Geopolitika: USA, Čína, čipy a Tchaj-wan · Umělá inteligence

Proč jsou čipy „nová ropa"

Trénink moderního AI modelu vyžaduje tisíce specializovaných GPU, na kterých se po měsíce provádějí biliony operací. NVIDIA H100 (vlajková GPU z 2023) dosahuje 989 TFLOPS (bilionů operací s pohyblivou desetinnou čárkou za sekundu) v režimu TF32 Tensor Core, resp. 1 979 TFLOPS v FP16/BF16 Tensor Core se sparsity — to je výpočetní síla, která ještě před 15 lety stála miliardy. Dnes ji koupíte v jednom čipu za 30 000 USD. ^[3]

Klíčový technologický pokrok je fotolitografie v extrémním ultrafialovém spektru (EUV) — výrobní technologie, která umožňuje na čipech rýt obrazce o velikosti jen několika nanometrů (3 nm v komerční produkci 2024, 2 nm v 2026). Jediným výrobcem EUV strojů na světě je nizozemská firma ASML Holding (v roce 2024 prodala 44 EUV systémů, jeden stojí řádově stovky milionů USD podle konfigurace). Bez EUV nelze vyrobit nejvyspělejší AI čipy — a to je páka, kterou drží USA a EU nad celým světem. ^[4]

TSMC a strategická hodnota Tchaj-wanu

TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) byla založena 1987 Morrisem Changem v Hsinchu na Tchaj-wanu. Dnes drží zhruba ~65 % globálních tržeb v zakázkové výrobě čipů (tzv. foundry segment — firmy vyrábějící čipy podle návrhů jiných společností; podíl za celý rok 2024, v roce 2025 dále roste směrem k 70 %) a vyrábí ~90 % nejvyspělejších (uzly 5 nm a méně; 2 nm přichází v letech 2025–2026). Mezi její klienty patří Apple (M-series, A-series čipy do iPhonů), NVIDIA (H100, B100), AMD (Ryzen, Instinct), Qualcomm (Snapdragon). Bez TSMC by se globální AI a smartphone průmysl prakticky zastavil. ^[5]^[10]

Tchaj-wan proto patří k nejstrategičtějším místům světové ekonomiky. To dělá vztahy mezi Tchaj-pejem (Republikou Čína) a Pekingem (Čínskou lidovou republikou) předmětem nejhlubších geopolitických obav. Si Ťin-pching opakovaně deklaroval, že „sjednocení Tchaj-wanu s pevninou je historickou nutností", a vojenská napětí v Tchaj-wanském průlivu od 2022 narůstají. USA mají vůči Tchaj-wanu „strategickou nejednoznačnost" (Taiwan Relations Act 1979) — nezavázaly se otevřeně k vojenské obraně, ale dodávají zbraně. V případě konfliktu by globální dopad přesáhl ekonomický šok COVID — odhady ztrát ekonomiky 2–5 bilionů USD.

TSMC se proto pod tlakem USA snaží diverzifikovat výrobu. V Arizoně rozvíjí komplex tří fabů: první spustil výrobu N4 ve 4. čtvrtletí 2024, druhý má cílit na N3 ve 2. polovině 2027, třetí na N2/A16 ke konci dekády. V Japonsku byla továrna v Kumamoto otevřena 2024, v Německu v Drážďanech zahájena stavba 2024. Cíl: snížit koncentraci rizika přes nové kapacity v USA, Japonsku a Evropě. Kapacita ale zůstává v Tchaj-wanu, kde je TSMC „součástí národa".

US exportní omezení proti Číně

V říjnu 2022 vydala Bidenova administrativa dosud nejpřísnější exportní kontroly v dějinách AI — podrobila vývoz NVIDIA A100, H100 a podobných čipů do Číny licenční povinnosti s presumpcí zamítnutí, omezila přístup Číny k EUV strojům ASML (přes nizozemský licenční režim koordinovaný s USA), a zakázala americkým inženýrům pracovat pro čínské polovodičové firmy. V říjnu 2023 omezení rozšířila i na NVIDIA H800/A800 (zeslabené verze pro Čínu) — protože Čína kupovala obrovské množství těchto čipů. ^[1]

Trumpova administrativa (od ledna 2025) omezení nejprve zachovala a rozšířila — v dubnu 2025 přechodně zakázala i NVIDIA H20 (zeslabený model určený pro Čínu) a uvalila sankce na desítky čínských AI subjektů. ^[2] V průběhu roku 2025 ale došlo k politickému obratu: v srpnu 2025 NVIDIA získala exportní licenci na H20 výměnou za 15 % z čínských tržeb odváděných státu, v prosinci 2025 BIS rozšířila licenční režim i na H200 a AMD MI325X; samostatně byla podle Section 232 Trade Expansion Act vyhlášena 25% cla na vybrané pokročilé výpočetní čipy (prezidentská proklamace 14. ledna 2026). Od 15. ledna 2026 BIS posuzuje žádosti o licence pro H200/MI325X case-by-case namísto dřívější presumpce zamítnutí — žadatel musí mj. prokázat, že vývoz neoslabí dodávky pro americké zákazníky a že čip prošel nezávislým bezpečnostním testem v USA. ^[7]

Čína obchází omezení několika způsoby: (a) přes třetí země (Singapur, Malajsie, Vietnam) — NVIDIA reportovala silný růst tržeb v Singapuru, pravděpodobně reexport; (b) pašováním — H100 čipy byly dokumentovány na čínském trhu i přes formální zákaz; (c) vlastním vývojem — Huawei Ascend 910B/910C, SMIC technologie 7 nm. Účinnost sankcí je sporná: zhruba patnáct měsíců po zpřísnění kontrol z října 2023 DeepSeek vydal model R1 s reasoning výkonem srovnatelným v některých benchmarcích s OpenAI o1 ^[8], což ukazuje, že omezení zpomalují, ale nezastavují.

CHIPS Act, EU Chips Act, suverenita

Iniciativa	Země	Rok	Rozpočet	Cíl
CHIPS and Science Act	USA	2022	52 mld. USD	Vrátit výrobu polovodičů do USA, financovat výzkum
EU Chips Act	EU	2023	43 mld. EUR	Zvednout EU podíl na světové výrobě z 9 % na 20 % do 2030
Chip 4 Alliance	USA + Tchaj-wan + Japonsko + JK	2022	—	Koordinace politik proti čínské technologii
Big Fund III	Čína	2024	47 mld. USD	Vlastní polovodičová suverenita
Make in India semiconductor mission	Indie	2021	10 mld. USD	Lákat investice (Foxconn, Vedanta)
Korean K-Chips Act	Jižní Korea	2023	13 mld. USD	Podpora Samsung, SK Hynix

Pro Evropu jsou strategické cíle EU Chips Act: do 2030 zvýšit podíl Evropy na globální výrobě polovodičů z dnešních ~9 % na 20 %, vybudovat několik nejvyspělejších továren (tzv. „fabů"; např. TSMC v Drážďanech, Infineon v Drážďanech; stavba továrny Intel v Magdeburku byla v roce 2024 v rámci úsporných opatření odložena). Cíl je ambiciózní a kritici upozorňují, že dotace nemohou kompenzovat absenci komplexního ekosystému (designové firmy, EDA tools, materiály), který v Evropě chybí.

Česko: STMicroelectronics, ON Semiconductor, výzkum

Česká republika má historicky silnou polovodičovou základnu v Rožnově pod Radhoštěm — bývalá Tesla, dnes ON Semiconductor (Onsemi). Firma zaměstnává v ČR ~1 500 lidí, vyrábí především výkonové polovodiče pro automobilový průmysl a průmyslové aplikace. STMicroelectronics má v Praze vývojové a aplikační centrum (řádově stovky lidí). FEKT VUT Brno a další česká akademická pracoviště spolupracují s evropským IPCEI (Important Projects of Common European Interest) na čipech. ^[6]

Dne 10. října 2024 vláda schválila Národní polovodičovou strategii s rozpočtem ~3 mld. Kč do 2030 — financování přes NPO a NPR. Klíčové cíle: rozšířit kapacity Onsemi v Rožnově, podpořit založení designových firem, posílit vzdělávání v polovodičovém inženýrství. Nejde o leading-edge výrobu (na ní ČR nestačí), ale o vyspělé sub-segmenty (výkonové, MEMS, optoelektronika), kde má ČR komparativní výhodu.

Konkrétně Onsemi v listopadu 2025 získala od Evropské komise schválení české státní podpory ve výši 450 mil. EUR (cca 12 mld. Kč) na výstavbu první evropské 8" výrobní linky karbid-křemíkových (SiC) výkonových polovodičů v Rožnově pod Radhoštěm — celková investice činí 1,64 mld. EUR (přibližně 40 mld. Kč), komerční provoz se očekává od roku 2027. Schéma je v souladu s EU Chips Act a SiC čipy z Rožnova mají primární uplatnění v elektromobilitě, obnovitelných zdrojích a napájení datových center pro AI. ^[9]

Globální podíl Tchaj-wanu na leading-edge čipech: ~90 %

Cena jednoho EUV litografického stroje (ASML): 150–200 mil. USD

NVIDIA tržní hodnota (2024): přes 3 biliony USD

Co když dojde k tchajwanské krizi?

Plán B znamená: (a) rezerva čipů (strategická zásoba — USA i Japonsko diskutují), (b) diverzifikace výroby (TSMC v Arizoně, Drážďanech, Kumamoto), (c) rychlejší vlastní výroba (Samsung, Intel s pomocí státních dotací), (d) politický tlak na deeskalaci (USA — Čína — Tchaj-wan dialog). Pro Česko a EU to znamená: pokračovat v Chips Act, investovat do designových talentů a diverzifikovat dodavatele.