Za prací do Česka · Migrace

Kolik cizinců v Česku pracuje

Legálně pracující cizinci: 1,08 milionu osob (konec 2025, odhad ČSÚ)

Ke konci roku 2024 v Česku legálně pracovalo zhruba 977 tisíc cizinců: asi 845 tisíc zaměstnanců (kvalifikovaný odhad MPSV) a 132 tisíc živnostníků ^[1]. Podle novějšího odhadu ČSÚ překročil jejich počet na konci roku 2025 milion — přibližně 935 tisíc zaměstnanců a 146 tisíc podnikatelů ^[2]. Na celkové zaměstnanosti se cizinci podílejí kolem 18 % (údaj ČSÚ za konec roku 2022; novější oficiální přepočet zatím není) ^[3]. Zjednodušeně: skoro každý pátý člověk, který v Česku pracuje, je cizinec.

Kde pracují

Odvětví	Cizinci-zaměstnanci	Podíl
zpracovatelský průmysl	210 456	24,9 %
administrativní a podpůrné činnosti (vč. agentur práce)	165 274	19,5 %
obchod	83 335	9,9 %
stavebnictví	71 601	8,5 %
doprava a skladování	61 476	7,3 %
ubytování a pohostinství	55 408	6,6 %

Údaje k 31. 12. 2024 ^[1]. Struktura ukazuje, na čem česká ekonomika reálně stojí: továrny, sklady, stavby a služby. Menší, ale citelné podíly mají i zdravotnictví a zemědělství ^[1]. Odvětvový rozpad existuje jen pro zaměstnance — u živnostníků ho statistika nesleduje.

Proč je ekonomika potřebuje

Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU: podle Eurostatu 2,9 % v květnu 2026 při unijním průměru 5,9 % ^[4]. Úřad práce ke konci května 2026 evidoval 358 852 uchazečů na 94 380 volných míst — zhruba 3,8 uchazeče na jedno místo ^[5]. Situace se ale výrazně liší podle regionů: v okresech jako Karviná nebo Sokolov připadá na jedno volné místo mnohonásobně víc uchazečů než v Praze a okolí. Plošný nedostatek pracovních sil tedy neplatí všude ^[5].

O rozsahu budoucího nedostatku se vedou spory — a je poctivé ukázat oba pohledy. Hospodářská komora uvádí, že firmám chybí kolem 250 tisíc pracovníků, a žádá rozšíření řízené pracovní migrace (leden 2026) ^[6]; v jejím šetření z listopadu 2025 očekávala polovina firem problémy s nedostatkem kvalifikovaných lidí ^[7]. Demografické projekce jsou střízlivější: studie MPSV z roku 2023 počítá s poklesem počtu ekonomicky aktivních obyvatel mezi lety 2021 a 2031 jen zhruba o 47 tisíc a evropská projekce EUROPOP 2023 dokonce s mírným nárůstem ^[8]. Kde je pravda, ukážou až data — obě strany ale shodně počítají s tím, že zahraniční pracovníci zůstanou pro českou ekonomiku podstatní.

Jak se sem legálně dostat za prací

Občané EU žádné povolení nepotřebují — platí volný pohyb pracovníků. Pro občany třetích zemí je hlavní vstupenkou zaměstnanecká karta: takzvané duální povolení, které spojuje pobyt nad 3 měsíce s prací na konkrétní pozici (§ 42g zákona č. 326/1999 Sb.). Vydává se zpravidla na 2 roky s možností prodloužení, je vázaná na danou pozici a při ztrátě zaměstnání zaniká do 60 dnů ^[9]. Pro vysoce kvalifikované existuje modrá karta EU — vyžaduje vysokoškolské vzdělání a mzdu nejméně 1,5násobku průměrné hrubé mzdy, což pro období od května 2026 do dubna 2027 znamená 73 823 Kč měsíčně ^[10].

Nábor ze třetích zemí stát řídí třemi vládními programy (od roku 2019): Kvalifikovaný zaměstnanec, Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Klíčový a vědecký personál; gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ^[11]. Program Kvalifikovaný zaměstnanec je otevřený třinácti zemím (mj. Ukrajina, Filipíny, Mongolsko, Srbsko, Indie; od července 2025 přibylo Thajsko) a řídí se ročními kvótami — nejvyšší mají Ukrajina (12 100) a Filipíny (10 300) ^[11]^[12]. Pracovní migrace ze třetích zemí je tedy výběrová a číselně ohraničená — obraz „otevřených dveří" neodpovídá tomu, jak systém funguje.

Ukrajinci na českém trhu práce

Zvláštní kapitolou jsou lidé s dočasnou ochranou. Podle výzkumu Hlas Ukrajinců (PAQ Research a Sociologický ústav AV ČR, sběr dat 2024) pracuje kolem 80 % ekonomicky aktivních uprchlíků — na začátku roku 2022 to bylo 43 % ^[13]. Cena za rychlé zapojení: velká část pracuje pod svou kvalifikací (podíl specialistů mezi nimi klesl a podíl obsluhy strojů vzrostl) a průměrná čistá hodinová mzda činila v polovině roku 2024 jen kolem 182 Kč ^[13].

Pro veřejné rozpočty vychází bilance kladně: podle propočtů MPSV stát na příjmech od lidí s dočasnou ochranou vybral za rok 2024 o 9,7 miliardy Kč víc, než kolik vydal, a za první tři čtvrtletí roku 2025 činil přebytek dalších 11,7 miliardy Kč (rok 2023 byl ještě mírně záporný) ^[14]. Počet příjemců humanitární dávky mezitím klesl z 234 tisíc (duben 2022) na 83 tisíc (září 2025) ^[14]. Celému ukrajinskému příběhu se věnuje kapitola Ukrajinská zkušenost.

Stinné stránky: agentury a nelegální práce

Pětina cizinců-zaměstnanců spadá do sektoru administrativních a podpůrných činností, kam patří agentury práce ^[1]. Agenturní zaměstnávání je legální a regulované — ale právě kolem něj bují šedá zóna „zastřeného zprostředkování", za které hrozí pokuta až 10 milionů Kč ^[15]. Od 1. října 2025 navíc platí povinná registrace zahraničních zaměstnanců před nástupem do práce ^[15]. Inspekce práce za první pololetí 2025 provedla 9 869 kontrol, odhalila 1 335 nelegálně zaměstnaných (z toho 1 016 cizinců ze zemí mimo EU) a uložila pokuty za 254,75 milionu Kč ^[16]; za celý rok 2025 počet odhalených případů meziročně narostl zhruba na 2,5 tisíce osob ^[17].

Pracovní migrace je řízená, výběrová a ekonomicky motivovaná — z obou stran. Úplně jiná logika platí pro lidi, kteří neutíkají za lepší mzdou, ale před nebezpečím: o azylu je příští kapitola.