Očkování dětí: kalendář krok za krokem
Očkování dětí se řídí očkovacím kalendářem, který hlídá dětský lékař. Co která vakcína chrání, v jakém věku se dává, čím se liší hexavakcína od očkování proti spalničkám a co dělat, když se termín zamešká.
Co je očkovací kalendář a kdo ho hlídá
Očkovací kalendář určuje, proti čemu, v jakém věku a kolika dávkami se děti očkují. Jeho konkrétní podobu stanovuje stát vyhláškou č. 537/2006 Sb. na doporučení odborné Národní imunizační komise (NIKO) — víc o tom, kdo o očkování rozhoduje, je v kapitole o systému. V praxi kalendář za rodiče hlídá registrující dětský lékař: sleduje, co dítě kdy potřebuje, a zve na jednotlivé dávky.
Hexavakcína: šest nemocí v jedné injekci
Základem dětského očkování je hexavakcína, která jednou injekcí chrání proti šesti nemocem: záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typu b (zkráceně Hib), jež dřív bývala častou příčinou zánětu mozkových blan u malých dětí. Očkuje se ve schématu 2+1: první dávka od 9. týdne věku, druhá zhruba o dva měsíce později (kolem 4. měsíce) a přeočkování mezi 11. a 13. měsícem [1]. U dětí narozených předčasně se schéma mírně liší (přidává se dávka navíc).
Spalničky, příušnice, zarděnky (MMR)
Kolem prvních narozenin přichází na řadu očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám — podle anglických názvů se mu říká MMR. První dávka se podává mezi 13. a 18. měsícem věku, přeočkování pak v 5 až 6 letech [2]. Jde o živou oslabenou vakcínu, která dává velmi silnou a dlouhou ochranu. Právě u spalniček je vysoká proočkovanost klíčová pro kolektivní imunitu — proč, vysvětluje kapitola o kolektivní imunitě.
Pneumokok a další očkování
Souběžně se základním očkováním se dětem podává vakcína proti pneumokokům — bakteriím, které mohou způsobit zápal plic, zánět středního ucha nebo mozkových blan. Zajímavost: pneumokokové očkování formálně není povinné, je ale plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a odborníci ho doporučují. Očkuje se ve schématu 2+1, obdobně jako hexavakcína. Že „povinné" a „hrazené" spolu vůbec nesouvisí, rozebírá kapitola o povinném, dobrovolném a hrazeném očkování.
Přehled: kdy se co očkuje
| Věk dítěte | Očkování | Proti čemu / poznámka |
|---|---|---|
| od 9. týdne | hexavakcína — 1. dávka | záškrt, tetanus, černý kašel, obrna, žloutenka B, Hib |
| ~4. měsíc | hexavakcína — 2. dávka | zhruba 2 měsíce po první dávce |
| 11.–13. měsíc | hexavakcína — přeočkování | dokončení základního schématu |
| 13.–18. měsíc | MMR — 1. dávka | spalničky, příušnice, zarděnky |
| 5.–6. rok | MMR — přeočkování | druhá dávka |
| v kojeneckém věku | pneumokok (2+1) | nepovinné, ale plně hrazené |
Co čekat po očkování
Po očkování bývá dítě den nebo dva plačtivější, může mít zvýšenou teplotu a v místě vpichu zarudnutí či bolestivý otok. Jsou to běžné známky toho, že imunitní systém pracuje, a samy odezní. Za lékařem je namístě jít při vysoké horečce, neutišitelném pláči nebo jiné reakci, která vás znepokojí — a stejně tak vždy, když si nejste jistí. Co je po očkování běžné a co skutečně vzácné, rozebírá kapitola o bezpečnosti.
Co je povinné a co se stane při zameškání
Povinné je jen jádro dětského očkování (hexavakcína a MMR); většina ostatních očkování je dobrovolná. Očkování proti tuberkulóze (BCG) se dnes plošně nedělá — dostávají ho jen děti se zvýšeným rizikem nákazy. Když se nějaká dávka zamešká nebo posune, obvykle není nutné začínat celé schéma znovu — pediatr na už podané dávky naváže. Co dělat, když očkování odmítáte, a jaké to má důsledky (třeba pro přijetí do školky), řeší kapitola o odmítnutí a právu.