Český AI ekosystém: výzkum, průmysl, politika

Akademická centra: CIIRC, MFF UK, AV ČR

CIIRC ČVUT (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky) byl založen v 2013 jako vysokoškolský ústav ČVUT v Praze. Sídlí v moderní budově v Dejvicích (otevřena 2017). Po reorganizaci vedení je ředitelem Ondřej Velek a vědeckým ředitelem Vladimír Mařík; mezi výzkumníky CIIRC v oblasti strojového učení patří např. Robert Babuška. Tým ~250 výzkumníků. Klíčové oblasti: robotika (DARPA Robotics Challenge, robotická chirurgie), autonomní vozidla (spolupráce s Valeo, Škoda), machine learning, AI for industry 4.0. Spoluvedoucí evropské sítě European Lab for Learning and Intelligent Systems (ELLIS) v Praze. ^[3]

MFF UK (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy) je historicky nejsilnější české pracoviště v matematické informatice a NLP. Klíčový ústav: ÚFAL (Ústav formální a aplikované lingvistiky) — ředitelkou je Barbora Vidová Hladká, zástupcem ředitelky Jan Hajič. Jde o světově uznávané pracoviště pro počítačovou lingvistiku, strojový překlad, korpusy (PDT — Pražský závislostní korpus). UFAL spolupracuje s Google, DeepMind, vede několik evropských projektů (CLARIN, ELG). Mezi absolventy ÚFAL patří Ondřej Bojar (vedoucí MT skupiny, WMT konference) a Milan Straka (autor UDPipe). Tomáš Mikolov (autor algoritmu Word2Vec) doktorát získal na FIT VUT v Brně a působil mj. ve Facebook AI Research i na CIIRC ČVUT. ^[8]

Ústav informatiky AV ČR (Praha 8, Libeň) — strojové učení, kybernetika, neuronové sítě. Ředitelem je Petr Cintula; mezi výrazné výzkumníky patří např. Roman Neruda. Ústav spolupracuje s ČVUT a UK na evropských projektech. Menší než CIIRC, ale historicky stabilní a kvalitní. ^[9]

Mimopražské pracoviště: FIT VUT Brno (Lukáš Sekanina, evoluční algoritmy), FEKT VUT Brno (počítačové vidění), FIIT STU Bratislava (slovenské, ale úzká spolupráce), FAV ZČU Plzeň (NLP, knowledge engineering), FEI VŠB-TUO Ostrava (big data, ML).

Startupy a komerční scéna

Marek Rosa a GoodAI: GoodAI je nejviditelnější český AGI hráč. Marek Rosa (zakladatel Keen Software House → GoodAI) založil v lednu 2014 GoodAI s osobní investicí 10 mil. USD; následně vyhlásil samostatný General AI Challenge s fondem 5 mil. USD. Firma kombinuje výzkum (publikační aktivita na NeurIPS, ICML) s game developmentem (Space Engineers). V roce 2024 Rosa také financoval Hyperion — startup zaměřený na AI for science. ^[5]

Productboard je dnes možná nejúspěšnější český B2B startup. Založen v Praze v 2014 (Hubert Palan, dříve viceprezident pro produkt ve společnosti GoodData), dnes má sídlo v San Francisku. Pomáhá produktovým manažerům prioritizovat vývoj nových funkcí produktu pomocí AI analýzy uživatelských zpětných vazeb. Valuace 1,7 mld. USD po Series D (2022) jej zařadila mezi „české jednorožce". Firma vyrostla na více než 500 zaměstnanců, v dubnu 2026 ale oznámila přechod na model „AI-only" a propuštění zhruba třetiny lidí. ^[6][11]

Rohlik Group (online supermarket) má interní AI tým ~50 lidí, který používá strojové učení (ML) pro předpovídání poptávky, optimalizaci rozvozových tras a nabízení náhradních produktů. Tomáš Čupr (zakladatel) Rohlik označil za „AI-first logistickou firmu". Status jednorožce si Rohlik drží od roku 2021 (Series C, valuace 1 mld. EUR); podle dokumentů k emisi dluhopisů z listopadu 2024 byla valuace přibližně 1,95 mld. USD.

Veřejné financování AI v ČR

Veřejná podpora AI v ČR teče několika kanály: ^[4][7]

• TA ČR (Technologická agentura ČR) — schválený rozpočet 6,3 mld. Kč pro 2024 (výdaje celkem 6,28 mld. Kč) ^[10]. AI projekty se objevují napříč programy: TREND (aplikovaný výzkum, AI v průmyslu), THETA (energie + AI), GAMA (proof-of-concept), EPSILON (zelená a digitální transformace); samostatný roční AI rozpočet z veřejných podkladů nevyplývá.
• GA ČR (Grantová agentura ČR) — rozpočet na rok 2025 4,8 mld. Kč. Financuje základní AI výzkum (MFF UK, CIIRC, AV ČR); konkrétní podíl pro AI z veřejných podkladů nevyplývá.
• NPO (Národní plán obnovy) — po aktualizaci v roce 2025 celkem 216,5 mld. Kč (208,4 mld. ve formě grantů + 8,1 mld. ve formě půjček; součástí nová kapitola REPowerEU). Digitální a výzkumné komponenty AI projekty podporují, ale konkrétní samostatnou AI částku z veřejných podkladů přesně neoddělíme.
• HORIZON Europe (EU rámcový program 2021–2027, celkem 95,5 mld. EUR). K srpnu 2024 měly české subjekty kumulativně nárokovaný čistý příspěvek EU 479 mil. EUR napříč 1 361 podpořenými účastmi (17. místo mezi 45 zeměmi); AI-specifický roční odhad z veřejných podkladů přesně neoddělíme.
• Operační programy (OP JAK, OP TAK 2021–2027) — modernizace univerzit, infrastruktura, AI nepřímo přes IT.
• Resortní programy — MŠMT (vzdělávání), MPO (průmysl 4.0), MZd (AI v medicíně), MO (obrana), MD (smart mobility).

Celkový odhad veřejné podpory AI v ČR: 3–5 mld. Kč/rok (přímé i nepřímé; rozprostřeno napříč programy). Pro srovnání: velcí evropští hráči vyčlenili na národní AI strategie řádově miliardy eur za víceletá období — Německo souhrnně zhruba 5 mld. EUR do roku 2025, Francie miliardy eur veřejných prostředků od roku 2018. ČR je proporcionálně srovnatelná s menšími EU zeměmi, ale v absolutních číslech výrazně za lídry.

Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 (NAIS 2030)

Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 (NAIS 2030) byla schválena vládou 24. července 2024 (usnesení č. 520) — jde o aktualizaci původní NAIS 2019. Strategie definuje priority a cíle do roku 2030 a opatření v sedmi propojených oblastech. Roční akční plány ji operacionalizují (Akční plán NAIS 2030 pro rok 2025 schválen v roce 2025, počítá s investicemi cca 19 mld. Kč do projektů). Garantem a hlavním koordinátorem je MPO (Ministerstvo průmyslu a obchodu) ve spolupráci s dalšími resorty (MPSV pro trh práce, MŠMT pro vzdělávání, MZd pro zdravotnictví). Níže jsou uvedeny vybrané oblasti strategie: ^[4]

1. Výzkum a vývoj — posílit česká excelentní pracoviště, podporovat účast v EU sítích, financovat klíčové projekty.
2. Sektorové aplikace — AI v průmyslu (smart factory), zdravotnictví, dopravě, zemědělství, veřejné správě.
3. Dovednosti a vzdělávání — AI literacy ve školách, rekvalifikační programy, zvýšení počtu absolventů STEM.
4. Etika a právní rámec — implementace AI Aktu, vznik etického kodexu, ochrana základních práv.
5. Mezinárodní spolupráce — aktivní účast v EU AI Office, OECD, UNESCO, AI Safety Summits.

Plán je strategicky správný, ale slabší v exekuci. Chybí: (a) konkrétní KPI (kolik AI startupů, kolik patentů, kolik absolventů AI), (b) dedikovaný rozpočet (financování rozprostřené mezi resorty bez koordinace), (c) viditelný leadership — kdo je „pan/paní AI" v ČR? V Estonsku tuto roli plní vládní zmocněnci pro data a digitalizaci (např. Ott Velsberg v roli Chief Data Officer), v ČR ji akademicky neoficiálně ztělesňuje Vladimír Mařík. Na státní úrovni byla funkce vládního zmocněnce pro AI zřízena teprve v květnu 2025 (gesce implementace AI Aktu zároveň přešla na MPO) — její viditelnost a koordinační síla se ovšem teprve budují.

Mezinárodní spolupráce a EU

ČR je aktivní v několika EU AI iniciativách: ELLIS Praha (European Lab for Learning and Intelligent Systems) — CIIRC + MFF UK; CLARIN (jazykové infrastruktury, ÚFAL koordinátor); EuroHPC — superpočítače pro AI tréning (ČR má účast přes IT4Innovations Ostrava — Karolina superpočítač).

V implementaci AI Aktu je v ČR od května 2025 hlavním gestorem MPO; dozor nad trhem a související role mají zejména ČTÚ (orgán dozoru nad trhem), ÚNMZ (oznamující orgán), ÚOOÚ, ČAS (regulatorní sandbox), ČNB a veřejný ochránce práv. V Radě EU ČR během svého předsednictví ve druhé polovině roku 2022 přispěla k dosažení obecného přístupu Rady EU k návrhu AI Aktu (6. prosince 2022); AI Akt byl formálně přijat v roce 2024. ČR je aktivní v OECD AI Policy Observatory, UNESCO AI Ethics a GPAI (Global Partnership on AI).

Co by ČR měla dělat

• Zvýšit veřejné financování AI alespoň na 5–10 mld. Kč/rok do 2030 (dnes 3–5).
• Vytvořit „českou AI iniciativu" s viditelným leadershipem a konkrétními KPI (jako francouzský IA-cluster).
• Investovat do AI compute pro vědu — IT4Innovations má Karolinu (při zařazení v roce 2021 #69 v TOP500), ale to je málo. Potřebujeme českou „GPU farmu" pro malé výzkumné týmy.
• Zlepšit příliv talentů — vízová politika pro zahraniční AI inženýry, programy návratu českých expertů z USA/UK.
• Podporovat AI vzdělávání — od základní školy AI literacy, na VŠ rozšířit kapacitu MFF UK / FIT VUT, vytvořit nové programy „AI for X" (medicína, právo, ekonomie).
• Zúčastnit se AI Safety debaty — zřídit malou českou pracovní skupinu pro bezpečnost AI (AI safety), financovat výzkum bezpečného sladění cílů AI s lidskými hodnotami (tzv. alignment), aktivně se účastnit globálních summitů.
• Klíčový bod: bez systematické politické pozornosti zůstane ČR „dobrý druholigista" — máme talenty, ale neumíme je systémově využít.

Veřejné financování AI v ČR (odhad 2024)

3–5 mld. Kč/rok

Souhrn TA ČR, GA ČR, NPO, HORIZON, resortní programy

Productboard valuace (po Series D 2022)

1,7 mld. USD

Crunchbase, TechCrunch

Rohlik Group valuace (listopad 2024)

~1,95 mld. USD

Reuters / U.S. News, podle dokumentů k emisi dluhopisů

Superpočítač Karolina (IT4Innovations Ostrava, 2021)

15,7 PFLOP/s peak; TOP500 #69

IT4Innovations, TOP500