Kdo dělá vědu v Česku

AV ČR: 54 ústavů, ~7 000 zaměstnanců

Akademie věd ČR je největší ne-univerzitní výzkumná instituce v Česku. Vznikla v roce 1992 transformací z Československé akademie věd (ČSAV), založené 1952 jako následník Královské české společnosti nauk (založena 1784 v Praze za Marie Terezie). AV ČR sdružuje 54 veřejných výzkumných institucí (v. v. i.) — formálně samostatných právnických osob s vlastním ředitelem a statutem, ale pod společným institucionálním rámcem. Celkový počet zaměstnanců: ~7 000 (z toho ~4 500 výzkumných pracovníků). Roční rozpočet (institucionální podpora ze státu): ~6 mld. Kč, k tomu další 3–6 mld. Kč z grantů (GA ČR, TA ČR, EU). ^[1]

Ústavy AV ČR jsou rozděleny do tří vědních oblastí:

• I. oblast — matematicko-fyzikální vědy (~14 ústavů): Fyzikální ústav (FZÚ), Matematický ústav (MÚ), Astronomický ústav (AsÚ), Ústav fyziky atmosféry (ÚFA), Ústav termomechaniky, Ústav fyziky materiálů (Brno), Ústav přístrojové techniky (Brno), Geofyzikální ústav, Ústav informatiky aj.
• II. oblast — chemické a biologické vědy (~20 ústavů): Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB — biotech tahoun, autoři remdesiviru/Sofosbuvir okruhu), Ústav molekulární genetiky (ÚMG), Mikrobiologický ústav (MBÚ), Biologické centrum (BC ČB), Fyziologický ústav (FGÚ), Ústav experimentální medicíny (ÚEM), Biotechnologický ústav (BTÚ — sídlí v BIOCEV), Ústav chemických procesů (ÚCHP) aj.
• III. oblast — humanitní a společenské vědy (~20 ústavů): Filosofický ústav (FLÚ), Historický ústav (HÚ), Sociologický ústav (SOÚ), Etnologický ústav (EÚ), Ústav státu a práva (ÚSP), Orientální ústav (OÚ), Slovanský ústav (SLÚ), Ústav pro českou literaturu (ÚČL), Ústav pro soudobé dějiny (ÚSD), Národohospodářský ústav (NHÚ — provozuje CERGE-EI spolu s UK), Ústav pro jazyk český (ÚJČ) aj.

Špičky AV ČR mezinárodně: ÚOCHB je dlouhodobě nejcitovanějším pracovištěm v ČR (Antonín Holý a generace anti-HIV/HBV/HCV léků; současní vědci v navazujících programech), Fyzikální ústav (laser ELI Beamlines, materiálové vědy), Ústav molekulární genetiky (imunologie, vývojová biologie), Biologické centrum České Budějovice (parazitologie, hydrobiologie). Z humanitních: Filosofický ústav, Sociologický ústav (autoři rozsáhlých českých sociologických šetření jako České panelové šetření domácností).

Veřejné vysoké školy: 26 institucí, kdo je v čem silný

V Česku je 26 veřejných vysokých škol (zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách). K tomu 2 státní VŠ (vojenská a policejní akademie) a několik desítek soukromých VŠ. Pro výzkum jsou klíčové veřejné — soukromé VŠ se zaměřují primárně na výuku. Souhrnný počet studentů VŠ v ČR: ~280 000 (~25 000 doktorandů). Ročně se na české VŠ zapisuje ~70 000 nových studentů. ^[2]

V mezinárodních rankings (THE World University Rankings, QS World Rankings, Shanghai ARWU) jsou nejvýše umístěné UK (cca 200.–300. místo globálně), MU (~400.), ČVUT a VUT (cca 600.–800.). Rankings je nutné brát s rezervou — favorizují anglosaské univerzity s velkými publikačními aparáty. Skutečná vědecká špička v Česku není nutně na nejlépe umístěné VŠ; specifické obory mohou být silné i na menších školách (například JCU v parazitologii, MENDELU v lesnictví, VŠCHT v katalýze).

Resortní výzkumáky: stát si dělá výzkum „pro sebe"

Vedle AV ČR a univerzit existují resortní výzkumné organizace — instituce zřizované jednotlivými ministerstvy pro úzce specializovaný výzkum, který stát potřebuje pro výkon své agendy. Tyto organizace nejsou součástí AV ČR, ale vykazují výsledky v IS VaVaI a soutěží o granty jako ostatní.

• ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) — MŽP. Předpověď počasí, klimatologická pozorování od 19. století, kvalita ovzduší, hydrologie, výstrahy povodní/sucha. Klíčový partner v IPCC a evropském programu Copernicus (klimatický monitoring).
• SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) — MZ. Registrace léčiv, kontrola kvality, monitoring nežádoucích účinků, klinická hodnocení. Český „arm" evropské agentury EMA (European Medicines Agency).
• VÚVeL (Výzkumný ústav veterinárního lékařství) — MZe, Brno. Veterinární výzkum, diagnostika nemocí hospodářských zvířat, antibiotická rezistence.
• SVÚ (Státní veterinární ústavy — Praha, Jihlava, Olomouc) — veterinární diagnostika.
• VÚPS (Výzkumný ústav pivovarský a sladařský) — MZe. Pivovarský průmysl, fermentace, kvalita surovin.
• VÚB (Výzkumný ústav bezpečnostní) — MV. Bezpečnostní výzkum, krizové řízení, ochrana obyvatelstva.
• VÚLHM (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti) — MZe, Jíloviště-Strnady. Lesnický výzkum, kůrovcová kalamita, obnova lesů.
• ÚHÚL (Ústav hospodářské úpravy lesů) — Brandýs n. L., spravuje národní inventarizaci lesů.
• SZÚ (Státní zdravotní ústav) — MZ. Veřejné zdraví, monitoring nemocí, hygiena.
• VÚKOZ (Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví) — MŽP, Průhonice.
• CzechGlobe (Ústav výzkumu globální změny AV ČR) — sídlí v Brně, výzkum klimatu a dopadů změny, oficiálně součást AV ČR, ale s podobnou rolí jako resortní výzkumák.

Velké výzkumné infrastruktury z EU peněz

Mezi roky 2010 a 2015 vznikla v Česku vlna velkých výzkumných center financovaných z EU strukturálních fondů (OP Výzkum a vývoj pro inovace 2007–2013). Cíl: vybudovat infrastrukturu (drahé vybavení, čisté laboratoře, výpočetní kapacity), která dovolí konkurovat západní Evropě. Investice činily desítky miliard Kč dohromady. Hlavní centra: ^[3]

• CEITEC (Central European Institute of Technology) — Brno, konsorcium MU + VUT + 4 dalších institucí. Otevřeno 2013. Specializace: strukturní biologie (NMR, kryoelektronová mikroskopie), nanotechnologie, materiály, neurovědy. Sídlí v moderním kampusu MU Bohunice.
• BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum) — Vestec u Prahy, konsorcium AV ČR (ÚMG, BTÚ, FGÚ, ÚEM, MBÚ, ÚOCHB) + UK (PřF, 1. LF). Otevřeno 2014. Specializace: molekulární genetika, fyziologie, strukturní biologie, biotechnologie.
• IT4Innovations — Ostrava, součást VŠB-TUO. Národní superpočítačové centrum. Aktuální superpočítače: Karolina (kapacita ~9,6 PFLOPS, ~70. místo TOP500 v 2024), Barbora (1 PFLOPS), DGX-2 (deep learning). Součást evropské sítě EuroHPC.
• ELI Beamlines — Dolní Břežany u Prahy, část mezinárodní iniciativy Extreme Light Infrastructure (ELI). Otevřeno 2018. Nejvýkonnější lasery na světě (petawattové). Aplikace: laserová fyzika, plazma, lékařské aplikace (proton therapy). Provozuje Fyzikální ústav AV ČR.
• HiLASE — Dolní Břežany, sesterské centrum ELI Beamlines, zaměřené na průmyslové aplikace laserů (povrchové úpravy, mikroobrábění).
• BBMRI-CZ — Biobankové sítě (Brno, Praha, Olomouc, Hradec Králové) — uchovávání biologických vzorků pro biomedicínský výzkum, součást evropské infrastruktury BBMRI-ERIC.
• CzechNanoLab — koordinovaná síť nano-laboratoří (CEITEC Brno, FZÚ Praha, VŠB Ostrava).

Tyto infrastruktury byly kontroverzní — kritici upozorňovali na nadmíru investic v krátkém čase, přetlak na malou výzkumnou populaci (kdo všechny ty laboratoře obsadí?), a provozní náklady, které z EU peněz nepokryl nikdo (provoz je na institucích). Po počátečních potížích se většina center stabilizovala a v 2020+ jsou produktivní — CEITEC, BIOCEV, IT4Innovations a ELI patří k českým vlajkovým lodím s mezinárodní prestiží. ELI dokonce přitáhlo do Dolních Břežan významné zahraniční vědce (Toshiki Tajima, Wolfgang Sandner — bohužel zesnulý 2015).

Soukromý sektor: kde se vyrábí inovace

V Česku soukromé výdaje na výzkum a vývoj přesahují státní — ~1,2 % HDP soukromě vs ~0,8 % HDP státně (celkem GERD ~2,0 % HDP, ČSÚ 2024). Soukromé R&D se převážně koncentruje do vývoje a aplikací (cca 80 %), méně do základního výzkumu (~5 %), který zůstává doménou AV ČR a VŠ. Hlavní soukromí hráči: ^[4]

• Škoda Auto — vývojové centrum v Mladé Boleslavi je největší firemní R&D v ČR (~10 mld. Kč/rok). Vývoj nových modelů (vč. elektromobility), software pro infotainment, autonomní řízení. Spolupráce s ČVUT a VUT.
• Honeywell — vývojové centrum v Brně (~2 500 zaměstnanců) a Praze. Letectví (avionika), automatizace, snímače. Druhé největší centrum Honeywell v Evropě.
• IBM Česká republika — Praha + Brno. Cloud, AI, kybernetická bezpečnost, výzkum kvantových algoritmů.
• Avast / Gen Digital — Praha. Po fúzi s NortonLifeLock (2022) je Gen Digital jednou z největších kyberbezpečnostních firem světa. Vývojové centrum v Praze ~1 500 lidí.
• Škoda Transportation — Plzeň. Vývoj tramvají, metra, elektrických lokomotiv.
• ZF, Continental, TPCA / Toyota — automotive součástky, asistenční systémy.
• Dassault Systèmes Česko — Brno. CAD/CAM/simulace.
• Red Hat — Brno. Open-source enterprise software (otevřený systémový vývoj).
• Microsoft ČR — Praha. Lokalizace, partnerský ekosystém, R&D Azure.
• JetBrains — Praha. Vývojové nástroje (IntelliJ, PyCharm, Kotlin). Historicky ruský vlastník (sídlo v Praze od 2000), po 2022 zrychlené odstřižení od ruských operací.
• Bohemia Interactive — Praha. Herní engine, simulace (Arma 3, DCS-úroveň hry).

České deep-tech startupy s globální ambicí (k 2024–2026): Productboard (product management SaaS, valuace ~1,7 mld. USD v 2021), Apify (web scraping infrastruktura), Rohlik Group (logistika potravin s AI optimalizací tras), Mews (hotelový SaaS), Kiwi.com (cestování), Mall Group (e-commerce R&D), Pipedrive (CRM), GoodData (BI), AI Magic / Forklore (LLM aplikace). Vedle nich tradiční technologie: ŠKODA JS (jaderné inženýrství), Sigma Group (čerpadla), Zetor Tractors, Tatra Trucks.

Odborná samospráva a vědecké společnosti

Mimo formální instituce hraje roli odborná samospráva — volené organizace, které spojují vědce daného oboru bez ohledu na zaměstnavatele. Nejdůležitější:

• Učená společnost ČR (založena 1994) — prestižní celostátní vědecké společenství. ~250 členů voleno za vědecké úspěchy bez ohledu na obor. Vydává časopis, organizuje přednášky, uděluje medaili Učené společnosti. Předseda volen na 3 roky (2024–2026: Pavel Jungwirth, ÚOCHB).
• JČMF (Jednota českých matematiků a fyziků, založena 1862) — nejstarší česká vědecká společnost. Organizuje matematickou olympiádu, fyzikální olympiádu, vydává Pokroky matematiky, fyziky a astronomie.
• Česká chemická společnost (založena 1866).
• Česká lékařská společnost J. E. Purkyně (založena 1862, dnes >100 odborných lékařských společností pod jednou střechou — kardiologická, onkologická, pediatrická…).
• Česká astronomická společnost, Česká biologická společnost, Česká geologická společnost, Sociologická společnost ČR aj.
• Český klub skeptiků Sisyfos (založen 1995) — sdružuje vědce a popularizátory, kteří kritizují pseudovědu a paranormální tvrzení. Uděluje anti-cenu Bludný balvan za nejabsurdnější pseudovědecké tvrzení roku.

Mezinárodní reputaci budují členství v zahraničních akademiích — European Academy of Sciences and Arts (Salzburg, ~30 českých členů), Academia Europaea (~25 českých členů), v ojedinělých případech Royal Society (Londýn) nebo National Academy of Sciences USA (žádný český občan k 2024).

Otevřená data: kde si občan ověří

Stát ČR provozuje otevřené registry o všech státem podpořených projektech v IS VaVaI (vyzkum.gov.cz). Hlavní rejstříky:

• CEP (Centrální evidence projektů) — všechny projekty financované ze státního rozpočtu od 1992. Řešitel, instituce, rozpočet, doba trvání, anotace.
• RIV (Rejstřík informací o výsledcích) — všechny publikace, patenty, software, prototypy vzniklé v projektech CEP. Cca 300 000+ záznamů.
• CEA (Centrální evidence aktivit) — souhrnný registr výzkumných organizací (kdo má status výzkumné organizace pro institucionální podporu).
• VES (Veřejné soutěže) — všechny vyhlášené grantové výzvy.

Pro mezinárodní pohled na publikace existují placené databáze Web of Science (Clarivate) a Scopus (Elsevier) — knihovny VŠ a AV ČR mívají institucionální přístup. Pro identifikaci vědce používá globálně ERC i většina časopisů ORCID (orcid.org) — unikátní 16ciferné ID jako digitální „rodné číslo" vědce. Cca 20 mil.+ vědců má ORCID, přes 80 % publikujících českých vědců registrovaných.

Detaily o financování (kdo a kolik dává, jak se rozhoduje) najdete v kapitole 5. O hodnocení (Metodika 17+, RVVI, „kafemlejnek") v kapitole 6. Mezinárodní kontext (Horizon Europe, ERC, USA, Čína) v kapitole 4.