EU právní rámec: CEAP, Zelená dohoda a balíčky 2020–2026

Co je Zelená dohoda pro Evropu a kde v ní stojí CEAP

Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), zveřejněná Komisí 11. 12. 2019 (COM(2019) 640 final), je politický rámec pro klimatickou neutralitu EU do 2050. Operacionalizuje se osmi hlavními oblastmi: klima, energetika, oběhové hospodářství, biodiverzita, zemědělství („Z farmy na stůl"), doprava, financování (sustainable finance), spravedlivá transformace.

CEAP 2020 (COM(2020) 98 final) je vlajkový dokument pro oběhové hospodářství. Navazuje na první CEAP z 2015 (Junckerovy komise), který byl zaměřen primárně na recyklaci a odpady; nový CEAP 2020 posouvá těžiště k designu výrobků (předcházení odpadu) a k udržitelným hodnotovým řetězcům v konkrétních sektorech: elektronika, baterie, obaly, plasty, textil, stavebnictví, potraviny.

Inventář legislativy CEAP — status 2026

ESPR — vlajkové nařízení o ekodesignu

ESPR (Ecodesign for Sustainable Products Regulation) ((EU) 2024/1781) je možná nejdůležitější dokument celého CEAP. Rozšiřuje původní Ekodesign směrnici 2009/125/ES (která se týkala jen energetických spotřebičů) na téměř všechny výrobky uváděné na trh EU. Komise definuje delegovanými akty ekodesignové požadavky pro jednotlivé kategorie (priority: textil, obuv, nábytek, ICT, hračky, detergenty, barvy, ocel, hliník, chemikálie, plasty).

Klíčové prvky ESPR:

• Digital Product Passport (DPP) — strukturovaný datový soubor o materiálovém složení, opravitelnosti, recyklovatelnosti, původu surovin. Čte se přes QR kód nebo NFC. Postupně povinné pro většinu kategorií do 2030.
• Zákaz destrukce neprodaného oblečení a obuvi (článek 25). Velcí výrobci od 19. 7. 2026, střední od 19. 7. 2030.
• Power to set minimum requirements — Komise může předepisovat: trvanlivost, opravitelnost, recyklovatelnost, energetická účinnost, povinný podíl recyklátu, omezení nebezpečných látek.
• Ban on premature obsolescence — zákaz konstrukce výrobku tak, aby se předčasně rozbil.

PPWR — nařízení o obalech

PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation) ((EU) 2025/40) nahrazuje směrnici 94/62/ES o obalech. Klíčové změny:

• Redukce obalového odpadu na obyvatele: o 5 % do 2030, 10 % do 2035, 15 % do 2040 (vs. baseline 2018).
• Povinný podíl recyklátu v plastových obalech: 30 % do 2030 (PET nápojové), 35 % pro citlivé kontaktní obaly, 65 % do 2040.
• Recyklovatelnost design-for-recycling: všechny obaly musí být do 2030 navržené jako recyklovatelné.
• Zálohové systémy (DRS): povinné v každém členském státě, pokud nedosáhne 90 % sběru plastových lahví do 2029.
• Zákaz některých single-use plastových obalů (mikrolahvičky šamponů v hotelech, plastové kontejnery na čerstvé ovoce do 1,5 kg, atd.) od 1. 1. 2030.

Right to Repair (R2R)

Right to Repair směrnice ((EU) 2024/1799), schválená 13. 6. 2024, vyžaduje transpozici do 31. 7. 2026. Hlavní povinnosti pro výrobce:

• Povinnost opravy během záruční doby — spotřebitel si může vybrat mezi opravou a výměnou; výrobce nesmí jednostranně vyměnit za nový kus, pokud oprava je proveditelná a cena oprávněně proporcionální.
• Povinnost opravy i po skončení záruky — pro vybrané kategorie (pračky, lednice, smartphony, tablety, kola, vysavače). Lhůta: 7–10 let od posledního prodaného kusu na trhu.
• Dostupnost náhradních dílů a informací za rozumné ceny po stanovenou dobu (typicky 7–10 let podle kategorie).
• Online platforma "EU Repair Information Form" — výrobce musí poskytnout standardizovaný formulář s cenou opravy, dobou trvání, použitými díly.
• Zákaz softwarových bariér opravy (např. blokování použití originálních dílů od jiného dodavatele přes firmware).

CRMA — Critical Raw Materials Act

CRMA — Critical Raw Materials Act ((EU) 2024/1252) je nařízení v účinnosti od 23. 5. 2024. Reaguje na závislost EU na dovozu kritických surovin (lithium z Chile/Austrálie, vzácné zeminy z Číny, kobalt z Konga). Definuje 34 kritických surovin a 17 strategických (z toho 16 surovin a hořčík + galium).

Cíle do 2030 pro strategické suroviny:

• Domácí těžba: min. 10 % roční spotřeby EU.
• Domácí zpracování/rafinace: min. 40 % roční spotřeby EU.
• Domácí recyklace: min. 25 % roční spotřeby EU.
• Diversifikace dovozů: žádná země mimo EU nesmí dodávat víc než 65 % roční spotřeby žádné strategické suroviny.

Pro cirkulární ekonomiku je nejdůležitější cíl 25 % recyklace — což přímo motivuje k urban mining (těžba kovů z elektroodpadu, baterií, autovraků). Detail v kap. 13.

CSRD a EU Taxonomy — finanční tlak na cirkularitu

Kromě sektorové regulace tlačí EU na cirkularitu i přes finanční systém:

• CSRD — Corporate Sustainability Reporting Directive ((EU) 2022/2464). Velké firmy musí od 2024 reportovat podle ESRS (European Sustainability Reporting Standards), včetně ESRS E5 — Resource use and circular economy. Cca 50 tisíc firem v EU, v ČR cca 1 200 firem.
• CSDDD — Corporate Sustainability Due Diligence Directive ((EU) 2024/1760, transpozice do 26. 7. 2026). Velké firmy musí prověřovat dodavatelské řetězce na lidskoprávní a environmentální dopady — včetně cirkulárního původu materiálů.
• EU Taxonomy ((EU) 2020/852). Klasifikace „zelených" investic. Cirkulární ekonomika je jeden ze 6 environmentálních cílů (vedle klimatu, vody, biodiverzity, znečištění). Banky a investoři reportují, jaký podíl jejich portfolia směřuje do taxonomicky vyhovujících aktivit.

Politické riziko: revize Zelené dohody 2025

Komise von der Leyenové II (od listopadu 2024) zahájila omnibus balíček pro zjednodušení a oslabení části Zelené dohody. Klíčové změny zvažované 2025–2026:

• CSRD a CSDDD odklady a zúžení rozsahu — návrh „omnibus simplification package" z února 2025 zúžuje povinnost reportovat na cca 20 % firem, posouvá termíny o 2 roky.
• Odložení EUDR (Regulation on Deforestation-free Products, (EU) 2023/1115) — odloženo z 30. 12. 2024 na 30. 12. 2025.
• Tlak na revizi ESPR — některé delegované akty mohou být vyjednávány restriktivněji.
• Žádný plánovaný odklad cirkulárních cílů (PPWR, CRMA, R2R) — tyto zůstávají v platnosti, protože jsou součástí strategické autonomie EU.