Vzdělávání a kritické myšlení

Je pozdě večer a esej musí být do rána hotová. Žák otevře ChatGPT, vloží zadání a během několika vteřin má na obrazovce text, který by sám tvořil celý večer. Ráno ho odevzdá. Je to podvod, nebo dovednost, kterou po něm jednou bude vyžadovat každý zaměstnavatel? A dokáže učitel vůbec poznat rozdíl?

Konverzační nástroj ChatGPT se veřejnosti otevřel v listopadu 2022 a školství ovlivnil mimořádně rychle. Studenti ho začali používat během několika týdnů, zatímco školy a ministerstva potřebují na smysluplnou reakci měsíce, někdy i roky. Zpočátku se debata soustředila jen na dvě možnosti: ChatGPT zakázat, nebo jeho používání jednoduše přijmout. Obě odpovědi ale míjejí podstatu problému.

Nejdůležitější otázka spojená s umělou inteligencí ve škole však nezní „ano, nebo ne“, ale jak ji používat. Tentýž chatbot může žáka posunout dál, nebo mu nenápadně zabránit, aby se skutečně učil. Rozdíl nespočívá v samotném nástroji, ale ve způsobu, jakým s ním žák pracuje.

Zakázat nestačí: proč plošné zákazy nefungují

První reakcí škol byly zákazy. Newyorský úřad pro školství, který spravuje největší školní obvod ve Spojených státech, zakázal v lednu 2023 používání ChatGPT na školních zařízeních a sítích. Omezení však vydrželo jen čtyři měsíce. Už v květnu téhož roku ho úřad zrušil a nahradil doporučením, jak nástroj zapojit do výuky.

Ředitel newyorského školství David Banks obrat vysvětlil tím, že první reakce vycházela ze strachu a přehlížela dvě věci: umělá inteligence může být oporou pro žáky i učitele a žáci budou pracovat ve světě, kde je porozumění této technologii zásadní. K rozhodnutí přispěly i zkušenosti z tříd, kde učitelé s AI diskutovali o její etice, nechávali si od ní kontrolovat odpovědi nebo si s ní připravovali hodiny. Podobně postupovaly školy a univerzity po celém světě. ^[31]

Když používání umělé inteligence nelze zakázat, nabízí se jiná možnost: pokusit se ho odhalit. I tato cesta však selhává. Některé školy využívají detektory, které mají rozpoznat text vytvořený umělou inteligencí. Ty však chybují, a to trojím způsobem:

1. Falešná pozitiva. Detektor označí za dílo AI i text, který napsal člověk. Nejčastěji se to stává u formálního nebo akademického psaní, jehož styl se podobá výstupům generativní AI.
2. Falešná negativa. Detektor text vytvořený umělou inteligencí neodhalí, pokud si ho autor nechal od téhož programu ještě jednou přepsat, například pokynem „vylepši styl textu“.
3. Zaujatost vůči nerodilým mluvčím – velmi závažný problém. Lidé, kteří píší v jazyce, jenž není jejich mateřštinou, často volí jednodušší slovník a předvídatelnější věty. Právě tyto znaky jsou přitom typické i pro texty vytvořené umělou inteligencí. Detektor tak systematicky podezírá lidi, kteří pracují poctivě, ale píší v cizím jazyce. ^[2]

Výsledek detektoru proto nemůže sloužit jako důkaz, nanejvýš jako podnět k tomu, aby si učitel se žákem o práci promluvil. ^[5]

Zákazy i detektory mají společnou vadu: soustředí se hlavně na výsledek a na snahu odhalit, zda při jeho vzniku žák použil AI. Podstatnější je však jiná otázka – ne „jak AI odhalit“, ale „jak s ní učit“. Smyslem školy přece není ukázat žákovi jednu neměnnou cestu, ale zajistit, aby se co nejvíce naučil, rozuměl souvislostem a dokázal své znalosti uplatnit v životě.

Výsledky výzkumů jsou však varovné. Přehled OECD Digital Education Outlook z ledna 2026 připomíná, že pokud žák zvládne úkol s pomocí generativní AI, ještě to neznamená, že se něco naučil. AI je přínosná pouze tehdy, když se používá pedagogicky promyšleně. ^[13] Výzkum se proto snaží zjistit, za jakých podmínek AI skutečně podporuje učení, místo aby žákovi pouze usnadňovala cestu k hotovému výsledku.

Kdy AI pomáhá a kdy škodí: co ukazuje výzkum

Rozhodující není samotná AI, ale způsob jejího použití. Ukázal to experiment s téměř tisícovkou tureckých středoškoláků, kteří při procvičování matematiky pracovali s různě nastavenými verzemi ChatGPT. Žáci s běžným ChatGPT si při procvičování vedli o 48 % lépe než skupina bez AI. V následné zkoušce bez chatbota však dosáhli o 17 % horších výsledků. Nechávali si totiž rovnou sdělit řešení, a sami si tak postup dostatečně neprocvičili.

Druhá skupina používala upravenou verzi „GPT Tutor“, která neprozrazovala hotové řešení, ale vedla žáky pomocí nápověd. Při procvičování si vedli lépe než žáci s běžným ChatGPT. Ve zkoušce bez AI však dosáhli podobných výsledků jako kontrolní skupina bez AI. Nástroj tedy podle této studie učení nezlepšil, ale alespoň ho nezhoršil. ^[36]

Při používání nástrojů umělé inteligence ve výuce se používá několik pojmů:

• Přenesení přemýšlení na nástroj (anglicky „cognitive offloading“) je nejširší pojem. Znamená, že nástroj převezme část duševní práce, kterou by člověk jinak zvládl sám. Samo o sobě to nemusí být problém – podobně funguje kalkulačka nebo poznámkový blok.
• Závislost na modelu je návyk, který může vzniknout při častém přenášení přemýšlení na AI. Žák ji začne používat i tam, kde by si poradil sám, a postupně bez ní ztrácí jistotu.
• Metakognitivní lenost se projevuje přímo při učení. Žák přenechá modelu i činnosti, které by měl řídit sám – například plánování práce, kontrolu postupu nebo rozhodování o tom, čemu se ještě potřebuje věnovat. ^[28]
• Kognitivní únava vysvětluje, proč k tomu dochází. Duševně vyčerpaný člověk totiž snáze sáhne po hotové odpovědi, než aby přemýšlel sám.

Rizika popsaná těmito pojmy znějí přesvědčivě. Otázkou však zůstává, jak silné důkazy pro ně máme. Poctivá odpověď zní, že alespoň zatím jsou výsledky výzkumů smíšené.

Největší pozornost vzbudila studie týmu MIT Media Lab s názvem „Váš mozek při používání ChatGPT: hromadění kognitivního dluhu“. Porovnávala studenty, kteří při psaní používali umělou inteligenci, internetový vyhledávač nebo žádný digitální nástroj. Studenti s AI se s výsledným textem méně ztotožňovali a v některých ohledech si vedli hůře. Výsledky je však třeba brát s rezervou. Studie zatím neprošla odborným posouzením a další výzkumníci upozornili na malý počet účastníků i nedostatky v metodě. ^[8][24]

Podobným směrem ukazují i menší studie, jejich výsledky je však třeba hodnotit opatrně. Brazilský výzkum se 120 studenty zjistil, že po 45 dnech si účastníci používající ChatGPT vybavili 57,5 % látky, zatímco studenti bez něj 68,5 %. Závěrečný test ale dokončilo jen 85 ze 120 zapsaných studentů a výzkum proběhl pouze v jedné instituci. ^[25] Dotazník mezi 580 čínskými vysokoškoláky zase ukázal souvislost mezi větší závislostí na AI a slabším kritickým myšlením. Podle autorů může část této souvislosti vysvětlovat kognitivní únava.^[26]

Výzkum ale ukazuje i přínosy. Přehled 67 studií z let 2022–2025 zjistil, že ChatGPT může žákům pomáhat přemýšlet, pokud ho učitel používá cíleně a vede je při práci. Bez jasného zadání podporuje spíše tvořivost, ale může oslabovat kritické myšlení, protože část práce udělá za žáky. Podobně dopadl i výzkum Bauera a jeho kolegů z roku 2026: studenti s ChatGPT psali lepší texty a psaní pro ně bylo příjemnější. Část tohoto zlepšení jim zůstala i později, když už psali bez jeho pomoci. ^[27][29]

AI pomáhá s učením: doučování na míru

Verze „GPT Tutor“ z tureckého experimentu nebyla ojedinělá. Na stejném principu funguje celá skupina vzdělávacích nástrojů, které žákovi nedávají hotovou odpověď, ale pomocí otázek a nápověd ho vedou k vlastnímu řešení. Jedním z nich je Khanmigo, který americká nezisková organizace Khan Academy spustila v březnu 2023. Nástroj původně vznikl ve spolupráci s OpenAI a využíval model GPT-4.

Khanmigo má fungovat spíše jako trpělivý průvodce než jako automat na hotová řešení. Žákovi většinou neprozradí výsledek, ale klade mu otázky, napovídá a vede ho k vlastnímu postupu. Dosavadní poznatky naznačují, že podobné nástroje pomáhají, když sledují pokrok žáka a přizpůsobují se jeho potřebám. Nezávislých studií, které by Khanmigo přímo srovnávaly s lidským doučováním, je však zatím málo. ^[6][30]

Střízlivý pohled je namístě i proto, že už ani zastánci této technologie nemluví jen o jejích výhodách. Zakladatel Khan Academy Sal Khan v dubnu 2026 přiznal, že pro mnoho žáků byl Khanmigo „non-event“ – tedy nástroj, který v praxi téměř nevyužívali. ^[38] Podle údajů samotné organizace ho používá jen 15 % žáků. Khan Academy proto Khanmigo přepracovává: místo samostatného chatu ho začleňuje přímo do procvičování a v této podobě ho v létě 2026 zavádí v partnerských školách. ^[39]

Podobných nástrojů rychle přibývá. Duolingo v roce 2023 představilo funkce, které vysvětlují chyby a umožňují procvičovat rozhovor s postavami. Quizlet pomocí AI vysvětluje učivo a vytváří studijní materiály, zatímco MagicSchool pomáhá učitelům připravovat hodiny, pracovní listy, testy a prezentace. Aplikace Photomath, kterou v roce 2023 převzal Google, zase načte matematickou úlohu z fotografie a ukáže postup řešení.

Kritické myšlení: dovednost, kterou AI nenahradí

Všechno, o čem byla řeč výše, vede k jednomu závěru: škola musí žáky učit nejen používat umělou inteligenci, ale především samostatně přemýšlet. Kritické myšlení přitom neznamená jen odhalovat chybné informace. Zahrnuje také schopnost posuzovat důkazy, porovnávat různé pohledy, rozlišovat příčiny a následky a zasazovat jednotlivá fakta do širších souvislostí. Právě tyto dovednosti rozhodují o tom, zda žák získaným informacím skutečně rozumí, nebo je pouze bezmyšlenkovitě přebírá. ^[4]

Umělá inteligence potřebu takového uvažování nesnižuje, ale naopak posiluje. Dokáže rychle shrnout téma, navrhnout argumenty nebo nabídnout možné vysvětlení. Žák však stále musí posoudit, zda odpověď dává smysl, z jakých informací vychází, co opomíjí a zda odpovídá poznatkům z dalších zdrojů. Bez tohoto kroku hrozí, že nástroj převezme nejen část práce, ale i samotné přemýšlení. Výsledkem pak může být lépe zpracovaný úkol, nikoli však skutečné porozumění.

Jedním z nejviditelnějších rizik jsou halucinace. Generativní AI vytváří informace, které působí přesvědčivě, přestože jsou nepřesné nebo zcela smyšlené. Žák například požádá ChatGPT o citaci do seminární práce a získá formálně bezchybný odkaz na zdroj, který ve skutečnosti neexistuje. Ověřování faktů je proto nezbytné, představuje však jen jednu část kritického myšlení. Stejně důležité je klást další otázky, hledat souvislosti, rozpoznávat rozpory a na základě více informací si vytvářet vlastní úsudek.

Nezbytnost ověřovat informace ukázala v roce 2023 kauza Mata v. Avianca, Inc. u federálního soudu v New Yorku, při které soud uložil dvěma advokátům pokutu 5 000 dolarů. Do podání totiž zařadili šest fiktivních precedentů – neexistujících dřívějších rozsudků – které jim vygeneroval ChatGPT.

Škola musí žáky naučit několika návykům, díky nimž se stanou odolnými uživateli, nikoli důvěřivými oběťmi:

1. AI je nástroj, ne autorita. Fakta je potřeba vždy ověřit jinde.
2. Rozlišuj styl a obsah. Se stylem a formou umí AI výrazně pomoci, u faktů a obsahu je však namístě opatrnost.
3. Ber AI jako partnera k diskusi, ne jako věštírnu. Nejvíc pomůže tomu, kdo jí oponuje a dál se ptá.
4. Cituj ověřené zdroje, ne AI. Nikdy neodevzdávej vygenerovaný text bez kontroly.

A nejde jen o dovednost potřebnou ve škole. Tentýž návyk – ověřit, než uvěřím – je dnes základní obranou i proti dezinformacím a deepfake mimo ni.

Jak se mění výuka a zkoušení

Když nelze spolehlivě určit, zda žák text napsal samostatně, musí se změnit zadání i způsob hodnocení. Školy dnes volí ze tří přístupů:

K nástrojům integrace patří také převrácená třída („flipped classroom“). Žák se s novou látkou seznámí doma a ve škole ji následně procvičuje. Z hlediska učení jde o velmi účinný model, pro učitele je však časově náročný. Většina evropských zemí se dnes přiklání právě k integraci. Umělá inteligence je součástí reality, a proto ji tyto země začleňují do výuky, místo aby předstíraly, že neexistuje.

Nejdál v zavádění jasných pravidel dospěly vysoké školy. V letech 2023–2024 se české univerzity – Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, brněnské Vysoké učení technické (VUT) i další – shodly na společném principu: AI smí sloužit jako pomůcka, její použití však musí student přiznat. ^[16][22][23]

Student ji může využít například k jazykovým úpravám nebo jako partnera při diskusi. K závěrečné práci však musí přiložit prohlášení o užití AI, v němž uvede, jaké nástroje použil a k čemu. Plnou odpovědnost za výslednou práci vždy nese sám.

Nepřiznané použití umělé inteligence se může posuzovat jako porušení pravidel akademické integrity nebo jako disciplinární přestupek. Za plagiátorství se považuje zejména situace, kdy student bez vlastního přínosu převezme text vytvořený AI a vydává jej za vlastní. Univerzita Karlova zároveň nepovoluje, aby AI vytvořila celou závěrečnou práci nebo její celé části. Mezi nepřípustné způsoby použití řadí také sepsání přehledu literatury. Konkrétní pravidla však mohou jednotlivé fakulty dále upravit. ^[16]

Některé fakulty dospěly k závěru, že klasická bakalářská práce už nemusí spolehlivě dokládat samostatnou práci studenta. Od akademického roku 2024/2025 ji proto začaly nahrazovat bakalářskými projekty, portfolii, odbornými stážemi, obhajobami nebo písemnými zkouškami. K podobným změnám přistoupily vybrané fakulty a studijní programy několika českých univerzit. ^[17][18]

Nejde o rezignaci na kvalitu, ale o přesun důrazu. Ověřování znalostí se přesouvá k činnostem, které umělá inteligence nemůže za studenta plně převzít – k obhajobě naživo, průběžným konzultacím a zkouškám přímo ve třídě. Důležitější proto není jen odevzdaný výsledek, ale také postup, který k němu vedl.

Česká realita

Český rámec má zatím spíše podobu doporučení než závazných pravidel. Národní pedagogický institut vydal pro školní rok 2023/2024 doporučení k využívání umělé inteligence ve školách, které ministerstvo školství převzalo jako oficiální materiál. Školám doporučuje, aby AI plošně nezakazovaly, nastavily jasná pravidla, při hodnocení sledovaly také postup práce a rozvíjely u žáků AI gramotnost. Konkrétní pravidla si však každá škola určuje sama. ^[3]

Do škol zasahuje také evropská regulace. Unijní akt o umělé inteligenci (AI Act) ukládá poskytovatelům a provozovatelům AI systémů, tedy i školám, aby u pracovníků a dalších osob, které s nimi pracují, podporovali rozvoj přiměřené AI gramotnosti (původně přísnější povinnost gramotnost „zajistit“ zmírnil v roce 2026 digitální omnibus). Školám však neurčuje, jak přesně umělou inteligenci vyučovat ani které nástroje mají používat. ^[19]

Přístupy jednotlivých škol se v praxi stále liší a často závisí na jejich vedení nebo na aktivitě konkrétních učitelů. Podpory však přibývá. Vzdělávací program JSNS nabízí materiály, aktivity a návody pro výuku o umělé inteligenci, zatímco nezisková organizace AI dětem připravuje učební materiály, návody k nástrojům a školení. V září 2025 navíc Česká asociace umělé inteligence za podpory ministerstva školství a dalších institucí spustila program základka.ai. Během školního roku 2025/2026 měl nabídnout vzdělávání a dlouhodobou podporu učitelům základních škol po celé zemi. ^[7][10][15]

Postavení Česka zachycuje národní zpráva České školní inspekce z mezinárodního šetření TALIS 2024, zveřejněná v říjnu 2025. Ukazuje výrazný rozpor: školení zaměřené na digitální technologie a umělou inteligenci absolvovalo 54 procent českých učitelů, zatímco průměr Evropské unie je 30 procent. Přesto část učitelů umělou inteligenci ve výuce odmítá. ^[9]

• AI ve výuce nebo k podpoře učení žáků využilo během posledních 12 měsíců před šetřením 46 % českých učitelů. Průměr EU činil 32 %.
• Profesní vzdělávání zaměřené na AI absolvovalo 54 % českých učitelů, zatímco v EU jen 30 %. Česko se tím spolu se Slovinskem dostalo na první místo v Unii.
• Z českých učitelů, kteří umělou inteligenci během předchozích 12 měsíců nevyužili, jich 52 % uvedlo, že by se AI ve výuce vůbec používat neměla.
• Zapojování nových technologií vnímalo jako zahlcující 48 % českých učitelů, kteří AI nevyužívali. Průměr Evropské unie v této skupině činil 30 %.
• Učitelé, kteří AI nepoužívali, nejčastěji uváděli nedostatek znalostí a dovedností. Tento důvod zmínilo 80 % z nich.

A jak je to s maturitou a přijímacími zkouškami? Celostátní pravidla pro používání umělé inteligence žáky zatím neexistují. Pravidla jednotné přijímací zkoušky se o AI vůbec nezmiňují. U maturitní slohové práce platí obecná zásada, že se hodnotí pouze vlastní text žáka. U seminárních a maturitních prací si naopak rozsah povoleného využití AI určují jednotlivé školy. ^[21]

Pozornost si zaslouží i opačný směr využití této technologie. Státní organizace CERMAT, která zajišťuje maturity a jednotné přijímací zkoušky, v roce 2023 zkušebně nasadila AI při hodnocení části úloh přijímacích zkoušek. Šlo však pouze o úlohy s jednoznačným řešením a každou odpověď navíc kontroloval člověk. ^[20]

Jak svět zavádí AI do škol

Postavení jednotlivých zemí na ose „zakázat – integrovat – přestavět“ ukazují čtyři velmi odlišné příběhy.

Estonsko vsadilo na začlenění AI do vzdělávání nejodvážněji. Od 1. září 2025 tam probíhá program AI Leap (TI-Hüpe). V první fázi zahrnuje 20 000 středoškoláků z 10. a 11. ročníku a 3 000 učitelů, kteří mají přístup k nástrojům umělé inteligence vyvinutým ve spolupráci se společnostmi OpenAI a Anthropic. Školení je určené středním školám v celém Estonsku, proto je počet učitelů v poměru k žákům vysoký. ^[11] Od školního roku 2026/27 se program rozšíří na odborné školy a nové desáté ročníky. Přibude dalších 38 000 žáků, ale jen 2 000 učitelů, takže druhá fáze cílí především na žáky. ^[14]

Sousední Finsko zvolilo umírněnější cestu. V roce 2025 vydalo materiál, který spojuje právní povinnosti, doporučení a podpůrné materiály pro školy.

Příkladem, že samotné ambice nestačí, je Jižní Korea, která zašla ještě dál. V březnu 2025 jako první země na světě zavedla celostátní „digitální učebnice s umělou inteligencí“ pro matematiku, angličtinu a informatiku. Jen za první, pilotní rok do nich investovala přes 533 miliard wonů (385 milionů dolarů), celkové investice se odhadují zhruba na 800 miliard wonů. Projekt však narazil na odpor učitelů i rodičů. Obávali se nedostatečné ochrany údajů dětí, příliš dlouhého času stráveného u obrazovek a faktických chyb v obsahu. Po změně vlády proto parlament zákon upravil: digitální učebnice s umělou inteligencí ztratily status oficiálních učebnic a staly se dobrovolným doplňkem, který si školy hradí samy. Podíl škol, které je používají, se drží kolem 30 procent. ^[32]

Čína zvolila opačný přístup: výuku o umělé inteligenci zavádí povinně a centrálně. Celostátní pokyny ministerstva školství z května 2025 rozlišují obsah podle věku žáků, počítají s plným zapojením škol do roku 2030 a zakazují žákům základních škol používat generativní umělou inteligenci bez dohledu. ^[33] Ještě dál zašel Peking. Od září 2025 musí více než 1 400 pekingských základních a středních škol věnovat umělé inteligenci nejméně osm vyučovacích hodin ročně. Výuka začíná už v první třídě, tedy v šesti letech. ^[34]

Spojené státy nabízejí experiment s umělou inteligencí v dosud největším měřítku. Systém veřejných univerzit California State University, který sdružuje 22 kampusů, zpřístupnil v únoru 2025 nástroj ChatGPT Edu všem 460 000 studentům a 63 000 zaměstnancům. V té době šlo o největší nasazení ChatGPT na světě. Osmnáctiměsíční smlouva se společností OpenAI za 17 milionů dolarů měla skončit v červenci 2026. Zda ji univerzita navzdory protestům části akademické obce prodlouží, v květnu 2026 ještě nebylo oznámeno. Kritici upozorňují na vysoké náklady a nedostatečné zapojení vyučujících do rozhodování. Dobrovolné školení o umělé inteligenci dokončilo jen 0,7 % studentů, přestože ChatGPT podle dostupných údajů používá 84 % z nich. ^[35]

Co dělat

Vraťme se k žákovi, který po půlnoci píše esej. O tom, zda jde o podvod, nebo o budoucnost vzdělávání, rozhoduje především způsob, jakým umělou inteligenci používá. Buď přemýšlí za něj, nebo mu pomáhá uvažovat lépe. Jejím smyslem nemá být nahrazovat vlastní myšlení, ale rozvíjet je. Právě podle této zásady lze její používání nastavit doma i ve škole.

• Pro rodiče: Mluvte s dětmi o tom, jak umělou inteligenci používají. Nenechte ji pracovat za ně, ale ani její používání plošně nezakazujte. Veďte děti k tomu, aby si odpovědi ověřovaly a kriticky je posuzovaly. Zároveň sledujte věkové hranice jednotlivých služeb, protože ne každý chatbot je určen dětem.
• Pro učitele: Věnujte čas pochopení fungování umělé inteligence. Místo plošného zákazu ji zkuste smysluplně zapojit do výuky. Pracujte s ní v úkolech otevřeně a hodnoťte nejen výslednou práci, ale také postup, kterým k ní žák dospěl.
• Pro ředitele škol: Připravte písemná pravidla, která jasně vymezí, kdy je používání umělé inteligence vhodné, kdy nikoli a jak bude škola řešit související etické otázky. Současně investujte do vzdělávání učitelů.

• Pro studenty: Berte umělou inteligenci jako pomocníka, ne jako náhradu vlastního myšlení. Může vám usnadnit rutinní úkoly, například formátování, přípravu prvního návrhu textu nebo shromažďování nápadů. Zásadní však je, abyste sami rozuměli tomu, co odevzdáváte.

  Pokud by vaší jedinou dovedností bylo zadávat pokyny umělé inteligenci, na trhu práce pravděpodobně dlouhodobě neobstojíte.