Proč o migraci mluvit právě teď
Migrace je nejvytěžovanější téma politické debaty a zároveň to, o kterém koluje nejvíc nepodložených čísel. Proč se vyplatí znát skutečná data a co vám tento průvodce slibuje.
Každý desátý
- Cizinci v Česku
- 1 131 197 osob k 31. 12. 2025 (10,4 % obyvatel)
Ke konci roku 2025 žilo v Česku podle Ministerstva vnitra 1 131 197 cizinců — zhruba každý desátý obyvatel [1][2]. Nejpočetnější skupinou jsou Ukrajinci (612 953 osob) [1]. Je to historicky nová situace: ještě koncem roku 2005 evidoval Český statistický úřad 278 312 cizinců (asi 2,7 % obyvatel) a při sčítání lidu 2011 jich bylo 541 664 (5,1 %) [3]. Za dvacet let se počet cizinců zhruba zečtyřnásobil — Česko se ze země, odkud se odcházelo, definitivně stalo zemí, kam se přichází.
Evropská pravidla se právě změnila
Od 12. června 2026 se v celé Evropské unii uplatňuje pakt o migraci a azylu — největší přestavba evropského azylového systému za poslední desetiletí [4]. Součástí paktu je i takzvaný solidární mechanismus: státy pod menším migračním tlakem mají pomáhat těm pod větším, penězi nebo přijetím žadatelů. Česko je přitom pro rok 2026 od solidárních příspěvků osvobozeno — Evropská komise ho kvůli vysokému počtu přijatých uprchlíků z Ukrajiny zařadila mezi státy pod „významným migračním tlakem" [5].
Ta výjimka není formalita: podle Eurostatu využívalo v dubnu 2026 dočasnou ochranu v Česku 384 435 lidí — třetí nejvíc v EU v absolutních číslech (po Německu a Polsku), ale zdaleka nejvíc v přepočtu na obyvatele: 35,2 osoby na tisíc obyvatel proti průměru EU 9,7 [6]. Co pakt konkrétně mění a o čem se v Česku vede spor, rozebírá kapitola Kdo o migraci rozhoduje.
Téma, které hýbe debatou — a dezinformacemi
Přistěhovalectví patří k tématům, která Češi vnímají jako naléhavá: v šetření CVVM z listopadu 2025 ho za velmi naléhavý problém označilo 41 % dotázaných — spolu s fungováním hospodářství 6.–7. místo z 30 sledovaných oblastí [7]. Na úrovni EU řadí imigraci mezi dva největší problémy Unie zhruba pětina občanů [8].
Zároveň je migrace rekordmanem v šíření nepravd. Narativy o ukrajinských uprchlících patří v Česku dlouhodobě k nejrozšířenějším dezinformacím [9]. Příklad za všechny: nepravdivému tvrzení, že uprchlíci z Ukrajiny tvořili většinu nakažených černým kašlem, uvěřilo podle výzkumu CEDMO Trends 53 % lidí — u nejstarších respondentů až 60 % (2024) [10]. Právě proto tento průvodce vznikl: ne aby vás přesvědčil, ale abyste si mohli tvrzení, která slyšíte, sami přeměřit.
Co vám tento průvodce slibuje
- Každé tvrdé číslo má zdroj a dataci. Migrace se mění rychle — číslo bez roku je polovina informace.
- Deskriptivní a normativní odděleně. Nejdřív „jak to je" (kapitoly o datech, azylu, práci, integraci), teprve pak „o čem se vede spor" (evropský pakt, politická debata).
- Kde data chybí nebo se zdroje rozcházejí, řekneme to. Poctivé „nevíme přesně" je lepší než sebejistý omyl.
- Začínáme u pojmů. Bez rozlišení migrant/uprchlík/azylant se o migraci nedá bavit — proto hned další kapitola.
Zdroje
- Čtvrtletní zpráva o migraci za IV. čtvrtletí 2025
- Cizinci tvoří 10,38 % populace ČR
- Cizinci v České republice — počet cizinců (časová řada)
- New migration and asylum rules enter into application
- Migration and asylum: Member states agree on solidarity pool
- Temporary protection for people fleeing Ukraine — monthly statistics (April 2026)
- Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života — listopad 2025
- Standard Eurobarometer 104 (podzim 2025)
- Jakým nepravdivým informacím lidé nejvíce věří? V Česku stále dominují ty o ukrajinských uprchlících
- Černý kašel nebo mamografické vyšetření: Jaké zdravotní dezinformace se šíří v Česku a kolik lidí jim věří?