Hybridní hrozby: válka, sabotáž, kritická infrastruktura

Co jsou hybridní hrozby

Národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kterou vláda přijala v roce 2021, popisuje projevy hybridního působení jako kybernetické útoky na civilní infrastrukturu, různé formy ekonomického nátlaku a zneužívání dezinformací a konspiračních teorií; cílem je oslabit stát a podkopat důvěru občanů, aniž by padl jediný výstřel ^[1][2]. Koordinaci agendy zajišťuje pověřený koordinátor při Úřadu vlády ^[1]. Na Ministerstvu vnitra funguje od roku 2017 Centrum proti hybridním hrozbám — analytické pracoviště, které samo zdůrazňuje, že „necenzuruje" obsah internetu ani „neurčuje pravdu"; sleduje vlivové působení cizí moci s dopadem na vnitřní bezpečnost ^[3].

Sabotáže: od pražského depa po Baltské moře

V červnu 2024 se pokusil žhář zapálit autobusy v pražském depu Klíčov. Premiér po jednání Bezpečnostní rady státu uvedl, že „existuje podezření, že útok byl organizován a financován pravděpodobně z Ruska" ^[4]; pachatel byl podle vyšetřovatelů najat přes anonymní účet na Telegramu a případ je stíhán jako teroristický útok ^[5]. Výroční zpráva BIS za rok 2024 dodává, že kontrarozvědka „odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné té, která se odehrála v autobusovém depu na pražském Klíčově" ^[6].

Evropským jevištěm sabotážních podezření se stalo Baltské moře: poškození plynovodu Balticconnector (říjen 2023), přerušení telekomunikačních kabelů mezi Německem, Finskem, Švédskem a Litvou (listopad 2024, loď Yi Peng 3 táhla kotvu přes 160 km po dně) a poškození elektrického kabelu Estlink 2 na Boží hod 2024 tankerem Eagle S spojovaným s ruskou „stínovou flotilou" ^[7][8]. Poctivě řečeno: incidenty jsou nesporné, motiv sporný — němečtí a pobaltští politici mluví o sabotáži, část amerických zpravodajců připustila i možnost nehod při vlečení kotvy ^[7][8]. NATO každopádně reagovalo: od ledna 2025 hlídkuje v Baltu mise Baltic Sentry s fregatami a námořními drony ^[9].

K tomu se přidává rušení satelitní navigace: podle mediálních analýz zaznamenalo v březnu 2024 během dvou dnů problémy s GPS přes 1 600 letadel nad východní Evropou ^[10] a Lotyšsko evidovalo v roce 2024 osm set případů rušení oproti šestadvaceti o dva roky dřív ^[11]. A v červenci 2024 vzplály v Evropě zápalné zásilky v přepravní síti (Lipsko, Polsko, Birmingham) — podle litevských orgánů šlo o akci ruské vojenské rozvědky a „testovací běh" ^[12]. Česka se tyto konkrétní případy nedotkly; ukazují ale vzorec, na který se státy připravují.

Kyberútoky: česká zkušenost

Česko už ví, jak vypadá kyberútok na nemocnici. Ransomware v prosinci 2019 paralyzoval nemocnici v Benešově na téměř tři týdny a způsobil škodu přes 59 milionů korun; pachatele se nepodařilo ustanovit ^[13][14]. V březnu 2020 — den po vyhlášení covidového nouzového stavu — ochromil útok Fakultní nemocnici Brno se škodou vyčíslenou na zhruba 150 milionů korun ^[15]. Aktuální obrázek dává NÚKIB: v roce 2024 evidoval rekordních 268 kybernetických incidentů, závažnost dopadů ale klesá už třetí rok v řadě; 43 % incidentů tvořily DDoS útoky, za nimiž stály hlavně proruské hacktivistické skupiny — jejich „úspěchem" bývají krátkodobé výpadky webů bank či institucí, ne trvalé škody ^[16].

Stát přezbrojuje: nové zákony o odolnosti

Právní rámec prošel v roce 2025 největší proměnou za dekádu. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti (č. 264/2025 Sb., účinný od 1. listopadu 2025) rozšířil povinnosti zabezpečení z úzkého okruhu kritické infrastruktury na tisíce firem a institucí — od energetiky po výrobu a veřejnou správu ^[17]. Souběžně platí zákon o kritické infrastruktuře (č. 266/2025 Sb., účinný od 19. srpna 2025), který nahrazuje dosavadní systém „prvků" systémem „subjektů kritické infrastruktury" s povinnými plány odolnosti; nový systém se v polovině roku 2026 teprve naplňuje ^[18]. Zapadá to do širšího rámce: NATO považuje odolnost — schopnost „odolat ozbrojenému útoku" vlastní přípravou — za závazek každého člena podle článku 3 Washingtonské smlouvy ^[19] a Niinistöho zpráva pro Evropskou komisi (2024) doporučila mimo jiné právě 72hodinovou soběstačnost domácností ^[20].

Co to znamená pro vaši domácnost

Hybridní útok na infrastrukturu se v domácnosti projeví stejně jako vichřice: nejde proud, neteče voda, nefunguje spojení nebo platby. Celá vaše příprava z předchozích kapitol — zásoby, voda a jídlo, plán na blackout, rodinné spojení — proto platí beze změny. Navíc přibývá digitální vrstva: NÚKIB občanům doporučuje udržovat aktualizovaná zařízení, používat silná hesla s dvoufaktorovým ověřením a zálohovat důležitá data ^[21]; k tomu hotovostní rezerva a papírové kopie dokumentů z kapitoly o penězích a dokladech.