Kdo a jak měří stav české přírody

Spolehlivá data o stavu české přírody pochází z několika nezávislých zdrojů, které se vzájemně doplňují. Pokud někdo v debatě tvrdí, že „o stavu přírody nikdo neví", ukažte mu tuhle tabulku:

Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) — vlajkový indikátor

Pokud má biodiverzita v ČR jeden „canary in the coal mine", jsou to ptáci. Důvod: jsou viditelní, snadno počitatelní, dobrovolnická síť ornitologů je organizovaná od 80. let, a každý druh reaguje na změny v krajině specificky. JPSP běží od roku 1982, dnes pokrývá ~140 čtvercových kilometrových bloků po ČR, na nichž dobrovolníci 2× ročně zapisují všechny pozorované ptáky standardní metodikou „point counts" (5-minutová pozorování na 20 bodech). Indikátor zahrnuje 42 druhů, které dohromady tvoří 95 % všech jedinců ptáků hnízdících v ČR. ^[1]

Lesní druhy jsou na tom lépe, ale i tam je trend negativní: −21,7 % od 1982. Do roku 2000 mírně klesal, pak stabilizace, posledních 5 let opět propad (zřejmě souvislost s kůrovcovou kalamitou a transformací lesů). Ubývají biotopoví specialisté (lejsek malý, budníček lesní, králíček obecný — vázáni na konkrétní strukturu starých lesů), nahrazují je generalisté se širokou ekologickou valencí (kos, drozd zpěvný, červenka, pěnice černohlavá, sýkory). Důsledek: „biodiverzita se na místní a regionální úrovni celkově snižuje" (přímá citace Zprávy o ŽP ČR 2024). Pokud byste na procházce lesem viděli kosa, pěnici a sýkoru, nepoznáte rozdíl mezi „zdravým" a „znetvořeným" lesem — proto je tahle změna pro laika neviditelná. ^[1]

Červený seznam — proč 2017 a kdy další

Červený seznam ohrožených druhů ČR vydává od r. 1979 trojice odborných týmů (zoologický, botanický, lichenologicko-mykologicko-bryologický) pod záštitou AOPK ČR a publikací monografií Příroda. Aktuální platná vydání jsou z roku 2017 (svazky 34 — Obratlovci a 35 — Cévnaté rostliny). Pro bezobratlé a houby je situace komplexnější (publikace různě staré). Použitý systém: standardní kritéria IUCN — kategorie Extinct (EX), Regionally Extinct (RE), Critically Endangered (CR), Endangered (EN), Vulnerable (VU), Near Threatened (NT), Least Concern (LC), Data Deficient (DD), Not Applicable (NA), Not Evaluated (NE). Aktualizace probíhá prostřednictvím portálu portal.nature.cz a nového vydání se předpokládá v roce 2027 (informace AOPK). ^[4]

Stanoviště a evropsky významné druhy — Article 17

Směrnice o stanovištích 92/43/EHS (Habitats Directive) z roku 1992 zavazuje členské státy EU k pravidelnému hodnocení stavu typů přírodních stanovišť (příloha I) a druhů (přílohy II, IV, V) v 6letých cyklech. Pro ČR poslední uzavřené hodnocení proběhlo za období 2013–2018 (zprávy 2019, publikace EEA 2020). Aktuální cyklus (2019–2024) se hodnotí 2025–2026. ^[3]

• Stanoviště (typy biotopů přílohy I směrnice): v ČR hodnoceno cca 60 typů. V příznivém stavu pouze 19,4 %, v nedostatečném 48,9 %, v nepříznivém 30,7 %, neznámo 1,0 %. EU27+UK průměr: 23,8 % příznivých. ČR je tedy mírně horší než EU.
• Evropsky významné druhy (přílohy II, IV, V): v ČR hodnoceno 158 druhů + 22 typů poddruhů a populací. V příznivém stavu 30,3 %, ale druhy živočichů 40,2 %, druhy rostlin pouhých 24,6 %. 66,6 % měkkýšů v špatném stavu — nejhůře.
• Hlavní příčiny nepříznivého stavu (Zpráva o ŽP ČR 2024): změna přístupu k péči o krajinu (intenzifikace ↔ zarůstání po opuštění), fragmentace (dopravní infrastruktura, příčné stavby na vodních tocích — víc než 6 600 objektů > 1 m, 20 000+ migračních bariér celkem), zástavba a šíření invazních druhů.

Polní krajina — největší problém

Ze všech českých biotopů jsou na tom nejhůře polní krajina a zemědělsky obhospodařované louky. Důvod je strukturní: průměrná velikost dílu půdního bloku orné půdy v ČR je 15–17 ha (LPIS) — to je čtyřnásobek průměru EU (~3–5 ha) a vícenásobek sousedního Rakouska (~4 ha) nebo Bavorska (~6 ha). To je přímý důsledek kolektivizace 1949–1960, při níž bylo zlikvidováno cca 50 % polních cest, ~80 % mezí a obrovská část remízků a alejí. Po revoluci se historické vlastnické struktury obnovily formálně, ale fyzická struktura krajiny zůstala kolektivizovaná. To je hlavní příčina drsného poklesu polních druhů (ptáci, motýli, hmyz, drobní savci). ^[6]

Druhým hlavním tlakem na polní biodiverzitu je pesticidní chemizace — neonikotinoidy (EU zákaz venkovní aplikace 2018, ale ČR hlasovala proti), glyfosát (registrace prodloužena EU do 2033), insekticidy proti hraboši (Stutox II — debata 2019 o plošném použití), fungicidy. Důsledek pro hmyz, opylovače a ptáky polní krajiny (ptáci jsou navíc vázáni na hmyzí potravu pro mláďata) je dramatický.

Lesy — kůrovcová kalamita 2018–2024

Lesy pokrývají 34 % ČR (Eurostat, BISE). Jejich druhová skladba (2024 podle NIL/ÚHÚL): smrk 46,8 %, borovice 16,0 %, buk 9,6 %, dub 7,8 %, modřín 3,9 %, jedle 1,3 %, bříza 2,9 %, ostatní listnaté 9,2 %. Přirozená druhová skladba by byla zhruba opačná: buk ~40 %, smrk ~11 %, dub a habr významné podíly. Současný stav je výsledkem lesnické revoluce v 18.–19. století za Marie Terezie a Josefa II., která zavedla smrkové monokultury jako rychlou, levnou a dobře těžitelnou surovinu pro dřevozpracování a hornictví.

V letech 2015–2020 přišel kůrovec smrkový (Ips typographus) — nejhorší kalamita v moderní české historii. Spouštěč: série suchých let 2015–2018 oslabila smrk; nejdřív se kůrovec rozšířil na Vysočině a v Olomouckém kraji, pak po celé ČR. Roční objem nahodilé těžby vyrostl ze ~5 mil. m³ (2015) na 35,8 mil. m³ v roce 2020 (historický rekord). Kumulativně ~80 mil. m³ kůrovcové dřeva za 2017–2023. Ekonomicky katastrofální: Lesy ČR upadly z miliardových zisků do ztráty 790 mil. Kč (2019); ceny smrkové kulatiny se zhroutily. NKÚ konstatoval, že Lesy ČR mohly situaci řešit o tři roky dříve. Detaily v kapitole Les v krizi.

Vody — paradox zlepšení a zhoršení

České vodní ekosystémy procházejí dvojí dynamikou. (1) Chemická kvalita se zlepšuje — od roku 2000 výrazně klesla koncentrace amoniakálního dusíku a celkového fosforu díky postupnému budování čistíren odpadních vod (ČOV) a evropsky financovaným projektům. K 2024 je v ČR >90 % obyvatel napojeno na kanalizaci (Mze, SOVAK 2024). (2) Ekologický stav podle WFD ale stagnuje až klesá: ve 3. plánovacím cyklu (2022–2027) je v dobrém ekologickém stavu/potenciálu jen 5,9 % útvarů povrchových vod. Hlavní příčiny: morfologické úpravy toků (regulace), příčné překážky (6 600+ objektů > 1 m), splach hnojiv a pesticidů ze zemědělství (Polabí, Hanácká rovina, Jihomoravský úval mají lokálně dusičnany >50 mg/l, tj. překračují limit pitné vody). ^[7]

Druhy, které vymizely

Nejnovější český Červený seznam (2017) eviduje 22 vyhynulých nebo regionálně vymizelých druhů obratlovců v moderní době (cca poslední dvě století). Symbolicky nejcitelnější:

• Drop velký (Otis tarda). Vlajkový druh ztracené české avifauny. Poslední pravidelná hnízdění na Znojemsku do 80. let; rekord 44 jedinců v roce 1982; definitivně vymizel jako hnízdící druh 1996 (poslední neúspěšné hnízdění u Hrádku). Příčina: scelení polí Vraňany–Mušov, omezení polních plodin, predace.
• Tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Mimo Šumavu/Bavorský les (k 2025 ~470 jedinců trilaterálně), Krkonoše (zbytkové ~140 kohoutků), Beskydy (~10 jedinců) a Český les (~30–40 jedinců reintroducovaná populace) prakticky vymizel.
• Los evropský (Alces alces). Vyhynul v ČR v 18. století, vrátil se 70.–80. léta migrací z Polska (Třeboňsko, Šumava). Třeboňská populace se rozpadla po 2000; poslední věrohodný údaj z Třeboňska 2019. Šumavská populace ~10–20 jedinců — geneticky izolovaná, závisí na migraci.
• Mihule potoční (Lampetra planeri) a mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae). Drasticky ubyly, jsou v kategorii CR.
• Sysel obecný (Spermophilus citellus). 2005 výskyt jen na 28 lokalitách. K 2024 sledováno 40 lokalit s ~6 000 jedinci — drží se výhradně díky aktivnímu managementu (letiště, golf, pastva ovcí) a Záchrannému programu MŽP (2008).

Druhy, které se vracejí

Vedle ztrát se objevují i konkrétní úspěchy — zejména u druhů s aktivním managementem a u těch, kterým se daří přirozeně migrovat ze sousedních států. Tyto návraty často přinášejí konflikty (vlk × chovatelé, bobr × vodohospodáři) — detaily v kapitole 12: