Proč to řešit právě teď

Co se v letech 2025–2026 mění

Poslanecká sněmovna schválila v roce 2024 důchodovou reformu, kterou prezident Petr Pavel podepsal 13. prosince 2024. Reforma byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 18. 12. 2024 jako zákon č. 417/2024 Sb. a novelizuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. ^[4]

Reforma se nezavádí najednou. Zákon má dělenou účinnost: vybraná ustanovení platí už od 19. 12. 2024, hlavní část od 1. 1. 2025 a další změny nabíhají postupně až do roku 2027. Skupina 71 opozičních poslanců napadla reformu u Ústavního soudu. Ten však v nálezu Pl. ÚS 11/25 ze dne 25. června 2025 návrh na zrušení zamítl a zvýšení důchodového věku i novou definici náročných prací uznal za souladné s ústavou. ^[10]

Pro rok 2026 jsou klíčové čtyři změny:

U pravidel pro takzvané náročné profese je důležité rozlišovat dvě různé cesty. První se týká zaměstnanců zařazených do 4. rizikové kategorie a vybraných profesí, konkrétně vymezených skupin hasičů, záchranářů a horníků. Tito lidé mohou odejít do důchodu až o 5 let dříve a bez krácení. Přesná délka závisí na počtu odpracovaných směn.

Druhá cesta se týká pracovníků zařazených do 3. kategorie kvůli vybraným rizikovým faktorům: vibracím, zátěži chladem, zátěži teplem nebo dynamické fyzické zátěži velkých svalových skupin. Zaměstnavatelé jim od roku 2026 musí povinně přispívat 4 % vyměřovacího základu, tedy částky rozhodné pro výpočet odvodů, do třetího pilíře. Třetí pilíř znamená soukromé penzijní spoření se státní podporou. Cílem je, aby si tito pracovníci mohli na dřívější odchod z práce našetřit. Pravidlo zavádí zákon č. 324/2025 Sb. ^[5]

Demografie mění možnosti, které má stát k dispozici

Nejsilnější dlouhodobý tlak na český důchodový systém nevychází z politického sporu, ale z demografie. Lidé v Česku žijí déle a rodí se méně dětí. Důsledek je jednoduchý: ubývá pracujících, kteří odvody platí, a přibývá důchodců, kteří důchod pobírají.

Poznámka ke jmenovateli: tabulka používá širší věkové pásmo 15–64 let, které běžně používají Český statistický úřad (ČSÚ) a Eurostat. ^[3] Stručná verze textu i unijní Ageing Report 2024 pracují s pásmem 20–64 let. ^[2] V tomto užším vymezení jsou hodnoty o několik procentních bodů vyšší: z 34,9 % v roce 2022 mají vystoupat na vrchol kolem 55,8 % v roce 2059. Trend je ale v obou definicích stejný.

Kolik stát dnes na důchody vyplácí

V roce 2025 vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na dávkách důchodového pojištění přibližně 716 miliard Kč. Po započtení důchodů armády a bezpečnostních sborů činily celkové výdaje státu na důchody zhruba 732 miliard Kč. ^[1]

Pro představu: celý státní rozpočet na rok 2025 měl výdaje přibližně 2,37 bilionu Kč. Důchody tedy představovaly téměř třetinu státního rozpočtu, zhruba 31 %, a přibližně 8,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

V evropském srovnání podle dat Eurostatu za rok 2022 vydává Česko na důchody méně než některé jižní a středoevropské země. Itálie vynakládala na důchody 15,5 % HDP, Francie 14,7 % a Rakousko 14,2 %. Český trend je ale rostoucí.

Průměrný starobní důchod činil v lednu 2026 po valorizaci 21 839 Kč měsíčně, meziročně o 668 Kč více. ^[8] Minimální starobní důchod stoupl od 1. 1. 2026 z 5 430 Kč na 9 800 Kč měsíčně. Nově má odpovídat 20 % průměrné mzdy. ^[9]

Odvod na důchodové pojištění činí v roce 2026 u běžného zaměstnance 28 % z hrubé mzdy. Zaměstnavatel platí 21,5 % a zaměstnanec 6,5 %. Jde o nejvyšší jednotlivou odvodovou položku v Česku.

Politický kontext po volbách 2025

V říjnu 2025 vyhrálo volby hnutí ANO a sestavilo koalici s SPD a hnutím Motoristé sobě. Koalice má dohromady 108 z 200 poslaneckých mandátů. Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 a zbylé členy vlády na jeho návrh 15. prosince 2025. Důvěru Poslanecké sněmovny získala vláda 15. 1. 2026 v poměru 108 : 91.

Programové prohlášení schválené 5. ledna 2026 obsahuje konkrétní důchodové závazky. Vláda v něm slibuje zastropování důchodového věku na 65 letech a návrat k valorizační formuli, tedy pravidlu pro zvyšování důchodů. Ta má zohlednit životní náklady důchodců a polovinu reálného růstu mezd.

Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) v prvních měsících roku 2026 oznámil přípravu novely zákona o důchodovém pojištění s těmito úpravami. Podle aktuálních informací má první vlna novely, zaměřená na valorizace, motivaci k práci ve stáří a věkové bonusy k důchodu při dožití 80, 85, 90, 95 a 100 let, nabýt účinnosti od ledna 2027. Samotné zastropování důchodového věku na 65 letech bylo odloženo do druhé vlny společně s úpravou penzí pro náročné profese. Konkrétní legislativní návrh, který by měnil reformu č. 417/2024 Sb. v těchto klíčových bodech, ale vláda k polovině roku 2026 Poslanecké sněmovně stále nepředložila. ^[6]

Proč je to téma pro každého, ne jen pro současné důchodce

O důchodech se v Česku často mluví jako o sporu důchodců, kteří chtějí vyšší valorizaci a politiků, kteří se o její podobu přetahují. Ve skutečnosti je téma mnohem širší. Důchody se týkají nejméně čtyř skupin – a každé jinak.

Dnešní důchodci, zhruba 2,83 milionu osob, pocítí každou změnu valorizace a minimálního důchodu okamžitě ve své měsíční výplatě.

Pracující ve věku 50 a více let už většinou nemohou zásadně změnit své plány. Rozhodují se, zda odejít do řádného, nebo předčasného důchodu, a jak zvládnout poslední roky pracovní kariéry.

Pracujících ve věku 30–50 let se reforma z roku 2024 dotkne naplno. Týká se jich nižší zápočet odpracovaných let, vyšší věk odchodu do důchodu i přísnější pravidla pro předčasné důchody. Pokud se nebudou spoléhat jen na státní systém a začnou pracovat i se třetím pilířem, tedy soukromým penzijním spořením se státní podporou, mohou část dopadu zmírnit. Podle projekcí by jinak mohli mít nižší poměr důchodu k předchozí mzdě než dnešní důchodci.

Generace pod 30 let čelí největší nejistotě. Žádná vláda dnes nemůže závazně slíbit, jak budou důchody vypadat za 40 let. Tito lidé ale na důchodový systém odvádějí už od prvního zaměstnání.