ČT a ČRo dnes: fakta o financování a sněmovní debatě
Tato kapitola shrnuje základní čísla o České televizi a Českém rozhlasu: rozpočty, počty zaměstnanců a podíl televizních a rozhlasových poplatků na jejich příjmech. U roku 2024 vycházíme z auditovaných výročních zpráv; u let 2025 a 2026 z rozpočtů schválených nebo aktualizovaných příslušnými radami.
Peníze v číslech — auditovaná data za rok 2024
Zdrojem dat jsou Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2024 a Výroční zpráva Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření za rok 2024. Obě zprávy projednaly a schválily příslušné rady a následně byly předloženy Parlamentu jako sněmovní tisky. Jde tedy o oficiální údaje. Hospodářské části zpráv vycházejí z účetních podkladů ověřených nezávislým auditorem; u České televize účetní závěrku za rok 2024 ověřila společnost Ernst & Young Audit. [1][2]
Česká televize 2024
| Položka | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Výnosy celkem | 7,54 mld. Kč | Účetní výnosy podle výkazu zisku a ztráty; účetní závěrku ověřila společnost Ernst & Young Audit. |
| Příjem z televizních poplatků | 5,74 mld. Kč | Inkaso televizních poplatků při sazbě 135 Kč měsíčně, tedy podle stavu před novelou. |
| Výnosy z podnikatelské činnosti | 1,11 mld. Kč | Především reklama, sponzoring a product placement, prodej práv, vydavatelská činnost, prodej služeb a vklady partnerů do výroby pořadů. |
| Počet přepočtených zaměstnanců | 2 972 | Průměrný přepočtený počet za rok 2024. |
| Hospodářský výsledek | 0 Kč | Ve výkazu je hospodářský výsledek za rok 2024 nulový. ČT hospodaří s vlastním majetkem; finanční zdroje používá k plnění úkolů stanovených zákonem a televizní poplatky lze použít jen na plnění veřejné služby. |
Česká televize v roce 2024 vysílala na šesti programech: ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D a ČT art. Vedle lineárního vysílání rozvíjí také online služby, zejména iVysílání. Největší část nákladů směřovala do výroby televizního obsahu, vysílání a podpory výroby. Podle výroční zprávy šlo v roce 2024 o 92 % nákladů; samotná výroba obsahu tvořila 74 % sledovaného rozdělení nákladů. Poplatky proto nejsou volně použitelným příjmem: zákon stanoví, že finanční zdroje ČT slouží k plnění jejích úkolů a příjmy z televizních poplatků lze použít pouze na úkoly veřejné služby.
Český rozhlas 2024
| Položka | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Výnosy celkem | 2 400 840 tis. Kč / 2,40 mld. Kč | Skutečnost za rok 2024 podle výkazu zisku a ztráty; plán činil 2 392 000 tis. Kč. |
| Výnosy z rozhlasových poplatků | 2,07 mld. Kč / 86 % výnosů | Poplatek činil 45 Kč měsíčně; jde tedy o stav před novelou účinnou od 1. 5. 2025. |
| Ostatní výnosy | 0,34 mld. Kč / 14 % výnosů | Reklama, sponzoring a další obchodní aktivity, výnosy ze zahraničního vysílání, prodej služeb, zúčtování fondů, ostatní provozní a finanční výnosy. |
| Průměrný přepočtený počet zaměstnanců | 1 359,77 | Průměrný přepočtený stav za rok 2024. |
| Hospodářský výsledek | 71 tis. Kč | Rozpočet byl plánován jako vyrovnaný. Výsledek 71 tis. Kč odpovídá zhruba 0,003 % celkových výnosů, tedy v měřítku rozpočtu jen nepatrné odchylce. |
Český rozhlas provozuje stanice Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Plus, Radiožurnál Sport, Radio Wave, Rádio Junior, D-dur, Jazz a Pohoda, síť regionálních studií a zahraniční vysílání Radio Prague International. Hlavním zdrojem jeho příjmů jsou rozhlasové poplatky. Obchodní výnosy mají podstatně menší váhu; reklama a sponzoring jsou v rozhlasovém vysílání zákonem časově omezené a po novele účinné od května 2025 byly tyto limity dále sníženy.
Výhled 2025 a 2026 — rozpočtové plány po novele
Následující čísla pocházejí ze schválených rozpočtových plánů ČT (rozpočet 2025 v aktualizaci z dubna 2025; rozpočet 2026 schválený Radou ČT 10. prosince 2025), nikoli ze skutečného hospodaření — auditované výsledky budou ve výročních zprávách za roky 2025 a 2026, jež mají být Sněmovně a Senátu předloženy do 31. srpna 2026, resp. 2027. [9]
| Položka (ČT) | Skutečnost 2024 | Plán 2025 | Plán 2026 |
|---|---|---|---|
| Příjem z televizních poplatků | 5,74 mld. Kč | 6,15 mld. Kč | 6,73 mld. Kč |
| Výnosy z podnikatelské činnosti | ~1,11 mld. Kč | 1,11 mld. Kč | 1,15 mld. Kč |
| Výnosy celkem | 7,54 mld. Kč | 7,96 mld. Kč | 8,54 mld. Kč |
| Mzdy a zákonné pojištění | ~2,72 mld. Kč | 2,82 mld. Kč | 2,93 mld. Kč |
| Výrobní úkol (pořady) | ~2,30 mld. Kč | 2,45 mld. Kč | 2,85 mld. Kč |
Pro ČRo ekvivalentní strukturovaný výhled k datu vydání této kapitoly nebyl Radou ČRo veřejně publikován v podobě srovnatelné tabulky; po vstupu novely v účinnost (rozhlasový poplatek 55 Kč/měsíc od 1. 5. 2025, dříve 45 Kč) Rada ČRo a vedení očekávají nárůst příjmů z poplatku úměrný 22% zvýšení sazby a postupnému rozšíření okruhu plátců. Údaje za rok 2025 budou ve Výroční zprávě o činnosti a hospodaření ČRo za rok 2025, kterou Rada ČRo projedná v průběhu roku 2026.
Mezinárodní srovnání — je to v Česku hodně, nebo málo?
Celkové výdaje na veřejnoprávní média na jednoho obyvatele jsou v Česku dlouhodobě pod průměrem EU. Podle studie Public financing of news media in the EU zpracované pro Evropskou komisi (DG CNECT, 2023) činil v roce 2021 veřejný příspěvek na PSM v ČR cca 30 EUR na obyvatele, zatímco unijní průměr byl 49,7 EUR — ČR se tak nachází v dolní polovině zemí EU, výrazně pod průměrem. Srovnání modelů financování je v kapitole Jak se to platí. [4]
Novela účinná od 1. května 2025
Co se věcně změnilo
Zvýšení sazeb. Televizní poplatek se zvýšil ze 135 na 150 Kč měsíčně, rozhlasový poplatek ze 45 na 55 Kč měsíčně. [3]
Širší vymezení přijímače. Poplatek se nově neváže jen na klasickou televizi nebo rádio, ale na zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního nebo rozhlasového vysílání, bez ohledu na způsob příjmu. V praxi to může být i počítač, mobilní telefon nebo tablet s připojením k internetu. [3]
Nová pravidla pro firmy a podnikatele. U právnických osob a podnikajících fyzických osob se poplatek nově odvíjí od počtu zaměstnanců přepočtených na plné úvazky. Ti, kdo zaměstnávají nejvýše 24 osob, podle tohoto pravidla poplatek neplatí; od 25 zaměstnanců výše zákon stanoví násobky základního poplatku. [3]
Automatická valorizace. Pokud součet inflace od posledního zvýšení poplatku překročí 6 %, zvýší se oba poplatky k 1. červenci následujícího roku o 6 %. Novou výši poplatků Ministerstvo kultury vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů; není k tomu potřeba nový zákon. [3]
Osvobození od poplatku. Osvobození se dál vztahuje například na osoby nebo domácnosti s čistým příjmem pod 2,15násobkem životního minima za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Toto osvobození je dočasné, nejdéle na 6 měsíců; pokud důvod trvá, je třeba jej znovu doložit. Osvobozeni jsou také cizinci, kterým v ČR nebylo uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu, a další skupiny vymezené § 4 zákona č. 348/2005 Sb. ve znění novely 119/2025. [3]
Větší důraz na veřejnou kontrolu. Novela spojila výroční zprávy o činnosti a hospodaření do jednoho dokumentu, který má obsahovat také část o pravidlech státní podpory a transparentnosti finančních vztahů. Rady ČT a ČRo jej předkládají oběma komorám Parlamentu; Senátu se zprávy předkládají už od novely č. 225/2023 Sb., novela z roku 2025 je sloučila a sjednotila termín předložení do 31. srpna následujícího roku. Nově se počítá také s pětiletým memorandem o způsobu naplňování veřejné služby, uzavíraným mezi ministrem kultury a generálním ředitelem ČT nebo ČRo. [3]
Následující tabulka shrnuje hlavní argumenty, které zazněly při projednávání novely ve Sněmovně a v souvisejících podkladech k návrhu zákona. Vlevo jsou uvedeny argumenty pro novelu, vpravo námitky a kritika. Konkrétní poslance ani kluby zde záměrně nejmenujeme: cílem je, aby čtenář posuzoval samotný argument, nikoli jeho politického nositele. Pořadí řádků ani rozložení argumentů v tabulce není hodnocením jejich síly. [5]
| Téma | Argumenty pro novelu | Argumenty proti / kritika |
|---|---|---|
| Výše poplatku | Televizní poplatek se nezvyšoval od roku 2008, rozhlasový od roku 2005. Jejich reálná hodnota se proto kvůli inflaci výrazně snížila; za období 2008–2024 vzrostla cenová hladina v ČR o více než 50 %. Bez úpravy by podle zastánců novely ČT a ČRo musely omezovat část veřejné služby, například regionální zpravodajství, dětské pořady, dokumentární tvorbu nebo kulturní obsah. | Domácnosti už prošly silnou inflační vlnou, zejména u energií, potravin a bydlení. Zvýšení poplatků za veřejnoprávní média proto kritici vnímali jako další pravidelnou platbu. Namítali také, že ČT a ČRo by měly nejprve hledat úspory uvnitř institucí, například v provozu, počtu zaměstnanců nebo odměňování managementu. |
| Okruh plátců | Část publika už nesleduje televizi ani neposlouchá rozhlas přes klasický přijímač, ale přes internet. Původní úprava proto podle zastánců neodpovídala současnému způsobu užívání médií: někteří lidé obsah ČT a ČRo využívali, ale do systému financování nepřispívali. Nová definice přijímače měla tento rozdíl zmenšit. | Kritici namítali, že rozšíření na počítače, mobily a tablety se blíží poplatku z možnosti přístupu k internetu. Platit tak mohou i lidé, kteří veřejnoprávní média fakticky nesledují ani neposlouchají. Část kritiků přirovnávala změnu k německému modelu Rundfunkbeitrag, kolem něhož se vedly ústavní spory. |
| Automatická valorizace | Valorizace má snížit politizaci financování: Parlament se nemusí každých několik let vracet ke stejné debatě a reálná hodnota poplatku neklesá tak prudce. Financování je tím předvídatelnější, což odpovídá evropskému požadavku, aby veřejnoprávní média měla dostatečné, udržitelné a předvídatelné zdroje. [6] | Kritici namítali, že Parlament tím ztrácí část přímé kontroly nad dalším zvyšováním poplatku. Pokud by ČT nebo ČRo hospodařily neefektivně, samotný valorizační mechanismus to neřeší. Kontrolu mají zajišťovat rady, audit a veřejné projednávání zpráv — podle kritiků však účinnost této kontroly závisí na tom, jak nezávislé a aktivní rady skutečně jsou. |
| Zátěž pro firmy | Nový systém u právnických osob a podnikajících fyzických osob vychází z počtu zaměstnanců, nikoli z počtu jednotlivých přijímačů. Pro malé zaměstnavatele do 24 zaměstnanců zákon stanoví osvobození; u větších firem zavádí pevné kategorie. Podle zastánců je tak systém jednodušší a lépe odpovídá digitálnímu prostředí. | Firmy a podnikatelé namítali, že mohou platit i tehdy, když veřejnoprávní média v provozu fakticky nevyužívají. Kritika mířila také na novou evidenční povinnost, přepočet zaměstnanců a přechodné administrativní nejasnosti. U větších zaměstnavatelů může být nová platba vyšší než dříve. |
| Nezávislost veřejnoprávních médií | Stabilnější financování má posílit odstup veřejnoprávních médií od přímého politického tlaku. Pokud nejsou ČT a ČRo odkázány na každoroční vyjednávání se státním rozpočtem, je menší prostor používat financování jako nástroj nátlaku. Novela tak jde směrem požadavků EMFA na předvídatelné a udržitelné financování veřejnoprávních médií. | Kritici namítali, že finanční stabilita sama o sobě nezaručuje nezávislost. Novela podle nich dostatečně neřeší politizaci rad, způsob nominací ani personální kontrolu nad vedením ČT a ČRo. Finanční nezávislost je proto podle této kritiky jen jedna část ochrany; druhou je nezávislá správa instituce. |
Stanoviska Rady ČT a Rady ČRo
Rada ČT i Rada ČRo se k projednávané novele vracely na svých jednáních a v souvisejících veřejných materiálech. Z dostupných záznamů vyplývá, že se opakovaně řešily zejména tři body: dlouhodobě nezměněná výše televizního a rozhlasového poplatku, dopad inflace na rozsah veřejné služby a potřeba nastavit výběr poplatků tak, aby odpovídal i sledování a poslechu přes digitální zařízení.
U Českého rozhlasu se tématu věnuje také Výroční zpráva Rady ČRo o činnosti Českého rozhlasu za rok 2024. Popisuje jednání o takzvané velké mediální novele, zvýšení rozhlasového poplatku, nové povinnosti vyplývající z novely a přípravu pětiletého memoranda. Zdůrazňuje také význam nezávislosti ČRo, zachování veřejné služby ve stávajícím rozsahu, transparentnost hospodaření a dopad vysoké inflace na rozpočet. Jednotlivé zápisy, usnesení a zprávy jsou veřejně dostupné v archivech obou institucí. [7][8]
Co se tím nerozhodlo
Novela č. 119/2025 Sb. vyřešila především financování a základní pravidla pro fungování ČT a ČRo v digitálním prostředí. Neuzavřela však všechny spory o podobu veřejnoprávních médií. Tři témata proto zůstávají předmětem další politické, odborné nebo veřejné debaty:
Reforma výběru členů Rady ČT a Rady ČRo. Kritika se dlouhodobě týká hlavně toho, jak se z kandidátů navržených občanskými organizacemi nakonec vybírá v Parlamentu. EMFA nepředepisuje jeden konkrétní model, ale požaduje, aby pravidla pro jmenování a odvolávání vedení veřejnoprávních médií byla předem daná, transparentní, otevřená a nediskriminační. Otázka, zda český nominační proces dostatečně omezuje politické vyjednávání, tak zůstává samostatným tématem. [6]
Aktuální příklad — volba Rady ČT v červnu 2026. Jak nominační proces vypadá v praxi, ukázala volba z 5. června 2026. Poslanecká sněmovna tehdy nově obsadila šest z dvanácti míst Rady ČT, jejichž volba jí podle zákona přísluší (zbývajících šest členů rady volí Senát). Zvoleni byli Martin Chalupský, Lucie Plíšková, Luboš Xaver Veselý, Stanislav Berkovec, Petr Brozda a Jiří Šlégr. Pět z nich prošlo jen hlasy koaličních klubů (ANO, SPD a Motoristé sobě); nejširší podporu napříč Sněmovnou — vedle koalice i ODS a většina poslanců STAN — získal jako jediný Martin Chalupský. Dosavadní radní Pavel Matocha a Roman Bradáč mandát neobhájili. Členové Rady mají mandát na šest let. [10]
Digitalizace výběru a práce s neplatiči. Výběr poplatků se i po novele opírá hlavně o registraci a evidenci u ČT a ČRo. Novela sice rozšířila definici přijímače a upravila pravidla pro firmy, ale nepřevedla systém na plně automatizovaný model typu německého Beitragsservice. To, zda má stát zavést jednodušší, více automatizovaný a zároveň přiměřeně chráněný systém evidence, zůstává politickou volbou.
Online služby, streaming a podcasty. Novela už výslovně počítá s internetovými stránkami, aplikacemi, audiovizuálními službami na vyžádání a s možností zavádět nové významné služby po veřejné konzultaci. Neznamená to však, že je tím jednou provždy vyřešeno, jak přesně mají vypadat hranice veřejné služby v online prostředí. Praktické otázky — například rozsah iVysílání, podcastových platforem nebo nových digitálních služeb — se budou dál řešit ve statutech, memorandech, veřejných konzultacích a rozhodování rad.
Zdroje
- Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2024
- Výroční zpráva Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření za rok 2024
- Zákon č. 119/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 348/2005 Sb. a zákony o ČT a ČRo
- Public financing of news media in the EU — Final report (studie pro Evropskou komisi, DG CNECT)
- Sněmovní tisk 738/0 (9. volební období) — návrh novely zákonů o veřejnoprávních médiích a poplatcích
- Nařízení (EU) 2024/1083 — European Media Freedom Act (EMFA), čl. 5
- Rada České televize — archiv zasedání, usnesení a tiskových zpráv
- Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti ČRo za rok 2024 (vč. kapitoly o velké mediální novele)
- Rozpočet České televize na rok 2026 (schváleno Radou ČT 10. 12. 2025) a aktualizovaný Rozpočet na rok 2025 (duben 2025)
- Volba členů Rady České televize — Poslanecká sněmovna, 20. schůze, stenoprotokol (5. 6. 2026)