Jak funguje migrace ve světě

Proč se lidé stěhují

Odborníci popisují rozhodnutí k migraci pomocí dvou skupin vlivů: faktory „tlačné" (push) člověka ženou ze země původu, faktory „tažné" (pull) ho přitahují do země cílové ^[7]. Málokdy jde o jediný důvod — obvykle se skládá několik vlivů dohromady a roli hrají i praktické podmínky: na cestu potřebujete peníze, informace a často někoho známého v cílové zemi.

Kolik lidí je v pohybu

Mezinárodní migranti ve světě

304 milionů osob (2024)

OSN (UN DESA)

V roce 2024 žilo mimo zemi svého narození 304 milionů lidí — od roku 1990, kdy jich bylo 154 milionů, se počet téměř zdvojnásobil ^[1]. Zní to jako exploze, ale rostla i světová populace. Podíl migrantů na lidstvu se proto zvýšil jen mírně: z 2,9 % v roce 1990 na 3,7 % v roce 2024 ^[1]. Jinými slovy: i v době globalizace zůstává zhruba 96 % lidí žít v zemi, kde se narodili.

Většina migrace se odehrává blízko domova

Představa, že se světová migrace valí především do Evropy a Severní Ameriky, neodpovídá datům. Téměř polovina mezinárodních migrantů (45 %, 2024) žije ve svém regionu původu — v Evropě dokonce 74 % evropských migrantů zůstává v jiné evropské zemi a v subsaharské Africe zůstává v regionu 64 % tamních migrantů ^[1]. Výjimkou je střední a jižní Asie, odkud tři čtvrtiny migrantů míří mimo svůj region ^[1]. Největším migračním koridorem světa je dlouhodobě Mexiko → USA, kterým prošlo přes 11 milionů lidí (2024) ^[3].

Útěk, nebo volba? Nucené vysídlení ve světě

Na konci roku 2025 bylo podle OSN násilně vysídleno 117,8 milionu lidí — z toho 41,6 milionu uprchlíků, 9 milionů žadatelů o azyl a 68,7 milionu vnitřně vysídlených, tedy lidí, kteří utekli, ale hranici vlastní země nikdy nepřekročili ^[2]. Je to první pokles po letech růstu: historické maximum 123,2 milionu padlo na konci roku 2024 ^[2].

Nucené vysídlení je přitom menšinou světové migrace: z 304 milionů mezinárodních migrantů bylo přes hranice násilně vysídleno 51,7 milionu — zhruba jeden ze šesti (2024). I to je ale nejvyšší podíl od 50. let 20. století ^[1]. A platí, že uprchlíci zůstávají blízko domova: 65 % jich hostí země sousedící s jejich vlastí a 68 % země s nízkými a středními příjmy (konec 2025) ^[2][8].

Peníze, které putují domů: remitence

Migrace není jen pohyb lidí, ale i peněz. Částkám, které migranti posílají rodinám domů, se říká remitence. V roce 2023 jich do zemí s nízkými a středními příjmy doteklo 656 miliard dolarů a pro rok 2024 Světová banka očekávala 685 miliard — víc než přímé zahraniční investice a rozvojová pomoc do těchto zemí dohromady ^[4]. Pro miliony rodin jsou remitence hlavní pojistkou proti chudobě; pro řadu států významný zdroj příjmů.

Klimatická migrace: co je stav a co odhad

Dnešní realita: na konci roku 2025 žilo ve vlastní zemi 13,6 milionu lidí vysídlených kvůli katastrofám — rekordní hodnota. Hlavní příčinou nového vysídlení se ale poprvé od roku 2019 staly konflikty, které katastrofy předstihly ^[6]. Odhad budoucnosti: podle studie Světové banky Groundswell (2021) může změna klimatu do roku 2050 donutit až 216 milionů lidí přestěhovat se v rámci vlastní země; rychlé snížení emisí by tento počet mohlo srazit až o 80 % ^[5].

Co si z toho odnést

• Migrace je trvalá součást lidských dějin, ne výjimečný stav — ale týká se menšiny lidstva (3,7 %) a její podíl roste jen pomalu ^[1].
• Většina lidí se stěhuje dobrovolně a blízko domova; nuceně vysídlený přes hranice je jeden migrant ze šesti ^[1].
• Největší tíhu uprchlictví nesou sousední a chudší země, ne bohatý Západ ^[2][8].

Než se podíváme na dnešní česká čísla, připomene další kapitola Migranti jsme byli i my, že na vysílající straně migrace jsme dlouho stáli i my sami.