Kapitola 7 — Duševní zdraví srozumitelně

Krize: když nejde čekat

Když je nejhůř, pomoc existuje hned — telefonní linky zdarma, krizová centra i pohotovost. Kam se obrátit v akutní krizi, co dělat při myšlenkách na sebevraždu a jak podržet druhého.

Co je psychická krize a kdy nečekat

Psychická krize je stav, kdy nápor situace přesáhne síly, které člověk právě má — po ztrátě, rozchodu, ataku nemoci nebo i „z ničeho nic". Nemusí jít o duševní nemoc; krizi může zažít každý. Odklad není na místě, když se objeví myšlenky na sebepoškození, silná beznaděj, panika, kterou nejde zastavit, nebo stavy, kdy člověk přestává vnímat realitu. Pro takové chvíle existuje síť pomoci, která funguje hned — bez objednání, bez žádanky a většinou zdarma.

Telefonní a online pomoc

Krizové linky jsou nejrychlejší cesta: vytočíte číslo a na druhé straně je vyškolený člověk, který pomůže situaci zklidnit a najít další krok. Volání je anonymní. Přehled hlavních linek [2][4]:

LinkaČísloPro kohoProvoz
Linka první psychické pomoci116 123dospělí v krizinonstop, zdarma
Linka bezpečí116 111děti a studující do 26 letnonstop, zdarma
Linka pro rodinu a školu116 000když jde o dítě (rodiče, učitelé i děti)nonstop, zdarma
Linka pomoci obětem116 006oběti kriminality a domácího násilínonstop, zdarma
Senior telefon800 157 157lidé 60+ a jejich blízcínonstop, zdarma
Modrá linka608 902 410kdokoli bez rozdílu věkunonstop, běžný tarif
Rodičovská linka606 021 021rodiče a dospělí jednající v zájmu dítětePo–Čt 9–21, Pá 9–17

Kdo raději píše, než volá, může využít chaty provozované týmiž organizacemi (chat Linky bezpečí, chat linky 116 123) nebo bezplatnou aplikaci Nepanikař s moduly rychlé pomoci při úzkosti, depresi či myšlenkách na sebepoškození [5]. Adresář dalších linek důvěry vede Ministerstvo vnitra a Česká asociace pracovníků linek důvěry (capld.cz) [4].

Krizová centra a pohotovost: osobní pomoc bez objednání

Když telefon nestačí, existují místa, kam lze v krizi přijít osobně, kdykoli a bez objednání. V Praze je to Centrum krizové intervence Psychiatrické nemocnice Bohnice (Ústavní 91, tel. 284 016 110) a Krizové centrum RIAPS (Chelčického 39, tel. 222 586 768), v Brně Krizové centrum FN Brno s nonstop Linkou naděje (547 212 333) [2]. Nabízejí rozhovor s odborníkem, případně krátký pobyt na krizovém lůžku; hradí je zdravotní pojištění (mimo pracovní dobu s pohotovostním poplatkem 90 Kč). Mimo tato města funguje centrální příjem psychiatrických nemocnic — také nepřetržitě — a v akutním ohrožení vždy záchranná služba 155. Číslo 112 slouží hlavně cizincům a situacím, kdy nelze volat národní čísla; přepojení znamená zdržení, proto je 155 rychlejší volba [1].

Když se objeví myšlenky na sebevraždu

Myšlenky na to „nebýt tu" nejsou vzácnost ani ostuda — jsou signál, že toho je moc a že je čas si říct o pomoc. Důležité je vědět, že krize je přechodný stav: s podporou odezní a naprostá většina lidí, kteří jí prošli, žije dál a je za pomoc vděčná. V Česku zemřelo sebevraždou v roce 2023 celkem 1 253 lidí, čtyři pětiny z nich muži [6]; dlouhodobý trend je přitom stabilní až mírně klesající — a odborníci připomínají, že velké části těchto úmrtí šlo předejít včasnou pomocí [6]. Co dělat, když na sebevraždu myslíte vy sami: odložte rozhodnutí a zavolejte — lince 116 123, blízkému člověku, nebo v ohrožení 155. Osvědčeným nástrojem je bezpečnostní plán: předem sepsané varovné signály, činnosti, které pomáhají, lidé a čísla, na které se obrátit, a úprava prostředí, aby po ruce nebylo nic, čím si ublížit. Šablonu připravil Národní ústav duševního zdraví na webu sebevrazdy.cz [7].

Jak podržet druhého člověka

Bojíte-li se o blízkého, největší chybou je mlčet. Doporučení odborníků na prevenci jsou jednoznačná [3][7]:

  • Ptejte se přímo a citlivě. Otázka „Myslíš někdy na to, že by sis ublížil/a?" riziko nezvyšuje — možnost o pocitech mluvit ho naopak snižuje [7].
  • Naslouchejte bez hodnocení. Nevymlouvejte pocity, nebagatelizujte („to bude dobré", „jiní jsou na tom hůř" nepomáhá), nevyvolávejte vinu.
  • Neslibujte mlčení. Bezpečí je víc než tajemství — řekněte, že pomoc vyhledáte společně.
  • Omezte dostupnost nebezpečných věcí — léků, ostrých předmětů, zbraní [7].
  • Doprovoďte k pomoci. Nabídněte, že zavoláte linku spolu nebo že dotyčného doprovodíte ke krizovému centru či lékaři. Při bezprostředním ohrožení volejte 155.
  • Myslete i na sebe. Podpora druhého v krizi je náročná — o oporu si řekněte i vy (linky fungují i pro blízké).

Po krizi: návaznost je klíčová

Zvládnutá akutní krize je začátek, ne konec. Aby se nevracela, potřebuje člověk návaznou péči — objednání k psychiatrovi či psychologovi (jak na to), případně psychoterapii (psychoterapie) nebo podporu centra duševního zdraví. Dobrá praxe je domluvit konkrétní další krok ještě v krizovém centru nebo hned po propuštění — a vzít s sebou blízkého, který pomůže termín pohlídat.

Zdroje

  1. Kdy a jak volat záchrannou službu (Zachrannasluzba.cz, 2024)
  2. Centrum krizové intervence — Psychiatrická nemocnice Bohnice (Psychiatrická nemocnice Bohnice, 2026)
  3. 14 bodů pomoci při riziku sebevraždy (Opatruj.se / Národní ústav duševního zdraví, 2021)
  4. Adresář pomoci — telefonní, informační a krizové linky a online pomoc v ČR (Ministerstvo vnitra ČR, 2025)
  5. Nepanikař — první psychická pomoc v mobilu (Nepanikař, z. ú., 2026)
  6. Hledání světla v temnotě — souhrnná zpráva o sebevražedném jednání a prevenci v ČR 2023/2024 (Národní ústav duševního zdraví, Pracovní skupina Výzkum a prevence sebevražd, 2025)
  7. Bezpečnostní plán (Národní ústav duševního zdraví, 2022)
Občanský kompas Načítáme…