Kapitola 3 — Důchody srozumitelně

OSVČ a důchody

OSVČ platí odvody jinak než zaměstnanec – mnohdy jen zákonné minimum. V důchodu se to ale projeví: i po 40 letech podnikání dostanou často jen lehce nad minimální důchod. Jak funguje hlavní vs. vedlejší činnost a co s tím mohou OSVČ dělat.

OSVČ: jiný odvodový režim, jiný důchod

V Česku podniká jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) přibližně milion lidí – živnostníků, příslušníků svobodných povolání, malých zemědělců, umělců atd. Na rozdíl od zaměstnanců si platí sociální pojištění sami a na jinak počítaném základě. [1][2]

Hlavní vs. vedlejší činnost

  • Hlavní činnost – OSVČ, pro kterou je podnikání hlavním zdrojem příjmů. Musí platit pojistné na sociální zabezpečení z vyměřovacího základu nejméně 40 % průměrné mzdy (k lednu 2026 to je 19 587 Kč měsíčně jako vyměřovací minimum) – odpovídá minimální měsíční záloze 5 720 Kč (sazba 29,2 %: z toho 28 % připadá na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Procento postupně rostlo konsolidačním balíčkem z 25 % (do 2023) přes 30 % (2024) a 35 % (2025) na cílových 40 % v roce 2026. Návrh na zastavení tohoto náběhu (sněmovní tisk 11, předkladatelé Schillerová, Babiš, Okamura a další) prošel Sněmovnou ve 3. čtení 25. 3. 2026; Senát ho 6. 5. 2026 nejtěsnější většinou zamítl, Sněmovna však senátní veto přehlasovala a novela byla vyhlášena jako zákon č. 90/2026 Sb. Ten s účinností od 1. 7. 2026 vrací minimum zpět na 35 % průměrné mzdy: minimální vyměřovací základ klesá z 19 587 Kč na 17 139 Kč a minimální záloha z 5 720 Kč na 5 005 Kč. Přeplatek za leden–červen 2026 se OSVČ vrátí na žádost, nebo se započítá do pojistného za rok 2026. [1][4][6]
  • Vedlejší činnost – OSVČ, která má zároveň zaměstnanecký poměr, je v důchodu, na rodičovské apod. Nemusí platit vůbec, pokud její zisk nepřekročí tzv. „rozhodnou částku“ (v roce 2026 přesně 117 521 Kč ročně, tj. 2,4násobek měsíční průměrné mzdy). Po jejím překročení vzniká povinná účast na důchodovém pojištění, vedlejší činnost ale má vlastní nižší minimum než hlavní (v roce 2026 min. vyměřovací základ 5 387 Kč a min. měsíční záloha 1 574 Kč). [4]

Proč OSVČ dostávají často nízký důchod

Mnoho OSVČ si platí minimum – v roce 2026 tedy 40 % průměrné mzdy, od 1. 7. 2026 ale 35 % (v dřívějších letech ještě méně: do 2023 jen 25 %), i když reálně vydělávají podstatně víc. Z krátkodobého hlediska to šetří peníze (nižší odvod = vyšší čistý měsíční příjem), ale v důchodu se to promítne do výpočtového základu. Je třeba odlišit dvě situace: (a) dnes odcházející OSVČ, které platily většinu aktivní kariéry historické minimum 25 % průměrné mzdy, pobírají po 40 letech orientačně 9 800–11 000 Kč měsíčně – tedy jen lehce nad minimálním starobním důchodem (od 1. 1. 2026 činí absolutní podlaha 9 800 Kč, dvojnásobek 10% průměrné mzdy) [5]. (b) budoucí generace OSVČ: jejich minimum závisí na politickém vývoji – konsolidační balíček ho zvyšoval ke 40 %, zákon č. 90/2026 Sb. ho ale od 1. 7. 2026 vrací na 35 % průměrné mzdy. I při placení tohoto minima po celou kariéru by modelový výpočet dle redukčních hranic 2026 (1. redukční hranice 21 546 Kč se započítává z 99 %) dával po 40 letech orientačně 15–17 tis. Kč měsíčně v dnešních cenách – stále ale výrazně pod úrovní odpovídající reálným výdělkům. [1][5] Na systémový rozměr tohoto problému dlouhodobě upozorňují ekonomové a sociologové, mj. PAQ Research (Daniel Prokop) a institut IDEA při CERGE-EI: statisíce OSVČ s minimálními důchody mohou v budoucnu zvýšit tlak na státní rozpočet skrze sociální dávky a vyvolat napětí mezi příjmovými skupinami. [3]

Dobrovolné důchodové pojištění (§ 6 zákona 155/1995)

OSVČ (mimo paušální režim) si může v rámci běžného pojistného platit vyšší vyměřovací základ, než je zákonné minimum (režim zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném) – a tím zvýšit budoucí důchod. Každá koruna odvedená navíc se promítne do výpočtového základu a následně do procentní výměry důchodu. OSVČ v paušálním režimu tuto možnost nemá; její vyměřovací základ je fixně daný zvoleným pásmem. Pro období, kdy člověk pojištění neplatí vůbec (např. studium po 2010, dlouhodobý pobyt v zahraničí, výkon povolání bez účasti na pojištění), existuje samostatný institut dobrovolného důchodového pojištění podle § 6 zákona č. 155/1995 Sb. – to lze hradit zejména do budoucna a jen v zákonem vymezených případech a limitech také zpětně. Minimální měsíční pojistné dobrovolně účastné osoby činí v roce 2026 3 428 Kč. Přihláška se podává u OSSZ příslušné podle místa bydliště.

Zdroje

  1. Sociální pojištění v roce 2026 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2026)
  2. Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění – § 6 (dobrovolné důchodové pojištění), ve znění pozdějších předpisů (Parlament ČR, 1995)
  3. Paušály i čtyřikrát vyšší než skutečné náklady. Reforma danění OSVČ by omezila švarcsystém a ulevila nízkopříjmovým (VILÍM, P., PROKOP, D., PERTOLD, F., HROMÁDKOVÁ, E., ŠOLTÉS, M. – PAQ Research & IDEA při CERGE-EI, 2025)
  4. Důchodové pojištění OSVČ (Česká správa sociálního zabezpečení, 2026)
  5. Důchodová reforma – parametry 2026 (minimální starobní důchod, redukční hranice) (Česká správa sociálního zabezpečení, 2026)
  6. Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026 (zákon č. 90/2026 Sb.) (Česká správa sociálního zabezpečení, 2026)