Odliv a příliv mozků: Česko v globální soutěži o AI talenty

Co znamená „odliv mozků" v AI a proč je to víc než jen migrace

Termín „brain drain" (odliv mozků) se začal používat v debatách o odchodu britských vědců do USA; klíčovou roli v jeho rozšíření sehrála zpráva Královské společnosti z roku 1963, která tento fenomén pojmenovala a kvantifikovala. ^[9] V AI má tento jev tři specifika, která ho odlišují od běžné pracovní migrace:

• Extrémní koncentrace hodnoty u jednotlivců. Jediný senior AI vědec v top labu (DeepMind, OpenAI, Anthropic) vyprodukuje za rok výzkum, který má v některých případech reálnou tržní hodnotu desítek až stovek milionů USD. Trh má dvě výrazně oddělené úrovně. Běžný seniorní AI trh — výzkumníci a inženýři ve špičkových firmách — se podle veřejných přehledů pohybuje v řádu stovek tisíc USD ročně (typicky 300–800 tis. USD celkové odměny včetně akcií). U nejužší špičky tzv. frontier labs (laboratoří vyvíjejících nejpokročilejší modely) ale podle Reuters a The Information padaly v letech 2025–2026 nabídky v řádu milionů, výjimečně i osmimístných částek (Ilya Sutskever, Mira Murati, John Schulman a další). Žádné jiné odvětví — možná kromě investičního bankovnictví na nejvyšší úrovni — takovou variabilitu nemá.
• Kumulativní povaha výzkumu. AI je obor, kde kvalita roste s hustotou špičkových lidí v jedné místnosti. Tým 20 výzkumníků v Bay Area není 2× lepší než tým 10 v Praze, ale třeba 5× — kvůli vzájemné zpětné vazbě, sdílenému nepřenositelnému (tacitnímu) vědění a rychlosti iterace. Země, která ztratí kritickou hmotu, přepadne pod práh, ze kterého se hůř vrací.
• Daňový a inovační dopad. Vědec, který by v ČR po doktorátu zakládal startup, místo toho zakládá startup v Delaware. Když se mu povede exit, jeho kapitál i další startupy jeho ex-zaměstnanců rostou v USA. Tento „ekosystémový efekt" je důvod, proč Silicon Valley není jen geografická lokace, ale samočinný stroj — který se v poslední dekádě začal v menším měřítku replikovat v Londýně, Tel Avivu, Paříži, Helsinkách.

Konkrétní česká jména v globálním AI: kdo odešel, kdo se vrátil

Pro představu o rozsahu odlivu několik veřejně dohledatelných příkladů. Seznam není vyčerpávající a zdaleka nepokrývá všechny — slouží jen jako ilustrace, že české AI mozky v top labech reálně jsou, a v desítkách případů jsou na seniorních pozicích. ^[3]

• Josef Urban — matematik a přední světový expert na automatické dokazování vět (automated theorem proving) a jeho kombinaci se strojovým učením; vedoucí systému MaLARea, který v roce 2018 vyhrál divizi large theory na světovém šampionátu CASC-J9. Po letech v USA a Nizozemsku se vrátil v 2015 do Prahy, založil na CIIRC ČVUT Automated Reasoning Group, později vedl celé AI oddělení. Získal ERC Consolidator (AI4REASON) a v 2025 i ERC Advanced Grant 2,5 mil. EUR. V lednu 2026 nastoupil na University of Gothenburg ve Švédsku, kam si přesouvá i svůj ERC Advanced Grant — grant je vázán na osobu řešitele. ^[7] Podle Hospodářských novin (březen 2026) odešli s Urbanem i tři zahraniční spolupracovníci a CIIRC tím ztratil podstatnou část své automated reasoning skupiny; vědecký ředitel CIIRC Vladimír Mařík to popsal slovy „odešel do Švédska a s ním i další tři lidi, samí odborníci ze zahraničí, je to velká škoda", HN celou událost zarámovaly jako „další ránu pro český výzkum" po Mikolovově odchodu. ^[6]
• Tomáš Mikolov — autor algoritmu Word2Vec (2013), který založil moderní éru reprezentačního učení v NLP. Po doktorátu na FIT VUT Brno pracoval v Microsoft Research, Google Brain (Word2Vec vznikl tam) a Facebook AI Research (Paříž). V roce 2020 se vrátil do Česka na CIIRC ČVUT, kde založil a vedl AI laboratoř. Na jaře 2025 z CIIRC odešel s otevřenou kritikou českého grantového systému („nemám jediný pořádný grant") a spoluzaložil pražský startup BottleCap AI (s Jaroslavem Beckem z Beat Saberu a Davidem Herelem; seed kolo 7,5 mil. USD, přes 150 mil. Kč, vedené fondem 20VC, zaměřené na efektivitu LLM). ^[8][10] Návrat z roku 2020 vydržel necelých pět let — Mikolov ale zůstal aspoň v Praze, ne v zahraničí. ^[3]
• Ondřej Bojar — vede skupinu strojového překladu na ÚFAL MFF UK, dlouholetý organizátor mezinárodní soutěže WMT (Workshop on Machine Translation). Patří k tomu menšímu táboru, který v Česku zůstal a vybudoval mezinárodně viditelnou vědeckou skupinu z domácí pozice.
• Milan Straka — autor UDPipe a celé řady NLP nástrojů pro málozdrojové jazyky; ÚFAL MFF UK. Také setrval v Česku.
• Karel Lenc — výzkumník v DeepMind (Londýn), absolvent ČVUT.
• Czech alumni v top firmách: podle veřejných profilů LinkedIn a publikačních záznamů jsou Češi a Slováci dnes přítomní na seniorních pozicích v OpenAI, Anthropic, Google DeepMind, Meta AI, Mistral, Microsoft Research, xAI, Stability AI, EleutherAI a v desítkách menších AI labů. Přesné číslo nikdo nezveřejňuje, ale řád stovek je realistický odhad.
• Mimoakademický odliv: zakladatelé startupů, kteří „inkorporovali" v Delaware nebo Londýně místo v Česku, právě proto, aby měli přístup k US/UK VC kapitálu a US talentovému trhu. Konkrétní jména typicky dnešní zakladatele YC kohort se daří identifikovat v Y Combinator databázi po klíčových slovech „Czech / Charles University / CTU".

Co Česku konkrétně chybí (a co naopak má)

Co chybí

• Rychlé pracovní vízum pro špičkové AI profily. Standardní modrá karta EU má zákonnou lhůtu typicky 90 dnů, ale v praxi se kvůli kapacitám zastupitelských úřadů a krokům před podáním protahuje na měsíce — pro top profily je to neakceptovatelně dlouho — typický kandidát má v ruce 3 nabídky a rozhoduje se v řádu týdnů. Francie od roku 2017 používá French Tech Visa jako zjednodušenou cestu k čtyřletému obnovitelnému Talent Passport; Singapur zavedl Tech.Pass v roce 2021 (povolení standardně na 2 roky s možností prodloužení o další 2 roky, příjmový práh aktuálně S$22 500 měsíčně nebo splnění alternativních kritérií); UK Global Talent Visa v roce 2020. Česko nemá samostatnou, mezinárodně komunikovanou AI/Global Talent Visa značku — má jen obecnější programy ekonomické migrace (Key and Scientific Personnel Programme s deklarovaným 30denním řízením, Digital Nomad Program), které ale špičkové AI profily nemíří přitahovat cíleně.
• Daňový režim pro vracející se vědce. Nizozemsko má 30 % ruling (za splnění podmínek může zaměstnavatel vyplácet až 30 % mzdy jako nezdaněnou náhradu po dobu nejvýše 5 let, s prahy a limity, které se průběžně mění), Itálie má samostatný režim pro výzkumníky a profesory — typicky 90 % příjmu osvobozeno na několik let. (Obecný režim pro pracovníky přicházející ze zahraničí pak od roku 2024 počítá spíš s 50 % osvobozením.) Česko nemá nic — návrat ze zahraničí znamená standardní české zdanění a odvody první den, bez zvláštní expat/researcher úlevy.
• Anglicky vedený PhD program s nadprůměrným stipendiem. Garantovaný doktorský studijní příjem pro nové doktorandy v ČR je od 2025/2026 cca 25 tis. Kč/měs. — na EPFL je základní nástupní plat doktorandského asistenta pro rok 2026 55 225 CHF hrubého ročně (cca 110 tis. Kč/měs.); ETH je v podobném pásmu. Rozdíl je tedy zhruba 4–5× — pro mladého výzkumníka stále zásadní. Při tomto rozdílu Česko nezaplatí ani vlastní absolventy bakaláře, aby u nás zůstali na doktorát, natož aby přitáhlo zahraniční.
• Veřejný AI compute v zajímavém měřítku. Superpočítač Karolina v IT4Innovations VŠB-TUO Ostrava (provoz od 2021, top500 cca 70. místo v době spuštění) a LUMI v Finsku přes EuroHPC dávají dohromady přístup ke GPU clusteru, ale kvóty pro AI projekty jsou skromné a procedura pro alokaci pomalá. Pro srovnání: jeden tréninkový běh modelu velikosti GPT-4 spotřebuje podle veřejných odhadů (Epoch AI, SemiAnalysis) řádově desítky milionů GPU-hodin (hodin práce jednoho špičkového grafického čipu, jako jsou Nvidia A100/H100) — kapacitu, kterou ani Karolina ani LUMI ve své AI kvótě nepokryjí.
• Kritická hmota startupového ekosystému. Dle různých databází (CzechInvest, Dealroom, Crunchbase) a podle definice „AI startup" mají Praha + Brno dohromady řádově desítky vážných AI startupů — Curych, Mnichov a Londýn jsou o jeden až dva řády dál (Londýn typicky stovky). Přesná čísla se liší podle metodiky, ale řádový rozdíl je konzistentní napříč zdroji. Talent migruje za hustotou, ne za jednotlivými firmami.
• Marketing zemí pro talenty. Estonsko má e-Residency a kampaň „Work in Estonia". Portugalsko má D7 / Digital Nomad visa a aktivní lákání. Česko nemá ekvivalent — typický český absolvent zahraniční univerzity, který by potenciálně chtěl pracovat v ČR, se musí prokousat informacemi, které nejsou v angličtině.

Co naopak má

• Kvalita života za polovinu ceny. Pronájem 2+kk v Praze 7: ~25–30 tis. Kč/měs. Stejný v Curychu: ~3 500 CHF/měs. (~80 tis. Kč). V San Francisku: ~$3 500/měs. (~80 tis. Kč). Pro vědce s rodinou znamená „dobrá střední třída v Praze" často kvalitnější život než „vyšší střední třída v Bay Area" — školy, bezpečnost, kultura.
• Geografie a EU/Schengen. Praha je 4 hodiny vlakem od Berlína, 5 hodin od Vídně, 1 hodinu letadlem od Londýna a Paříže. Pro vědce, který chce pravidelně létat na konference v Evropě, je to logisticky výhodnější než Bay Area.
• Akademická tradice. MFF UK (zejména ÚFAL) má 40+ let kontinuální tradice v matematické lingvistice a počítačovém zpracování přirozeného jazyka. Pražský závislostní korpus (PDT) z 90. let byl globální etalon. CIIRC ČVUT má silné jméno v robotice. Tato tradice je dlouhodobé aktivum, které jiné středoevropské země nemají.
• Bezpečnost a stabilita. Praha se v žebříčcích bezpečnosti (např. Numbeo) dlouhodobě řadí mezi bezpečné evropské metropole. Pro rodiny s dětmi to je vážná konkurenční výhoda proti SF/Londýnu.
• HPC infrastruktura. Karolina, IT4Innovations, MetaCentrum, přístup k EuroHPC (LUMI, Leonardo). Není to FAANG-level compute, ale pro akademický výzkum a menší startupy je to použitelná základna.
• Anglicky mluvící populace ve městech. Praha a Brno mají dostatek anglicky mluvící infrastruktury (lékaři, školy pro děti expatů, supermarkety), aby zahraniční vědec mohl fungovat bez češtiny. Není to bezbariérové, ale je to o řád lepší než třeba ve Varšavě nebo Bukurešti.

Jak to dělají jiní: čtyři modely lákání AI talentů

Pozorný čtenář si všimne, že náklady na tyto programy nejsou astronomické. Vízový program je primárně otázka administrativy a politické vůle, ne rozpočtu. Daňová úleva pro vracející se vědce stojí státní pokladnu zlomek toho, co stát do vzdělání těchto lidí investoval. Rozhodující nejsou peníze, ale rozhodnutí.

AI Factories EU a šance pro Česko

V roce 2024 Evropská komise zahájila program AI Factories — síť veřejně financovaných center s velkým GPU clusterem, určených pro evropské startupy a výzkum jako protiváha americké/čínské dominanci. První kolo (prosinec 2024) vybralo 7 lokalit: Barcelona, Bologna, Kajaani (Finsko), Lucembursko, Linköping (Švédsko), Stuttgart a Athény (Řecko). Druhé kolo (březen 2025) přidalo šest dalších: Rakousko, Bulharsko (Sofia), Francie, Německo, Polsko a Slovinsko (Lublaň). V říjnu 2025 EuroHPC oznámil výběr šesti dalších AI Factories — mezi nimi i Czech AI Factory (CZAI) vedenou VŠB-TUO/IT4Innovations, s konsorciem zahrnujícím VUT Brno, Univerzitu Karlovu, ČVUT, IOCB AV ČR a INDRC. Součástí má být nový AI superpočítač KarolAIna s plánovaným spuštěním v roce 2026 a služby pro firmy, veřejný sektor i výzkum. ^[4]

Protože Česko CZAI získalo, hlavní otázkou už není samotný výběr, ale rychlé zprovoznění KarolAIna, transparentní přístup pro startupy a výzkum, kapacita pro talenty z širšího regionu (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko) a návaznost na případnou účast v navazující výzvě AI Gigafactories — větším evropském projektu, kam Česko podalo záměr a jedná o společné česko-polské kandidatuře.

Konkrétní policy návrhy: co by se mohlo dělat

Následující seznam shrnuje opatření, která navrhovaly v různých formách Národní rozpočtová rada, NERV, Akademie věd, Česká konference rektorů a další odborné platformy v letech 2023–2026. Žádné z nich není v době tvorby tohoto průvodce plně realizováno. ^[5]

Co s tím může udělat občan

AI talent policy se může zdát jako vysoce technické téma pro úzkou skupinu expertů. Není to tak. Konkrétní páky pro občana:

• Hlasujte podle programů. Sledujte, které politické strany mají v programu konkrétní opatření pro talent policy v AI (talent visa, návratové granty, daňové úlevy pro expaty, financování PhD). Strany se obecnými frázemi o „podpoře inovací" tento problém neřeší.
• Pokud znáte někoho z české AI diaspory — zeptejte se ho/jí, co by ho/ji vrátilo zpět. Tyto rozhovory pak zveřejněte (LinkedIn, blog, podcast). Politici takové konkrétní příběhy potřebují slyšet.
• Pokud sami zvažujete kariéru v AI — uvažujte i o tom, co by vás v ČR udrželo nebo přivedlo zpět. Tichý odchod 500 lidí je řád výš škodlivější než hlasitý odchod 5 — protože tichý odchod není politicky viditelný.
• Sledujte AI Factory tendry EU, NPO výzvy pro AI, NAIS 2030 akční plány — komentujte je veřejně, když přijdou do mezirezortního připomínkového řízení.
• Bavte se s mladými lidmi — středoškoláky, vysokoškoláky. Když budou vědět, že AI kariéra v ČR je reálná (ne automaticky podprůměrně placená a profesně omezená), víc jich do oboru půjde a víc jich u nás zůstane.