AI v armádě a vojenství · Umělá inteligence

Tři vlny vojenské AI

Vojenské použití AI lze dělit do tří vln s rostoucí mírou autonomie. (1) AI jako analytický asistent — automatizace zpravodajství (rozbor fotek, dekódování signálů, překlady), prediktivní logistika, kybernetická obrana. Tato vlna probíhá od 2010 a je dnes standardem všech moderních armád. (2) AI v ovládání zbraní s lidským dohledem (human-in-the-loop) — drony s AI navigací a rozpoznáváním cílů, ale s lidským povolením k útoku. Aktuální fáze, Ukrajina + Gaza jsou hlavní testbedy. (3) Plně autonomní zbraně (LAWS — Lethal Autonomous Weapons Systems) — systém samostatně rozhodne, koho zabít. Toto je zatím politicky tabu — žádná armáda oficiálně nepřiznává plně autonomní systémy, ale technologicky jsou možné. ^[4]

Válka na Ukrajině: první AI válka

Konflikt na Ukrajině od února 2022 patří mezi první rozsáhlé války, ve kterých AI a částečně autonomní systémy hrají viditelnou operační (nikoli jen analytickou) roli — zejména u dronů, analýzy dat a podpory rozhodování. Klíčové aplikace:

Bojové drony s počítačovým viděním: ukrajinské Saker Scout a SkyKnight2, ruský Lancet. Některé systémy umí rozpoznat typ cíle (např. vozidla T-72, BMP, S-300), zaměřit se na něj a navést se v závěrečné fázi letu i při elektronickém rušení; část z nich má i autonomní režim, kdy by při ztrátě spojení s operátorem mohly zaútočit samy. Označovat je za plně samostatně útočící je ale třeba opatrně — rozhodnutí o útoku zpravidla zůstává na člověku. Tím se stírá rozdíl mezi situací, kdy člověk útok výslovně schválí, a situací, kdy systém hlavně dohlíží a může ho zastavit.
Analýza satelitních snímků: analytické systémy dodávané firmou Palantir (Maven Smart System, navazující na stejnojmenný projekt Pentagonu) vyhodnocují komerční i alianční průzkumná data a pomáhají identifikovat pohyby ruské techniky, opevnění a logistická centra. Část těchto dat sdílí ukrajinská armáda přes systém Project Delta.
Zaměřování cílů (Kropyva, GIS Arta): software, který spojuje informace ze satelitů, dronů, radarů a pěšáků v jednom mapovém prostředí a spočítá palebné řešení pro dělostřelectvo — tedy kam a jak má dělostřelectvo střílet. U systémů jako GIS Arta klesla doba od zjištění cíle k zahájení palby z desítek minut na desítky sekund (uvádí se 30–90 sekund).
Generativní AI v propagandě: Obě strany používají AI pro výrobu deepfake videí, automatickou tvorbu komentářů na sociálních sítích, hyperlokální reklamu. Příklad: ruský deepfake Zelenského „vyzývající k odhození zbraní" (březen 2022, brzy odhalen).
Kybernetická obrana: Microsoft Threat Intelligence aktivně chrání ukrajinskou infrastrukturu před ruskými kybernetickými útoky pomocí AI detekce. Ukrajinská kybernetická obrana je dnes jednou z nejlepších na světě.

Lavender (IDF) a Gaza 2023–2024

V dubnu 2024 izraelský +972 Magazine spolu s Local Call zveřejnil rozsáhlou investigaci, která popsala Lavender — AI systém izraelské armády (IDF) používaný v Gaze pro identifikaci podezřelých osob spojených s Hamásem a Islámským džihádem. Klíčové reportované údaje: systém identifikoval cca 37 000 cílů v Gaze; v rané fázi konfliktu IDF schvaloval cíle navržené Lavenderem s přibližně 20 sekundami lidského přezkumu; IDF tolerovala „vedlejší ztráty" (tzv. collateral damage) v rozsahu 15–20 civilistů na jeden cíl nízké úrovně a 100+ na cíle vyšší úrovně. ^[2]

IDF reagovala prohlášením, že popis je „zkreslený" a že Lavender je „pomocný nástroj", nikoli rozhodovací systém. Mezinárodní reakce byla silná: OSN označila praxi za potenciálně nesouladnou s mezinárodním humanitárním právem; Amnesty International a Human Rights Watch publikovaly podrobné zprávy; HRW přitom tyto nástroje odlišuje od plně autonomních zbraňových systémů. ^[7] Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v lednu 2024 vyzval Izrael k preventivním opatřením proti riziku genocidy. ^[5]

OSN a debata o zákazu LAWS

Od roku 2014 probíhá v rámci Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW) v Ženevě debata o regulaci nebo zákazu plně autonomních zbraní (LAWS). Pozice se zjednodušeně rozdělily do tří táborů: ^[4]^[8]

Zastánci zákazu — kolem 30 států (Rakousko, Brazílie, Chile, Mexiko, Nový Zéland, Filipíny aj.), kampaň „Stop Killer Robots" (koalice NGO). Argument: plně autonomní zbraně jsou neslučitelné s mezinárodním humanitárním právem (princip rozlišování, proporcionality).
Zastánci regulace, ne zákazu — Německo, Francie, Nizozemsko, Norsko, Japonsko. Argument: zákaz není reálný (Čína, Rusko by se k němu nepřipojily), lepší jsou pravidla pro „smysluplný lidský dohled".
Odpor proti regulaci — USA, Rusko, UK, Izrael, Indie, Jižní Korea. Argument: AI v armádě je strategická priorita, regulace by oslabila jejich pozici.

Dne 22. prosince 2023 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci 78/241 vyzývající k dalšímu posouzení autonomních zbraňových systémů. Není to zákaz — je to politický signál, že problém je vážný. Reálný zákaz v dohledné době nevypadá pravděpodobný. Evropský parlament přijal v roce 2018 nezávaznou rezoluci volající po zákazu LAWS, ta se ale nepromítla do závazné unijní legislativy.

NATO a AI: strategie a praktické iniciativy

NATO přijalo v říjnu 2021 strategii pro umělou inteligenci, aktualizovanou v roce 2024. Klíčové principy: legalita, odpovědnost, vysvětlitelnost a dohledatelnost, spolehlivost, řiditelnost a omezování zkreslení (bias). Praktické iniciativy: NATO Innovation Fund (1 mld. EUR, 2022) podporuje deep-tech a AI startupy v členských zemích; DIANA (Defence Innovation Accelerator) urychluje vývoj duálních technologií. ^[6]

AI v jaderné doktríně: Diskutuje se, zda smí AI rozhodnout o použití jaderných zbraní. USA, Spojené království a Francie veřejně prohlásily, že rozhodnutí o použití jaderné zbraně zůstane vždy na člověku. Čína se k tomu poprvé veřejně přihlásila v listopadu 2024 (na summitu USA–Čína potvrdila, že o použití jaderných zbraní musí rozhodovat člověk, ne AI); Rusko se zatím jasně nevyjádřilo. Mezinárodní debata o AI-NC3 (anglicky Nuclear Command, Control, Communications — tedy velení, řízení a komunikace jaderných sil) je v začátcích.

Česká armáda: Koncepce AČR 2035 a praxe

Česká Koncepce výstavby Armády České republiky 2035 (schválená vládou 20. 12. 2023, navazuje na předchozí KVAČR 2030 z října 2019) pracuje s AI jako s jednou z nastupujících a přelomových technologií vedle práce s velkými daty, autonomních a bezosádkových systémů, kvantových technologií a robotiky. Konkrétní rozpočet na AI v rámci AČR není v dokumentu vyčíslen samostatně — je rozprostřen mezi modernizační projekty (radary, drony, velitelské systémy). ^[3]

Klíčové iniciativy: Univerzita obrany v Brně má Katedru vojenské robotiky, která řeší robotické a autonomní systémy a využití AI ve prospěch armády; resort obrany podepsal memorandum o spolupráci s ČVUT na přelomových technologiích. Státní podnik VOP CZ (Šenov u Nového Jičína) vyvíjí bezpilotní pozemní vozidla, například platformu TAROS. Na obranných technologiích (senzory, radary, robotika) se podílejí i další tuzemské firmy.

ČR je zapojena do sítě akcelerátorů a testovacích center NATO DIANA a spolupracuje s ukrajinskou armádou na testování dronů a AI systémů v reálných podmínkách. Veřejně dokumentované jsou české sbírky a dodávky dronů pro Ukrajinu (například iniciativy Dárek pro Putina nebo Skupina D), rušiček a optoelektronických senzorů. Otázka „má AČR plně autonomní zbraně?" je odpovídána diplomaticky — „ne, ale máme systémy s vysokou mírou automatizace s lidským dohledem".

Výdaje na obranu ČR 2025: 160,8 mld. Kč (~2 % HDP); z toho kapitola MO 154,4 mld. Kč

Vývoz vojenského materiálu z ČR 2024: ~91 mld. Kč (licence téměř 105,3 mld. Kč)

Co s tím pro občana

Vojenské AI je pro občana téma „třetí úrovně" — nemá přímý každodenní dopad jako AI Act nebo trh práce, ale dlouhodobě může ovlivnit charakter konfliktů, ve kterých se Česko ocitne. Důležité body: (a) Mezinárodní pravidla se píší teď — kdo se aktivně účastní debaty v OSN/CCW, ovlivní budoucí normy. (b) Civilní kontrola nad armádou je v ČR garantována ústavou; parlament musí mít přístup k informacím o AI projektech AČR. (c) Etika AI v armádě je legitimním předmětem veřejné debaty — neměla by být odsunuta jako „odborná" záležitost mimo dosah občana.