Očkování v těhotenství
Některá očkování v těhotenství chrání hlavně budoucí miminko: matka díky nim předá protilátky, které dítě ochrání v prvních týdnech života, než může být očkované samo. Co se doporučuje, kdy a proč je to bezpečné.
Očkování, které chrání hlavně miminko
Novorozenec dostane svoje první očkování až v několika týdnech až měsících věku. Do té doby ho před nákazami chrání hlavně protilátky, které přes placentu dostal od maminky. Když se tedy těhotná žena nechá očkovat, „vybaví" tím i své dítě na dobu, kdy je nejzranitelnější. Nejvýrazněji to platí u černého kašle, který je pro nejmenší kojence životu nebezpečný.
Černý kašel (pertuse)
Očkování proti černému kašli se doporučuje při každém těhotenství, i když byla žena očkovaná dřív. Podává se zpravidla mezi 27. a 36. týdnem, ideálně spíš v dřívější části tohoto okna, aby se stihlo přenést co nejvíc protilátek na dítě. Právě u černého kašle je efekt nejsilnější: chrání novorozence v prvních měsících, než dostane vlastní dávky v rámci dětského očkování [1].
Chřipka
Chřipka může mít v těhotenství těžší průběh, proto se očkování doporučuje v kterékoli fázi těhotenství. Chrání jednak matku, jednak — opět přes předané protilátky — i miminko v prvních měsících po narození, kdy samo očkované být nemůže.
RSV
RSV je běžný virus, který u kojenců způsobuje záněty dýchacích cest a patří k častým důvodům hospitalizace nejmenších dětí. Očkování těhotných proti RSV je novější možnost: podává se přibližně mezi 28. a 36. týdnem těhotenství ženám, jejichž termín porodu spadá do zimní RSV sezony (zhruba říjen až březen), aby byl novorozenec chráněný právě v období největšího výskytu [2].
Co je bezpečné a co se odkládá
Očkování doporučovaná v těhotenství (proti černému kašli, chřipce i RSV) jsou neživá — neobsahují nic, co by se mohlo v těle množit. To samo o sobě k doporučení nestačí; každá z těchto vakcín se v těhotenství používá proto, že se u ní bezpečnost i přínos sledovaly zvlášť. Naopak živé vakcíny — třeba proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) nebo planým neštovicím — se v těhotenství zásadně nepodávají; pokud je žena potřebuje a není proti těmto nemocem chráněná, řeší se to ideálně před otěhotněním. Konkrétní plán vždy nastaví lékař.
Kojení očkování nebrání. Kojící matka se běžnými vakcínami očkovat může a mateřské mléko protilátky dítěti dál předává. A protože černý kašel k novorozenci obvykle přinese někdo z jeho blízkého okolí, stojí za zvážení přeočkování i u tatínka, prarodičů a dalších lidí, kteří budou s miminkem trávit čas (očkování dospělých).