Povinné, dobrovolné, hrazené — jak se v tom vyznat
Nejvíc nejasností kolem očkování vzniká z toho, že se pletou tři různé otázky: je očkování povinné? platí ho pojišťovna? a doporučují ho odborníci? Jsou to tři nezávislé věci — a když se rozpletou, celý systém dává smysl.
Tři různé otázky, které se pletou
U každého očkování si můžete položit tři nezávislé otázky: Musím? (je povinné ze zákona), Kdo to platí? (hradí pojišťovna, nebo já) a Doporučuje se to? (co říkají odborníci). Odpovědi se nepřekrývají: povinné očkování je zpravidla i hrazené, ale spousta hrazených očkování povinná není, a mnoho doporučených očkování není ani povinných, ani plně hrazených. Zbytek téhle kapitoly bere otázky popořadě.
Co je povinné a proč
Povinnost takzvaného pravidelného očkování ukládá zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Ten v paragrafu 46 stanovuje, že se lidé s trvalým pobytem v Česku mají podrobit pravidelnému očkování; za děti odpovídají rodiče. Konkrétní seznam nemocí, věk a schémata pak určuje prováděcí vyhláška č. 537/2006 Sb. Z očkování, která se týkají dětí, je povinné jen jádro: hexavakcína a očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Očkování proti tuberkulóze (BCG) se od roku 2010 plošně nedělá — dostávají ho jen děti se zvýšeným rizikem [1][2].
Kdo o tom rozhoduje
Očkovací kalendář nevzniká náhodně. Antigenní složení vakcín i schémata doporučuje Národní imunizační komise (NIKO) — odborný poradní orgán ministerstva zdravotnictví složený ze zástupců ministerstva a odborných lékařských společností. Ministerstvo pak kalendář vydává formou vyhlášky a sdělení ve Sbírce zákonů. Za tím, co je v kalendáři, tedy stojí odborné posouzení, ne politické rozhodnutí od stolu [3].
Hrazené, nehrazené a příspěvky
Druhá osa je peněžní. Část dobrovolných očkování hradí veřejné zdravotní pojištění plně — třeba pneumokok u dětí, očkování proti HPV u dospívajících, chřipku a pneumokok u seniorů nebo klíšťovou encefalitidu u lidí nad 50 let. Jiná očkování si hradíte sami, i když na ně pojišťovny často přispívají z takzvaného fondu prevence. Kdo přesně co platí a jak si říct o příspěvek, rozebírá následující kapitola.
Když je něco „jen doporučené"
Řada očkování není povinná, a přesto ji odborníci doporučují — třeba chřipka pro těhotné, přeočkování proti černému kašli nebo očkování proti pásovému oparu ve vyšším věku. „Nepovinné" tu neznamená „zbytečné"; znamená to, že rozhodnutí je na vás a vašem lékaři. Vyplatí se ptát: patří tohle očkování k těm, která se ve vašem věku nebo situaci doporučují?