Jak je věda organizovaná ve světě a EU

USA: NIH, NSF, DoE, DARPA — jak funguje největší vědecký systém

Federální vláda USA dává na vědu a vývoj ~200 mld. USD/rok (FY2024). Hlavní agentury: ^[1]

• NIH (National Institutes of Health) — největší světový financovatel biomedicíny, ~50 mld. USD/rok do 2024. 27 institutů (NCI — onkologie, NHLBI — kardiologie, NIAID — infekce…). Klíčový grant R01 (~250 000 USD/rok na 5 let pro principal investigator) je americký ekvivalent ERC Consolidator.
• NSF (National Science Foundation) — přírodní vědy, matematika, inženýrství, sociální vědy, ~10 mld. USD/rok. Financuje cca 25 % všech publikací v matematice, informatice, fyzice na amerických univerzitách.
• DoE Office of Science (Department of Energy) — fyzika, energetika, jaderná věda, ~8 mld. USD/rok. Provozuje 17 národních laboratoří (Argonne, Berkeley, Brookhaven, Los Alamos, Oak Ridge, SLAC, Fermilab…). Klíčový hráč v supravodičích, akcelerátorech, fúzi.
• DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) — průlomové vojenské + civilní technologie, ~4 mld. USD/rok. Historicky vyvinula internet (ARPANET 1969), GPS, stealth letadla, recently mRNA vaccines (Moderna měla DARPA grant), autonomous vehicles. Model „mission agencies" — vysoké riziko, vysoký výnos, krátké programy 2–4 roky.
• NASA — vesmír + Earth science, ~8 mld. USD vědecká část (zbytek ~25 mld. provoz).
• USDA, EPA, NOAA a další resortní agentury.

Kromě federálního financování hraje v USA významnou roli filantropie — Bill & Melinda Gates Foundation (~10 mld. USD endowment, zdravotnictví v rozvojových zemích), Howard Hughes Medical Institute (biomedicína), Wellcome Trust (UK, biomedicína), Chan Zuckerberg Initiative (biomedicína + AI). To je významný rozdíl oproti EU, kde je filantropie ve vědě menší.

EU: Horizon Europe a navazující FP10

Horizon Europe je 9. rámcový program EU pro výzkum a inovace, na období 2021–2027 s rozpočtem ~95,5 mld. EUR. Předchůdci: Horizon 2020 (2014–2020, 77 mld.), FP7 (2007–2013, 50 mld.). Program má 3 pilíře: ^[3]

• Pilíř I — Excelentní věda (~25 mld. EUR): ERC granty (16 mld. — frontier research), MSCA Marie Skłodowska-Curie Actions (6,5 mld. — mobilita výzkumníků), výzkumné infrastruktury (2,5 mld.).
• Pilíř II — Globální výzvy a evropská konkurenceschopnost (~53 mld.): tematické klastry — zdraví, kultura/inkluze, civilní bezpečnost, digitální/průmysl/vesmír, klima/energetika/mobilita, potraviny/bioekonomika. Plus EIT (European Institute of Innovation and Technology) — inovační komunity (KIC).
• Pilíř III — Inovativní Evropa (~13 mld.): EIC (European Innovation Council — deep-tech startupy), EIE (European Innovation Ecosystem).
• Široká účast (~3 mld.): podpora zemí s nižší účastí (vč. ČR) — Hop-on Facility, ERA Chairs, Twinning.
• Euratom Research and Training Programme (1,4 mld.) — jaderná energetika a bezpečnost; samostatný program, ale součást Horizon balíku.

ČR jako členský stát platí příspěvek (cca 2,4 mld. EUR za období 2021–2027) a soutěží o granty. K 2024 je ČR mírný čistý příjemce — vrátili jsme do programu o něco méně, než jsme získali. Hlavní úspěchy: ~50 ERC grantů, desítky MSCA Fellowships, účast v desítkách velkých konsorcií, EuroHPC superpočítač Karolina v Ostravě. Slabiny: nízká úspěšnost v některých vysoce konkurenčních výzvách (EIC Accelerator), nedostatek koordinátorství (Češi spíš jako partneři, méně často jako vedoucí konsorcia).

FP10: „Choose Europe for Science"

V přípravě je 10. rámcový program (FP10) pro období 2028–2034. Návrh Komise se očekává v 2026, schválení 2027. Pracovní téma: „Choose Europe for Science" — explicitní snaha přitáhnout americké vědce po Trumpových škrtech NIH. Macron v dubnu 2025 oznámil 500 mil. EUR balíček pro francouzské univerzity přitahující americké talenty, Komise zvažuje obdobný EU-wide program. Diskutuje se i o zdvojnásobení rozpočtu ERC (z ~16 na ~30 mld. EUR za 7 let). Kritici upozorňují, že na takový růst chybí politická vůle (vyjednávání MFF — víceletého finančního rámce — bude tvrdé). ^[4]

Souběžně s FP10 EU posiluje strategickou autonomii: EU Chips Act (2023, ~43 mld. EUR + soukromé spolufinancování, cíl: 20 % světové produkce čipů v EU do 2030), EU Critical Raw Materials Act (2024, zajištění surovin pro baterie, magnety, polovodiče), AI Act (2024 — první komplexní regulace AI ve světě), EU Net-Zero Industry Act (2024 — domácí výroba zelených technologií). To není čistě věda, ale průmyslová politika opřená o R&D.

ERC: evropská prestiž v základním výzkumu

European Research Council vznikla 2007 jako součást FP7. Cíl: financovat frontier research (špičkový pionýrský výzkum) napříč všemi obory, pouze podle vědecké excelence (žádné národní kvóty, žádná politická priorita). Rozpočet ~16 mld. EUR za období 2021–2027, ročně ~2,5 mld. EUR. Hlavní typy grantů: ^[5]

ERC grant je v Evropě kariérní zlomová událost — otevírá dveře k profesuře, k mezinárodní reputaci, k dalším grantům. Mezi prvními českými ERC laureáty: Pavel Jungwirth (ÚOCHB AV ČR, Advanced 2010 + 2021), Vladimír Šebek (ÚOCHB), Eva Zažímalová (ÚEB AV ČR, později předsedkyně AV ČR), Klára Hlouchová (PřF UK), Tomáš Knížek (FZÚ), Petr Pyšek (BÚ AV ČR — ekologie invazí, jeden z nejcitovanějších českých vědců). Aktuální seznam českých ERC grantů na erc.europa.eu.

Mezinárodní laboratoře: CERN, ESA, EMBL, ESO

Vedle EU programů existují velké mezinárodní laboratoře spravované samostatnými intergovernmentálními organizacemi. Členský stát platí příspěvek a jeho vědci mají přístup k vybavení. ČR je členem hlavních: ^[6]

• CERN (European Organization for Nuclear Research) — Ženeva, založen 1954, 23 členských států. Provozuje Large Hadron Collider (LHC) — největší urychlovač částic na světě (27 km tunel), kde byl 2012 objeven Higgsův boson (Nobelova cena 2013). ČR členem od 1993, příspěvek ~7 mil. CHF/rok, ~250 českých vědců aktivních (MFF UK, FZÚ AV ČR, ČVUT, MU). Aktuální projekty: High-Luminosity LHC (provoz od 2029), FCC (Future Circular Collider — návrh nového 100 km urychlovače za ~20 mld. EUR, rozhodnutí 2028).
• European Space Agency — Paříž, založena 1975, 22 členských států + 1 kandidát (Slovinsko). ČR členem od 2008, příspěvek ~50 mil. EUR/rok. Programy: vědecké mise (JUICE k Jupiteru 2023, Euclid k temné hmotě 2023, PLATO k exoplanetám 2026), nosné rakety (Ariane 6 první let 2024), telekomunikace, navigace (Galileo). Český průmysl dostává zakázky cca v hodnotě 115 % našeho příspěvku (politika geo-return ESA garantuje, že každý členský stát dostane zakázky úměrné svému příspěvku).
• EMBL (European Molecular Biology Laboratory) — Heidelberg + 5 dalších stanic, založen 1974, 27 členů. Hlavní evropská biomedicínská laboratoř. ČR členem od 2014, příspěvek ~3 mil. EUR/rok.
• ESO (European Southern Observatory) — Mnichov + observatoře v Chile (Paranal, Cerro Armazones, La Silla, ALMA), založen 1962, 16 členských států. ČR členem od 2007. Provozuje Very Large Telescope (VLT) a staví Extremely Large Telescope (ELT) — největší optický teleskop světa (39 m zrcadlo, dokončení 2028, ~1,4 mld. EUR).
• ESRF (European Synchrotron Radiation Facility) — Grenoble, synchrotron 3. generace, ČR členem od 2013.
• ESS (European Spallation Source) — Lund, neutronové zdroje pro materiálový výzkum, otevírá se 2027, ČR členem.
• ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) — Cadarache (Francie), projekt jaderné fúze financovaný EU + USA + Čína + Indie + Japonsko + Jižní Korea + Rusko. První plazma plánováno 2034 (opakovaně odsouvané). ČR přispívá přes EU.
• XFEL (European X-Ray Free-Electron Laser) — Hamburg, světově nejjasnější rentgenový laser, ČR členem od 2017.

Čína: největší vědecký vzestup 21. století

Čína v posledních dvou dekádách provedla bezprecedentní expanzi vědy a výzkumu. R&D výdaje vzrostly z ~0,5 % HDP v 2000 na ~2,5 % v 2024 (jen pod EU průměr, ale absolutní objem v paritě kupní síly překonal EU již v 2014, USA dohání). V 2024 podle Nature Index poprvé překonala USA v podílu top-citovaných publikací v přírodních vědách. Dominantní obory: materiálová věda, chemie, kvantové technologie, AI, baterie, solární články, 5G. ^[7]

Klíčové instituce: Chinese Academy of Sciences (CAS) — ~100 ústavů, ~70 000 zaměstnanců (10x větší než AV ČR), NSFC (National Natural Science Foundation of China, ekvivalent NSF) ~30 mld. USD/rok, Tsinghua, Peking University, USTC, Fudan, Zhejiang — špičkové univerzity, CASS (Chinese Academy of Social Sciences). Politicky řízené programy: Made in China 2025 (high-tech sektory), AI Development Plan 2030 (vedoucí pozice v AI do 2030), 15-Year Mid- and Long-Term Plan for Science and Technology Development.

Další vzestupy: Korea, Singapur, Izrael, Indie

Vedle Číny rostou další asijské a blízkovýchodní vědecké velmoci:

• Jižní Korea — R&D ~4,9 % HDP (2023, OECD MSTI, nejvyšší v OECD). Dominantní soukromý sektor (Samsung, LG, Hyundai), špičková elektronika a baterie. Klíčové univerzity: KAIST, Seoul National University, POSTECH.
• Singapur — R&D ~2,2 % HDP, ale vysoce produktivní — NUS (National University of Singapore) a NTU (Nanyang Technological University) jsou v top 20–50 globálně. Strategická investice do biomedicíny (ASTAR), AI, fintech*.
• Izrael — R&D ~5,4 % HDP (2023, OECD, nejvyšší v OECD mezi malými ekonomikami). Hlavní instituce: Weizmann Institute (Rehovot, světová špička v biomedicíně), Technion (Haifa, technika), Hebrew University, Tel Aviv University. Silné napojení armády (Unit 8200) na civilní startupový sektor („Silicon Wadi").
• Indie — R&D ~0,7 % HDP, ale velké absolutní číslo (~700 mil. USD/rok přímo NIH-equivalent). Programy DST, CSIR (sítˇ 38 národních laboratoří), DRDO (obrana). Klíčové univerzity: IIT (sedm Indian Institutes of Technology), IIS Bangalore. Indie dnes druhá v počtu programátorů a třetí v počtu PhD v IT.
• Velká Británie po Brexitu — zůstala v Horizon Europe jako asociovaný stát (2023). Hlavní financovatel UKRI (UK Research and Innovation, sloučení 7 dřívějších agentur), Wellcome Trust (zdravotnictví, ~30 mld. GBP endowment). Specifická novinka: ARIA (Advanced Research and Invention Agency, založena 2023) — britská obdoba DARPA.
• Německo, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko — silné národní systémy s vyšším GERD než ČR (Německo ~3,1 %, Švýcarsko ~3,4 %). Německé Max-Planck-Gesellschaft (~80 ústavů, MPG je obdoba AV ČR ale 10× větší), francouzské CNRS (~30 000 zaměstnanců), CERN/EPFL ve Švýcarsku, ETH Curych — vědecké špičky kontinentu.

Mission agencies: DARPA model se šíří

Inspirací pro nové výzkumné agentury v Evropě je americký model DARPA — mission-driven, high-risk/high-reward, short-cycle, program-manager-led. Místo „peer-review komise" rozhoduje program manažer (zkušený vědec s odvahou riskovat), místo „kontinuální podpory" jsou krátké programy 2–4 roky s ostře sledovaným cílem. Důvod úspěchu DARPA: schopnost financovat „šílené" projekty, které by peer-review nikdy neprošly (internet 1969, GPS, autonomní vozidla, mRNA vakcíny). ^[8]

Evropské obdoby:

• ARIA (Advanced Research and Invention Agency) — Velká Británie, založena 2023, ~800 mil. GBP na 4 roky.
• SPRIN-D (Federal Agency for Disruptive Innovation) — Německo, založena 2019.
• EIC Pathfinder — část Horizon Europe, ~250 mil. EUR/rok, DARPA-style high-risk projekty.
• ARPA-H (Advanced Research Projects Agency for Health) — USA, založena 2022, ~1,5 mld. USD/rok, biomedicínská DARPA. Status pod novou administrativou nejistý.

Co to znamená pro občana

Pro běžného českého občana je důležité chápat, že česká věda žije v globálním ekosystému. Téměř každý český výzkumný projekt má zahraniční partnery, publikuje v anglicky vedených časopisech, soutěží o evropské granty. Když politik říká „investujme do české vědy", reálně to znamená zlepšit pozici Česka v evropské a světové soutěži — nezávisle vyrobit „národní" vědu prostě nelze. Stejně tak když se debatuje o vědcích mozkový odliv (brain drain) vs přitahování zahraničních talentů, jde o postavení v globálním trhu mozků, nikoliv o ochranu národního vzdělání.

Aktuální geopolitické momenty pro českou vědu: (1) Trumpovy škrty NIH — příležitost pro Česko přitáhnout americké vědce přes ERC a OP JAK; (2) Příprava FP10 / „Choose Europe for Science" — vyjednávání 2026–2027, ČR jako čistý příjemce má zájem na velkém rozpočtu; (3) EU Chips Act — investice do polovodičového výzkumu, ČR vybírá lokace nových továren; (4) omezení spolupráce s Čínou v citlivých oborech (kvantum, AI, biotech, polovodiče) — ČR sleduje EU postupy, formalizuje pravidla „due diligence".

V kapitole Peníze do vědy najdete detaily o tom, jak EU peníze tečou do ČR (Horizon Europe, OP JAK, NPO). V kapitole Hodnocení a politika vědy o tom, jak se v ČR věda hodnotí a co se z toho mění v reakci na globální trendy. A v kapitole Český vědec dnes o tom, jak vypadá kariéra českého vědce mezi grantmi, postdoctorskými pobyty v zahraničí a návratem domů.