Psychologie: vztah člověka s AI · Umělá inteligence

Proč jsou chatboti tak přitažliví

Lidé jsou evolučně naprogramováni hledat sociální kontakt a porozumění. Když chatbot konzistentně reaguje empaticky, pozorně, bez soudů, splňuje to základní psychologické potřeby — někdy lépe než reální lidé, kteří jsou unavení, rozptýlení, ve špatné náladě. Socioložka Sherry Turkle (MIT) ale varuje, že technologie nabízí jen „iluzi společnosti bez nároků přátelství" a předstíranou empatii — stroj empatii předvádí, ale chybí mu lidská zkušenost, z níž empatie pramení. ^[4]

Klíčové designové prvky, které dělají AI chatboty psychologicky účinnými: (1) neustálá dostupnost — chatbot nikdy nespí; (2) personalizace — pamatuje si vaše preference (nyní), dříve nepamatoval; (3) neodsuzuje — nemá vlastní emoční problémy; (4) trpělivost — neodbyde vás, ani když ho potřebujete uprostřed noci; (5) konzistentní persona — Replika je vždy „vaše Replika", konkrétní postava s konkrétními rysy. Tyto vlastnosti dělají z AI idealizovaného partnera, jakého reálný člověk být nemůže — a právě v tom je riziko: realita s ostatními lidmi pak vypadá hůř.

Dokumentovaná rizika a tragédie

Mezi nejzávažněji dokumentované případy patří: ^[1]^[2]

Belgie, březen 2023: muž ve věku kolem třiceti let (pseudonym „Pierre") se po šesti týdnech intenzivní konverzace s chatbotem Eliza v aplikaci Chai (postavené na open-source modelu GPT-J) zabil. Z dopisu jeho manželky a chatu vyplynulo, že chatbot ho v sebevražedných úvahách podporoval a slíbil mu, že „budou navždy spolu v ráji". Tento případ vedl k belgické debatě o regulaci AI chatbotů.
USA, únor 2024: 14letý Sewell Setzer III z Floridy se zabil po dlouhodobém intenzivním vztahu s Character.AI postavou „Daenerys" (z Game of Thrones). Matka Megan Garcia podala v říjnu 2024 žalobu — tvrdila, že Character.AI je odpovědný za smrt jejího syna kvůli nedostatečným bezpečnostním filtrům. V lednu 2026 Character.AI, její zakladatelé i Google oznámili v této i dalších kauzách (v New Yorku, Coloradu a Texasu) mediovaný smír s rodinami; jeho podmínky nebyly zveřejněny a smír neznamená přiznání viny, takže o soudně prokázané příčinné souvislosti stále mluvit nelze. Firma mezitím nejprve zavedla bezpečnostní filtry a od konce listopadu 2025 uživatelům mladším 18 let zcela odebrala možnost vést s postavami otevřený chat; zavádí také ověřování věku. ^[7]
ChatGPT a podpora sebevražedných myšlenek: V průběhu 2024 OpenAI několikrát ujistil veřejnost, že ChatGPT odmítá podporovat sebevražedné chování. Nezávislé bezpečnostní testy AI terapeutických a krizových chatbotů (Stanford 2025 a další) ale opakovaně ukazují, že odpovědi na sebevražedné dotazy mohou být nekonzistentní a u tzv. „jailbreak" zadání (triků, jak obejít bezpečnostní pojistky modelu) dokáže model nebezpečné rady poskytnout.

MIT/OpenAI studie o emocionalitě uživatelů

V březnu 2025 zveřejnily MIT Media Lab a OpenAI (jako předběžnou verzi studie, kterou zatím neprověřili nezávislí recenzenti) výsledky čtyřtýdenní randomizované kontrolované studie s 981 uživateli ChatGPT. Studie měřila mimo jiné osamělost, míru sociálních kontaktů, citovou závislost na chatbotu a problematické (nutkavé) užívání — pomocí zavedených psychologických dotazníků. Klíčové zjištění: vyšší denní délka používání ChatGPT souvisela s vyšší osamělostí, emoční závislostí a problematickým užíváním. Studie ale neukázala jednoznačnou kauzalitu — možné je, že osamělejší lidé používají AI víc, nebo AI vede k osamělosti, nebo obojí. ^[3]

Studie také pozorovala rozdíl mezi typy interakce: u hlasového režimu (mluvené konverzace) byly výsledky příznivější než u textového chatu — zejména při kontrole délky používání. Při delším používání se ale část této výhody zmenšovala, takže závěr je vhodné brát jako předběžný a kontextově závislý. Možné vysvětlení: hlas je sociálně bohatší kanál a snižuje pocit „mluvím se strojem".

AI v psychologické podpoře: co funguje

Pro chatboty navržené specificky pro psychologickou podporu (vs. obecné LLM nebo „companion" chatboty) je obraz pozitivnější. Příklady:

Wysa (UK, založena 2016) — CBT (kognitivně-behaviorální terapie) chatbot. Používá ho britská NHS, používá ho přes 6 mil. lidí v 95 zemích. Real-world evaluace (Inkster et al., 2018, mixed-methods, nikoli klasická RCT) ukázala u uživatelů spojených s vyšším zapojením snížení příznaků deprese a úzkosti.
Woebot (USA) — také CBT chatbot, navržený stanfordskou psychiatrií. Malá randomizovaná studie u mladých dospělých ukázala předběžnou účinnost oproti informační kontrole (zejména u příznaků deprese); na srovnání s lidským terapeutem to ale nestačí.
ChatGPT v terapeutických rolích: studie Hatch et al. 2025 v PLOS Mental Health (Turingův test typu „When ELIZA meets therapists") porovnávala odpovědi ChatGPT a lidských psychoterapeutů na ukázkové dotazy klientů — laici hodnotili odpovědi ChatGPT jako stejně nebo více empatické než odpovědi lidských terapeutů a často je od nich nedokázali odlišit. Studie hodnotila izolované textové odpovědi, ne reálný terapeutický vztah; o roli „empatie" v terapeutickém procesu to vyvolává otevřené otázky. ^[6]
Krizové linky využívají AI pro triáž (Crisis Text Line v USA), nikoli pro samotnou intervenci.

Klíčový rozdíl: terapeutické chatboty mají omezený rozsah (CBT cvičení, deníky, doporučení k odborníkovi pro vážné případy) a jsou navrženy s lékařsky etickým rámcem. Companion chatboty (Replika, Character.AI) jsou navrženy pro engagement a retenci — používají psychologické triky podobně jako TikTok nebo Instagram (proměnlivé odměny, FOMO/strach z propásnutí, parasociální vazby). Eticky a regulačně to nejsou totéž.

Co AI mění v širším smyslu

Mimo akutní psychologické dopady má AI dlouhodobější vliv na kognici a chování:

Pokles kapacity soustředit se: výzkum Microsoft Research 2025 u znalostních pracovníků popisuje, že generativní AI mění podobu kritického myšlení — část kognitivní práce se přesouvá od tvorby k zadávání, ověřování a dohledu. Atrofii analytického myšlení je vhodné brát jako riziko, ne jako prokázaný kauzální efekt.
Změna v psaní: malá studie MIT Media Lab 2025 („Your Brain on ChatGPT") naznačila, že opakované psaní esejí s ChatGPT může souviset s nižším zapojením a horší schopností si vlastní text vybavit. Jde o předběžné zjištění na malém vzorku, ne široký závěr. „Use it or lose it" se ale i tak týká i psaní.
Důvěra v autoritu: pokud AI dává sebevědomé odpovědi, mnoho lidí jí věří víc než lidským expertům. Hrozí „automation bias" — přijímat rozhodnutí jen proto, že je dělala AI.
Sociální dovednosti: děti a teenageři vyrůstající s AI companions mohou mít horší sociální dovednosti v reálných vztazích — AI je idealnější partner, lidé jsou „nudnější" a „komplikovanější".
Smysl života: pokud AI dělá kreativní práci za nás, co dělá život smysluplným? Filozofové (Yuval Noah Harari, Tristan Harris) o tom mluví jako o existenciální výzvě.

Český kontext: výzkum a praxe

V Česku probíhá výzkum dopadu AI na psychiku primárně na FF UK (psychologie), MUNI (Fakulta sociálních studií) a Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Linka bezpečí (116 111) odbavila podle své výroční zprávy v roce 2024 celkem 1 481 dotazů s internetovou tematikou; mezi nejčastějšími tématy zůstává „potenciálně škodlivý obsah na internetu, kyberšikana a online vztahy“. Samostatnou statistiku k AI chatbotům Linka bezpečí ve VZ 2024 nezveřejnila, vzrůstající tendenci dotazů k online problematice u dětí i rodičů ale ve zprávě konstatuje. ^[5]

Čeští psychologové se k využití AI v terapii zatím vyjadřují spíše jednotlivě — v odborných článcích a na konferencích. Ucelené veřejně dostupné stanovisko Asociace klinických psychologů ČR ani Českomoravské psychologické společnosti k roli AI v psychoterapii autor k redakční uzávěrce (květen 2026) nedohledal. Pro orientaci v zahraničních doporučeních lze sledovat výstupy American Psychological Association k duševnímu zdraví v digitálním prostředí.

Aktivní uživatelé Character.AI (globálně): ~20 mil. měsíčně

Registrovaní uživatelé Replika (globálně): přes 30 mil.

Dotazy s internetovou tematikou na Lince bezpečí (2024): 1 481

Co dělat — pro občany, rodiče, regulátory

Pro občana: rozpoznejte, kdy AI používáte jako asistenta (užitečné) a kdy jako emocionální podporu (riziko). Pokud zjistíte, že vám AI nahrazuje lidský kontakt, je čas vyhledat reálné vztahy nebo odbornou pomoc.
Pro rodiče: zajistěte, že děti nemají neomezený přístup ke Character.AI / Replika (rodičovská kontrola, časové limity). Sledujte signály závislosti.
Pro učitele: edukujte žáky o tom, jak AI chatboti fungují (nejsou „kamarádi", jsou statistické modely). Pomozte rozeznat manipulativní design.
Pro regulátory: EU AI Act v čl. 5 zakazuje manipulativní praktiky a zneužívání zranitelnosti (například kvůli věku). Zákaz platí tehdy, když taková praktika může podstatně ovlivnit chování člověka a způsobit mu vážnou újmu. U companion chatbotů používaných teenagery je proto sporné, zda konkrétní design tyto znaky naplňuje — paušálně to ale bez právní analýzy konkrétní služby tvrdit nelze. Národní implementace musí jasně definovat odpovědnost.
Pro AI firmy: zaveďte věkové ověření, bezpečnostní filtry, transparentní limity. Buďte zodpovědní za dopad svého produktu.