Nelegální migrace, hranice a návraty

Co znamená „nelegální migrace"

Pod jedním pojmem se skrývají dvě velmi odlišné situace: nelegální překročení hranice (vstup mimo hraniční přechody, bez dokladů) a nelegální pobyt — člověk přicestoval legálně, ale zůstal po propadnutí víza či povolení (tzv. overstay). Podle analytické služby Evropského parlamentu tvoří většinu lidí bez oprávnění k pobytu v EU právě ti, kdo přicestovali legálně a „přetáhli" ^[9]. A pozor na jednotky: Frontex počítá detekce překročení hranice — jeden člověk zachycený třikrát na různých místech se počítá třikrát ^[6].

Česká čísla: hlavně propadlá víza

Roční bilance cizinecké policie ^[1][2]. V roce 2025 tvořil nelegální pobyt přes 96 % všech případů; mezi zjištěnými převažovali občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu (64 %) — tedy lidé, kterým skončilo oprávnění, ne noví příchozí ^[1]. Z pouhých 148 tranzitujících jich policie 76 zachytila na letišti ^[1]. Meziroční nárůst o 14,6 % jde téměř celý za nelegálním pobytem ^[1][3].

Rok 2022: tranzitní vlna a kontroly na slovenské hranici

Výjimkou v řadě byl rok 2022: přes Česko tehdy proudila tranzitní vlna po balkánské trase — zjištěno bylo 29 235 osob, z toho 21 852 tranzitujících, převážně Syřanů mířících do Německa ^[1][2]. Vláda proto od 29. září 2022 dočasně obnovila kontroly na hranici se Slovenskem; skončily v noci na 5. února 2023 ^[4][5]. Vlna opadla hlavně díky opatřením na srbsko-maďarské hranici a kontrolám na německé straně — od té doby je tranzit přes Česko okrajový jev ^[2].

Evropské hranice: detekce klesají

Na vnějších hranicích EU zaznamenal Frontex v roce 2023 zhruba 380 tisíc detekcí nelegálních překročení — nejvíc od roku 2016 ^[6]. Pak přišel obrat: v roce 2024 pokles na ~239 tisíc (−38 %) ^[7] a v roce 2025 na necelých 178 tisíc (−26 %) — méně než polovinu úrovně roku 2023 a nejméně od roku 2021 ^[8]. Nejaktivnější trasou zůstává centrální Středomoří; mezi zachycenými v roce 2025 převažovali občané Bangladéše, Egypta a Afghánistánu ^[8]. Že čísla klesají, ovšem neznamená, že tlak zmizel — trasy se přesouvají a situace se může rychle změnit.

Návraty a vyhoštění: slabé místo systému

Co se stane s člověkem, který v Česku pobývá neoprávněně? V roce 2024 úřady rozhodly o správním vyhoštění 4 325 cizinců a dalších 1 435 dostalo rozhodnutí o povinnosti opustit území; soudy uložily trest vyhoštění 1 038 osobám ^[10]. Realizací je ale výrazně méně: ze zařízení pro zajištění cizinců bylo vyhoštěno 424 osob správně a 167 na základě rozsudku; dobrovolně se s asistencí státu vrátilo 791 lidí ^[10]. Jednotlivé kategorie se nesčítají — každá měří jiný krok řízení.

Stejný problém řeší celá Evropa: EU reálně vrátí jen zhruba čtvrtinu lidí, kterým návrat nařídila — v roce 2025 to bylo 135 460 návratů na 491 950 rozhodnutí (27,5 %; o rok dřív asi 24 %). Eurostat upozorňuje, že rozhodnutí a návraty z téhož období nejsou přímo párovatelné ^[11]. Právě proto EU připravila nové návratové nařízení — společný evropský systém návratů včetně možnosti „návratových center" ve třetích zemích; Rada a Parlament dosáhly politické dohody 1. června 2026 a předpis čeká na formální přijetí ^[12][13].

Detence: zajištění cizinců

Česko provozuje tři zařízení pro zajištění cizinců: Balková, Vyšní Lhoty (pro muže) a Bělá-Jezová (ženy, rodiny, nezletilí bez doprovodu). V roce 2024 do nich bylo umístěno 846 cizinců (o 21 % méně než rok předtím), nejčastěji občané Moldavska, Vietnamu a Uzbekistánu; průměrná délka pobytu byla 49 dní ^[14]. Zajištění není trest — je to krajní opatření k realizaci vyhoštění, pod soudní kontrolou.

Převaděčství: byznys s lidskou tísní

Organizování a umožnění nedovoleného překročení hranice je trestný čin (§ 340 trestního zákoníku) — základní sazba je až 2 roky, za jednání ve skupině či za úplatu 6 měsíců až 5 let a při těžkých následcích 2 až 8 let ^[15]. Během tranzitní vlny 2022 policie odhalila 140 převaděčů; v roce 2024 už jen 11 ^[1][2]. Z vyšetřovaných kauz je zřejmé, že jde o výnosný byznys — v jedné z nich migranti platili za převoz z Maďarska do Německa až 2 000 eur ^[16].

Čísla vs. pocity

Nelegální migraci řadí Češi mezi největší hrozby: v průzkumu STEM z června 2025 ji mezi tři nejpravděpodobnější hrozby zařadilo 46 % lidí ^[17]. Reálná česká čísla téhož období: 148 tranzitujících za celý rok 2025 a nelegální pobyt na úrovni zhruba jedné setiny počtu legálně pobývajících cizinců ^[1]. Tenhle rozpor mezi vnímáním a daty není české specifikum — a právě jemu se věnuje kapitola Mýty o migraci.