Peníze: kdo a kolik dává na vědu v Česku · Věda a výzkum

Velký obrázek: GERD, EU cíle, srovnání

Hlavní mezinárodní indikátor výdajů na vědu je GERD — Gross Domestic Expenditure on R&D, vyjádřený jako procento HDP. Měří se podle Frascati Manual OECD, který přesně definuje, co je základní výzkum, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj. ČR podle ČSÚ vykazuje ~2,0 % HDP v roce 2024, EU průměr ~2,2 %, USA ~3,4 %, Německo ~3,1 %, Švýcarsko ~3,4 %, Jižní Korea ~4,9 %, Izrael ~5,4 % (rok 2023, OECD MSTI). Čína v roce 2023 dosáhla ~2,5 % a v absolutním objemu (paritou kupní síly) překonala EU. ^[3]

Lisabonská strategie EU z roku 2000 stanovila cíl 3 % HDP do 2010, opakovaně se posunoval a nikdy nebyl splněn ani v jednom velkém členském státě (Německo přiblížilo, Švédsko/Finsko překročily). Současný cíl EU pro rok 2030 je opět 3 %. ČR má v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací 2021+ zakotvený cíl 2,5 % HDP do 2030. Aktuální trajektorie není zcela jasná: růst státní podpory v 2024–2025 byl omezen rozpočtovými konsolidacemi, růst soukromých výdajů kontinuuje (Škoda, Honeywell, ICT sektor).

Státní rozpočet 2026: kdo dostává kolik

Státní podpora výzkumu, vývoje a inovací je v ČR vykazovaná pod „Souhrnným rozpočtem výdajů ze státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace" (Souhrnný rozpočet VVI). Pro rok 2026 návrh: přibližně 46 mld. Kč (přesné číslo se finalizuje při schvalování zákona o státním rozpočtu na podzim 2025). Členění podle hlavních správců (typické rozdělení k 2024–2025): ^[4]

Kapitola / správce	Rozpočet 2024–2025 (mld. Kč)	Co financuje
Kapitola 333 — MŠMT	~17	Institucionální podpora VŠ, OP JAK, mezinárodní (ESA, CERN, ESS, EMBL), velké infrastruktury
Kapitola 361 — AV ČR	~6	Institucionální podpora 54 ústavů AV ČR
Kapitola 377 — TA ČR	~6	Aplikovaný výzkum, vývoj, inovace
Kapitola 378 — GA ČR	~4,5	Základní výzkum, ERC-typu malá soutěž
Kapitola 322 — MPO	~3	Průmyslový výzkum (TREND, Doprava 2030)
Kapitola 335 — MZ	~2	Zdravotnický výzkum (program AZV — Agentura pro zdravotnický výzkum)
Kapitola 327 — MD, 314 — MV, 329 — MZe, 315 — MŽP, 334 — MK	~3 dohromady	Resortní výzkum — doprava, bezpečnost, zemědělství, životní prostředí, kultura
NPO komponenta 5 (Národní plán obnovy)	~5 do 2026	Mimořádný program z EU Recovery — výzkumné infrastruktury, transfer technologií

K tomu samostatně EU programy přímo: Horizon Europe (~95 mld. EUR EU v období 2021–2027), kde ČR je čistý příjemce — vrací do programu méně, než z něj dostává. Hlavní úspěchy ČR v Horizon Europe: ERC granty (~50 grantů Starting/Consolidator/Advanced k roku 2024), MSCA Fellowships, EuroHPC (superpočítač Karolina v Ostravě). Vedle Horizonu spravuje MŠMT příspěvky do CERN (~7 mil. CHF/rok), ESA (~50 mil. EUR/rok), ESRF (synchrotron Grenoble), ESS (European Spallation Source, Lund), EMBL (Heidelberg).

GA ČR: základní výzkum, peer review v komisích

Grantová agentura ČR vznikla 1993 jako organizační složka státu pro základní výzkum ve všech oborech. Rozpočet ~4,5 mld. Kč/rok. Princip: vědec napíše projekt (10–30 stran), GA ČR ho rozdělí do 35 oborových panelů (~12 členů, akademici z různých institucí), kde každý projekt posoudí 2–4 oponenti (typicky z ČR i zahraničí). Panel pak na základě recenzí udělá pořadí a přidělí granty podle alokace. Úspěšnost typicky 18–25 %. ^[5]

Standardní grant: 3 roky, 1–8 mil. Kč/rok (podle oboru), nejvíce projektů.
Juniorské granty / JuniorStar: pro vědce do 8 let od PhD, prestižnější, větší autonomie, jeden grant ~10–25 mil. Kč na 5 let. Klíčový pro udržení mladých vědců v ČR.
EXPRO: pro špičkové týmy, ~50 mil. Kč na 5 let, jeden grant ročně v každé sekci. Konkurence se srovnává s ERC.
Mezinárodní bilaterální (s DFG Německo, NSFC Čína, ANR Francie, JSPS Japonsko aj.) a Lead Agency (jedna agentura recenzuje pro více zemí).
POSTDOC INDIVIDUAL (od 2022): postdoktorské granty pro mladé vědce po PhD.

TA ČR: aplikovaný výzkum, firmy + výzkumáky

Technologická agentura ČR vznikla 2009 (na rozdíl od GA ČR cíleně pro aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace). Rozpočet ~6 mld. Kč/rok. Filozofie: typicky konsorcium firma + výzkumná organizace, s povinným spolufinancováním ze strany firmy (~25–50 % nákladů). Hlavní programy: ^[6]

TREND — aplikovaný výzkum a vývoj firem (~3 mld. Kč/rok). Nástupce TRIO a EPSILON.
THÉTA — výzkum v energetice.
GAMA 2 — proof-of-concept, příprava prodejných výsledků.
ÉTA — humanitní a společenské vědy s praktickými dopady (vzácně pro tyhle obory mít aplikovaný program).
SIGMA — sektorové programy (NIO — Národní inovační open call).
DELTA 2 — mezinárodní spolupráce s předem vybranými zeměmi (Izrael, Tchaj-wan, Jižní Korea, Vietnam aj.).
EUREKA a Eurostars — evropská spolupráce s firmami.

AV ČR rozpočet a institucionální podpora

Akademie věd ČR dostává od státu institucionální rozpočet ~6 mld. Kč/rok (kapitola 361). Z toho jdou prostředky na 54 ústavů ve třech sekcích: matematicko-fyzikální (Fyzikální ústav, Matematický ústav, Astronomický ústav…), chemická a biologická (Ústav fyzikální chemie, Ústav molekulární genetiky, Mikrobiologický ústav…), humanitní a společenskovědní (Filosofický ústav, Historický ústav, Sociologický ústav…). K tomu si ústavy přitahují další 3–6 mld. Kč ročně v grantech (GA ČR, TA ČR, EU, MŠMT) — celkový obrat AV ČR je ~12 mld. Kč/rok.

Institucionální podpora se rozděluje podle vnitřní metodiky AV ČR (vlastní hodnocení ústavů), ne podle státní Metodiky 17+ (která platí pro vysoké školy). AV ČR si také financuje vlastní programy: Lumina quaeruntur (excelentní postdoci, ~10 mil. Kč/5 let), Akademická prémie (3 mil. Kč ročně pro špičkové vědce), Strategie AV 21 (mezioborové programy řešící velké výzvy společnosti).

EU fondy: OP JAK a Národní plán obnovy

OP JAK (Operační program Jan Amos Komenský 2021–2027) je hlavní EU strukturální fond pro vzdělávání, výzkum a inovace. Celková alokace ~41 mld. Kč (1,7 mld. EUR), spolufinancování ČR ~6 mld. Kč. Spravuje MŠMT. Hlavní výzvy: ^[7]

Excelentní výzkum — pro špičkové týmy schopné soutěžit s ERC. Granty 50–250 mil. Kč na 5 let.
Špičkový výzkum — etablované týmy s mezinárodní vazbou.
Mezisektorová mobilita — kratší pobyty výzkumníků mezi akademií a firmami.
MSCA Fellowships CZ — národní spolufinancování MSCA pro ČR.
Smart akcelerátor + Výzkumné infrastruktury — modernizace přístrojů, laboratoří, výpočetní techniky.

Vedle OP JAK financuje EU vědu i přes Národní plán obnovy (NPO, EU Recovery Fund 2021–2026), zejména komponentu 5 — Výzkum, vývoj a inovace (~5 mld. Kč ročně). Cíl: dohnat zaostání ČR v digitalizaci, deep-tech, výzkumných infrastrukturách. Program končí 2026 — debata o nástupci stále probíhá.

Soukromé výdaje: kde se vyrábí inovace

V ČR jsou soukromé výdaje na výzkum a vývoj větší než státní — kolem 1,2 % HDP (státní ~0,8 %, vč. EU spolufinancování). Hlavní hráči: Škoda Auto (~10 mld. Kč/rok do R&D — největší firma R&D v ČR), Honeywell (vývojové centrum Brno + Praha), IBM ČR, Avast / Gen Digital (kybernetická bezpečnost), ŠKODA Transportation, ZF, Continental, TPCA / Toyota, Dassault Systèmes, Red Hat, Microsoft ČR. Bankovní a telco sektor také významné — ČSOB, Komerční banka, O2, T-Mobile investují do interních R&D týmů (především IT, AI, fintech). ^[8]

České deep-tech startupy s globální ambicí: Productboard (product management SaaS), Apify (web scraping), Rohlik Group (logistika potravin + AI), Mews (hotelový SaaS), Kiwi.com (cestování), Productboard, Veecle.io. Z výzkumných oblastí specifických pro ČR: JetBrains (vývojové nástroje, sídlí v Praze, ale ruské kořeny — postupně mění strukturu), Bohemia Interactive (herní engine), AI Magic (LLM aplikace), Roivenue.

Kde se občan dostane k číslům

Stát ČR provozuje otevřená data o všech státem podpořených projektech v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI). Hlavní rejstříky:

CEP (Centrální evidence projektů) — kompletní seznam projektů s řešiteli, financováním, výstupy.
RIV (Rejstřík informací o výsledcích) — všechny publikace, patenty, software, prototypy vzniklé ze státem podpořeného výzkumu.
CEA (Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací) — souhrnný registr výzkumných organizací.
VES (Veřejné soutěže ve výzkumu) — přehled vyhlášených soutěží.

Vstupy: portál vyzkum.gov.cz (provoz RVVI, Úřad vlády), gacr.cz (GA ČR projekty + výsledky), tacr.cz (TA ČR projekty). ČSÚ publikuje Indikátory výzkumu a vývoje. MŠMT vydává Národní zprávu o stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR každé 2 roky. Akademický bulletin AV ČR měsíčně.

Co dělá v rozpočtu tlak: politika

Roční rozpočet státní podpory VVI projde každý podzim Sněmovnou. Hlavní hráči: RVVI (návrhy, předseda = člen vlády), MF (limity), MŠMT (správce největší kapitoly), Komory parlamentu (rozpočtové výbory). Politické tlaky 2024–2026: ^[9]

Konsolidace veřejných financí (Fiala 2023–2025, nová vláda 2025+) — tlak na úsporu, ale věda byla výslovně chráněna před plošnými škrty.
Doktorandská stipendia — debata o zvýšení z ~12 000 Kč/měs. na minimálně 25 000 Kč (návrh MŠMT 2024, prošel reformou financování VŠ 2024 — viz kapitolu 15 o kariéře vědce).
Cíl 3 % HDP do 2030 — RVVI a vědecká komunita opakovaně volají po závazné trajektorii. Vláda zatím odmítá tvrdý závazek.
Konec NPO 2026 — odhadované manko ~5 mld. Kč/rok od 2027, kde nejasné, čím nahradit.
Hluboká reforma TA ČR — kritika „rozplývání" peněz na malé projekty; směřuje se k větším konsorciálním projektům.
EU FP10 / „Choose Europe for Science" — ČR jako čistý příjemce má zájem na velké alokaci; vyjednávání běží 2025–2026.

Detaily o tom, jak se státní podpora hodnotí (Metodika 17+, M17+) a jaká je politika výzkumu, najdete v kapitole 6. Mezinárodní kontext (Horizon Europe, ERC, USA NIH/NSF) je v kapitole 4.