Invazní živočichové — od mývala po raka mramorovaného

Norek americký — typický příklad kožešinové invaze

Norek americký (Neogale vison, dříve Neovison vison) je severoamerická šelma kuňkovitá (Mustelidae). Do ČR přivezen ve 20. století pro kožešnické farmy — chov norka pro produkci kožešin byl v ČR ukončen zákonem o ochraně zvířat č. 246/1992 Sb. ve znění novely 27/2019 Sb. k 31. lednu 2019. Postupné úniky z farem začaly už od 50.–60. let, dramatická expanze od 90. let. ^[1]

Expanze v ČR podle ALKA Wildlife a AOPK ČR (mapování ze stop, fotopastí a odlovů): 1990–1994 přibližně 5 % území, 2008 cca 35 %, 2012 téměř 50 %, dnes přes 50 % území ČR s těžištěm v jižních Čechách a na jižní Moravě; expanduje i do měst (Vltava v centru Prahy). Status: Unijní seznam EU 1143/2014 od 7. 8. 2025 (přechodné období do 7. 8. 2027 — pak je jakékoli držení nelegální). ^[2]

Mýval, psík mývalovitý a další masožravé invaze

Mýval severní (Procyon lotor) — americká „šelma", v Evropě únikem z kožešinových farem od 30. let v Německu. V ČR první kusy v 60. letech, dlouho jen ojediněle. Dnes: rozšiřuje se po celém území, větší souvislé populace v Karlovarsku, Olomoucku, jižní Moravě, na Šumavě. Odlov 2023/2024: 2 996 kusů. Status: Unijní seznam od 2016, v ČR lovná zvěř bez doby hájení. ^[3]

Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) — východoasijská psovitá šelma. V Evropě záměrně vysazen v SSSR ve 30. a 60. letech pro kožešinu, expandoval do Polska a Pobaltí. První záznam v ČR 1955 (nejprve na Slovensku, pak přes hranice). Dnes po celém území. Odlov 2023/2024: 4 444 kusů. Status: Unijní seznam od 2019. Nejvyšší koncentrace v severních a východních Čechách + Moravě. ^[4]

Nutrie říční (Myocastor coypus) — jihoamerický hlodavec velikosti malého bobra. V ČR od 30. let 20. století na farmách pro kožešinu, úniky od 60.–70. let, intenzivní expanze od přelomu tisíciletí. Dnes plošně v teplejších nížinách středních a východních Čech, Moravy a Slezska. Odlov 2023/2024: 23 927 kusů; 2024/2025: 31 200 kusů (exponenciální nárůst — v roce 2003 to bylo 300 kusů!). Status: Unijní seznam od 2016. ^[5]

Husice nilská — egyptský okupant rybníků

Husice nilská (Alopochen aegyptiaca) je subsaharská a egyptská husa, kterou si Evropa importovala v 17. století jako okrasný „park-bird" do anglických a nizozemských zámeckých parků. Z volně chovaných populací (Nizozemsko, Belgie, Německo) expanduje. První pozorování v ČR v 90. letech, první doložené hnízdění 2008. V letech 2008–2016 ČSO zaznamenala 72 hnízdění na 40 lokalitách (nejvíc 18 v severních Čechách); v 55,6 % hnízdění na rybnících, 29,6 % na pískovnách. Dnes hnízdí na desítkách lokalit; je „pravděpodobně nejrychleji se šířící pták ČR" (ČSO Sylvia). Status: Unijní seznam od 2017. ^[6]

Proč je problém. Husice nilská je agresivní obránce hnízda — vytlačuje původní vodní ptáky (divoké kachny, lysky, kopřivku, čírky). Hnízdí dříve než většina původních druhů, takže obsadí nejlepší hnízdiště. Přenáší potenciální patogeny. MŽP vydalo Zásady regulace 2023, doporučuje povolování výjimek pro odlov a destrukci snůšek na cílených lokalitách. Odlov 2023/2024: 741 kusů.

Raci — tichá tragédie českých potoků

V ČR žije 6 druhů raků, původní pouze 2: rak říční (Astacus astacus) a rak kamenáč (Austropotamobius torrentium). Zbývající 4 jsou nepůvodní, 3 z nich na Unijním seznamu EU 1143/2014:

• Rak signální (Pacifastacus leniusculus). Původ: západ Severní Ameriky. První výskyt v ČR 1980 (4 lokality vysazení ze švédské populace, úspěšná aklimatizace v rybníku u Velkého Meziříčí). Dnes desítky lokalit, lokálně velmi početné populace.
• Rak pruhovaný (Faxonius limosus, dříve Orconectes limosus). Východní pobřeží Severní Ameriky. První záznam v ČR 1988 v Labi u Ústí nad Labem (pravděpodobně už 60. léta). Plošné rozšíření v povodí Labe a Vltavy + přítoky (Ohře, Jizera, Cidlina, Berounka, Lužnice, Sázava); izolovaně Osoblažsko.
• Rak mramorovaný (Procambarus virginalis). Akvarijní forma vzniklá mutací — rozmnožuje se partenogenezí (všichni jedinci jsou samice klonující se). První výskyt v ČR 2015 (Berounsko, Praha — z akvarijních úniků). Vysoký invazní potenciál.
• Rak červený louisianský (Procambarus clarkii). Ve volné přírodě v ČR zatím nezachycen, ale dovoz jako akvarijní zvíře byl běžný; na Unijním seznamu.

Co může udělat občan, který chodí k potokům. (1) Při převozu vodáckého vybavení mezi povodími důkladně omyjte a usušte loď, padla a brodáky — račí mor přežívá ve vlhku 5+ dní. (2) Při rybaření používejte sterilní oddělené sítě v jednotlivých povodích. (3) Nelovte raky bez povolení — rozlišení druhů na první pohled je obtížné a rak říční je ve většině revírů chráněný. (4) Hlaste úhyny raků na AOPK ČR / portál NDOP.

Invazní ryby v rybnících i řekách

Sumeček americký (Ameiurus nebulosus) — východ Severní Ameriky; do ČR vysazen 1890 (povodí Labe a Vltavy). Dnes plošně v povodí Labe a Vltavy, ostrůvkovitě jinde. Predace na jikry a plůdek původních ryb, devastace litorální zóny. NENÍ na Unijním seznamu (ale podobný Ameiurus melas — sumeček černý — ano). ^[8]

Karas stříbřitý (Carassius gibelio) — východní Asie (povodí Amuru). Do ČR z Maďarska s plůdkem kapra, první výskyt ~1976. Dnes jeden z nejhojnějších druhů stojatých vod. Vytlačuje původního karase obecného (C. carassius), který je dnes v ČR kriticky ohrožený. Gynogeneze (samice jsou polyploidní, ke klonálnímu vývoji potřebují spermii kapra/lína, ale ta neoplodňuje vajíčko) umožňuje rychlé množení. Není na Unijním seznamu. ^[9]

Střevlička východní (Pseudorasbora parva) — východní Asie. V ČR 1981–1982 první nález rybník Vidlák u Jindřichova Hradce s plůdkem amura a tolstolobika z Maďarska. Dnes plošně rozšířena, nejvýznamnější plevelný druh českých rybníků. *Přenašeč parazita Sphaerothecum destruens*, který způsobuje epizootické úhyny lososovitých ryb. Status: Unijní seznam od 2016**. ^[10]

Slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus, „pumpkinseed") — východ Severní Ameriky. Do ČR koncem 30. let 20. století s kapřím plůdkem z Jugoslávie, první výskyt na Třeboňských rybnících. Dnes ostrůvkovité rozšíření — Třeboňská pánev, dolní Vltava, dolní Dyje, lokálně Polabí. Unijní seznam od 2019. Predace jiker a plůdku, konkurence s okounem.

Plzák španělský — zahradní katastrofa

Plzák španělský (Arion vulgaris, dříve A. lusitanicus) — invazní slimák původem z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie. V ČR první záznam 1991; rychlé šíření od 90. let. Dnes plošně rozšířen, dominantní druh v zahradách a polních ekosystémech. Klíčový zahradní škůdce: salát, zelí, řepa, špenát, jahody, kapusta. Vytlačuje původní druhy plzáků (Arion rufus, A. ater). NENÍ na Unijním seznamu (rozšíření v EU už není zvládnutelné), ale AOPK ČR ho monitoruje. ^[11]

Slunéčko východní — invaze v sklenicích vína

Slunéčko východní (Harmonia axyridis, „Asian harlequin lady beetle") — východoasijský brouk introdukovaný do Evropy v 80. letech jako biologická kontrola mšic v sklenících (Belgie, Francie, Nizozemsko). Úniky z chovů spustily masivní expanzi. Do ČR rozšířeno samovolnou migrací od cca 2006. Dnes plošně rozšířeno, v řadě biotopů dominantní druh slunéčka. ^[12]

Komár tygrovaný — vektor tropických nemocí na cestě

Komár tygrovaný (Aedes albopictus) je jihovýchodoasijský komár, který se postupně etabloval ve Středomoří (Itálie, Španělsko, Francie) a postupuje na sever. V Rakousku a Slovensku je už etablován; v ČR zatím trvalé usazení nepotvrzeno (k 2025 dle SZÚ), ale opakovaně zachycen na dálnicích D1, D2, na lokalitách v blízkosti rakouských a slovenských hranic. První záznam v ČR 2012 na jižní Moravě u Mikulova. ^[13]

Co dělat: odstraňovat stojaté vody na zahradě a balkónech (komár tygrovaný klade vajíčka do drobných stojatých nádrží — vázy, květináče, popelnice, sudy na dešťovku). Monitoring provádí SZÚ + AOPK ČR + ÚKZÚZ. Nálezy lze hlásit přes ČSPHZ.

Dalších šest druhů, které stojí za zmínku

• Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Severoamerický hlodavec, vysazený v Evropě 1905 knížetem Josefem Colloredo-Mansfeldem na Starohuťském rybníku u Dobříše. Odtud po celé Evropě. Dnes prakticky u všech potoků a řek ČR; stavy klesají. Status: Unijní seznam od 2017.
• Jelen sika (Cervus nippon). Asijský jelen, v ČR vysazován do obor od konce 19. století (první 1891 obora Kluk u Poděbrad). Jedna z největších populací siky v Evropě — západní Čechy. Odlov 2024/2025: 22 450 kusů. Křížení s jelenem evropským (genetická eroze) + okusové škody. NENÍ na Unijním seznamu.
• Daněk skvrnitý (Dama dama). Středomořský/maloasijský jelínek, do střední Evropy v antice/středověku Římany. Odlov 2024/2025: 50 245 kusů (rekord). Klasifikován jako nepůvodní lovná zvěř, NENÍ na Unijním seznamu.
• Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella). Drobný motýl, larvy minují v listech jírovce maďala (kaštan koňský). V ČR od 1993 (Valticko), 1998 silně postihla pražské parky. Až 90 % asimilační plochy listů zničeno; opadávání listů již v červenci/srpnu. NENÍ na Unijním seznamu.
• Želva nádherná (Trachemys scripta). Severoamerická akvarijní želva, v ČR od 90. let úniky z chovů. Hnízdí na jižní Moravě; Unijní seznam.
• Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii). Asijská ryba z povodí Amuru, akvaristický původ, v ČR několik lokalit (Polabí). Predátor obojživelníků (žabích pulců). Unijní seznam.