Proč se ve zdravotnictví vyznat
České zdravotnictví je jedno z nejdostupnějších v Evropě — a přitom se v něm málokdo vyzná. Kdo ho platí, komu patří a proč se právě teď dostává pod tlak, který pocítí každý pacient.
Systém, který používáme, ale nerozumíme mu
České zdravotnictví patří v mezinárodních srovnáních k nejdostupnějším a nejsolidárnějším v Evropě: péči dostane každý bez ohledu na příjem a přímé platby pacientů jsou nízké. Zároveň je to jeden z nejsložitějších systémů, se kterými běžný člověk přichází do styku — a málokdo mu rozumí, dokud ho akutně nepotřebuje. Kdo ale ví, jak systém funguje, dostane péči rychleji, vyhne se zbytečným krokům a lépe uhájí svá práva.
Kdo to platí a kolik to stojí
Základem je veřejné zdravotní pojištění. V Česku působí 7 zdravotních pojišťoven — Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a šest zaměstnaneckých. VZP je zdaleka největší, na konci sledovaného období měla přibližně 6,2 milionu pojištěnců; všechny pojišťovny dohromady evidovaly zhruba 10,95 milionu pojištěnců [1].
- Počet zdravotních pojišťoven v ČR
- 7 (1 všeobecná + 6 zaměstnaneckých)
- Výdaje veřejného zdravotního pojištění (ročně)
- ≈ 427,7 mld. Kč
Peníze do systému přitékají ze tří zdrojů: z pojistného zaměstnanců a zaměstnavatelů, z pojistného osob samostatně výdělečně činných, a z plateb státu za státní pojištěnce. Právě státní pojištěnci — děti, studenti, senioři, lidé na rodičovské, nezaměstnaní a další — tvoří 56,8 % všech pojištěnců. To znamená, že za víc než polovinu lidí odvádí pojistné stát ze svého rozpočtu [1]. Jak přesně tok peněz funguje a proč je jeho udržitelnost s ohledem na stárnutí populace klíčovou otázkou, rozebírá samostatná kapitola.
Proč se to řeší právě teď
Co v tomto průvodci najdete
Nejdřív vysvětlíme, jak je systém uspořádaný a jak funguje pojištění a úhrady. Pak projdeme praktické věci: kam s čím jít, jaká máte práva jako pacient, jak je to s dostupností péče v regionech, s léky a lékárnami, s prevencí, s nemocnicemi a čekacími dobami a s digitalizací (eRecept, eNeschopenka). Podíváme se na duševní zdraví v systému, na to, kolik zdravotnictví stojí a kdo to platí, a na nejčastější mýty. Nakonec shrneme, jak si jako pacient co nejlépe poradit.