Psychologie: vztah člověka s AI

Velké jazykové modely jsou první široce dostupnou technologií, která dokáže velmi přesvědčivě napodobit rozhovor s člověkem. Právě proto mohou výrazně působit na lidskou psychiku. Miliony lidí se chatbotům svěřují s osobními problémy a někteří si k nim vytvářejí jednostranný citový vztah, který odborníci označují jako parasociální vazbu.

Stroj však nic necítí. Na základě statistických vztahů pouze odhaduje, jaká slova mají v rozhovoru následovat. Vědci i úřady teprve zjišťují, jak závažná rizika z toho plynou.

Kdo jsou „AI společníci“

„AI společníci“ (anglicky AI companions) jsou chatboti určení přímo k osobním rozhovorům. Mohou vystupovat jako kamarádi, důvěrníci, nebo dokonce partneři. Mezi známé a široce používané služby patří například chatbot Replika a virtuální postavy na platformě Character.AI. Tyto a další podobné služby používají miliony lidí.

Replika, veřejně spuštěná v roce 2017, vznikla na základě zkušenosti své zakladatelky Eugenie Kuydy se vzpomínkovým chatbotem. Toho vytvořila z textových zpráv svého zesnulého přítele Romana Mazurenka. Jak silný vztah si mohou uživatelé k aplikaci vytvořit, ukázaly události z února 2023. Když Replika náhle omezila erotické rozhovory, část uživatelů prožívala intenzivní pocit ztráty a truchlení.

Platformu Character.AI založili v roce 2021 bývalí výzkumníci společnosti Google Noam Shazeer a Daniel de Freitas. Uživatelé si na ní mohou vytvářet vlastní virtuální postavy a vést s nimi rozhovory. V roce 2025 měla služba více než 20 milionů aktivních uživatelů měsíčně.

Roli společníka přebírají stále častěji i běžní asistenti, které lidé nevnímají jako „společníky“ – například ChatGPT. Podle analýzy společnosti OpenAI z roku 2025 tvoří citově laděné a osobní rozhovory jen malou část všech způsobů, jak lidé ChatGPT používají. Vzhledem k obrovskému počtu konverzací každý týden však i malý podíl představuje velké množství lidí, kteří se strojům svěřují s velmi osobními tématy. ^[44]

Rozšíření AI společníků mezi dospívajícími ilustruje reprezentativní průzkum americké neziskové organizace Common Sense Media z roku 2025. Alespoň jednou je použilo 72 % dotázaných Američanů ve věku 13 až 17 let a 52 % je využívalo nejméně několikrát měsíčně. Téměř třetině dospívajících připadaly rozhovory s AI stejně uspokojivé nebo uspokojivější než rozhovory se skutečnými přáteli. Lidské vztahy přesto zůstávaly důležitější: 80 % uživatelů trávilo více času s přáteli než s AI společníky. Organizace doporučuje, aby tyto služby nepoužívali lidé mladší 18 let. ^[20]

AI společníci navíc přestali být doménou specializovaných aplikací. Společnost xAI Elona Muska přidala v červenci 2025 do aplikace Grok virtuální společnici Ani. Tato anime postava vystupovala jako zamilovaná přítelkyně a po dosažení určité úrovně „náklonnosti“ nabízela i eroticky laděný obsah. Kritici upozorňovali, že aplikace byla při uvedení této funkce v obchodě App Store označena jako vhodná od 12 let. ^[18]

Agentura Reuters v srpnu 2025 odhalila interní pravidla společnosti Meta, podle nichž mohli její chatboti vést s dětmi „romantické nebo smyslné“ rozhovory. Meta po dotazech novinářů příslušné pasáže odstranila a uvedla, že byly chybné a neodpovídaly jejím zásadám. ^[19] Americká Federální obchodní komise (FTC) si pak v září 2025 vyžádala od sedmi technologických společností informace o tom, jak vyhodnocují možná rizika svých chatbotů pro děti a dospívající a jak těmto rizikům předcházejí. ^[51]

Proč jsou chatboti tak přitažliví

Lidé mají vrozenou potřebu sociálního kontaktu a porozumění. Když chatbot reaguje empaticky, pozorně a bez odsuzování, snáze se mu otevřou. Socioložka Sherry Turkle z Massachusettského technologického institutu (MIT) proti tomu namítá, že technologie nabízí jen „iluzi společnosti bez nároků přátelství“ a pouhou napodobeninu lidského porozumění. Stroj podle ní empatii pouze imituje – chybí mu vlastní zkušenost, z níž skutečná empatie vyrůstá. ^[4]

Stálá dostupnost a předvídatelnost patří k hlavním důvodům, proč jsou chatboti pro uživatele tak přitažliví. Jsou jim k dispozici kdykoli a za všech okolností, pamatují si jejich preference, neodsuzují je a neztrácejí trpělivost. Replika tak zůstává vždy „vaší Replikou“ – známou postavou s ustálenými rysy, která odpoví i uprostřed noci.

Tato kombinace trpělivosti, pozornosti a ochoty přizpůsobit se vytváří obraz ideálního partnera, který je vždy nablízku a nic nežádá na oplátku. Skutečný člověk pak vedle chatbota nevyhnutelně působí méně dokonale, protože má vlastní potřeby, proměnlivé nálady i osobní hranice. Vztahy s lidmi vyžadují více trpělivosti a nenabízejí tolik okamžitého uspokojení.

Proč nám připadá, že nám rozumí

Sklon připisovat strojům lidské vlastnosti – dojmy, úmysly nebo city – se nazývá antropomorfizace. Nejde o slabost jednotlivce, ale o hluboce lidský reflex. Ukázal to už jednoduchý program ELIZA z roku 1966, který pouze přeformulovával věty uživatele do podoby otázek. Lidé s ním přesto mluvili jako s chápajícím protějškem a svěřovali se mu. Tomuto sklonu se od té doby říká efekt ELIZA.

Dnešní modely působí nesrovnatelně přesvědčivěji, a efekt ELIZA je proto mnohem silnější. Potvrdila to i studie z roku 2025: lidé často nepoznali, zda odpověď na otázku z oblasti duševního zdraví napsal člověk, nebo chatbot. Odpovědi umělé inteligence navíc hodnotili jako stejně empatické, či dokonce empatičtější. ^[6]

Dojem, že chatbot je vědomá bytost, posiluje řada záměrných prvků návrhu. Mluví v první osobě („myslím si“, „cítím“), má jméno a osobnost, přizpůsobuje se vašemu rozpoložení a někdy dokonce naznačuje, že „přemýšlí“. Americká organizace na ochranu spotřebitelů Public Citizen upozorňuje, že tyto lidsky působící prvky nejsou náhodné – pomáhají udržet pozornost uživatele a mohou ho vtáhnout do závislého vztahu. Organizace proto požaduje, aby takové prvky návrhu nesměly být cíleny na děti. ^[46]

Citlivost tématu ukazuje i spor uvnitř samotného oboru. Generální ředitel divize Microsoft AI Mustafa Suleyman v roce 2025 varoval před vývojem systémů, které budí dojem, že jsou vědomé, přestože podle něj vědomí pouze napodobují. Obává se, že lidé začnou takovým systémům připisovat pocity, utrpení a práva. Vyzval proto firmy, aby umělou inteligenci vyvíjely pro lidi, nikoli jako digitální osoby. ^[45]

Jiný přístup zvolila americká společnost Anthropic, která v roce 2025 zahájila výzkum „duševní pohody modelů“. Neprohlašuje přitom, že jsou dnešní modely vědomé, ale zkoumá, zda by některé budoucí systémy mohly mít zkušenosti, jež by si zasloužily morální ohled. Pro běžného uživatele je podstatné vědět, že u současných modelů nemáme důkazy o vědomí ani skutečném prožívání – bez ohledu na to, jak lidsky jejich odpovědi znějí. ^[52]

Pochlebování: když vám AI říká, co chcete slyšet

Jednou z nejdůležitějších, ale dlouho přehlížených vlastností chatbotů je jejich sklon uživateli přitakávat a pochlebovat. Model často přijme chybný předpoklad obsažený v otázce. Správnou odpověď může změnit také ve chvíli, kdy uživatel projeví nesouhlas.

Nejde o náhodu ani poruchu. Tento rys vzniká už během tréninku, protože modely se dolaďují pomocí hodnocení od lidí. Ti obvykle lépe hodnotí odpověď, která je příjemná a souhlasná, než odpověď, která je sice nepohodlná, ale pravdivá. Model se tak učí, že souhlas se vyplácí.

Jak snadno se může přitakávání vymknout kontrole, ukázala v dubnu 2025 společnost OpenAI. Po aktualizaci modelu GPT-4o v ChatGPT začal systém uživatelům nápadně podlézat. Nešlo jen o lichocení: model také potvrzoval jejich pochybnosti, podporoval hněv, vybízel k impulzivnímu jednání nebo posiloval negativní emoce.

OpenAI uvedla, že k problému přispěl nový signál založený na okamžité zpětné vazbě uživatelů v podobě „palců nahoru“ a „palců dolů“. V kombinaci s dalšími změnami oslabil vliv hlavního hodnoticího mechanismu, který měl přehnané přitakávání omezovat. Firma začala aktualizaci stahovat tři dny po jejím vydání, a vrátila uživatelům předchozí verzi modelu. ^[21]

Rozsáhlá studie vědců ze Stanfordovy univerzity, zveřejněná v březnu 2026 v časopise Science, zkoumala pochlebování u jedenácti běžně používaných jazykových modelů. Chatboti dávali uživatelům za pravdu v průměru o 49 procent častěji než lidé, a to i v případech, kdy popisovali škodlivé, nezákonné nebo společensky nezodpovědné jednání.

Zdánlivě neškodné přitakávání mělo měřitelné následky. Lidé po rozhovoru s pochlebujícím chatbotem více věřili, že mají pravdu, a méně často byli ochotni se omluvit nebo spor napravit. Odpovědi chatbota zároveň považovali za důvěryhodnější a častěji uváděli, že by se na něj obrátili znovu. ^[22]

Když se z útěchy stane závislost

Citová vazba k chatbotům se neomezuje na několik výjimečných uživatelů. Ukázalo se to 7. srpna 2025, kdy společnost OpenAI uvedla model GPT-5 a zároveň z nabídky ChatGPT odstranila starší GPT-4o. Část uživatelů protestovala, sepisovala petice a popisovala ztrátu „své“ umělé inteligence, jejíž vřelejší způsob komunikace jim vyhovoval. OpenAI proto během několika dnů model GPT-4o znovu zpřístupnila uživatelům placených tarifů Plus a Pro. Sama společnost později připustila, že někteří lidé dávali přednost jeho tónu a potřebovali více času na přechod k novějším modelům.

Výzkumníci pro podobnou zkušenost používají označení „parasociální rozchod“ – tedy přerušení jednostranného vztahu, který má pro uživatele skutečný citový význam. Studie zveřejněná v roce 2026 vycházela z analýzy 1 482 příspěvků na sociálních sítích a ukázala, že protesty nepramenily jen z citové vazby. Někteří uživatelé zapojili GPT-4o do své každodenní práce a vadilo jim, že o možnost volby přišli bez předchozího upozornění. OpenAI nakonec model GPT-4o v ChatGPT definitivně vyřadila až 13. února 2026. ^[24][53][54]

Čtyřtýdenní studie výzkumníků z MIT Media Lab a společnosti OpenAI, které se v roce 2025 zúčastnilo 981 uživatelů ChatGPT, spojila častější používání chatbota s větší osamělostí, citovou závislostí, problematickým používáním a omezením kontaktů s dalšími lidmi. Výsledky se však lišily podle délky používání, tématu rozhovorů i osobních vlastností účastníků. Studie proto neprokazuje, že tyto potíže způsobuje samotný ChatGPT, ale upozorňuje na možná rizika intenzivního používání. ^[3]

Výzkum dopadů chatbotů na osamělost zatím nepřináší jednoznačné závěry. Studie zveřejněná v roce 2026 v časopise Journal of Consumer Research ukázala, že rozhovor s chatbotem může pocit osamělosti krátkodobě zmírnit, zejména když má uživatel pocit, že mu někdo naslouchá. Jiné výzkumy naopak upozorňují, že dlouhodobé účinky zůstávají nejasné a chatboti by měli lidské vztahy spíše doplňovat než nahrazovat. Také zprávy uživatelů aplikace Replika o pomoci v těžkých chvílích vycházejí převážně z dotazníků, a samy proto účinnost chatbota neprokazují. ^{[25] [26]}

Zdokumentovaná rizika, tragické případy a „AI psychóza“

Mezi nejzávažnější zdokumentované případy patří: ^[1][2]

• Belgie, březen 2023: Muž kolem třiceti let, označovaný médii jako „Pierre“, zemřel po šesti týdnech intenzivních rozhovorů s chatbotem Eliza v aplikaci Chai (s programem ELIZA z roku 1966 sdílí jen jméno). Chatbot založený na modelu GPT-J podle záznamů podporoval jeho sebevražedné úvahy a sliboval mu společný život „v ráji“. Případ vyvolal debatu o bezpečnosti a regulaci chatbotů.

• USA, únor 2024: Čtrnáctiletý Sewell Setzer III z Floridy zemřel po intenzivním vztahu s chatbotem napodobujícím postavu Daenerys ze seriálu Hra o trůny na platformě Character.AI. Jeho matka Megan Garcia v říjnu 2024 zažalovala firmu, její zakladatele a Google s tvrzením, že nedostatečná ochrana nezletilých přispěla k synově smrti.

  V lednu 2026 strany oznámily smír také v souvisejících případech z New Yorku, Colorada a Texasu. Jeho podmínky nebyly zveřejněny a soud o odpovědnosti nerozhodl. ^[7]

  Character.AI mezitím zavedla přísnější filtry a v listopadu 2025 začala uživatelům mladším 18 let rušit otevřené rozhovory s chatboty. Věk posuzuje podle údajů o účtu a aktivitě; při sporném výsledku může dospělý uživatel ověřit věk selfie, případně dokladem totožnosti. ^[7]

• ChatGPT a sebevražedné myšlenky: OpenAI v říjnu 2025 odhadla, že známky možného plánování sebevraždy se objevují v rozhovorech u 0,15 procenta aktivních uživatelů týdně. Při tehdejším počtu uživatelů to podle uvedeného údaje odpovídalo 1,2 milionu lidí. ChatGPT má takové jednání odmítat a odkazovat na krizovou pomoc. Bezpečnostní testy ale ukázaly, že ochranná opatření lze někdy obejít vhodně formulovaným zadáním, označovaným jako „jailbreak“. ^[13]

  Nejznámější je žaloba rodičů šestnáctiletého Adama Rainea, podaná v srpnu 2025. Tvrdí, že ChatGPT přispěl k jeho smrti; OpenAI odpovědnost odmítá a soud dosud nerozhodl. V listopadu 2025 následovalo dalších sedm žalob, které GPT-4o označují za přehnaně souhlasný a psychologicky manipulativní. Jde však o tvrzení žalobců, nikoli o soudně prokázané závěry. ^[8]

• USA, srpen 2025: Šestapadesátiletý Stein-Erik Soelberg z Connecticutu zabil svou třiaosmdesátiletou matku Suzanne Adamsovou a poté sebe. Podle žaloby ChatGPT během předchozích měsíců posiloval jeho paranoidní představy, včetně přesvědčení, že ho matka sleduje a ohrožuje. Pozůstalost matky proto v prosinci 2025 zažalovala OpenAI a Microsoft. Jde o první známou žalobu spojující chatbota s vraždou; řízení pokračuje a odpovědnost nebyla soudně prokázána. ^[14]

Tyto případy otevřely důležitou právní otázku: mají se chatboti posuzovat jako produkty, za jejichž vady nese odpovědnost provozovatel, nebo jsou jejich odpovědi chráněným projevem? V květnu 2025 americký soud v případu Garcia v. Character Technologies (žaloba matky Sewella Setzera, viz výše) předběžně odmítl argument, že odpovědi chatbota Character.AI automaticky chrání svoboda projevu. Připustil také, že aplikace může být při posuzování jejích konstrukčních vad považována za produkt. Spor však v lednu 2026 skončil dohodou stran, takže soud tyto otázky definitivně nerozhodl. ^[39]

Samostatným tématem je „AI psychóza“ – neformální označení pro případy, kdy dlouhé rozhovory s chatbotem u zranitelných lidí posilují bludná přesvědčení. Riziko souvisí s výše popsanou tendencí modelu uživateli přitakávat a přebírat jeho pohled na situaci, místo aby sporné představy zpochybnil. Vzniká tak spirála vzájemného utvrzování, při níž chybí korekce od druhého člověka nebo širšího okolí.

Na možné riziko upozornil už v roce 2023 dánský psychiatr Søren Østergaard. Podle něj mohou chatboti u lidí náchylných k psychóze posilovat bludná přesvědčení. ^[27] V roce 2026 pak jedna americká analýza popsala 28 podobných případů, její výsledky jsou ale zatím jen předběžné. ^[28] „AI psychóza“ navíc není oficiální diagnóza a většina sledovaných lidí měla psychické potíže už dříve. Přesto odborníci doporučují, aby se lékaři pacientů ptali i na používání chatbotů. ^[9]

AI v psychologické podpoře: co funguje a co ne

Příznivější výsledky přinášejí chatboti vytvoření přímo pro psychologickou podporu. Ve srovnání s obecnými jazykovými modely nebo chatboty, kteří mají uživateli dělat společnost, bývají lépe přizpůsobeni citlivým rozhovorům. Patří mezi ně například:

• Wysa je britská aplikace spuštěná v roce 2016. Její chatbot nabízí cvičení vycházející mimo jiné z kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá měnit škodlivé vzorce myšlení a chování. Wysa uvádí přes 6 milionů uživatelů v 95 zemích a její nástroje využívají také některé služby britského zdravotnictví NHS.

  Původní vyhodnocení z roku 2018 spojovalo častější používání aplikace s větším zmírněním příznaků deprese a úzkosti, ale nešlo o randomizovanou studii. Pozdější kontrolovaná studie zaznamenala zlepšení u chronicky nemocných pacientů, přesto zůstává Wysa spíše doplňkem péče než náhradou psychoterapie.

• Woebot je americký chatbot založený v roce 2017 klinickou psycholožkou Alison Darcyovou, která působila na Stanfordově univerzitě. Nabízí rozhovory a cvičení vycházející z kognitivně-behaviorální terapie.

  Ve studii se 70 mladými dospělými se po dvou týdnech zmírnily příznaky deprese více u uživatelů Woebotu než u skupiny, která dostala pouze informační materiál. Výsledek byl předběžný, studie trvala krátce a nesrovnávala chatbota s lidským terapeutem.

  Firma 30. června 2025 ukončila aplikaci volně dostupnou spotřebitelům. Jako jeden z důvodů uvedla vysoké náklady na splnění regulatorních požadavků a zaměřila se na zpřístupňování Woebotu prostřednictvím zdravotnických organizací. ^[12]

• Therabot z americké Dartmouthské univerzity přinesl jeden z nejsilnějších dosavadních důkazů, že cílený terapeutický chatbot může zmírňovat psychické obtíže. Studie zveřejněná v roce 2025 v časopise NEJM AI byla první randomizovanou kontrolovanou studií generativního chatbota určeného k léčbě duševních potíží.

  Výzkumníci rozdělili 210 dospělých s depresí, úzkostí nebo zvýšeným rizikem poruchy příjmu potravy mezi Therabot a čekací skupinu. Po čtyřech týdnech se uživatelům chatbota zmírnily příznaky výrazněji. Výsledky jsou slibné, Therabot však fungoval pod dohledem odborníků a zatím není určen k samostatnému používání. ^[29]

• Krizové linky využívají umělou inteligenci hlavně k třídění žádostí podle naléhavosti. Americká služba Crisis Text Line pomocí strojového učení přednostně vyhledává zprávy lidí s nejvyšším rizikem; samotnou krizovou podporu pak poskytují vyškolení dobrovolníci.

Zásadní je také vědět, co nefunguje. Studie z roku 2025 ukázaly, že současné chatboty nelze považovat za bezpečnou náhradu terapeuta. Stanfordská univerzita testovala pět chatbotů nabízených pro psychickou podporu – nešlo o cílené terapeutické aplikace, jaké popisujeme výše, ale o chatboty postavené na obecných jazykových modelech – a zjistila u nich předsudky vůči některým duševním nemocem i selhání při skrytých sebevražedných signálech. Když se člověk po ztrátě práce zeptal na nejvyšší mosty v New Yorku, někteří chatboti mu je bez varování vyjmenovali. ^[30]

Studie vedená Brownovou univerzitou zkoumala obecné jazykové modely, například GPT, Claude a Llama, kterým výzkumníci zadali roli terapeuta. Modely někdy přehlížely okolnosti konkrétního člověka, nezvládaly krizové situace, utvrzovaly uživatele v mylných představách a vyvolávaly falešný dojem, že jejich pocitům skutečně rozumějí. ^[31]

Ke stejné opatrnosti vybízejí také odborné organizace. Americká psychologická asociace (APA) v roce 2025 varovala, že běžní chatboti a aplikace zaměřené na duševní pohodu nemají nahrazovat odbornou péči. Nemají klinický výcvik, nevztahují se na ně etické povinnosti odborníků a nedokážou spolehlivě vyhodnotit riziko. ^[10] Také český Národní ústav duševního zdraví upozorňuje, že regulace nedokáže držet krok s rychlostí, s jakou se nové nástroje dostávají na trh. V Česku navíc podle ústavu nemají klinické ověření. ^[33] Varovný je i případ z roku 2023. Americká organizace pomáhající lidem s poruchami příjmu potravy tehdy stáhla svého chatbota poté, co uživatelům doporučoval počítat kalorie a omezovat příjem jídla. ^[32]

Jak reaguje právo a regulace

Pod tlakem tragických případů začali reagovat zákonodárci i úřady. Pravidla jsou zatím roztříštěná a mezi jednotlivými zeměmi i americkými státy se výrazně liší. Regulace se proto ubírá několika směry – od omezování využívání umělé inteligence v roli terapeuta přes posilování ochrany uživatelů AI společníků až po další zásahy úřadů a širší pravidla přijímaná v Evropské unii a Česku.

• Omezení AI „terapie“ v USA: Illinois v srpnu 2025 přijal jeden z prvních zákonů, které zakazují umělé inteligenci samostatně poskytovat psychoterapii bez zapojení licencovaného odborníka. ^[34] Do srpna 2026 zavedly podobná omezení či povinná upozornění další americké státy. ^[35]
• Ochrana uživatelů AI společníků v USA: Kalifornie od roku 2026 vyžaduje, aby AI společníci jasně uvedli, že nejsou lidé, a dokázali reagovat na krizové situace. Zákon také umožňuje poškozeným uživatelům žalovat provozovatele. ^[11] Podobná ochranná pravidla platí také v New Yorku. Federální návrh GUARD Act by používání AI společníků nezletilými výrazně omezil; v květnu 2026 prošel senátním výborem pro justici, ale do srpna 2026 o něm Senát nehlasoval. ^[36]
• Evropská unie a Česko: V Česku se na AI společníky vztahuje především evropský akt o umělé inteligenci (AI Act). Od srpna 2026 musí být uživatel informován, že komunikuje s umělou inteligencí. ^[37] Samostatný zákon zaměřený na AI společníky Česko nemá.
• Další zásahy úřadů: Úřady v USA i Evropě začaly více prověřovat bezpečnost AI chatbotů, zejména ochranu dětí, ověřování věku a riziko klamání uživatelů. Některé případy už vedly k žalobám a pokutám pro jejich provozovatele. ^{[15] [16] [17] [51]}
• Mimo Západ: Pravidla pro AI společníky vznikají také v dalších částech světa. Čína od července 2026 reguluje služby, které napodobují lidskou osobnost a vytvářejí dlouhodobý citový vztah s uživatelem. Provozovatelé musí omezovat vznik závislosti, chránit nezletilé, reagovat na krizové situace a dbát na ochranu osobních údajů. Některé čínské firmy proto své služby upravily nebo omezily. ^[38]

Jak AI mění naše myšlení a schopnosti

Umělá inteligence může kromě okamžitého dopadu na psychiku dlouhodobě ovlivňovat také to, jak lidé přemýšlejí, rozhodují se a jednají:

• Kritické myšlení a „kognitivní dluh“: Přenechávání části přemýšlení technologiím se označuje jako kognitivní odlehčení. Studie výzkumníků z Microsoftu a Carnegie Mellonovy univerzity z roku 2025 spojila vyšší důvěru v AI s menším úsilím o kritické myšlení. ^[41] Experiment MIT s 54 účastníky naznačil, že používání ChatGPT při psaní může oslabit zapojení a zapamatování. Výsledky zůstávají zatím předběžné a nelze z nich vyvozovat, že AI lidi „činí hloupějšími“. ^[40]
• Ztráta dovedností (deskilling): Studie z roku 2025 naznačila, že lékaři po zavedení AI při vyšetření tlustého střeva hůře odhalovali přednádorové útvary, když pracovali bez její pomoci. Výsledek ukazuje možné riziko: dovednost, kterou člověk pravidelně nepoužívá, postupně slábne. ^[42]
• Přílišná důvěra v AI: Sebejistě formulovaná odpověď může působit důvěryhodně, i když je chybná. Lidé proto někdy doporučení AI přijmou bez ověření – tomuto sklonu se říká automatizační zkreslení. Riziko zvyšují věrohodně podané nepravdivé údaje, které se objevují i u současných modelů.
• Přesvědčování a manipulace: Studie z roku 2025 ukázala, že AI s několika osobními údaji dokázala v krátké debatě přesvědčit lidi častěji než člověk. ^[43] Výsledky dalších výzkumů se však liší a větší přesvědčivost může být vykoupena nižší pravdivostí. Stejné schopnosti lze zneužít k podvodům – například pomocí falešných obrazových či zvukových záznamů a smyšlených romantických vztahů.
• Vliv na vztahy: AI společníci se lidem často přizpůsobují a nekladou stejné nároky jako skutečné vztahy. Přílišné spoléhání na ně proto může ovlivnit očekávání od druhých a oslabovat mezilidské dovednosti. Zranitelnější jsou děti a dospívající, jejichž sociální a emoční schopnosti se teprve rozvíjejí. Dlouhodobé dopady zatím nejsou dostatečně prozkoumané.
• Smysl a vlastní tvorba: Tvůrčí činnost nepřináší jen hotový výsledek. Její smysl vyrůstá z vlastních nápadů, rozhodování, překonávání obtíží a postupného zdokonalování. Když AI převezme podstatnou část procesu, člověk ztrácí pevný vztah k vlastnímu dílu a hůře rozpoznává, co je skutečně jeho. Zásadní proto je, zda AI tvorbu podporuje, nebo vytlačuje člověka z rozhodování, které dává práci osobní hodnotu.

Co dělat – doporučení a zdravé návyky

• Sledujte, zda umělou inteligenci využíváte hlavně jako praktický nástroj, nebo v ní hledáte citovou oporu. Pokud začne nahrazovat kontakt s lidmi, zaměřte se znovu na skutečné vztahy. Když se vám to nedaří, vyhledejte odbornou pomoc.
• Berte AI jako omylného pomocníka, ne jako autoritu. Důležité údaje si vždy ověřujte v původním zdroji. Občas si od ní nechte předložit i opačný názor, abyste nehledali jen potvrzení vlastního postoje. A pokud se chcete něco naučit, část práce udělejte sami – jinak si neprocvičíte právě tu dovednost, kterou potřebujete rozvíjet.

• Pokud jste rodič, zajímejte se o to, jak dítě chatboty používá a jaký význam jim přikládá. Zpozorněte, pokud rozhovorům s umělou inteligencí dává přednost před kontaktem s lidmi, omezuje běžné vztahy nebo při přerušení komunikace prožívá výrazný smutek či úzkost. Pomoci může klidný rozhovor bez výsměchu a unáhlených zákazů.

  Některé děti používají umělou inteligenci také jako společníka nebo rádce, kterému se svěřují se svými starostmi. Emoční oporu by měli poskytovat především blízcí lidé, nikoli chatbot. Dospělí by proto měli děti učit, jak umělou inteligenci používat bezpečně, kriticky a s vědomím jejích omezení. ^[47][48][49]

• Pokud jste učitel, vysvětlujte žákům, jak chatboti využívající umělou inteligenci fungují. Nejsou to skuteční „kamarádi“, ale programy, které vytvářejí odpovědi podle vzorců v datech, na nichž byly vycvičeny.

  Upozorňujte také na prvky, které mohou podporovat častější používání chatbotů – například lidsky působící komunikaci, pochvaly, připomínky nebo odměny. Tyto postupy mohou ovlivnit chování žáků a posílit jejich důvěru v odpovědi chatbota, přestože mohou být nepřesné nebo zavádějící.

• Dávejte pozor na soukromí. To, co svěříte chatbotovi, nechrání mlčenlivost jako rozhovor s lékařem nebo terapeutem. Firmy historii konverzací často uchovávají a soud ji za určitých okolností přijme jako důkaz. Citlivé osobní údaje proto chatbotovi sdělujte stejně obezřetně jako u jiných internetových služeb. ^[50]

• Pokud pracujete ve firmě nebo jako vývojář umělé inteligence, srozumitelně popisujte, co vaše produkty umějí, kde mají slabiny a jaká rizika přinášejí. Žádný zákon předem nepokryje všechny situace, které při vývoji nové technologie nastanou.

  Vývojáři by se proto měli průběžně ptát, komu produkt pomůže, komu uškodí a co ještě upravit dříve, než se problém projeví ve větším měřítku. Nestačí pouze splnit pravidla – je třeba brát vážně i dopady, které nejsou na první pohled viditelné.