Proč se o veřejné finance zajímat právě teď
Stát dlouhodobě utrácí víc, než vybere, a dluh roste — proto se veřejné finance staly jednou z nejpalčivějších starostí Čechů. Proč se to týká každého a co si z průvodce odnesete.
Proč se veřejné finance staly naléhavým tématem
„Stát nemá peníze." „Zadlužujeme děti a vnoučata." „Musí se šetřit." Takové věty slyšíme skoro každý den, ale co přesně znamenají a nakolik jsou pravdivé, se z nich nedozvíme. Tahle kapitola vysvětluje, proč se veřejné finance staly jedním z nejsledovanějších témat — a proč se týkají úplně každého, ne jen ekonomů a politiků.
Stát dlouhodobě utrácí víc, než vybere
Stejně jako domácnost má i stát příjmy (hlavně daně a povinné odvody) a výdaje (důchody, platy, nemocnice, silnice, obranu). Když jsou výdaje vyšší než příjmy, vznikne schodek neboli deficit — a ten se musí půjčit. České veřejné finance jsou ve schodku dlouhodobě: státní rozpočet skončil za rok 2024 schodkem 271,4 mld. Kč[2] a za rok 2025 schodkem 290,7 mld. Kč, přestože se počítalo jen s 241 mld. Kč.[1] Rozpočet na rok 2026 (zákon č. 38/2026 Sb.) plánuje schodek 310 mld. Kč.[3]
Každý rok ve schodku přidá k celkovému dluhu. Veřejný dluh — tedy dluh státu, obcí, krajů a dalších veřejných institucí dohromady — vzrostl ze 43,3 % HDP na konci roku 2024 na 44,3 % HDP na konci roku 2025.[4] V evropském srovnání to zatím není vysoké číslo, ale směr je jasný: dluh roste a s ním i účet za úroky.
Půjčky totiž nejsou zadarmo. Jen na úrocích z dluhu zaplatil stát za rok 2025 zhruba 98 miliard korun[1] — peníze, které pak chybí jinde. A protože dluh dál roste, rostou i úroky.
Proč se to týká i vás
Rozpočet není jen tabulka pro úředníky. Rozhoduje o tom, jak vysoké budou důchody, kolik peněz půjde do nemocnic a škol, v jakém stavu budou silnice nebo kolik dá stát na obranu. Když roste dluh, roste i účet za úroky — a každá koruna zaplacená na úrocích je koruna, která už nemůže jít na tyhle služby. Dluh navíc jednou bude muset někdo splatit, ať už vyššími daněmi, nebo osekáním výdajů. Proto se stav veřejných financí dřív nebo později dotkne peněženky každého z nás.
Proč tomu málokdo rozumí — a proč na tom záleží
Přestože jde o naše společné peníze, orientuje se v nich málokdo. Podle výzkumu PAQ Research má sedm z deseti Čechů o daních jen nízké znalosti — v testu z jedenácti otázek odpověděli správně nanejvýš na čtyři.[6] Základní sazbu daně z příjmu neznalo 39 % lidí a plných 60 % netušilo, že důchody stojí stát mnohem víc než platy všech úředníků.[6]
Nejde o hru na chytrost. Stejný výzkum ukazuje, že lidé s lepšími znalostmi častěji podporují reformy veřejných financí — u některých opatření až dvojnásobně.[6] Jinými slovy: čím míň lidé o penězích státu vědí, tím hůř se o nich vede věcná debata. Právě proto vznikl tento průvodce.
Co v tomto průvodci najdete
V dalších kapitolách postupně projdeme celý tok veřejných peněz. Nejdřív pojmy a to, kdo vlastně s veřejnými penězi hospodaří (Co jsou veřejné finance). Pak se podíváme, odkud stát peníze bere a kam jdou, a co znamená, když utrácí víc, než vybere (Deficit a dluh). Vysvětlíme, kdo o rozpočtu rozhoduje a jaká pravidla ho hlídají, jak si Česko stojí ve srovnání se světem, a rozebereme nejčastější mýty. Závěr patří debatě o reformách a hlavně tomu, jak si čísla ověřit sami.
U každého tvrdého čísla v tomto průvodci najdete zdroj. Údaje odpovídají stavu k létu 2026; u hodnot, které se rychle mění, uvádíme, k jakému datu platí.
Zdroje
- Pokladní plnění státního rozpočtu za rok 2025
- Pokladní plnění státního rozpočtu za rok 2024
- Sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2026 (zákon č. 38/2026 Sb.)
- Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí — 2025 (první notifikace)
- Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života — listopad 2025
- Daně pod lupou: většina Čechů má minimální ponětí o daních a veřejných výdajích