AI Act a regulace v EU, ČR a ve světě

Má smysl regulovat AI? Argumenty pro a proti

Než se podíváme na konkrétní paragrafy, je dobré porozumět sporu, který za regulací umělé inteligence (AI) stojí. Nejde o technický detail, ale o střet dvou pohledů na to, jak se má stát k nové technologii postavit. Podobný spor jsme už viděli u internetu, sociálních sítí i biotechnologií.

Argumenty pro regulaci. Zastánci pravidel vycházejí z principu předběžné opatrnosti, tedy z přístupu, podle něhož je u technologie s rizikem rozsáhlé škody lepší nastavit mantinely předem než škody napravovat až zpětně. Uvádějí čtyři hlavní důvody.

1. Ochrana práv a bezpečnosti. Umělá inteligence (AI) už dnes ovlivňuje rozhodování o úvěrech, náboru zaměstnanců nebo dávkách. Chybný nebo neprůhledný systém proto může poškodit tisíce lidí najednou.
2. Důvěra a rozšíření technologie. Lidé i firmy spíše nasadí AI, které mohou věřit. Jasná pravidla tak mohou zavádění AI paradoxně pomoci.
3. Rovné podmínky. Bez pravidel hrozí „závod ke dnu“, situace, ve které uspěje ten, kdo nejvíc šetří na bezpečnosti.
4. Právní jistota. Firmy vědí, co smějí, a nemusí čekat, jak dopadne první soudní spor.

Argumenty proti regulaci. Kritici nezpochybňují, že rizika existují. Tvrdí ale, že plošná pravidla mohou víc uškodit než pomoci. Uvádějí čtyři hlavní důvody.

1. Brzda inovací a konkurenceschopnosti. Náklady na dokumentaci a schvalování dopadají hlavně na malé firmy a startupy. Regulace oslabuje evropskou konkurenci a prohlubuje zaostávání za USA a Čínou.
2. Právo zaostává za technikou. Tento problém se označuje anglicky jako pacing problem: než pravidlo projde legislativou, technologie je už jinde a regulace míří na včerejší svět.
3. Riziko, že pravidla vyhovují největším. Tento jev se označuje jako regulatory capture – pravidla v praxi nahrávají firmám, které už mají na trhu silné postavení. Složité požadavky upevňují pozici dnešních gigantů, protože menší konkurenti je nedokážou splnit.
4. Nejasné hranice. Co přesně je „vysoké riziko“ nebo „obecný model“, se vymezuje obtížně. Mlhavá definice vytváří nejistotu.

Žádná strana nemá patent na pravdu. Spor se nevede o to, zda rizika existují, ale jak na ně reagovat citlivě, aniž by se zároveň omezil přínos umělé inteligence. Evropská unie se snaží o kompromis založený na míře rizika. Přísná pravidla platí jen tam, kde hrozí velká škoda, zatímco v ostatních případech zůstává větší volnost.

Proč EU regulovala dřív než ostatní

Evropská unie často nestanovuje zvláštní pravidla pro každou novou technologii a každý obor. Místo toho přijímá jeden společný zákon, který platí pro firmy a instituce napříč celou ekonomikou. Tento přístup se označuje jako horizontální regulace.

Evropská unie už podobným způsobem upravila i jiné části digitálního světa. Nařízení GDPR z roku 2018 stanovilo, jak mají firmy a instituce zacházet s osobními údaji. V roce 2022 pak Evropská unie přijala dva další předpisy. Akt o digitálních službách DSA (Digital Services Act) určuje pravidla pro fungování internetových platforem. Akt o digitálních trzích DMA (Digital Markets Act) se zaměřuje na největší digitální společnosti, které mají výrazný vliv na to, kdo se dostane k zákazníkům a na digitální trhy. Evropská unie je proto označuje jako „strážce brány“ (gatekeepers).

AI Act je také příkladem takzvaného „bruselského efektu“. Tím se označuje situace, kdy pravidla Evropské unie ovlivní fungování firem i v dalších částech světa. Velké společnosti totiž často považují za jednodušší zavést stejná pravidla pro všechny trhy než vytvářet dva odlišné produkty – jeden pro Evropskou unii a druhý pro zbytek světa. ^[7]

Evropská komise představila první návrh AI Aktu v dubnu 2021. V prosinci 2023 se na jeho konečné podobě dohodly Evropská komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament. Jednání byla složitá zejména kvůli dvěma tématům. Prvním byla pravidla pro obecné modely umělé inteligence, které lze využít k mnoha různým úlohám. Druhým bylo biometrické rozpoznávání v reálném čase, například automatické rozpoznávání lidí podle obličeje.

Francie, Německo a Itálie prosazovaly mírnější pravidla pro francouzskou společnost Mistral AI. Evropský parlament naopak požadoval úplný zákaz biometrického rozpoznávání v reálném čase, tedy například automatického rozpoznávání lidí podle obličeje. Členské státy chtěly zachovat výjimky pro policii a další orgány činné v trestním řízení. Výsledkem je kompromis. Biometrické rozpoznávání v reálném čase je obecně zakázané, ale v přesně vymezených případech je možné ho použít, například při pátrání po pohřešovaných dětech, předcházení teroristickému útoku nebo hledání osob podezřelých z konkrétních trestných činů. ^[1]

Pyramida rizika: jak AI Act dělí AI systémy

Pravidla se nezavádějí naráz. Zákazy nejrizikovějších praktik platí už od roku 2025, povinné označování obsahu od AI se rozbíhá v roce 2026 a nejpřísnější požadavky na vysoce rizikové systémy naběhnou postupně až do roku 2028.

Co je vlastně „zakázáno“

Článek 5 AI Aktu vyjmenovává deset nepřípustných praktik, které jsou v celé Evropské unii zakázané. Prvních osm platí od února 2025. Poslední dvě doplnila novela Digital Omnibus (Nařízení (EU) 2026/1744, vyhlášené v Úředním věstníku 24. července 2026) a začnou se uplatňovat od 2. prosince 2026. Za porušení může firma dostat pokutu až 35 milionů eur nebo 7 % svého celosvětového ročního obratu podle toho, která částka je vyšší. Jde o jednu z nejpřísnějších sankcí v digitální regulaci Evropské unie. V procentním vyjádření překračuje nejvyšší sazbu podle GDPR, která činí 4 %. ^{[1][8][14][16][30]}

1. Škodlivá manipulace a klamání – AI, která používá podprahové (působící mimo vědomí), manipulativní nebo klamavé techniky a podstatně naruší schopnost člověka svobodně se rozhodnout, takže udělá něco, co by jinak neudělal. Zakázané je to tehdy, když tím způsobí nebo pravděpodobně způsobí vážnou újmu. Nezáleží na tom, zda šlo o úmysl, nebo jen o výsledný účinek.
2. Zneužití zranitelnosti – AI, která zneužívá zranitelnost člověka nebo skupiny danou věkem, zdravotním postižením nebo tíživou sociální či ekonomickou situací, aby narušila jejich chování a způsobila jim (nebo pravděpodobně způsobila) vážnou újmu.
3. Sociální skórování – dlouhodobé hodnocení nebo třídění lidí podle jejich chování nebo osobních vlastností, pokud vede ke znevýhodnění v nesouvisející oblasti nebo k nepřiměřenému postihu. Zákaz platí pro stát i pro soukromé firmy. Připomíná to čínský systém sociálního kreditu.
4. Předpovídání trestné činnosti u jednotlivce – posuzování pravděpodobnosti, že konkrétní člověk spáchá trestný čin, pouze na základě profilování nebo jeho osobnostních rysů. AI ale smí podpořit člověka, který takové posouzení dělá na základě objektivních a ověřitelných skutečností přímo spojených s konkrétní trestnou činností.
5. Necílená tvorba databází tváří – vytváření nebo rozšiřování databází pro rozpoznávání tváří necíleným stahováním snímků obličejů z internetu nebo z kamerových záznamů. Tento postup je známý z případu Clearview AI.
6. Rozpoznávání emocí v práci a ve škole – odhadování emocí lidí z jejich biometrických údajů na pracovištích a ve školách, s úzkou výjimkou pro zdravotní nebo bezpečnostní důvody.
7. Biometrická kategorizace podle citlivých znaků – třídění lidí podle biometrických údajů s cílem odvodit jejich rasu, politické názory, členství v odborech, náboženské nebo filozofické přesvědčení, sexuální život nebo sexuální orientaci.
8. Biometrická identifikace v reálném čase pro vymáhání práva – rozpoznávání lidí na dálku z živého kamerového přenosu na veřejně přístupných místech, tedy nejen v ulicích, ale třeba i na nádražích, v obchodních centrech nebo v parcích.
9. Nekonsenzuální intimní obsah – AI, která vytváří nebo upravuje realistický obrazový, zvukový nebo podobný materiál zachycující intimní partie konkrétní osoby nebo její zapojení do sexuálně explicitního jednání, a to bez jejího svobodného, konkrétního, informovaného, jednoznačného a výslovného souhlasu. Patří sem například „svlékací“ aplikace. (Platí od 2. 12. 2026.)
10. Materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí – AI, která vytváří nebo upravuje materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí, včetně zcela nebo zčásti uměle vytvořeného obsahu. (Platí od 2. 12. 2026.)

U biometrické identifikace v reálném čase vymezuje AI Act výjimky nejpodrobněji. Policie smí rozpoznávání tváří v přímém přenosu použít jen ve třech případech:

• cílené hledání obětí únosu, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování a hledání pohřešovaných osob,
• odvrácení konkrétní, závažné a bezprostřední hrozby pro život nebo fyzickou bezpečnost lidí, včetně teroristického útoku,
• vypátrání nebo identifikace podezřelého u vyjmenovaných závažných trestných činů.

I v těchto případech je potřeba předchozí souhlas soudu a příslušná úprava v národním zákoně.

GPAI: pravidla pro „obecné“ modely typu GPT a Claude

Když se na konci roku 2022 začaly šířit nástroje generativní umělé inteligence, Evropská unie už rok připravovala pravidla pro používání AI. Původní návrh však s obecnými modely, které dokážou vytvářet text, obraz, video nebo zvuk, vůbec nepočítal. V průběhu roku 2023 proto Evropská unie návrh upravila a doplnila do něj zvláštní pravidla i pro tyto systémy. ^[20]

• Základní povinnosti pro všechny poskytovatele obecných modelů platí od srpna 2025. Poskytovatelé musí vypracovat podrobnou technickou dokumentaci. Její část je určena orgánům dohledu a část navazujícím firmám – tedy těm, které model zabudují do svých vlastních služeb a aplikací.

  Další povinností je zveřejnit dostatečně podrobné shrnutí trénovacích dat. Z něj má být patrné, které weby, datasety a knihy byly při trénování modelu použity. Poskytovatelé musí mít také politiku dodržování autorského práva EU a respektovat signály, kterými weby odmítají použití svého obsahu, například soubor robots.txt.

  Poskytovatelé mají zároveň navazujícím firmám předat informace, které potřebují, aby model uměly ve svém produktu použít bezpečně a správně.

• Modely se systémovým rizikem podléhají přísnějším pravidlům. Patří sem modely, jejichž trénování vyžadovalo více než 10²⁵ FLOPs. Jeden FLOP je jedna jednoduchá matematická operace, například sčítání nebo násobení. Hodnota 10²⁵ FLOPs vyjadřuje celkové množství výpočtů při trénování – jedničku s pětadvaceti nulami.

  Takovou hranici překročí jen největší modely. Jejich poskytovatelé musí důkladně testovat bezpečnost, hledat možnosti zneužití, hlásit závažné incidenty, chránit systémy před kybernetickými útoky a pravidelně hodnotit fungování modelu.

• Kodex pro obecné modely umělé inteligence (General-Purpose AI Code of Practice) byl zveřejněn 10. července 2025. Poskytovatelům dobrovolně nabízí návod, jak plnit požadavky AI Aktu na transparentnost, autorské právo a bezpečnost. Evropská komise a členské státy jej potvrdily jako vhodný nástroj, kterým mohou poskytovatelé při dodržování jeho pravidel prokazovat soulad s AI Aktem. ^[35]

  Ke kodexu se podle aktuálního seznamu Evropské komise přihlásily například společnosti Anthropic, Google, Microsoft, Mistral AI, OpenAI, Amazon, IBM, Aleph Alpha, Cohere, Black Forest Labs a ServiceNow. Společnost Meta kodex nepodepsala. Její ředitel pro globální veřejné záležitosti Joel Kaplan v červenci 2025 uvedl, že přináší „právní nejistoty“ a obsahuje opatření, která „jdou nad rámec AI Aktu“. Společnost xAI přijala pouze část věnovanou bezpečnosti nejpokročilejších modelů. Plnění požadavků na transparentnost a autorské právo proto musí prokazovat jiným dostatečným způsobem. ^[35][36]

Co dělá Česko: MPO, ČTÚ a akční plán

Český systém dohledu nad AI Aktem zatím není hotový. Návrh českého zákona o umělé inteligenci je stále ve vládní fázi příprav. Evropský AI Act přitom v Česku platí přímo; český zákon má jen určit, které úřady budou dohlížet, a doplnit pravidla kontrol, řízení a pokut. Rozdělení rolí popsané níže je navrhovaný model, který se ještě může změnit. ^[31]

Koordinaci už převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je gestorem zavádění AI Aktu i Národní strategie umělé inteligence. Vláda také zřídila funkci vládního zmocněnce pro umělou inteligenci. Nejprve jím byl od května 2025 Jan Kavalírek, tehdejší náměstek MPO; 12. ledna 2026 jej vystřídal Lukáš Kačena, do té doby ředitel prg.ai a předseda České národní AI platformy. Na rozdíl od svého předchůdce Kačena náměstkem MPO není a jako vládní zmocněnec spadá přímo pod premiéra. Jeho úkolem je propojovat rozvoj AI napříč vládou, úřady, výzkumem i firmami. ^[13][32][42]

Podle připravovaného zákona si má dohled nad AI Aktem rozdělit několik institucí: ^[3][12][33]

• ČTÚ (Český telekomunikační úřad) – obecný dozorový úřad pro všechny případy, které nespadají pod jiný, specializovaný úřad, a zároveň jednotné kontaktní místo pro veřejnost, firmy, české úřady i evropské instituce.
• ČNB (Česká národní banka) – dohled nad bankami, pojišťovnami a dalšími finančními firmami, pokud používají AI v činnostech, které ČNB reguluje.
• ÚOOÚ (Úřad pro ochranu osobních údajů) – vedle ochrany osobních údajů má dohlížet na nejcitlivější vysoce rizikové systémy: biometriku, policejní práci, migraci a ochranu hranic, azyl, soudnictví a demokratické procesy.
• ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) – takzvaný oznamující orgán. Sám AI systémy necertifikuje, ale schvaluje a Evropské komisi oznamuje nezávislé firmy, které ověřování provádějí, a pak na ně dohlíží.
• ÚNMZ a ČAS (Česká agentura pro standardizaci) – společně mají mít na starosti regulační sandbox, tedy chráněné a časově omezené prostředí, kde si firmy a instituce mohou nové AI systémy vyzkoušet a ověřit soulad s pravidly ještě před uvedením na trh. ÚNMZ ho zřizuje, ČAS provozuje. Účast v něm ale nezbavuje odpovědnosti.
• Veřejný ochránce práv – dozorovým úřadem podle AI Aktu není. Má jen vést a Evropské komisi oznamovat seznam českých orgánů, které chrání základní práva a mohou si v případě potřeby vyžádat dokumentaci k AI systémům.

U některých výrobků se dohled podle AI Aktu překrývá s jinou regulací. Typickým příkladem je umělá inteligence zabudovaná do zdravotnického prostředku: kromě AI Aktu se na ni vztahují i evropská pravidla pro zdravotnické prostředky (MDR a IVDR). SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) proto dál dohlíží na zdravotnické prostředky podle zdravotnické regulace, zatímco samotný dohled podle AI Aktu nad takovou AI má podle návrhu připadnout ČTÚ. ^[19][33]

Vedle regulace stát připravil i dlouhodobý plán rozvoje. V červenci 2024 vláda schválila aktualizovanou Národní strategii umělé inteligence ČR 2030 (NAIS), která navazuje na původní strategii z roku 2019 a určuje cíle české politiky v oblasti AI do roku 2030. ^[18][21]

Strategie pracuje se sedmi klíčovými oblastmi:

• umělá inteligence ve výzkumu, vývoji a inovacích,
• vzdělávání a expertiza v AI,
• dovednosti a dopady AI na trh práce,
• etické a právní aspekty,
• bezpečnost,
• využití AI v průmyslu a podnikání,
• využití AI ve veřejné správě a veřejných službách.

Strategie sama obsahuje hlavně dlouhodobé cíle. Do konkrétních kroků se převádí každoročními akčními plány. Akční plán pro rok 2026 schválila vláda v říjnu 2025 jako součást Implementačního plánu Digitálního Česka 2026; zahrnuje třeba podporu výzkumu a firemních inovací, vzdělávání a rekvalifikace nebo zavádění AI do veřejné správy. Akční plán pro rok 2027 zatím schválil jen vládní Výbor pro umělou inteligenci (v dubnu 2026), vláda ho teprve potvrdí. ^[4][34]

Financování strategie není v jednom fondu. Opírá se hlavně o rozpočty ministerstev a dalších státních institucí, Národní plán obnovy, přímo řízené programy EU – zejména Digitální Evropu a Horizont Evropa – a evropské strukturální fondy. Výzkum a inovace podporuje také Technologická agentura ČR.

USA, Čína, Británie a Jižní Korea – různé cesty

USA dlouho neměly federální zákon o umělé inteligenci. Prezident Joe Biden proto vydal exekutivní příkaz – rozhodnutí prezidenta, které nemusí schválit Kongres a nástupce ho může zrušit – kterým uložil připravit standardy pro bezpečnou a důvěryhodnou AI. Firmám vyvíjejícím velké modely umělé inteligence zároveň nařídil hlásit výsledky bezpečnostních testů americkému Národnímu institutu pro standardy a technologie (NIST).

Donald Trump tento příkaz v lednu 2025 zrušil v balíčku, kterým během prvního dne nového mandátu odvolal 67 Bidenových exekutivních příkazů. Vzápětí vydal vlastní příkaz s názvem „Removing Barriers to American Leadership in AI“ a v červenci 2025 na něj navázal dokumentem „America’s AI Action Plan“ . Plán se zaměřil hlavně na deregulaci a soutěž s Čínou. Vedle federální úrovně začaly vlastní pravidla přijímat i některé státy, například Colorado a Kalifornie. Federální deregulace se tak dostala do přímého střetu se státy Unie. ^{[5][10][15][17]}

Nejdál v regulaci umělé inteligence zašla Kalifornie. Guvernér Gavin Newsom tam v září 2025 podepsal zákon SB 53, který má zvýšit průhlednost vývoje nejpokročilejší umělé inteligence. Platí od ledna 2026 a vztahuje se jen na firmy vyvíjející nejvýkonnější modely. Firmy musí veřejně vysvětlit, jak omezují rizika svých systémů. Závažné bezpečnostní incidenty musí hlásit kalifornskému úřadu pro krizové řízení a nesmějí trestat zaměstnance, kteří na možné nebezpečí upozorní. Za porušení zákona hrozí pokuta až 1 milion dolarů. Newsom už o rok dříve vetoval přísnější návrh. Ten požadoval také povinný „vypínač“, kterým by bylo možné model zastavit, a kontroly nezávislou firmou. ^[27][28]

Federální vláda ve Washingtonu se snaží pravidla jednotlivých států pro umělou inteligenci omezit. Donald Trump v prosinci 2025 podepsal příkaz, podle kterého mají federální úřady tyto zákony napadat a část federálních peněz mohou dostat jen státy, které je nebudou vymáhat. První zásah se týkal Colorada: jeho zákon zažalovala firma xAI, ministerstvo spravedlnosti se v dubnu 2026 přidalo na její stranu a soud platnost pravidel dočasně pozastavil. Kalifornský zákon SB 53 však k červenci 2026 dál platí a žádná žaloba proti němu není známá. ^[17][29]

Čína má velmi přísnou regulaci umělé inteligence, ale staví ji na jiných základech než Evropská unie. Od roku 2022 platí povinnost registrace doporučovacích algoritmů, které uživatelům vybírají a řadí obsah ve vyhledávání nebo na sociálních sítích. Samostatná pravidla pro generativní AI, která vytváří texty, obrázky, zvuk nebo video, následovala v roce 2023.

Model musí dostat licenci a jeho výstupy musí být „v souladu se socialistickými hodnotami“. Od září 2025 jsou účinná pravidla pro označování AI generovaného syntetického obsahu. Počítají se zjevnými upozorněními pro uživatele i s metadaty, tedy technickými údaji vloženými přímo do souboru. Jejich rozsah a forma se liší podle typu služby a kontextu.

Čínský model regulace stojí na dvou cílech: státní kontrole obsahu a soutěži s USA. Nejde primárně o ochranu občana, ale o ochranu státu. ^[6][11]

Velká Británie zvolila „pro-inovační“ přístup k regulaci umělé inteligence bez jednoho velkého zákona. V roce 2023 místo něj vydala AI White Paper, tedy bílou knihu s návrhem vládního přístupu k regulaci AI. Dokument stojí na pěti principech: bezpečnosti, transparentnosti, férovosti, odpovědnosti a možnosti bránit se proti rozhodnutí. ^[37]

Vláda Rishiho Sunaka založila v listopadu 2023 první AI Safety Institute na světě, tedy institut zaměřený na bezpečnost pokročilých modelů AI. Zároveň hostila první AI Safety Summit v Bletchley Parku. Labouristická vláda Keira Starmera, která je u moci od července 2024, deklarovala záměr regulovat nejsilnější AI modely. ^[38][39]

Jižní Korea je po Evropské unii druhou velkou zemí, která přijala ucelený zákon o umělé inteligenci. Rámcový zákon o AI, zkráceně AI Basic Act, schválil korejský parlament v prosinci 2024 a účinnosti nabyl 22. ledna 2026. Stojí na dvou pilířích. Prvním je povinnost dát člověku najevo, že mluví s umělou inteligencí nebo že vidí obsah, který AI vytvořila. Druhým je přísnější režim pro takzvanou vysoce dopadovou AI, tedy systémy rozhodující například o přijetí do zaměstnání, o úvěru nebo o hodnocení žáků. ^[25][26]

Korejský zákon ale dobře ukazuje, jak různé věci může „mít zákon o AI“ znamenat. Nejvyšší pokuta je 30 milionů wonů, tedy zhruba 21 tisíc dolarů. Proti až 35 milionům eur podle evropského AI Aktu jde o úplně jiný kalibr. Korea navíc slíbila, že nejméně rok po nabytí účinnosti nebude pokuty ukládat vůbec, aby se firmy stihly připravit. Povinnosti tedy platí, ale vymáhání se rozjíždí pozvolna. ^[25][26]

Rámcová úmluva Rady Evropy: první závazná smlouva o AI

Vedle národních zákonů vznikla i první závazná mezinárodní smlouva o umělé inteligenci. Rámcovou úmluvu Rady Evropy o umělé inteligenci a lidských právech, demokracii a právním státu přijal Výbor ministrů Rady Evropy v květnu 2024 a k podpisu byla otevřena 5. září 2024 ve Vilniusu. ^[22][24]

Hned na úvod je dobré vyjasnit jeden častý omyl: Rada Evropy není orgánem Evropské unie. Je to samostatná mezinárodní organizace se 46 členskými státy, veřejnosti známá hlavně díky Evropskému soudu pro lidská práva. Její úmluvy proto mohou podepsat i země zcela mimo Evropu.

Od AI Aktu se úmluva liší především tím, na koho míří. AI Act ukládá povinnosti přímo firmám, které systémy umělé inteligence vyrábějí a nasazují. Úmluva naopak zavazuje státy, aby samy odpovídající pravidla přijaly. Na veřejný sektor dopadá povinně. U soukromého sektoru si stát může vybrat, zda na něj úmluvu použije přímo, nebo zvolí jinou cestu k témuž cíli – zbavit se toho závazku ale nemůže. ^[23]

Úmluvu podepsalo 21 smluvních stran – států a mezinárodních organizací –, mezi nimi Spojené státy, Spojené království, Japonsko, Kanada i Izrael, tedy i země, které samy žádný komplexní zákon o AI nemají. Podpis ale sám o sobě nestačí. Aby smlouva začala platit, musí ji ratifikovat pět stran, z toho nejméně tři členské státy Rady Evropy. Ratifikace Evropské unie se počítá mezi celkových pět stran, nikoli však mezi požadované tři členské státy Rady Evropy. K červenci 2026 úmluvu ratifikovala jediná strana, Evropská unie. Úmluva proto zatím v platnost nevstoupila. ^[22]

Česká republika ji zatím nepodepsala. Nepodepsala ji ostatně ani většina ostatních států Evropské unie. Spoléhají na to, že Unie úmluvu ratifikovala za ně v rozsahu svých pravomocí a že ji naplní právě prostřednictvím AI Aktu. ^[22]

Jak si AI Act vede v praxi: kritika a obavy

Evropský AI Act je nejambicióznějším regulačním projektem EU od unijního nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, a vyvolává podobné spory. Kritici z průmyslu tvrdí, že přísné povinnosti pro obecné modely umělé inteligence vyřadí evropské firmy ze soutěže s americkými a čínskými konkurenty, kteří mohou postupovat rychleji. Tuto výhradu vznesly ve dvou otevřených dopisech Evropské komisi – z července 2025 a z května 2026 – mimo jiné Airbus, Lufthansa, SAP, Siemens a francouzský Mistral. ^[40][41]

Kritici z občanské společnosti, například organizace EDRi, AlgorithmWatch a Privacy International, naopak namítají, že výjimky pro biometrickou identifikaci a vojenské použití představují mezery v pravidlech. Podle nich tyto výjimky oslabují ochranu občanů. ^[9]

Prováděcí detaily AI Aktu se teprve připravují. Evropská komise postupně vydává prováděcí předpisy a harmonizované technické normy, tedy společná technická pravidla, podle nichž se má nařízení v praxi uplatňovat. První spory před soudy lze čekat v letech 2027–2028, kdy začnou platit povinnosti pro vysoce rizikové systémy umělé inteligence.

Prvním politickým a právním testem bude, zda si Evropská unie dokáže vynutit pokutu u velké americké nebo čínské firmy, která umělou inteligenci vyvíjí mimo EU. Zkušenost s GDPR naznačuje, že to nebude jednoduché: Google i Meta dostaly miliardové pokuty, ale soudní řízení trvala léta.