Ekonomika migrace: co stojí a co přináší

Velký obrázek: překvapivě malé číslo

Nejrozsáhlejší srovnání provedla OECD: čistý fiskální příspěvek imigrantů se v letech 2006–2018 u většiny zemí pohyboval mezi −1 % a +1 % HDP ^[1]. Migrace tedy veřejné finance ani nezachraňuje, ani neničí. Důvod je prostý: typický migrant přichází v produktivním věku — jeho vzdělání zaplatila jiná země a hned odvádí daně, ale časem také zestárne a čerpá. Výsledek závisí hlavně na tom, jak dobře se zapojí na trhu práce.

Kdo má nárok na dávky — a kdo je čerpá

Rozšířená představa „přijede a bere dávky" naráží na právní realitu. Dávky pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb.) i většina dávek státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb.) jsou pro cizince ze třetích zemí zpravidla dostupné až po získání trvalého pobytu — tedy typicky po pěti letech ^[2][3]. Důchody stojí na pojistném principu: nárok na starobní důchod vyžaduje desítky let pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.) ^[4].

A reálné čerpání? Podle projektu Atlas předsudků organizace Člověk v tísni bylo ke konci roku 2024 cizincům vyplaceno jen asi 4 % z celkového objemu sociálních dávek — 2,1 % občanům EU a 1,9 % cizincům ze třetích zemí — přestože cizinci tvoří zhruba desetinu obyvatel ^[5]. Oficiální rozpad dávek podle státní příslušnosti stát bohužel systematicky nepublikuje; i to je důvod, proč se mýtům o dávkách tak daří.

Co cizinci do rozpočtu přinášejí

Poctivá odpověď: ucelená česká studie čistých odvodů všech cizinců zatím chybí. K dispozici jsou nepřímé ukazatele — přes milion legálně pracujících cizinců a zhruba osmnáctiprocentní podíl na zaměstnanosti (kapitola Za prací do Česka) — a přesná bilance u jedné skupiny: u držitelů dočasné ochrany spočítalo MPSV za rok 2024 přebytek 9,7 miliardy Kč a za tři čtvrtletí roku 2025 dalších 11,7 miliardy; rok 2023 byl mírně záporný ^[6].

Mzdy: srážejí cizinci výplaty domácích?

Mezinárodní meta-analýzy nacházejí malý, byť statisticky robustní záporný vliv imigrace na mzdy domácích pracovníků — a ještě menší dopad na jejich zaměstnanost ^[7]. Česká data tomu odpovídají: podle analýzy ČNB (2022) činí průměrný mzdový rozdíl mezi českými a ukrajinskými pracovníky na téže pozici necelá 4 %, což je na hranici statistické chyby; celkový rozdíl průměrných mezd je dán hlavně tím, že cizinci častěji obsazují hůře placené pozice ^[8]. Kde tlak reálně existuje, je segment nízkokvalifikované práce — právě proto tolik záleží na vymáhání pravidel u agentur (kapitola Za prací do Česka).

Remitence: peníze, které odcházejí — a přicházejí

Část výdělků posílají migranti domů. Podle ČNB jsou ale remitence plynoucí z Česka a do Česka objemově srovnatelné — i Češi pracující v zahraničí posílají domů významné částky, v roce 2022 zhruba 98 miliard Kč (1,4 % HDP) ^[9]. Poslední podrobná čísla o odchozích remitencích cizinců jsou z roku 2017: 47,6 miliardy Kč, z toho největší díl na Ukrajinu (31,9 %) a Slovensko (22 %) ^[10]. Remitence nejsou „ztráta" — jsou to vydělané mzdy; a jak jsme viděli v kapitole o světové migraci, globálně jde o největší tok peněz do chudších zemí.

Stárnutí a důchody: pomoc, ne spása

Česko stárne a Národní rozpočtová rada varuje, že bez reforem by veřejný dluh dosáhl do roku 2069 zhruba 178 % HDP (podle zprávy z roku 2025; předchozí zpráva uváděla 217 %) ^[11]. Demografické projekce přitom už s trvalým přílivem desítek tisíc čistých imigrantů ročně počítají — bez nich by čísla vypadala hůř. Závěr, na kterém se ekonomové vzácně shodují: migrace stárnutí populace zmírňuje, ale sama o sobě ho nevyřeší — migranti totiž také zestárnou a rozhodující zůstávají reformy důchodového systému ^[1][11].

A náklady?

Stát samozřejmě také vydává: na azylová zařízení, integrační služby, jazykovou přípravu ve školách (kompenzace 5 750 Kč na žáka s dočasnou ochranou v pololetí podzim 2024, 5 062 Kč na jaře 2025) ^[12] či kompenzace obcím. Zdravotní pojištění má jasná pravidla: veřejné zdravotní pojištění se váže na trvalý pobyt nebo zaměstnání u českého zaměstnavatele, ostatní si platí komerční pojištění (zákon č. 48/1997 Sb.) ^[13]. Souhrnná roční bilance „stát vs. všichni cizinci" ale publikována není — a každé kolující číslo, které ji předstírá, si zaslouží nedůvěru. Jak přesně taková čísla vznikají a proč bývají zavádějící, rozebírá kapitola Mýty o migraci.