Kapitola 1 — Důchody srozumitelně

Proč to řešit právě teď

Stárnutí populace, první fáze zavádění reformy z roku 2024 a nová vláda s oznámenými záměry, zatím však bez hotové legislativní podoby. Vysvětlujeme, co se v roce 2026 mění a proč se to týká každého – nejen dnešních důchodců.

Co se v letech 2025–2026 mění

Česká sněmovna schválila v roce 2024 důchodovou reformu, kterou prezident Petr Pavel podepsal 13. prosince 2024. Reforma vyšla ve Sbírce zákonů 18. 12. 2024 jako zákon č. 417/2024 Sb. a novelizuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. [4]

Reforma se nezavádí najednou. Část změn se uplatňuje od 1. 1. 2025, další postupně v letech 2026 a 2027. Skupina 71 opozičních poslanců napadla reformu u Ústavního soudu, ten však v nálezu Pl. ÚS 11/25 ze dne 25. června 2025 návrh na zrušení zamítl. Zvýšení důchodového věku i novou definici náročných prací uznal za souladné s ústavou. [10]

Pro rok 2026 jsou klíčové čtyři změny:

Zápočet za rok pojištění
1,495 % (2026) → 1,45 % (od 2035)
zákon 417/2024 Sb., postupně 2026–2035
Důchodový věk podle platného zákona
postupně až na 67 let
67 let u osob narozených po roce 1988; vláda v prog. prohlášení z 5. 1. 2026 slibuje zastropování na 65
Předčasný důchod (mírnější krácení)
poloviční krácení při 45 letech pojištění
zákon 417/2024 Sb., od 1. 1. 2026 (zpřísnění min. doby pojištění z 35 na 40 let proběhlo už zákonem 270/2023 Sb.)
Minimální měsíční důchod
cca 9 800 Kč
nově 20 % průměrné mzdy, platí od 2026

U pravidel pro takzvané náročné profese je důležité rozlišovat dvě různé cesty. Zaměstnanci zařazení do 4. rizikové kategorie a vybrané profese, například hasiči, záchranáři a horníci, mohou odejít dříve do důchodu z prvního pilíře, tedy ze státního důchodového pojištění, bez krácení. Podle počtu odpracovaných směn to může být až o 5 let dříve.

Pro pracovníky zařazené do 3. kategorie kvůli vibracím, zátěži chladem, zátěži teplem nebo dynamické fyzické zátěži velkých svalových skupin se zavádí jiná cesta. Zaměstnavatelé jim od roku 2026 musí povinně přispívat 4 % vyměřovacího základu do třetího pilíře, tedy do soukromého penzijního spoření se státní podporou. Cílem je, aby si tito pracovníci mohli na dřívější odchod našetřit. Pravidlo zavádí zákon č. 324/2025 Sb. [5]

Demografie mění možnosti, které má stát k dispozici

Nejsilnější dlouhodobý tlak na český důchodový systém neplyne z politického sporu, ale z demografie. Lidé v Česku žijí déle a rodí se méně dětí. Dopad je jednoduchý: ubývá pracujících, kteří odvody platí, a přibývá důchodců, kteří důchod pobírají.

Ukazatel20242040 (projekce)2060 (projekce)
Poměr lidí ve věku 65 a více let k osobám ve věku 15–64 let32 %40 %54 %
Podíl lidí ve věku 65 a více let na populaci21 %25 %31 %

Poznámka ke jmenovateli: tabulka používá širší věkové pásmo 15–64 let, které běžně používají Český statistický úřad (ČSÚ) a Eurostat. Stručná verze textu i unijní Ageing Report 2024 pracují s pásmem 20–64 let, kde jsou hodnoty o několik procentních bodů vyšší: 34,9 % v roce 2022 a vrchol kolem 55,8 % v roce 2059. Trend je v obou definicích shodný.

Kolik stát dnes na důchody vyplácí

V roce 2025 vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na dávkách důchodového pojištění přibližně 716 miliard Kč. Po započtení důchodů armády a bezpečnostních sborů činily celkové výdaje státu na důchody zhruba 739 miliard Kč. [1]

Pro představu: celý státní rozpočet na rok 2025 měl výdaje přibližně 2,37 bilionu Kč. Důchody tedy představovaly téměř třetinu státního rozpočtu, zhruba 31 %, a přibližně 8,7 % hrubého domácího produktu (HDP), tedy celkové hodnoty toho, co se v Česku za rok vyrobí a poskytne ve službách.

V evropském srovnání podle dat Eurostatu za rok 2022 je to méně než v jižních a středoevropských zemích. Itálie vynakládala na důchody 15,5 % HDP, Francie 14,7 % a Rakousko 14,2 %. Český trend je ale rostoucí.

Průměrný starobní důchod činil v lednu 2026 po valorizaci zhruba 21 839 Kč měsíčně, meziročně o 668 Kč více. [8] Minimální starobní důchod stoupl od 1. 1. 2026 z přibližně 5 430 Kč na přibližně 9 800 Kč měsíčně. Nově má odpovídat 20 % průměrné mzdy. [9]

Odvod na důchodové pojištění činí v roce 2026 celkem 28 % z hrubé mzdy: 21,5 % platí zaměstnavatel a 6,5 % zaměstnanec. Jde o nejvyšší jednotlivou odvodovou položku v Česku.

Politický kontext po volbách 2025

V říjnu 2025 vyhrálo volby hnutí ANO a sestavilo koalici s SPD a hnutím Motoristé sobě. Koalice má dohromady 108 mandátů z 200. Prezident Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 a zbylé členy vlády na jeho návrh 15. prosince 2025. Důvěru Poslanecké sněmovny získala vláda 15. 1. 2026 v poměru 108:91.

Programové prohlášení schválené 5. ledna 2026 obsahuje konkrétní důchodové závazky. Vláda v něm slibuje zastropování důchodového věku na 65 letech a návrat k valorizační formuli, tedy pravidlu pro zvyšování důchodů, která zohlední životní náklady důchodců a polovinu reálného růstu mezd. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) v prvních měsících roku 2026 oznámil přípravu novely zákona o důchodovém pojištění s těmito úpravami. Podle aktuální informace má první vlna novely, která se týká valorizace, motivace k práci ve stáří a věkových bonusů k důchodu při dožití 80, 85, 90, 95 a 100 let, nabýt účinnosti od ledna 2027. Samotné zastropování důchodového věku na 65 letech bylo odloženo do druhé vlny společně s úpravou penzí pro náročné profese. Konkrétní legislativní protinávrh k reformě č. 417/2024 Sb. ale k polovině roku 2026 vláda Poslanecké sněmovně stále nepředložila. [6]

Proč je to téma pro každého, ne jen pro současné důchodce

O důchodech se v Česku často mluví jako o problému dvou skupin: důchodců, kteří chtějí vyšší valorizaci, a politiků, kteří se o ni přetahují. Ve skutečnosti je téma širší. Důchody se týkají čtyř různých skupin a každé jinak.

  • Dnešní důchodci, zhruba 2,83 milionu osob, cítí každou změnu valorizace a minimálního důchodu okamžitě ve své měsíční výplatě.
  • Pracující ve věku 50 a více let už nemohou zásadně změnit své plány. Rozhodují se, zda odejít do řádného, nebo předčasného důchodu, a jak zvládnout poslední roky kariéry.
  • Pracující ve věku 30–50 let budou reformou z roku 2024 zasaženi naplno. Týká se jich nižší zápočet odpracovaných let, vyšší věk odchodu do důchodu i přísnější pravidla pro předčasné důchody. Pokud nic neudělají se třetím pilířem, tedy se soukromým penzijním spořením, mohou mít podle projekcí nižší náhradový poměr než dnešní důchodci. Náhradový poměr znamená poměr důchodu k předchozí mzdě.
  • Generace pod 30 let čelí nejsilnější nejistotě. Žádná vláda dnes nemůže závazně slíbit, jak budou důchody vypadat za 40 let. Tito lidé ale na důchodový systém odvádějí už od prvního zaměstnání.

Zdroje

  1. ČSSZ – statistiky výplat a počtů důchodců (2024)
  2. EU 2024 Ageing Report – Czechia country fiche (European Commission, DG ECFIN, 2024)
  3. ČSÚ – projekce obyvatelstva ČR (Český statistický úřad)
  4. Zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (reforma 2024) (2024)
  5. MPSV – Důchodová reforma: shrnutí hlavních změn (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
  6. Programové prohlášení vlády ANO + SPD + Motoristé sobě (5. 1. 2026) (2026)
  7. Národní rozpočtová rada – Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2025 (Národní rozpočtová rada, 2025)
  8. MPSV – Důchody se v lednu opět navýší, průměrná starobní penze dosáhne 21 839 Kč (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2025)
  9. ČSSZ – Důchodová reforma (přehled změn včetně minimálního důchodu 2026) (Česká správa sociálního zabezpečení, 2026)
  10. Ústavní soud – Zvýšení důchodového věku a změny ve vymezení rizikové práce obstály před Ústavním soudem (nález Pl. ÚS 11/25 ze dne 25. 6. 2025) (Ústavní soud ČR, 2025)