Ukrajinská zkušenost · Migrace

Co se stalo po únoru 2022

Rychlost byla bezprecedentní. Necelé tři týdny po invazi, 13. března 2022, bylo v Česku registrováno už přes 81 tisíc uprchlíků; v Praze a Brně se nouzově nocovalo v tělocvičnách ^[3]. Během několika dní vznikla síť krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU) a už 21. března 2022 nabyl účinnosti balík zákonů „lex Ukrajina" (č. 65–67/2022 Sb.), který příchozím dal dočasnou ochranu, přístup ke zdravotní péči, školám a na trh práce ^[5]. Během prvního roku války úřady udělily přes půl milionu dočasných ochran; k dubnu 2023 v zemi pobývalo zhruba 326 tisíc držitelů — asi třetina příchozích se mezitím vrátila nebo odešla jinam. Mezi příchozími výrazně převažovaly ženy s dětmi (děti tvořily 28 %) ^[4].

Kolik jich je dnes

Dočasná ochrana v Česku: 384 435 osob (duben 2026) — nejvíc v EU na obyvatele

K 31. prosinci 2025 mělo v Česku dočasnou ochranu 400 083 lidí — poprvé od roku 2023 přes 400 tisíc ^[17]; podle Eurostatu jich v dubnu 2026 bylo 384 435, což je třetí nejvyšší počet v EU a zdaleka nejvyšší v přepočtu na obyvatele (35,2 na tisíc; průměr EU 9,7) ^[1]. Nově přichází podle ministra vnitra zhruba 6 tisíc lidí měsíčně ^[16]. Pozor na interpretaci: nárůst z přelomu let 2025/2026 souvisí především s tím, že Ukrajina od 26. srpna 2025 povolila výjezd mužům ve věku 18–22 let ^[18] — a jarní pokles zase se zánikem ochran těch, kdo se včas nepřeregistrovali ^[11].

Pravidla se postupně zpřísňovala

Štědrost prvních měsíců se postupně přepínala na standardní režim. Od 1. července 2023 skončilo bezplatné hromadné ubytování pro všechny kromě zranitelných skupin (děti, senioři 65+, těhotné, pečující) a skončil i solidární příspěvek pro domácnosti, které uprchlíky ubytovaly; humanitární dávka se přepočítala tak, aby zohledňovala příjmy a skutečné náklady na bydlení ^[6]. Výsledek se propsal do čísel: zatímco v dubnu 2022 pobíralo humanitární dávku 234 tisíc lidí, v září 2025 už jen 83 tisíc ^[7].

Práce a peníze

Pracovní integraci jsme podrobně probrali v kapitole Za prací do Česka, takže jen shrnutí: pracuje kolem 80 % ekonomicky aktivních uprchlíků (proti 43 % na jaře 2022), často ovšem pod svou kvalifikací ^[8]. Bilance pro stát je od roku 2024 kladná — za rok 2024 přebytek 9,7 miliardy Kč a za tři čtvrtletí roku 2025 dalších 11,7 miliardy ^[7].

Bydlení a chudoba: dva obrazy téže vlny

Podle výzkumu Hlas Ukrajinců (PAQ Research a Sociologický ústav AV ČR, sběr březen 2025) žije 79 % uprchlíků v nájemním bydlení, zhruba desetina na ubytovnách a 8 % v solidárních domácnostech — zásadní posun proti roku 2022, kdy v nezbytném kolektivním ubytování žila zhruba čtvrtina ^[8]. Druhý obraz je temnější: asi 68 % uprchlických domácností žije pod hranicí příjmové chudoby, zatímco v české populaci je to méně než desetina ^[8]. Práce za nízké mzdy, vysoké nájmy a samoživitelství se sčítají — uprchlická populace pracuje, ale bohatá není.

Děti a školy

Ve školním roce 2024/25 tvořily děti cizinců na základních školách 7 % žáků, z toho ukrajinské zhruba 5 % ^[9]. Školy zvládly nápor bez kolapsu, ale s náklady: část ukrajinských dětí bojuje s češtinou a Česká školní inspekce už v roce 2023 upozorňovala, že každá sedmá základní škola nezajistila výuku češtiny jako druhého jazyka ^[9]. Podpoře dětí s odlišným mateřským jazykem se věnuje kapitola Integrace.

Trvalejší kotva: zvláštní dlouhodobý pobyt

Dočasná ochrana je z definice dočasná — proto zákon č. 24/2025 Sb. otevřel cestu k běžnému pobytovému režimu: zvláštní dlouhodobý pobyt až na 5 let. Podmínky jsou přísné: nejméně dva roky nepřetržité dočasné ochrany, roční příjem alespoň 440 000 Kč na jednotlivce (plus 110 000 Kč za každého dalšího člena rodiny), půl roku bez humanitární dávky a bezúhonnost ^[10]. První registrační vlna proběhla od září do prosince 2025; zájem projevily desítky tisíc lidí, přísné (zejména příjmové) podmínky ale splnila jen menšina ^[10]^[11].

Jak dlouho ještě? Prodlužování ochrany

Dočasná ochrana se prodlužuje po roce. Pro rok 2026 platilo: online registrace do 15. března 2026, poté osobní vyznačení štítku — tím se ochrana prodloužila do 31. března 2027; komu registrace propadla, ochrana zanikla ^[11]. K 31. lednu 2026 se přeregistrovalo 306 tisíc lidí (77 % držitelů) ^[12]. Na evropské úrovni Komise 26. června 2026 navrhla prodloužení do 4. března 2028 — s omezením pro nově příchozí muže, kterým Ukrajina nepovolila výjezd kvůli branné povinnosti. Rada EU o návrhu k červenci 2026 ještě nerozhodla ^[13].

Co si o tom myslí Češi

Postoj veřejnosti je rezervovanější, než by odpovídalo datům o práci a bilanci. Podle CVVM (podzim 2025) podporuje trvalé usazení uprchlíků 23 % lidí, 60 % jen dočasné setrvání a 47 % soudí, že Česko přijalo víc lidí, než zvládá — v úspěšnou integraci přitom věří 61 % ^[14]. STEM měří podmíněnou podporu pobytu ukrajinských rodin dlouhodobě kolem poloviny až tří pětin veřejnosti; po poklesu v roce 2025 (52 %) začátkem roku 2026 vzrostla na 58 % ^[15]. Průzkumy se shodují na „únavě ze solidarity" — a zároveň na tom, že většinové odmítnutí nenastalo.

A budoucnost? Zůstat v Česku chtějí především mladší: v generaci do 30 let asi 65 %, u lidí nad 50 let zhruba 40 % (březen 2025) ^[8]. Podíl těch, kdo se už vrátili, se podle metodiky odhaduje mezi pětinou a třetinou příchozích. Česko tak s velkou pravděpodobností získalo novou trvalou menšinu — a jak dobře dopadne její integrace, je z velké části v rukou politik popsaných v příští kapitole o integraci.