Český AI ekosystém: výzkum, průmysl, politika

Hlavní centra výzkumu umělé inteligence v Česku

Český výzkum umělé inteligence stojí na několika pracovištích, která se během posledních dvaceti let prosadila na mezinárodní úrovni. Jsou to malé instituce: dohromady zaměstnávají stovky, nikoli tisíce lidí. V úzce zaměřených oborech, jako jsou počítačová lingvistika, počítačové vidění, automatické dokazování a robotika, přesto patří ke světové špičce.

CIIRC ČVUT (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky) je vysokoškolský ústav Českého vysokého učení technického v Praze. Vznikl v roce 2013 a od roku 2017 sídlí v moderní budově v pražských Dejvicích. ^[3]

Institut vede Ondřej Velek. Jeho zakladatel Vladimír Mařík nadále působí jako vědecký ředitel a patří k dlouholetým představitelům českého výzkumu aplikované umělé inteligence a robotiky. Robert Babuška vede výzkumnou skupinu strojového učení, která vyvíjí metody využitelné především v robotice.

Rozpočet CIIRC dosáhl v roce 2025 355 milionů korun. Granty tvořily 72 % jeho financování. Šlo o prostředky získané v soutěžích o národní a evropské výzkumné projekty. Tento podíl je pro pochopení fungování institutu důležitější než samotný počet zaměstnanců. Ukazuje totiž, do jaké míry je jeho provoz závislý na průběžném získávání nových projektů. V roce 2025 institut spravoval 33 národních a 36 evropských projektů. ^[71]

Na CIIRC působí také ELLIS Unit Czechia, české pracoviště evropské sítě špičkových laboratoří zaměřených na umělou inteligenci. Navazuje na původní ELLIS Unit Prague a propojuje výzkumníky z několika českých univerzit a institucí. Vede je Josef Šivic.

Josef Šivic získal prestižní grant Evropské výzkumné rady ERC Advanced na projekt FRONTIER. Jeho tým v něm vyvíjí nové metody strojového vnímání a učení pro roboty, kteří se pohybují a pracují v proměnlivém trojrozměrném prostředí. Projekt probíhá od ledna 2024 do prosince 2028 a získal podporu 2,5 milionu eur. V roce 2025 Šivic obdržel francouzský Řád akademických palem za přínos ke vzdělávání a vědecké spolupráci s Francií. Patří tak k úzkému okruhu českých vědců s výraznými zkušenostmi ze zahraničí, kteří se rozhodli pokračovat ve výzkumu v Česku. ^[8]

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK) patří dlouhodobě k nejsilnějším českým pracovištím v matematické informatice a počítačovém zpracování jazyka. Klíčovou roli v této oblasti hraje Ústav formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL). Ústav vede Barbora Vidová Hladká a jejím zástupcem je Jan Hajič. ^[4]

Z ÚFAL pochází Pražský závislostní korpus, který od 90. let výrazně ovlivňuje světový výzkum počítačového zpracování jazyka. Na ústavu působí také Ondřej Bojar, odborník na strojový překlad a dlouholetý spoluorganizátor mezinárodní konference WMT, zaměřené na porovnávání kvality překladových systémů. Milan Straka je autorem nástroje UDPipe. Ten automaticky rozděluje text na slova, určuje slovní druhy a základní tvary slov a rozpoznává vztahy mezi slovy ve větě. Jeho modely pokrývají desítky jazyků.

Jan Hajič zastává vedle funkce zástupce ředitelky ÚFAL také významnou roli v evropském výzkumu umělé inteligence. Koordinuje projekt {g:openeurollm|OpenEuroLLM}, v němž 20 předních evropských výzkumných institucí, firem a superpočítačových center vyvíjí otevřenou rodinu velkých jazykových modelů pro evropské jazyky. Univerzita Karlova je hlavním koordinátorem celého konsorcia, což české instituci dává u projektu tohoto rozsahu mimořádně důležité postavení.

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT působí dvě výrazná pracoviště českého výzkumu umělé inteligence. Prvním je Centrum umělé inteligence (AIC), které v roce 2001 založil Michal Pěchouček. Vedle akademické dráhy působil také jako technický ředitel antivirové společnosti Avast, později začleněné do společnosti Gen Digital, a spoluzaložil kyberbezpečnostní firmu Cognitive Security. Od února 2026 je rektorem ČVUT.

Druhým významným pracovištěm je skupina vizuálního rozpoznávání VRG, která se zabývá počítačovým viděním – metodami, díky nimž počítače rozpoznávají a vyhodnocují obsah obrázků a videa. Skupinu vede Jiří Matas, nejcitovanější český vědec v oboru počítačového vidění a jeden z nejcitovanějších vědců ČVUT. ^[10][11][72]

Ústav informatiky Akademie věd České republiky vede Petr Cintula. Pracoviště se zaměřuje mimo jiné na matematickou logiku, strojové učení, neuronové sítě a analýzu složitých dat. Mezi jeho výzkumníky patří Roman Neruda, který se dlouhodobě věnuje neuronovým sítím, evolučním metodám a dalším přístupům inspirovaným přírodními procesy. ^[9]

K nejvýraznějším mimopražským pracovištím umělé inteligence patří Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FIT VUT). Lukáš Sekanina zde od roku 2016 vede Ústav počítačových systémů i výzkumnou skupinu Evolvable Hardware. Zabývá se evolučními algoritmy a jejich využitím při automatickém návrhu a optimalizaci softwaru i hardwaru.

Na stejné fakultě působí skupina Speech@FIT, kterou vede Jan Černocký; k jejím vedoucím osobnostem patří také Lukáš Burget a Hynek Heřmanský. Tým se zaměřuje na rozpoznávání řeči, určování jazyka a rozpoznávání mluvčích – tedy ověřování nebo určování identity člověka podle jeho hlasu. Zabývá se také vyhledáváním klíčových slov v nahrávkách, dialogovými systémy a odhalováním hlasových podvrhů.

Skupina výrazně přispěla k rozšíření neuronových sítí v řečových technologiích a většinu svého výzkumného softwaru zveřejňuje jako otevřený zdrojový kód. Mezinárodní uznání získala zejména vývojem metod pro rozpoznávání mluvčích: v roce 2006 zvítězila v hodnocení amerického Národního institutu pro standardy a technologie NIST a později dosáhla předních výsledků i v dalších světových soutěžích.

Silné týmy působí na Západočeské univerzitě v Plzni. Tamní katedra kybernetiky se věnuje rozpoznávání a syntéze řeči, zpracování znakového jazyka, počítačovému vidění, robotice, dialogovým systémům i praktickému využití strojového učení. Její řečové technologie se uplatňují při automatickém titulkování, v hlasových asistentech, při vyhledávání v nahrávkách nebo při napodobování konkrétního hlasu.

V Ostravě se výzkum umělé inteligence soustřeďuje kolem VŠB – Technické univerzity Ostrava a jejího národního superpočítačového centra IT4Innovations. Centrum propojuje umělou inteligenci s analýzou rozsáhlých dat, vysoce výkonnými výpočty a kvantovými technologiemi. V roce 2025 zde byl uveden do provozu kvantový počítač VLQ.

IT4Innovations zároveň koordinuje projekt {g:czai|Czech AI Factory}, český uzel evropské sítě továren na umělou inteligenci. Projekt byl oficiálně zahájen 12. května 2026. Firmám, veřejným institucím a výzkumným týmům má zpřístupnit nový superpočítač pro výpočty spojené s umělou inteligencí, odborné služby i podporu při práci s daty a modely. ^[32]

Zvláštní postavení má skupina ACS (Alignment of Complex Systems) při Centru pro teoretická studia Univerzity Karlovy, kterou vede Jan Kulveit. Před jejím založením působil v oxfordském Future of Humanity Institute, kde se věnoval souladu cílů umělé inteligence s lidskými hodnotami a existenčním rizikům.

ACS zkoumá sladění cílů AI s lidskými hodnotami i širší systémová rizika spojená s tím, jak umělá inteligence mění ekonomiku, společnost a rozhodování. Její práce spadá do oboru bezpečnosti AI (anglicky AI safety), který se zabývá bezpečným vývojem a používáním umělé inteligence. Skupina se věnuje například riziku, že lidé budou postupně ztrácet vliv na fungování důležitých společenských systémů.

V českém akademickém prostředí patří ACS k několika málo pracovištím, která se dlouhodobým rizikům pokročilé umělé inteligence věnují soustavně a jako hlavnímu výzkumnému tématu. V evropském měřítku přitom zůstává malou skupinou. Rozsah tohoto výzkumu v Česku je tak výrazně menší než pozornost, kterou bezpečnost AI získává v mezinárodní debatě (kapitola o AGI a existenciálních rizicích). ^[12]

Česká AI věda v číslech

Každý přehled pracovišť je nutně výběrový a při sestavování seznamu „významných vědců“ se téměř vždy na někoho zapomene. Jisté měřítko nabízejí citace, tedy počet případů, kdy se na práci daného vědce odkazují jiné odborné publikace.

Následující tabulka uvádí vědce působící v Česku, kteří měli k červenci 2026 na Google Scholar více než 15 tisíc citací. Profily jsme hledali podle jmen a pracovišť. Výsledek jsme pak porovnali se žebříčky nejcitovanějších informatiků (Research.com, AD Scientific Index) i se světovým seznamem 2 % nejcitovanějších vědců, který sestavuje Stanfordova univerzita s vydavatelstvím Elsevier – aby v přehledu nikdo zjevný nechyběl. ^[60] Hranice 15 tisíc citací není náhodná. Pod ní je v datech výrazný předěl: nejbližší další čeští vědci v oboru se pohybují až kolem 11 tisíc citací. Spolehlivý žebříček kvality to ale není. Jednotlivé obory citují různě často a rychle a uvedená čísla zahrnují i citace sebe sama.

Rozdíly v počtu citací jsou přesto výmluvné. Ukazují, že citační špičce českého výzkumu umělé inteligence dominují tři oblasti – počítačové vidění, řečové technologie a jazykové modely. Na samotném vrcholu stojí Tomáš Mikolov, jehož nejvlivnější práce na metodách word2vec a fastText vznikla z velké části během působení v zahraničních výzkumných laboratořích. ^[42]

Druhým hmatatelným ukazatelem jsou nejprestižnější evropské vědecké granty (ERC) a vítězství v mezinárodních soutěžích. I v nich se opakují stejná pracoviště — a přibývá k nim generování jazyka a automatické dokazování. ^[43][45][46]

Má Česko vlastní jazykový model?

Odpověď zní: „Národní ne – ale Česko vede evropský.“ Univerzita Karlova od února 2025 koordinuje projekt OpenEuroLLM. Konsorcium sdružuje 20 institucí, včetně univerzit v Helsinkách, Oslu a Tübingenu, firem AMD Silo AI, Aleph Alpha a LightOn a tří superpočítačových center.

Projekt má rozpočet 37,4 milionu eur, z toho 20,6 milionu eur pochází z evropského programu Digital Europe. Jeho cílem je vytvořit rodinu plně otevřených jazykových modelů pro všechny jazyky Evropské unie včetně češtiny.

Projekt vede Jan Hajič a jako spoluvedoucí se na něm podílí Peter Sarlin z finské společnosti AMD Silo AI. Jde o největší výzkumný projekt, jaký kdy Česko v EU koordinovalo, a zároveň o první iniciativu programu Digital Europe, která získala evropskou pečeť STEP. ^[5]

Vedle evropského projektu existují také české jazykové modely CSTinyLlama-1.2B, CSMPT7B a Czech-GPT-2-XL, které vznikly na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Tamní výzkumníci vytvořili také rozsáhlý český textový korpus a BenCzechMark – první komplexní soubor testů pro hodnocení jazykových modelů v češtině, publikovaný v odborném časopise TACL.

Tyto otevřené výzkumné modely sice nemohou konkurovat systémům, jako jsou ChatGPT nebo Claude, ale pomáhají měřit, jak dobře zahraniční modely zvládají češtinu. ^[13]

Srovnání se sousedním Polskem je výmluvné. V únoru 2025 představilo PLLuM – rodinu 18 otevřených polských jazykových modelů, které vznikly na korpusu 140 miliard tokenů z polských zdrojů. Samotný projekt stál 14,5 milionu zlotých a Polsko navíc oznámilo investici jedné miliardy zlotých do rozvoje umělé inteligence. ^[14]

Česko podobný národní model nemá ani nepřipravuje. Nevytváří ani vlastní vládní jazykový model či chatbota. Digitální a informační agentura pouze spravuje katalog zhruba 40 projektů využívajících umělou inteligenci ve veřejné správě a mezi tři hlavní priority pro rok 2026 ji nezařadila.

Firmy: Co v Česku znamená „AI firma“?

Když se řekne „česká AI firma“, většinou nejde o laboratoř vyvíjející vlastní modely, ale o software, který chytře využívá modely jiných společností. Je to zcela legitimní podnikání, jen je dobré tyto dvě kategorie nezaměňovat.

U každé firmy přehled uvádí datum, ke kterému daná částka platí. Ocenění startupů se totiž rychle mění a údaj bez časového zařazení může být zavádějící. Firmy vybíráme podle jediného měřitelného kritéria – zveřejněné částky s uvedeným datem. Společnosti, které vyrostly bez velkého investičního kola, proto představujeme až za tabulkou v části „Firmy bez velkého investora“.

V tabulce se opakují dva pojmy z investičního světa. Valuace je hodnota, na které se firma a investor při konkrétní investici dohodli; není to částka, kterou firma vydělala, ani cena, za kterou by se dnes prodala. Seed (doslova „setba“) je první větší vklad do rozjezdu firmy a Series A, B, C a D jsou pak následující investiční kola, obvykle stále větší.

Mews je dnes nejvýše oceněnou českou firmou, která využívá umělou inteligenci. V roce 2012 ji založili Richard Valtr a Matt Welle. Formálně sídlí v Amsterdamu, vývojové centrum má ale v Praze. V lednu 2026 získala od švédského fondu EQT 300 milionů dolarů při ocenění 2,5 miliardy dolarů – dvojnásobném oproti roku 2024. ^[19]

Rohlik Group podnikatele Tomáše Čupra využívá strojové učení k předpovídání poptávky, plánování rozvozových tras a nabízení náhradních produktů. Čupr firmu označuje za „logistickou společnost, která staví umělou inteligenci na první místo“. Její ocenění bylo naposledy doloženo na ~1,85 miliardy eur (konec roku 2024) a tržby dosáhly 1,1 miliardy eur. Na burzu však firma zatím nevstoupila.

Čupr mezitím v prosinci 2025 založil samostatný startup Duvo.ai. Ten pomocí agentů umělé inteligence automatizuje rutinní kancelářskou práci v maloobchodě a v počátečním investičním kole vedeném fondem Index Ventures získal 15 milionů dolarů. ^[17][23]

Productboard Huberta Palana je učebnicovým příkladem toho, proč je nutné valuaci firmy vždy spojit s konkrétním datem. Společnost založená v roce 2014 dosáhla po investičním kole v roce 2022 valuace 1,7 miliardy dolarů a stala se „českým jednorožcem“, tedy soukromou technologickou firmou s hodnotou přes jednu miliardu dolarů. V dubnu 2026 však Productboard oznámil přechod na model postavený „jen na umělé inteligenci“ a propuštění více než 30 % zaměstnanců. Palan tento krok označil za nejtěžší den, jaký ve funkci ředitele zažil. Firma dál existuje a Palan ji nadále vede. Údaj o valuaci 1,7 miliardy dolarů je ale dnes čtyři roky starý a od té doby ho nikdo nepotvrdil. ^[15]

Productboard navíc není ojedinělý případ. Na model „AI-first“ se má do konce roku 2026 přeměnit také finanční skupina Direct Pavla Řeháka, která sdružuje pojišťovnu, síť autocenter a fintech služby s ročním obratem přes 11 miliard korun. Skupina oznámila, že propustí 360 z 1 200 zaměstnanců, tedy téměř třetinu. Nešlo o reakci na ztráty – samotná Direct pojišťovna vydělala v roce 2025 přes čtvrt miliardy korun –, ale o snahu zvýšit pomocí AI efektivitu o 40 až 50 procent. „Skončila doba experimentování,“ shrnul Řehák. ^[68]

Pražská společnost EquiLibre Technologies se skutečné výzkumné laboratoři zaměřené na umělou inteligenci blíží asi nejvíce. V roce 2021 ji založili ředitel Martin Schmid, technický ředitel Rudolf Kadlec a Matej Moravčík. Martin Schmid a Matej Moravčík ještě před nástupem do DeepMindu vytvořili na Univerzitě Karlově ve spolupráci s University of Alberta systém DeepStack, první umělou inteligenci, která porazila profesionální hráče pokeru v jeho nejrozšířenější, „neomezené“ variantě (no-limit texas hold'em).

Dnes EquiLibre Technologies učí modely obchodovat na finančních trzích. V investičním kole Series A, oznámeném 30. června 2026, firmu švédský fond Creandum ocenil na 500 milionů dolarů. Podle Creandumu šlo o vůbec největší jednorázovou investici, jakou kdy fond vložil do jediné firmy. Výši investice však firma nezveřejnila. Společnost má 25 zaměstnanců a chystá se vybudovat jeden z největších výpočetních clusterů pro umělou inteligenci ve střední Evropě. ^[16]

V odhalování finančních podvodů se prosadily dvě české firmy. Vedle pražské společnosti Resistant AI je to také brněnský ThreatMark, založený v roce 2015. Firma chrání internetové bankovnictví pomocí behaviorální analýzy, tedy sledování způsobu, jakým uživatel pracuje s aplikací. Díky tomu dokáže rozpoznat převzatý účet nebo podezřelé chování podvodníka. V lednu 2025 získal ThreatMark 23 milionů dolarů, celkový objem investic od založení firmy tím přesáhl 37 milionů dolarů. ^[39]

Firmy bez velkého investora

Tabulka výše má jednu slepou skvrnu: řadí firmy podle toho, kolik peněz do nich vložili investoři. Automaticky tak přehlíží společnosti, které vyrostly téměř bez cizího kapitálu. Právě mezi nimi přitom vznikly některé z nejpoužívanějších českých nástrojů založených na umělé inteligenci.

Naše výběry nejsou přímým měřítkem kvality a vynechání některé firmy neznamená negativní hodnocení. Jejich cílem je pouze připomenout, že „velikost“ firmy se v tomto oboru nedá posuzovat jen podle objemu peněz od investorů.

Pražská společnost MAMA AI vyvíjí vlastní technologie umělé inteligence. V roce 2021 ji založilo šest bývalých pracovníků pražské výzkumné laboratoře IBM Watson. Tým se dříve podílel na vývoji technologií Watson Assistant a Watson Speech. Firma s českým kapitálem vytváří hlasové a konverzační systémy, strojový překlad a podniková řešení založená na velkých jazykových modelech. Nestojí za ní žádný velký investor a svůj rozvoj financuje z vlastních příjmů. ^[40]

Učebnicovým příkladem je brněnský Plant.id od společnosti Kindwise, která dříve působila pod názvem FlowerChecker. Z jediné fotografie dokáže rozpoznat rostlinu, její chorobu, houbu i hmyz. Tuto technologii firma nabízí jako programové rozhraní, které využívá řada aplikací pro pěstitele a zahrádkáře po celém světě. Firmu začali v roce 2014 budovat tři tehdejší doktorandi, a to bez rizikového kapitálu. Původní spotřebitelská aplikace FlowerChecker fungovala deset let a v roce 2024 skončila, podnikání však pokračuje prostřednictvím placeného programového rozhraní API. V nezávislých srovnáních se přesnost rozpoznávání rostlin od Kindwise opakovaně řadí k nejlepším. ^[50]

Podobně nenápadných, ale úspěšných firem je více. Pražská Recombee vyvíjí doporučovací systémy, které uživatelům na webech nabízejí například „další článek“ nebo obsah označený jako „mohlo by se vám líbit“. Její řešení využívají velká média a internetové obchody po celém světě. Firma je zisková a dosud nehledala financování v žádném velkém investičním kole. Pražská společnost Born Digital vyvíjí konverzační systémy založené na umělé inteligenci a „digitální lidi“ pro zákaznickou obsluhu. V roce 2023 získala počáteční investici ve výši 2 milionů eur. Pražská společnost Neuron Soundware využívá umělou inteligenci k analýze zvuků strojů. Z jejich provozních projevů dokáže rozpoznat blížící se poruchu ještě předtím, než se naplno projeví. ^[51][52][53]

Několik firem, které bývají řazeny mezi české hvězdy umělé inteligence, už samostatně neexistuje. Patří mezi ně i pražský Rossum, založený v roce 2016, který vyvíjel systémy pro automatické čtení dokumentů. V roce 2021 získal 100 milionů dolarů v investičním kole Series A – tehdy největším kole tohoto typu ve střední Evropě. ^[59] V květnu 2026 firmu koupila americká společnost Coupa. ^[21] Společnost Manta, která vyvíjela nástroje pro mapování toku dat, se v říjnu 2023 stala součástí IBM. Firmu Vocalls, zaměřenou na využití umělé inteligence v zákaznických centrech, koupila americká společnost CallMiner.

Samostatně už nepůsobí ani GoodAI Marka Rosy, kdysi jedna z nejviditelnějších českých laboratoří zaměřených na výzkum obecné umělé inteligence. Organizace se sloučila s herním studiem Keen Software House a dnes se místo publikování na vědeckých konferencích věnuje vývoji hry Space Engineers 2 a autonomních rojů dronů v rámci projektu Prometheus. ^[22]

Méně viditelnou, ale prakticky velmi významnou součástí české scény umělé inteligence je medicína. Společnost Carebot získala evropskou certifikaci zdravotnického prostředku třídy IIa pro analýzu rentgenových snímků hrudníku a postupně ji rozšířila na sedm nástrojů – od odhalování zlomenin až po podporu mamografických vyšetření. Společnost Aireen získala dokonce vyšší certifikační třídu IIb, a to pro rozpoznávání diabetické retinopatie – poškození sítnice, které vzniká jako komplikace cukrovky – ze snímků oka. Nástroje obou firem se už používají v běžném provozu nemocnic. ^[33]

Ceny za umělou inteligenci: kdo v Česku oceňuje nejlepší projekty

Vědecké granty a ocenění jsme představili v tabulce výše. Vedle nich existují také ceny zaměřené na firmy a osobnosti celé české scény umělé inteligence. Ryze oborové ocenění, věnované výhradně umělé inteligenci, je v Česku zatím jen jedno: AI Awards.

AI Awards pořádá Česká národní platforma pro umělou inteligenci (CNAIP) společně s pražskou iniciativou prg.ai. Ocenění se uděluje každoročně. Poprvé bylo předáno v roce 2019 a zatím poslední ročník byl vyhlášen v prosinci 2025 pod záštitou prezidenta republiky. Nominovat kandidáty může kdokoli z veřejnosti. Vítěze následně vybírá odborná porota v šesti kategoriích: dlouhodobý přínos, přínos pro společnost, vzdělávání, výzkum a vývoj, veřejná správa a podnikání.

Mezi oceněnými jsou také osobnosti a firmy známé z této kapitoly. Cenu za dlouhodobý přínos získal v roce 2024 Tomáš Mikolov a v kategorii podnikání zvítězila v roce 2025 firma E2B. Už první ročník v roce 2019 ocenil jako „nápad roku“ také systém pro rozpoznávání rostlin od FlowerCheckeru, dnešního Plant.id. ^[54][55]

Řada dalších ocenění se nezaměřuje přímo na umělou inteligenci, přesto v nich pravidelně vítězí projekty, které ji využívají. V soutěži EY Podnikatel roku se technologickým podnikatelem roku 2024 stal Jan Čurn ze společnosti Apify, která dodává data pro trénování jazykových modelů. V kategorii začínajících podnikatelů zvítězil zdravotnický Carebot.

Nejstarší česká startupová soutěž Nápad roku ocenila v roce 2024 aplikaci Kardi Ai, která pomocí hrudního snímače EKG sleduje srdeční rytmus. Ve Startup Awards pořádaných médiem CzechCrunch se mladým startupem roku 2024 stala opět firma E2B. ^[56][57][58]

Ve vědě stojí za zmínku také Cena Neuron. V oboru informatiky ji získalo několik osobností, jejichž práce přímo souvisí s umělou inteligencí. Daniel Sýkora ji obdržel v roce 2017 za algoritmy pro počítačovou grafiku a přenos výtvarného stylu, Tomáš Mikolov v roce 2018 za modely pro počítačové zpracování jazyka a Zuzana Kúkelová v roce 2023 za výzkum geometrie počítačového vidění. ^[44][47]

Kdo českou umělou inteligenci financuje

Na otázku, kolik Česko vydává na umělou inteligenci, neexistuje jednoduchá odpověď. Už to samo o sobě ukazuje, jak obtížné je veřejné financování v této oblasti přehledně vyčíslit. Peníze jsou rozdělené mezi ministerstva, grantové agentury a evropské programy natolik, že ani stát nedokáže uvést jednu souhrnnou částku. Nejblíže k jejímu vyčíslení se dostala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD):

• Výzkum a vývoj celkem: Schválený rozpočet na rok 2026 počítá s výdaji 52,5 miliardy korun, což odpovídá 0,59 % hrubého domácího produktu. Celková částka je proti rozpočtu na rok 2025 vyšší o 0,9 miliardy korun, tento nárůst však zajišťují prostředky z rozpočtu Evropské unie.

  Výdaje z národních zdrojů naopak klesají: z 43,3 miliardy korun v roce 2025 na 42,9 miliardy korun v roce 2026. Schválená částka je také o 3,2 miliardy korun nižší než původní vládní návrh ze září 2025, který počítal s 55,7 miliardy korun. Umělá inteligence přitom tvoří jen jednu z mnoha podporovaných oblastí. ^[36][37]

• Na samotný výzkum umělé inteligence směřovalo podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v letech 2021 až 2023 47,6 až 51,6 milionu eur ročně, tedy 1,2 až 1,3 miliardy korun. Částka 753,7 milionu eur, 19 miliard korun, kterou OECD uvedla v říjnu 2025, se vztahuje ke všem běžícím projektům strategického plánu digitalizace Česka do roku 2030. Zahrnuje proto digitalizaci obecně, nikoli pouze umělou inteligenci. ^[25]

• Technologická agentura České republiky (TA ČR) a Grantová agentura České republiky (GA ČR) patří k hlavním poskytovatelům veřejné podpory výzkumu v Česku. TA ČR financuje aplikovaný výzkum napříč obory, včetně projektů využívajících umělou inteligenci. Jedním z jejích hlavních nástrojů je program SIGMA, který však není zaměřen výhradně na umělou inteligenci.

  Pro cílenou podporu umělé inteligence je důležitý program TWIST, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho název znamená Transfer, Výzkum, Vývoj a Inovace pro Strategické Technologie. Program běží od ledna 2025 a počítá s celkovou podporou ve výši 5 miliard korun. Zaměřuje se na umělou inteligenci, kvantové technologie, polovodiče a mikroelektroniku a na převádění výsledků výzkumu do podnikové praxe. Zájem firem ukazuje, že poptávka po podpoře výrazně převyšuje dostupné peníze.

  GA ČR podporuje základní výzkum napříč vědními obory. Úspěšnost standardních projektů však klesla kvůli rozpočtovým omezením na historicky nejnižších 14 %. Velmi významný podíl špičkových projektů tak nemá financování. ^[26]

• Národní plán obnovy – evropský nástroj, z něhož byla financována také část projektů souvisejících s umělou inteligencí – v roce 2026 končí. Poslední milníky a cíle musí Česko splnit do 31. srpna 2026. ^[28]

Také v dostupnosti soukromého kapitálu Česko za vyspělejšími evropskými startupovými trhy zaostává. Startupy s českými zakladateli získaly v roce 2025 13,49 miliardy korun v 79 investičních kolech, meziročně o téměř 8 % méně. Tři největší obchody tvořily 52 % celkového objemu; na zbylých 76 kol tak připadlo 6,5 miliardy korun.

K českým fondům zaměřeným na umělou inteligenci patří Look AI Ventures, který investuje hlavně do začínajících firem. Výrazně větší kapitál spravuje Credo Ventures: v březnu 2026 oznámil nový fond o objemu 88 milionů dolarů a patří také mezi investory společnosti EquiLibre Technologies. ^[76][77][78]

Stát: strategie, zmocněnec a chybějící zákon

Vláda schválila Národní strategii umělé inteligence ČR 2030 (NAIS 2030) v červenci 2024. Dokument aktualizuje původní strategii z roku 2019 a jeho hlavním koordinátorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Konkrétní opatření se každoročně rozpracovávají v akčních plánech, které jsou součástí širšího programu Digitální Česko. ^[1]

Na plnění strategie dohlíží Výbor pro umělou inteligenci, stálý poradní a koordinační orgán v gesci MPO. Výbor spadá pod Výbor pro digitální ekonomiku a společnost a spolupracuje s tematickými pracovními skupinami odpovídajícími klíčovým oblastem strategie, například výzkumu, vzdělávání, dopadům na trh práce, právním otázkám, bezpečnosti, průmyslu a veřejné správě.

Funkci vládního zmocněnce pro umělou inteligenci zřídila vláda v květnu 2025. Prvním zmocněncem se stal Jan Kavalírek, který byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu. V lednu 2026 ho ve funkci nahradil Lukáš Kačena, dosavadní ředitel pražské iniciativy prg.ai. ^[34] Jeho úkolem je koordinovat rozvoj a využívání umělé inteligence napříč ministerstvy, veřejnou správou, výzkumnými institucemi a soukromým sektorem. ^[30][38]

Kačena na rozdíl od svého předchůdce není náměstkem ministra. Zázemí má na Ministerstvu průmyslu a obchodu, které vede první místopředseda vlády a ministr Karel Havlíček. Kačenova působnost je však meziresortní a spadá do vládní koordinace. Vedení prg.ai po Kačenově odchodu převzala zakladatelka organizace Lenka Kučerová.

Vedle státních institucí působí také regionální a oborové platformy. Pražská iniciativa prg.ai propojuje výzkumné instituce, firmy a veřejnou správu a usiluje o rozvoj pražského prostředí pro umělou inteligenci. Obdobnou roli na jižní Moravě plní Brno.AI, otevřená platforma, která propojuje univerzity, firmy, veřejnou správu a další aktéry a podporuje praktické využívání umělé inteligence v regionu.

Od roku 2023 působí Česká asociace umělé inteligence. Tato podnikatelská platforma sdružuje 400 členů – od velkých společností po začínající firmy – a vede ji ředitel Lukáš Benzl. Asociace propojuje firmy, které umělou inteligenci zavádějí do praxe, pořádá vzdělávací akce a zapojuje se do veřejné debaty o její regulaci. ^[41]

Co v Česku naopak stále chybí, je vlastní zákon o umělé inteligenci. Evropský akt o umělé inteligenci (AI Act) sice platí ve všech členských státech přímo, sám ale neurčí, který český úřad bude na jeho dodržování dohlížet, kam mají lidé a firmy posílat stížnosti a kdo může udělit pokutu. To musí doplnit národní zákon.

Ministerstvo průmyslu a obchodu takový návrh připravilo v roce 2025 a zvolilo v něm záměrně střídmé řešení: povinnosti z AI Aktu do českého práva znovu neopisuje a doplňuje jen to nezbytné. Dohled nad trhem s umělou inteligencí by podle návrhu vykonával Český telekomunikační úřad. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví by posuzoval a hlásil Evropské komisi zkušebny, které smějí rizikové systémy ověřovat. Česká agentura pro standardizaci by pak zřídila chráněné testovací prostředí, takzvaný regulační sandbox, v němž si firmy mohou nový systém vyzkoušet pod dohledem úřadu. ^[29]

K červenci 2026 se ale návrh do Poslanecké sněmovny nedostal a nemá ani přidělený sněmovní tisk. Tlak na jeho rychlé přijetí mezitím polevil: novela evropských pravidel Digital Omnibus, kterou Rada Evropské unie schválila v červnu 2026, odsunula hlavní termíny AI Aktu pro vysoce rizikové systémy o více než rok, na prosinec 2027. Firmy i úřady tak zatím nemají jasnou odpověď na otázku, na koho se v Česku obrátit. ^[35]

Nejde jen o výpočetní výkon

Česko dlouho nemělo dostatečnou výpočetní infrastrukturu pro trénování velkých modelů umělé inteligence. Situace se však v poslední době zlepšuje. V říjnu 2025 se země zařadila mezi šest nových hostitelských států evropského programu AI Factories. V květnu 2026 pak v Ostravě zahájila provoz Czech AI Factory (CZAI). ^[32]

Rozpočet projektu dosahuje téměř 1 miliardy korun. Polovinu nákladů hradí evropský společný podnik EuroHPC a druhou polovinu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Součástí projektu je také nový superpočítač KarolAIna, který je navržený pro výpočty spojené s umělou inteligencí. ^[32]

Česko se také uchází o řádově větší AI Gigafactory. Vláda v červnu 2026 schválila zapojení do evropské soutěže a předběžně se zavázala vyčlenit 2,5 miliardy korun na roky 2028–2032. Jako pravděpodobný kandidát se v tisku uvádí datové centrum Prague Gateway DC společnosti České Radiokomunikace na pražské Zbraslavi. Lokalita zatím nebyla určena a schválené zapojení do soutěže neznamená, že AI Gigafactory v Česku skutečně vznikne. Výsledky se očekávají do konce roku 2026. V celé Evropské unii bude vybráno maximálně 7 konsorcií. ^[31]

Do české výpočetní infrastruktury vstupuje i soukromý kapitál pod hlavičkou evropské technologické suverenity. Francouzský stát převzal od skupiny Atos její tradiční superpočítačovou divizi Bull – a s ní i pražský tým vzniklý z české AI firmy DataSentics, kterou Atos koupil v roce 2021. Bull chce z Česka udělat jedno ze svých klíčových center: tým se má podle spoluzakladatele DataSentics Petra Bednaříka během tří let rozrůst na tisíc lidí a Foxconn v Pardubicích začíná pro Bull vyrábět servery Nvidia určené pro evropská datová centra. ^[69]

Tento pokrok je nepochybně pozitivní, české investice však zůstávají ve srovnání se světovou konkurencí velmi malé. Rozdíl je patrný už při pohledu na plány Evropské unie. Evropská komise chce prostřednictvím iniciativy InvestAI mobilizovat 200 miliard eur, z toho 20 miliard eur na vybudování prvních AI Gigafactories.

Ještě výraznější je odstup od Spojených států. Podle zprávy AI Index 2026, kterou vydala Stanfordova univerzita, dosáhly soukromé americké investice do umělé inteligence v roce 2025 celkem 285,9 miliardy dolarů. Celosvětově vložili soukromí investoři do umělé inteligence 344,7 miliardy dolarů. Samotné Spojené státy tedy stojí za více než čtyřmi pětinami této částky a na celý zbytek světa zbývá necelých 59 miliard dolarů. ^[2]

Čína sice za Spojenými státy v objemu soukromých investic zaostává, do výpočetní infrastruktury však vkládá mimořádně vysoké částky. Státní projekt „East Data, West Computing“ propojuje osm národních výpočetních uzlů a deset velkých datových center. Podle čínské Národní rozvojové a reformní komise měl každoročně přilákat investice ve výši přibližně 400 miliard jüanů, tedy zhruba 59 miliard dolarů. Jen do výpočetní infrastruktury tak Čína vkládá přibližně tolik, kolik činí soukromé investice do umělé inteligence v celém zbytku světa mimo Spojené státy.

Spravedlivější než srovnání s velmocemi je pohled na evropské země, které jsou podobně velké jako Česko, nebo dokonce výrazně menší. Členské státy a Evropská unie se zavázaly vložit do celoevropské sítě továren na umělou inteligenci a takzvaných antén, které zprostředkovávají přístup k jejich výpočetní kapacitě a službám, více než 2,6 miliardy eur. Česko patří mezi země s vlastní továrnou na umělou inteligenci. ^[61]

Kolik jednotlivé země investují do samotného superpočítače, je jen menší část celého příběhu. Rozhodující je, jak stát tuto infrastrukturu a prostředí kolem ní skutečně využívá – jak připravuje lidi na práci s umělou inteligencí, zda dokáže udržet špičkové vědce a jestli rozvoj celé oblasti řídí z jednoho místa.

Právě v těchto ohledech řada zemí podobné velikosti Česko předbíhá, aniž by nutně vydávala více peněz. Následující přehled ukazuje, v čem konkrétně.

Estonsko má zhruba tolik obyvatel jako Praha, přesto patří ve využívání umělé inteligence ve státní správě ke světové špičce. Už více než dvacet let buduje jednotný digitální stát, do kterého nové technologie průběžně zapojuje. Nyní jako první země na světě zavádí umělou inteligenci také do všech škol. ^[63]

Finsko zase vsadilo na to, aby umělé inteligenci alespoň v základních rysech rozuměla celá veřejnost, nejen odborníci.

Příklady dalších zemí ukazují, že rozhoduje především vytrvalost a soustředěná podpora. Nizozemsko plánuje během deseti let investovat do umělé inteligence téměř 200 milionů eur. Peníze nesměřují jen do techniky, ale také do vzdělávání, etiky, služeb pro firmy a především do lidí. Země má navíc samostatný nástroj, který má pomoci udržet a přilákat špičkové vědce.

Rakousko a Nizozemsko svěřují rozvoj umělé inteligence velkým programům, které mají zajištěné financování na pět až deset let dopředu a jednoho jasně určeného garanta. V Česku takový program chybí. Podpora se drobí do řady menších nástrojů, které nemají společný rozpočet ani společného hospodáře. Chybí i stabilní finanční prostředí, které by pomohlo udržet domácí špičkové odborníky.

Úspěšnější státy financují celé prostředí potřebné pro rozvoj umělé inteligence. Vedle vlastních výpočetních kapacit podporují také datová úložiště, dodávky energie, odborné týmy, služby pro firmy a dlouhodobý provoz. Zároveň dbají na to, aby se celý systém řídil podle jasně stanovených priorit.

České projekty představují důležitý základ a zpřístupní výpočetní výkon výzkumníkům, firmám i veřejné správě. Aby však Česko skutečně drželo krok, musí zajistit dlouhodobé financování a jasné řízení celého systému, nikoli jen pořizovat jednotlivá zařízení.